Žatec Saaz

Čeradice Tscheraditz

Staňkovice Stankowitz

Žiželice Schiesselitz

Postoloprty Postelberg

Lišany Lischan

Travnaté čeradické letiště pojmenované letiště Žatec, později Žatec II, a dnes Žatec/Macerka.

Letiště s betonovou dráhou: Landeplatz Saaz, Postoloprty a později Žatec či Žatec I. V letech 2004/2005 zbořeno.

MAPA.

20.01.2024

10.4.1892 majitel cirkusu Josef Strohschneider z Litoměřic předvedl mongolfiéru. Balon ale praskl a dopadl prudce na zem. Větroplavec si zlomil nohu.

1893 měl František Fleissing ze Žatce menší mongolfiéru Windobona, s kterou občas podnikal plavby.

1900

1910

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

1919-27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) Svaz německých pilotů v ČSR v Žatci? Plachtařský provoz? Od kdy?

Letiště u obce Čeradice, dnešní letiště Žatec/Macerka. Od kdy?

Koncem roku 1923 letecký den. Seskok padákem. Padák se neotevřel.

, , od prosince 1926 do 1939.

1930

9.9.1934 po slavnosti plachtařů na Rané odletěl Jaroslav Špitálský s větroněm Šp 2 Kamarád ve vleku za letounem AVS na letecký den do Žatce, kde předvedl tři aerovleky a zase se vrátil na Ranou.

V roce 1935 postavili členové PO MLL v Žatci větroň Grüne Post. Místní plachtaři s ním létali poblíž Žatce (kde?) i na Rané.

V roce 1936 postavili členové PO MLL v Žatci větroň Hütter H 28 "Kurýr". Větroň byl zalétán na podzim 1936 a místní plachtaři s ním létali poblíž Žatce (kde?) i na Rané.

Ortofotomapa 1938. Kde je polní letiště č. 138? Vyznačeno budoucí letiště Žatec/Macerka. Hangár ještě není postaven.

Letiště v září 1938. Čs. armáda asi o něj neměla zájem. Bylo přímo před pevnůstkami Lehkého opevnění 1937-38 I. sboru v prostoru s německým obyvatelstvem.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

NSFK-Sturm 11/40 Saaz/Sudetenland, Horst Wesselstr. 830.

2.12.1938 večer přeletěla vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin D-LZ127.

Hangár na čeradickém letišti byl postaven mezi roky 1939-1952.

16.10.1944 americké stíhačky od 309th FS, 31st FG, 306th FW, 15th USAAF z Itálie během náletu na STW v Záluží u Mostu sestřelily Bf 109 G-14/AS WNr. 781148 "modrá 8" od 8./JG 5. Fhr. Karl-Heinz Ehrhardt kvůli nedostatku paliva nouzově přistál u Postoloprt a utrpěl zranění. Podrobnosti.

Od podzimu 1944 výstavba čtyř betonových letišť v okrese Louny pro proudové letouny. Další betonové letiště: Vodochody (okres Praha-východ) a letiště u Roudnice (okres Hradec Králové). MAPA.

Jedno se podařilo dobudovat do jisté provozuschopné podoby na planině nad Žiželicemi. Mělo nejprve pouze 1 600 x 40 m (1 700 x 45 m) a pár dřevěných chatrčí a stanů. Vzhledem k jeho rozestavěnosti mohla tu operoval pouze jedna Staffel. (Od roku 1951 jako severní část "nové" VPD 2 500 x 60 m. (2 500 x 80 m)) Pozdější čs. označení Žatec I.

Druhé, rovněž s betonovou dráhou se nedobudovalo u Lišan. Bylo dokončena betonáž 500 m z plánovaných 1500 m. Pozdější čs. označení Žatec II.

Třetí pod Bitozevsí. Pozdější čs. označení Žatec III.

Čtvrté nad Minicemi. Pozdější čs. označení Žatec IV.

Od března 1945 Fliegerhorst-Kommandantur E (mot.) 61/XI (Velitelství letiště), podřízeno Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII (Velitelství letištní oblasti) ve Kbelích, to bylo podřízeno Luftgau-Kommando XVII.

Co bylo na letišti u obce Čeradice, dnešní letiště Žatec/Macerka?

----------

1.4.1945

----------

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Staffel (mot) 8/60. Kde byla opravna umístěna? Od kdy?

----------

11.4.1945 z Brandenburg-Briest přiletěl Stab/JG 7 s pěti Me 262. Velitel Kommodor Major Theodor Weißenberger. Letecký petrolej J2 nebo K1 (LRX). Zdroj. Video - ilustrační provoz Me 262 A-1a, WNr. 111002, Major Theodor Weißenberger, velitel Kommodore des JG 7, letiště Brandenburg-Briest, únor 1945.

----------

Od 12.4.1945 na Ruzyň přilétávaly podřízené Gruppe JG 7.

----------

16.4.1945 nálet Američanů na vlakové nádraží Žatec-Západ. Na druhé koleji za Západním nádraží, někde v prostoru silničního mostku přes trať u Drëherova pivovaru (později Fruty), stál odstaven německý vojenský vlak. Vlak byl obsazen mladými vojandami (tzv. Kriegshelferinen - válečné pomocnice), které byly pořád nadšené bojovat, i když konec války byl již na spadnutí. Když přes Žatec přelétaly stíhací bombardéry USAAF (cca 10 letadel), začaly na ně tyto válečné pomocnice střílet z Flaku umístěném na vagonu vojenského vaku. Jedno letadlo se oddělilo od formace, obloukem se otočilo a svrhlo jednu pumu do prostoru nádraží. Ta zlikvidovala část nádražní budovy i vlak připravený k odjezdu. Byli mrtví a zranění a veliké škody na majetku. Zdroj.

----------

17.4.1945 nálet Američanů na čeradické letiště.

17.4.1945 v 14.40 hod. se u obce Žíželice zřítil po zásahu mosteckým flakem bombardér B-17G Flying Fortress, S/N: 43-38001 "Oh Miss Agnes " či " Old Miss Agnes" od 835th BS, 486th BG, 8th USAAF z Velké Británie. Posádka velitele 2/Lt Richard D. Allbright se zachránila pomocí padáků a byla zajata. Podrobnosti.

----------

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. Fliegerkorps (J) v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny.

20.4.1945 z Brandis b. Leipzig a Alt-Lönnewitz přiletěla do Žatce (část na Ruzyň) III./JG 7 s Me 262. Velitel Gruppenkommandeur Hptm. Johannes Naumann. Staffelkapitän 9./JG 7 Werner Wenzel. Staffelkapitän 10./JG 7 Obltn. Franz Külp. Staffelkapitän 11./JG 7 Ltn. Erwin Stahlberg.

----------

K 21.4.1945 radarový vlak stál v Karlových Varech Karlsbad, přesun do Postoloprt Postelberg. MAPA. Kdy? VKV maják byl kde?

21.4.1945 nálet Američanů na vlakové nádraží.

----------

22.4.1945 bylo na letišti Ruzyně 34 m³ paliva J2, letiště Cheb, Žatec, Kbely byly bez paliva.

----------

26.4.1945 bylo na letišti Ruzyně 243 m³ a na letišti Žatec 98 m³ paliva J2.

K 26.4.1945 III./JG 7 měla 34 kusů Me 262.

----------

Koncem dubna je na letišti 113 m3 paliva J2 proto postupně z Ruzyně přilétá Gefechtsverband Hogeback se všemi Me 262.

----------

Od 1.5.1945 část zrušené III./KG (J) 6 s Me 262.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

K 2.5.1945 III./JG 7 měla 20 kusů Me 262.

----------

6.5.1945 přiletěla II./NJG 100 s nočními stíhačkami Ju 88 G-6. Přeletěly do Karlových Varů?

6.5.1945 z Ruzyně přiletěla 2./KG 51 se sedmi bombardovacími Me 262. Staffelkapitän 2./KG 51 Hptm. Rudolf Abrahamczik. Velitel Kommandeure I./KG 51 Major Heinz Unrau.

6.5.1945 z Ruzyně přiletěl Ofw. Nitschke od 1.(F)/100 spolu s ostatní proudovou technikou. Pro přelet použil stejné Ar 234 B WNr 140146(?) "T9+NL" a na palubu vzal ještě kolegu ze své jednotky Ofw. Olbortha.

6.5.1945 přiletěla I./KG (J) 54 s Me 262 A.

Odpoledne nálet na pozice ROA u letiště Ruzyně a na barikády na silnici směr na Žatec. Jednotky ROA v prostoru obce Ořech (okres Praha-západ) sestřelily německý Me 262 A-2a. Pilot pravděpodobně Uffz. Eberhard Pöling od 2./KG (J) 51 zahynul. Vlasovci pilota po nouzovém přistání dobili.

Před přistáním se u Žatce zřítil Oblt. Heinz Strothmann s Me 262. Pilot zahynul.

Günther Eilhardt z I./KG (J) 54 se dostal do Žatce s Aradem Ar 96 B. Přivezl s sebou zraněného vojáka.

----------

7.5.1945 na konci dne po evakuaci Ruzyně byly bojeschopné letové části III./KG (J) 6, Stab, I. a III./JG 7, 2./KG 51 a I./KG (J) 54.

7.5.1945 se z Kbel přesunula část JG 300.

, .

----------

Ještě 8.5.1945 letěl Ofw. Nitschke s Ar 234 B "T9+NL" na průzkumný let prostoru Žatec – Most – Teplice – Horní Litvínov (Saaz – Brüx – Teplitz – Oberlentensdorf), při přistání však stroj poškodil. Příliš silný boční vítr způsobil zničení předního kola. Nitschke jej proto nemohl použít pro úlet do amerického zajetí a letoun byl v Žatci vyhozen do vzduchu.

Ještě dopoledne (kdy?) se Uffz. Maier z 14./JG 300 na Bf 109 účastnil společně se dvěma Me 262 od JG 7 postřelování provozu na silnici v okolí Mostu. Sověti obsadili Most odpoledne 8.5.1945. (Fotky prý z Kbel. Bf 109 G-10/R3 WNr. 151965 "žlutá 5" od 3./JG 300. 1, 2, 3, "Žlutá 9" 4. Neznámá 5.)

K 8.5.1945 I./KG 51 zbyly 4 kusy Me 262.

8.5.1945 evakuace Žatce. Kam se co rozuteklo? MAPA.

8.5.1945 pět Me 262 uletělo do Fassbergu v severním Německu. REVI 85/2011

Me 262 A "bílá 5", Oblt. Fritz Stehle od I./JG 7 sestřelil Bell P-39Q Aircobra pilota lejtěnanta Sergeje Grigorjeviče Stěpanova od 129 гиап, 22 гиад, 6 гиак, 2 ВА.

Me 262 A-1a WNr.112372 "žlutá 7", Uffz. Günther Engler od 2./JG 7.

Me 262 A-1 WNr. 500210 "žlutá 17", Lt. Hans Dorn od 3./JG 7.

Me 262 A-1a WNr. 110007 "žlutá 5+I", Uffiz. Anton Schöppler od 3./JG 7.

Pátý stroj?

Me 262 WNr. 501232 "žlutá 5" od 3./KG (J) 6 na letišti München-Riem.

, .

Me 262 A-1a WNr. 500226 "bílá 4" od 1./KG (J) 6. Staffelkapitän Oberleutnant Walter Bohatsch uletěl na malé letiště Dedelstorf. Pod ocasem je už napsáno - Keep off.

Na letišti se Ofw. Nitschke domluvil s Oblt. Benzem (také příslušníkem 1.(F)/100), který jej spolu s Ofw. Olborthem vzal do Me 262 V11 WNr. 110555 "bílé V555" a v 19.55 hod. odlétl s nimi na základnu Weimar-Nohra, kde přistál bez podvozku v 20.25 hodin.

, , .

Nouzové přistání Me 262 "9K+FB" od KG (J) 51 u Žatce. Oblt. Wilhelm Batel.

V 19.30 hod po 33 minutách nouzově přistál Me 262 Schwalbe "červená 7" u Podbořan. Pilot Obfw. Franz Gapp od 8./KG (J) 6 - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.9.1943, jeden z celkem 7 313) přistání přežil bez zranění. Zdroj. Zdroj.

8.5.1945 v 16 hod. Lt. Norbert Hannig od I./JG 7 odjel na motorce. Zdroj.

Neletuschopný Hauptmann Walter Schuck Staffelkapitän 3./JG 7 - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (30.9.1944 jako 616. z celkem 863) zažil evakuaci letiště.

8.5.1945 ráno Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner odjel s vojenskou kolonou z Velichovek Bad Welchow (okres Náchod) směrem na Žatec, kde mělo být zbudováno nové velitelství Heeresgruppe Mitte k organizaci ústupu na západ. Tady také čekal na svého náčelníka štábu Generalleutnanta Oldwiga von Natzmera. Zároveň byl připraven z rozkazu samotného Schörnera odlet dvou průzkumných letadel Fi 156 Storch z polního letiště Josefov - Semonice Josefstadt-West do Žatce. Vzhledem k dramatické situaci, kdy se vše měnilo s každou minutou, plán pilotů Gastla a Mocka na včasný odlet nevyšel a oba odletěli se značným zpožděním. Když k večeru nad místem přistání u Žatce viděli německá vozidla s bílými prapory a blížící se sovětské pancéřové průzkumy, bylo jasné, že rozkaz už nelze splnit. Obě letadla nakonec přistála v Německu u letiště Feldkirchen, východně od Mnichova.

8.5.1945 v podvečer se u letištní plochy objevily sovětské tanky a Schörner rozhodl, že přesun bude pokračovat do Podbořan Podersam (okres Louny), kde bylo bojové stanoviště Luftwaffenkommando VIII (velitel Generalleutnant Hans Seidemann).

Sověti u nás.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

17.5.1945 do Žatce přišla čs. vojenská jednotka.

Nalezeno bylo 36 kusů Me 262 Schwalbe . Me 262 A-1a WNr. 2012?? "červená 7" od 8./KG (J) 6 a dvoumístný Me 262 B-1a "černé A" původně asi od III./KG (J) 6, Me 262 A-1a "žlutá 3" od 9./KG (J) 6, Me 262 A-1a "černá 1" od 8./KG (J) 6,

Me 262 A-1a WNr. 501219(?) "bílá 1" od 7./KG (J) 6.

Co bylo na letišti u obce Čeradice, dnešní letiště Žatec/Macerka?

----------

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV. Co Žatec/Macerka?

2.6.1945 vraždění Němců u jižní zdi hřbitova.

3.6.1945 pochod asi 5 000 německých mužů do Postoloprt.

V létě 1945 v Postoloprtech bylo československou armádou a RG postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 Němců.

Na podzim roku 1945 se v čakovické Avii podařilo soustředit sedmnáct jednomístných letounů Me 262, pravděpodobně všech ve verzi Me 262 A-1a a jeden dvoumístný letoun, který byl ve verzi Me 262 B-1a. Jako první byl do Avie dopraven téměř kompletní letoun Me 262 A z Ruzyně, další čtyři letouny bez motorů byly dovezeny z Českých Budějovic, kde zůstaly po odchodu Rudé armády. Zbývajících třináct letounů (ve kterých byl i zmíněný dvoumístný Me 262 B) bylo dovezeno ze žateckého letiště. Co nám tato fakta sdělují? Předně to, že potvrzují informace, že boje o letiště v Ruzyni byly po celou dobu květnového povstání velmi intenzivní, což mělo za důsledek, že většina strojů (resp. již vraků) Me 262 zde zanechaných, byla pro možnou kompletaci nových letounů nepoužitelná. Naopak – žateckému letišti se intenzivní boje vyhnuly, Luftwaffe sem stáhla postupně Ruzyně všechny zbylé letuschopné Me 262 a proto se zde později nalezlo nejvíce použitelných strojů. Tento vysoký počet zachovalých letounů ovšem nekoresponduje s vzpomínkami stíhacího esa Waltera Schucka, který jako příslušník JG 7 prožil evakuaci letiště v Žatci a podle jeho slov byly neletuschopné stroje vyhozeny do povětří (což asi pravda zcela není, jak nám dokazuje značný počet letounů Me 262 převezených z tohoto letiště do pražské Avie). Zajímavý je i fakt, že přímo z výrobní linky závodu LLB byly do Avie dopraveny čtyři Me 262 A bez motorů. Předně je nutno podotknout, že se jednalo o úplně nové stroje z výrobního bloku 501.xxx a je zajímavé, že existují fotografie závodu LBB po jeho bezprostředním obsazení ze strany Rudé armády, kde je vyfocen jeden letoun Me 262 A kompletní – tj. i s motory, což svědčí o tom, že Rudá armáda pravděpodobně kompletní letouny z LBB odvezla pro svoji potřebu testování (pravděpodobně se jednalo o jeden, max. dva kusy).

MAPA. Po válce ČNA odbočka Lenešice (sdružující osoby i z obcí Raná, Dobroměřic a Postoloprt) plánovala v té době také ustavení motorového odboru a budování letiště v prostoru dnešních zatopených pískoven. Postoloprtští se snažili o obnovu bývalého německého záložního letiště u Lišan. Krátce bylo provozováno a známo pod názvem Stalingrad.

Protože postoloprtská (žatecká) betonová dráha byla (kromě obdobné dráhy na ruzyňském letišti) ojedinělá, začal místní letiště využívat Vědecký letecký ústav v Letňanech pro zkoušky německých proudových letounů.

Od srpna 1946 zde probíhaly zkušební lety jednomístných letounů Me 262 A Schwalbe a později i dvoumístných letounů Me 262 B-1 smontované továrnou Avia. Zalétávací pilot Antonín Kraus. Fotky.

22.8.1946 zahájeny pojížděcí zkoušky s Me 262.1.

, , . Kdy?

27.8.1946 první vzlet Me 262.1. Zdroj. Zdroj.

28.8.1946 další let.

29.8.1946 další let.

3.9.1946 čtvrtý a pátý let - první oficiální předvedení armádním činitelům.

5.9.1946 v 12.45 hod. u obce Březno (okres Chomutov) nouzové přistání čs. letounu Me 262.1 po vysazení motoru. Zalétávací pilot Antonín Kraus přežil, letoun zničen. Letecká badatelna.

24.10.1946 zálet Me 262.2 "V-33".

10.12.1946 zálet dvoumístného Me 262.3 "V-31".

S největší pravděpodobností zde byly ojediněle prováděny i zkušební lety s letouny S 199 (měření délky brzdné dráhy a opotřebování pneumatik).

Me 262.3 a ocasní plochy Me 262.2. Trup spárky nese stopy provozního opotřebení a znečištění. Zdroj.

Me 262.2 při tankování paliva do přední palivové nádrže. Na snímku je dobře vidět zaplechování výstřelných otvorů a popisky na přední části krytu motoru. Zdroj.

23.5.1947 byly oba letouny předvedeny delegaci jugoslávského vojenského letectva, včetně seznamovacího letu majora Jiřího Maňáka s jugoslávským pilotem majorem Zelenikou na Me 262.3.

Předvedení S 92.3 "V-31" , , , , , , . Zdroj.

Od června 1947 se začalo oficiálně používat typové označení S 92 a dvoumístného CS 92.

18.6.1947 zálet S 92.4 "V-34".

Zkušební lety VLÚ nadále probíhaly na západní části letiště. Pro řízení letového provozu zde vzniklo Pomocné letové středisko, podřízené Velitelství I. leteckého okruhu (od 1.8.1947) a tvořené příslušníky VLÚ (velitel npor. Gustav Kopal).

Ortofotomapa ze srpna 1947. Betonové letiště. Stojánka s německými letouny u západní pojížděčky. Úplně dole na fotce.

7.9.1947 major Jiří Maňák předvedl letoun S 92.2 na leteckém dnu v Ruzyni.

15.11.1947 Vědecký letecký ústav v Letňanech se přejmenovaný na Letecký výzkumný ústav.

18.12.1947 S 92.2 a CS 92.3 přelétly na letiště Ruzyně k přezimování.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K dalším testům došlo až po 27.4.1948.

Vojenský materiál určený pro stát Izrael byl na letišti nakládán do letounů ve službách izraelského státu od května 1948 do srpna 1948.

Od 19.5.1948 byla zahájena akce Balak a Hassida. Letecký most do Ekronu v Izraeli většinou pomocí letounů C-46 a C-54. Dodávka 24 kusů našich Avií S 199.

14.6.1948 odlétly tři Boeingy B-17G bombardovat egyptskou Káhiru.

17.6.1948 zálet S 92.6 "V-36"

24.6.1948 byl vojenskému letectvu předán první letoun Avia S 92. První vojenský „proudovým“ pilotem československého letectva se stal major Jiří Maňák.

Koncem měsíce června začal nácvik slétanosti ve tříčlenné skupině.

Kdy byl přeškolen Leopold Šrom?

2.7.1948 se stal dalším pilotem proudových letounů Andrej Kostík. Jiřím Maňákem byl přeškolen na CS 92.3.

3.7.1948 absolvoval společně s Maňákem let na dvoumístné verzi také poručík Rudolf Duchoň.

4.7.1948 zálet CS 92.5 "V-35". Pilot Kraus společně s technikem Horákem.

8.7.1948 tříčlenná skupina přelétla nad IX. všesokolským sletem v Praze.

9.7.1948 obdržel funkci zkušebního a přejímacího pilota poručík Andrej Kostík.

Kdy zálet CS 92.7 "V-37".

20.7.1948 zálet S 92.8 "V-38"(?).

Kdy? Stojánka s letouny u západní pojížděčky je už vyklizená.

Do 11.8.1948 odlétaly průměrně dva letouny denně.

26.8.1948 odletěl poslední letoun s vojenským materiálem. Tímto veškerý převoz vojenského materiálu do státu Izrael skončil.

24.9.1948 zálet S 92.9 "V-40".

24.9.1948 zálet S 92-10 "V-39".

Na podzim 1948 byl kapitán Leopold Šrom zatčen a obviněn z podílu na pokusu o ilegální opuštění republiky. I když byl po sedmi týdnech z vazby propuštěn, létat mu už komunisté nedovolili a už na jaře 1949 ho jako politicky nespolehlivého z armády vyhodili.

Na podzim roku 1948 byl BAK 01 po částečných zkouškách v Liberci přesunut na letiště Žatec. Zde na něm mjr. Červenka v rámci záletů opravdu vytvořil světový rekord v tehdejší kategorii H, výkonem 252 km/h. Poté se ale projevily velké potíže s pravidelností chodu motoru, a ten putoval do mateřského závodu v Jinonicích k dalším úpravám. Muzeum.

V únoru 1949 byly zahájeny práce na zkušební zástavbě dvojice motorů BMW 003 (čs. označení M 03) do draku CS 92.7. Při záletu tohoto stroje (kdy?) se slabšími pohonnými jednotkami posádkou Kraus a Štoček došlo po vysazení jednoho motoru k nouzovému přistání. Další práce na instalaci M 03 byly po této události zastaveny.

Asi během února 1949 zřízena Letištní správa Žatec.

Od 28.2.1949 Letištní správa Žatec získala krycí číslo VÚ 4695.

K 1.4.1949 byla při VLÚ zřízena Výcviková letka tryskových letadel na letišti Žatec s S 92 a CS 92.

Postaven hangár?

Podle částí trupového označení se jedná pravděpodobně o stroj výrobního čísla 9 s kódem "V-40". Zdroj.

Od 1.10.1949 měla Letištní správa Žatec nové krycí číslo VÚ 9398. Její letouny byly označovány písmeny RR.

V listopadu 1949 přelétla skupina S 92 (V-33, V-34, V-36, V-39 a V-40) a CS 92 (V-31, V-35 a V-37) do Kbel, kde byla hotova betonová dráha.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Výstavba betonové VPD 2 500 x 80 m.

Od 15.1.1951 byla Letištní správa Žatec přejmenována na 17. letištní správu Žatec.

8.12.1951 vydává v Mladé velitel 11. leteckého pluku Tajný rozkaz č.15: “Přesun 11. leteckého pluku. Čl.1.: Na rozkaz velitele letectva č. j. 0017540/VL z 27.11.1951 a na rozkaz velitele 3. LD č. j. 00999/OS přesune se 11. letecký pluk s posádky Mladá do posádky Žatec dne 13.12.1951.“ (S proudovými letouny S-101 (Jak-23), S-102 (MiG-15) a a také C-2 (Arado Ar 96).)

Od 1.4.1952 5. lsd a 15. lsp.

Radar P-3a na stanovišti Velichov. Od kdy?

V dubnu 1952 v Dobřanech u 3. sld cvičné navádění na vzdušný cíl, simulovaný letounem LB-77 (He 111). Pomocí sovětského radaru P-3A byla naváděna dvojice stíhačů S-102, pilotovaných kpt. Krejčou a por. Neubergem, ovšem velitelské stanoviště podle operátora radaru vedlo tak, že nejenže cíl vůbec nestřetli, ale přelétli hranici do východního Německa a v prostoru Jeny, kdy už ztratili spojení se svým VS, se zorientovali a otočili kurzem 140 st. zpět do ČSR, kde navázali spojení s letištěm Žatec a pro nedostatek paliva na něm přistáli.

K 1.5.1952 byly zřízena divizní velitelská stanoviště (DVS). Ty měly Radiotechnické stanoviště (RTS). Žatec, Dobřany, Plzeň-Skvrňany, České Budějovice.

Od 1.5.1952 radiolokační stanoviště Radiotechnická stanice Velichov.

Ortofotomapa 22.7.1952. Travnaté letiště již s hangárem. Hangár byl tedy postaven mezi roky 1939-1952.

Ortofotomapa 12.8.1952. Betonové letiště.

Od 1.9.1952 17. lsp.

Na podzim 1954 se 17. slp přesunul do Mladé.

V roce 1954 vznikla Radiotechnická stanice Čeradice.

Od 1.11.1954 označení 5. sld, 1. slp a 15. slp.

15.6.1955 se přejmenovala na 6. radiotechnická hláska Žatec/Čeradice.

1.6.1957 zrušena.

Svazarmovský letoun C-105 OK-DVJ (zapsaný do leteckého rejstříku 22.4.1955) bez pilota vrazil do hangáru , , . Kdy? Letoun vymazán z leteckého rejstříku 8.6.1959.