Letecké bombardování

Letecké střelnice.

11.03.2024

od února 1914

od října 1914


Od kdy se používaly letecké pumy?

Výroba leteckých pum u nás.


Letecké pumy SB 15, SB 20 a S.G.B 50. VHÚ Lešany , .

12.4.1916 posádka letounu Albatros B.I ve složení pozorovatel Godwin Brumowski (budoucí nejúspěšnější rakousko-uherský stíhací pilot) a pilot Otto Jindra (nejúspěšnější rakousko-uherský letec české národnosti) od Flik 1 s spolu s dalšími šesti letouny rozprášili pumami ruskou přehlídku v Хотин, které byli osobně přítomni car Mikuláš II. a generál Brusilov. Vzápětí museli čelit útoku sedmi ruských letounů typu Morane-Saulnier Parasol (patrně typ L). V následujícím vzdušném boji byly ale dva ruské letouny sestřeleny a Rakušané unikli ke svým. Pro Brumowského to byla jeho první dvě potvrzená vítězství, pro Jindru již šlo o 6. a 7. sestřel.

od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


V červnu 1919 za československo maďarské války. Do francouzského letounu Breguet Bre. XIV A. 2 od Escadrille Bré.590 technici nakládají rakousko-uherské 20 kg pumy SB 20. Sklad pum byl v Nitře. Francouzské závěsníky nešlo použít pro rakouské pumy. Pumy se metaly ručně.

od 1919 do 27.12.1921.

Francouzi dodali letecké pumy. Které typy?


.


Dělostřelecké cvičení v Jeseníkách 1921 a 1922. Střelba odkud? Dopadová plocha jižně Vysoké hole 1 464 m n. m.

8.8.-10.9.1921 v Bruntále detachement Leteckého pluku 2 v Olomouci. Letouny Salmson 2A 2 od Letecké roty 1. Zkoušelo se bombardování. V prostoru pozorovatele ale nebylo místo pro pumy.

od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


Letecká puma 50 kg vz. 25.

Letecká puma 100 kg vz. 25.


, , od prosince 1926 do 1939.


Od kdy letecká střelnice Malacky.

24.7.1927 Milovice. Letecká puma 100 kg vz. 25 a letecká puma 50 kg vz. 25 . VHÚ Lešany , .


.


.


Letecká puma 20 kg vz. 30.


Letecká puma 50 kg vz. 31.


Úkol přepracovat civilní Fokker F IX na bombardovací verzi pro naše letectvo dostal ing. František Novotný. Do trupu byla zabudována pumovnice a pod křídla přibylo několik závěsníků na pumy. V letech 1932 až 1933 bylo celkem postaveno 12 kusů bombardovací verze Avie F IX.


.


Letecká puma 20 kg vz. 34.

Letecká puma 50 kg vz. 34.

Letecká puma 100 kg vz. 34.

Letecká puma 200 kg vz. 34.


Se zaváděním nových výkonných pozorovacích a stíhacích letounů s velkou nosností  se rozhodlo je dovybavit pumovými závěsníky vzor 35 firmy Pantof.


.


Letecká puma 10 kg vz. 37.

Letecká puma osvětlovací vz. 37.


Letecká puma 500 kg vz. 38.

Letov Š 328. Výbavu pro bombardování tvořilo zpočátku šest pumových závěsníků vzor 35 pod dolním křídlem a jeden větší pod trupem. Počínaje IV. výrobní sérií letouny pod křídly měly umístěny dva tandemové pumové závěsníky vzor 35 pro těžké pumy. Náklad pum mohl dosáhnout až 500 kg.

Avia B 534 IV. verze. Na šest pumových závěsníků vzor 35, které mohly být montovány na spodní křídlo, bylo možno zavěsit až 80 kg pum (4 pumy po 20 kg vz. 34 nebo 6 pum po 10 kg vz. 37).

Čtvrtému výrobnímu provedení odpovídají letouny výrobních čísel 174 až 445. Stroje nesly poziční světla na kýlovce a spodním křídle. Pro noční lety dostaly také osvětlení přístrojů na hlavní přístrojové desce a kování na křídle pro nosič osvětlovací pumy Holt, proto až do výrobního čísla 377 nesli označení Avia Bn 534. I následující stroje nesly vybavení pro noční lety, ale už nedostávaly zvláštní označení. První letouny přicházely k jednotkám v dubnu 1937.

V případě kulometné munice a leteckých pum (letecké kanony nebyly do výzbroje letectva zavedeny) byla u letky jedna tzv. mobilizační dotace střeliva a pum, další jedna až tři mobilizační dotace byly uskladněny v blízkosti místa dislokace letky v předsunutém muničním skladu. Záloha munice se nacházela v centrálních muničních skladech. Stíhací letky na konci září 1938 uváděly, že měly 28 800 kulometných nábojů běžných, 33 600 kulometných nábojů průbojných, 30 000 kulometných nábojů svítících, 180 kusů 10 kg leteckých pum a 30 kusů 50 kg leteckých pum.

Počty pum v čs. letectvu k datu 15.9.1938:

10 kg trhací vz. 37. 36 884 ks
20 kg trhací vz. 30 a vz. 34 19 516 ks
50 kg trhací vz. 31 a vz. 34 12 246 ks
100 kg trhací vz. 25 a vz. 34 8 308 ks
200 kg trhací vz. 34. 6 580 ks
500 kg trhací vz. 38. 4 ks
osvětlovací puma vz. 37. 977 ks
+ několik tisíc skříňových pum po 10 a 20 kg

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Stav zbrojního materiálu ke dni 18.3.1939.

Letecká munice

  Celkový počet Z toho na Slovensku
Letecké pumy:
- 10 kg vz. 37 36 844 5 604
- 20 kg vz. 30 a vz. 34 19 516 5 328
- 50 kg vz. 31 a vz. 34 12 246 1 548
- 100 kg vz. 25 a vz. 34 8 308 522
- 200 kg vz. 34 4 577 557
- 500 kg vz. 38 4  
- osvětlovací vz. 37 977 700
- francouzské 864  
- 20 kg skříňová nár. šípy 4 012 1 380
- 20 kg skříňová zápal. šípy 13 234 1 516
- skříňová s vložkami 5 260  
- 20 kg intenzivní 5 168 668

Německé letecké pumy.

Výroba leteckých pum u nás.

Puma čísla 2 a 4 je vybavena kopfringem, k zamezení hlubokému proniknutí do země.

Stachelbombe SC 50 Stabo. Zdroj. Byla shozena na Hrotovice?

Letecký zaměřovač Lotfernrohre Lotfe 7 D-1. Muzeum.


Německé bitevní a bombardovací jednotky operující nad Českem, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. (Německé útvary v Česku, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi).

Bitevní

I./StG 163 - Bruntál

I./StG 165 - Chomutov

 

Stab/SG 2 - Kumr, úlet do Německa

I./SG 2 - Piešťany, Malacky

II./SG 2 - Kumr, úlet do Německa

III./SG 2 - Klecany, Milovice

10.(Pz)/SG 2 - Kumr, Prostějov, Kumr

 

I./SG 3 - Pardubice

III./SG 3 - Pardubice

 

Stab/SG 4 - Prostějov, Hradec Králové MAPA

I./SG 4 - Stichovice, Prostějov, Dolní Benešov, Hradec Králové

1.a 3./SG 4 - Stichovice, Suchdol nad Odrou, Stichovice, Hradec Králové

2./SG 4 - Stichovice, Prostějov, Hradec Králové

II./SG 4 - Hradec Králové

III./SG 4 - Stichovice, Hradec Králové

 

10.(Pz)/SG 9 - Německý Brod

 

Stab/SG 10 - Košice, České Budějovice

I./SG 10 - Košice, Piešťany, České Budějovice

III./SG 10 - Přerov, Vysoké Mýto, úlet do Německa

 

SG 77 - Dolní Benešov (?), Pardubice

I./SG 77 - Hvězdov 

II./SG 77 - Pardubice

5./SG 77 - Košice (Enyicke Haniska)

III./SG 77 - Pardubice

9./SG 77 - Chrudim

10.(Pz)/SG 77 - Hvězdov

 

Sturzkampffliegerschule Otrokowitz - Otrokovice

Sturzkampffliegerschule 2 - Otrokovice

 

Stab a I./SG 101 - Vyškov

II./SG 101 - Brno, 

6./SG 101 - Otrokovice

 

Stab/SG 102 - Německý Brod

I./SG 102- Německý Brod

1. a 2./SG 102 - Německý Brod, České Budějovice, Zbraslavice, 

II./St. G. 102 - Německý Brod, II./SG 102 - Německý Brod, Ruzyně

 

SG 151 (Stab/SG 151, 5./SG 151, 6./SG 151, III./SG 151 s 7. a 8./SG 151) - Pardubice, Semonice, Vyškov

6./SG 151 - Vysoké Mýto, Choceň, 

7./SG 151 - Vysoké Mýto

Fliegerstaffel Ritter - Pardubice, 9./SG 151

 

I./SG 152 - Prostějov, IV./SG 151 - Prostějov

 

Panzerjagdgruppe 2 - Liberec

 

Ju 87 nalezeny na letištích: Kumr, Klecany


Noční bitevní

4./NSGr. 2 - Guta Kolárovo ? MAPA.

 

Störkampfgruppe Luftflotte 4 zformována v Stab a 1./NSGr. 4 - Malacky 1944

Stab/NSGr. 4 - Holice, Zbraslavice

2./NSGr. 4 - Poprad (?), Malacky 1944, Holice, Zbraslavice

 

Stab/NSGr. 5 - Guta Kolárovo ? MAPA.

 

Stab a 1./NSGr. 10 -  Trenčín 1944, Malacky MAPA.

2./NSGr. 10 - České Budějovice

 

Noční Ju 87 nalezeny na letištích: Plzeň-Skvrňany, Milovice, Zbraslavice, Přibyslav


Bombardovací

Stab/KG 4 - Malacky 1944

I./KG 4 - Malacky 1944, Hradec Králové

7. a 9./KG 4 - Hradec Králové

IV./KG 4 - Plzeň-Skvrňany

 

IV./KG 27 - Plzeň-Skvrňany, Ergänzungs Kampfgruppe (J) Erg. KGr. (J) - Plzeň-Skvrňany, I./Ergänzungs Kampfgeschwader (J) I./Erg. KG (J) - Plzeň-Skvrňany, České Budějovice (?), V./Ergänzungs Jagdgeschwader 2 (V./Erg. JG 2) - Plzeň-Skvrňany, České Budějovice (?)

14.(Eis)/KG 27 - Malacky

 

Stab/KG 30 - Chrudim, dále jako stíhací  

I./KG 30 - Pardubice, Chrudim, dále jako stíhací

II./KG 30 - Pardubice, Hradec Králové, dále jako stíhací

 

2./KG 51 - Ruzyně

 

III./KG 55 - Hradec Králové

IV./KG 55  - Plzeň-Skvrňany, Erg. KGr. (J) - Plzeň-Skvrňany, I./Erg. KG (J) - Plzeň-Skvrňany

14. (Eis)/KG 55 - Hradec Králové

 

Stab a I./KG 153 - Kbely, Stab a I./KG 77 - Kbely

II./KG 158 - Brno, II./KG 77 - Brno, Petřvald (?), Suchdol nad Odrou (?)

II./KG 255 - Hradec Králové, III./KG 77 - Hradec Králové, Olomouc

 

III./Erg. KG 1 - Plzeň-Skvrňany


V noci z nebe začaly padat britské letecké pumy. Britské letectvo.

Později ve dne padaly americké letecké pumy. Americké letectvo.

Na závěr začaly padat sovětské letecké pumy. Sovětské letectvo. Sověti shazovali i ukořistěné německé letecké pumy.

Bránící se Němci a Maďaři shazovali své (naší výroby) německé letecké pumy.

Taky něco shodili Rumuni. Jaké pumy používali? Německé i sovětské?

Čechoslováci taky shodili několik pum. Podvěšená sovětská tříštivá letecká puma AO-25M na závěsníku DE-40 pod křídlem La-5FN "bílá 74". V kabině ppor. František Vaculík na polním letišti Zolná za SNP. Zdroj.

Zdroj.

Zbrojíř zavěšuje 50 kg pumy čs. výroby. Zdroj. Od kdy?


Letiště České Budějovice. Letecké pumy Luftfahrtgeräte - Abwurfwaffen SC 50, vzadu SC 250 helo7904.jpg (44833 bytes), helo4774.jpg (183008 bytes), kontejnerové pumy Luftfahrtgeräte - Abwurfbehälter AB 250 helo7899.jpg (41395 bytes), helo7902.jpg (21024 bytes), helo7903.jpg (44008 bytes).

Letiště Chrudim. Fw 190 F-8 WNr. 932451 "černá 2+" od I./SG 77 s neřízenými raketami Panzerblitz I .

Letiště Hradec Králové.

Polní letiště Skalice. Fw 190 F "13" v rozptylu  helo4651.jpg (64443 bytes), helo4666.jpg (58688 bytes), Sověti a Češi helo4667.jpg (140954 bytes).

Cvičné betonové pumy. Jméno a hmotnost?

Letiště Havlíčkův Brod.

Po válce čs. letectvo používalo německé pumy.