Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

1. letecký pluk "Zvolenský"

Letecký pluk 10 "Zvolenský"

Letecký pluk 1 "Zvolenský"

1. letecký stíhací pluk proudový

1. stíhací letecký pluk VÚ 8514 České Budějovice

27.02.2019

1. československý stíhací letecký pluk / 1-й чехословацкый истребительный авиационный полк se k 1.8.1945 v Praze-Letňanech přeznačil na 1. letecký pluk v sestavě vytvořené 4. ld.

Velitel mjr. František Fajtl, od 6.8.1945 jmenován škpt. let. Ladislav Koza a velel pluku do 2.3.1947.

Označení letounů pluku: velitelský roj CY, 1. letka IW (od března 1951 JW), 2. letka JV a 3. letka KU.

3.8.1945 byl vydáno nařízení k přesunu 4. letecké divize na Slovensko.

17.8.1945 přesun do Piešťan. Odstartovalo 16 letounů. Brzy po vzletu se zřítil rtm. let. Silvestr Valent na letounu La-5FN v. č. 39213407 "07". Piloti se z Piešťan vrátili vlakem.

18.8.1945 přesun do Piešťan. Odstartovalo dalších 15 letounů.

23.8.1945 přesun do Piešťan. Odstartoval poslední letoun.


29.8.1945 přesun na letiště Tri Duby. Odstartovalo 18 či 21 letounů.

4.9.1945 přesun na letiště Tri Duby. Odstartovalo 11 letounů.


K 28.10.1945 přejmenován na Letecký pluk 10.

K 16.11.1945 bylo přiděleno krycí číslo VÚ 2287.

K 22.1.1946 přejmenován na Letecký pluk 1.

V dubnu 1946 odvelena část pluku do Košic (detašmán Juraj), odkud prováděla průzkumné lety ve prospěch pozemních jednotek čs. armády, nasazených proti banderovským tlupám, pronikající na východní Slovensko z Polska.

20.11.1946 zahynul por. let. Zoltán Barna.

K 21.1.1947 měl pluk ve stavu dva letouny La-5FN, 15 kusů La-7 a dva letouny C-8.

K 12.3.1947 měl pluk ve stavu čtyři letouny La-5FN (S-95), 14 kusů La-7 (S-97) a tři letouny C-2 a dva letouny C-104.

V roce 1947 převzal funkci velitele LP 1 mjr. Vladislav Kriško.

V létě 1947 pluk prováděl průzkumné lety ve prospěch pozemních jednotek čs. armády, nasazených proti banderovským tlupám, pronikající na východní Slovensko z Polska.

8.9.1947 nehoda letounu La-7 v. č. 45210818 "JV-8" Jana Kališty z 2. letky. .

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 6.3.1948 byl k LP 1 prozatímně začleněn LP 2 působíci v Piešťanech, ale krátce nato byl LP 2 rámcován.

3.3.1948 rozkazem prezidenta republiky byl pluku udělen čestný název Zvolenský.

Od dubna 1948 přílety S-199.

Červen 1948 na letišti v Malackách.

František Grznár pod La-5FN "C-13".

Zdroj.

V březnu 1949 do Zvolena se přestěhoval Pilotní stíhací kurz z Českých Budějovic s letouny CS/S-199 do podřízenosti LP 1.

S-199 "CY-?"

K 24.4.1949 měl pluk ve stavu pět letounů S-97, 24 kusů S-199, jeden CS-199, tři letouny K-65, jeden kus K-68 a 8 letounů C-4/C-104..

16.5.1949 byla do sestavy pluku začleněna letka s letouny S-95/97 od rámcovaného LP 44, jako 3. letka LP 1, s ponecháním v původní posádce Piešťany

v Malackách

Od října 1949 nesl 8514.

1.5.1950 byla 3. letka LP 1 v Piešťanech přemístěna do Zvolena na Letisko SNP a přechodně začleněna do sestavy 1. a 2. letky, protože 3. letka byla bez důstojníků. Letouny zůstaly v Piešťanech v péči CL-4. S obnovením letky se počítalo po návratu důstojníků z LVA a kurzů.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


Od října 1950 byl LP 1 ve Kbelích v podřízenosti 3. ld. V té době byl vyzbrojen u všech letek letouny S-199, CS-199, C-2. Létalo se kvůli výstavbě dráhy ve Kbelích z letiště Letňany.

K 29.10.1950 měl pluk ve stavu 37 letounů S-199, tři kusy CS-199, 10 letounů C-2 a dva letouny C-4, čtyři letouny C-104, jeden kus C-106 a jeden kus K-65.

K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 Zvolenský, LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 Ostravský, LP 47, LDP 1 a LP 45.

V dubnu 1951 v Letňanech helo4957.jpg (203105 bytes) S-199 "JW-3?" od 2. letky 1. lp.


Od 1.6.1951 převzal funkci velitele 1. lp kpt. Jozef Kúkel.

U Proudového výcvikového střediska  letectva PVSL v Mladé se přeškolili piloti 1. lp v roce 1951 na proudové letouny S-102. Vznikl 1. letecký stíhací pluk proudový.

Velitelský roj měl letouny kódovým označením CY, 1. letka IW, 2. letka JW, 3. letka KU, 4. letka MT.

První katastrofa čs. letounu S-102 vznikla 19.3.1952. Stroj trupové značky "CY-02" (v. č. 0710) se zřítil do lesa v blízkosti obce Sojovice. Letec kpt. Jan Červený zahynul. Pilot ve výšce 4 000 metrů nepoužil hermetizaci kabiny a přetížením v zatáčce ztratil vědomí.


Po přehlídce 9.5.1952 1. lp odletěl 10.5. z Mladé do Českých Budějovic na letiště v Plané, kde byla dokončena výstavba betonové VPD.

Po přezbrojení a reorganizaci vyzbrojen  S-102 (MiG-15), CS-102 (MiG-15UTI), C-2, K-65. Následovaly: S-103 (MiG-15bis) a C-11.

Přírodní živel – větrná vichřice dne 18.6.1952 zasáhla letiště České Budějovice. Obětí byly dva letouny. Cvičný C-2B1.721 trupovky "IW-29" a kurýrní K-65.152 "GE-39". Letouny S-102 technický personál uklidil včas.

Od 30.8.1952 velitelem kpt. let. Krist František.

Od 1.9.1952 patřil 1. lsp pod 1. sld.

Video z roku 1953 - Modrý den. (Výseč MiGy 15 nad Hlubokou nad Vltavou.)

Výsledek přistání roje 1. lsp dne 20.9.1954 v Praze Kbelích nebyl radostný. V nepříznivých povětrnostních podmínkách letoun S-102.225264 s trupovkou "CY-02" zničen, stroj 225247 trupového kódu "IW-16" vážně poškozen.

K 8.10.1954 převzal funkci velitele 1. lsp kpt. Emil Hájek.

S-103.

V roce 1955 1 letka - přepadová s S-104 (MiG-17 PF). helo4785.jpg (163770 bytes) "IW 13" a Karel Dvořák.

Od 12.4.1956 převzal funkci velitele 1. slp mjr. František Suchý.

6.11.1956 nehoda MiG-15Bis "KU-52". he567.JPG (144508 bytes)

K 1.8.1957 převzal funkci velitele 1. slp pplk. Miroslav Krejča.

V roce 1958 přeškolení na MiG-19S a MiG-19P

Velitelem 1. slp od 24.9.1960 byl pplk. Štefan Bolcha.

V r. 1961 postupné přeškolování také na MiG-19PM.

K 1.9.1961 1. slp přešel od 1. sld pod 3. sbor PVOS.

Velitelem 1. slp od 9.8.1962 byl pplk. Jaroslav Šrámek.

Letecká střelnice u Dolních Slověnic. Foto z 2.9.1962 he563.JPG (148957 bytes), he564.jpg (344640 bytes), he565.jpg (363708 bytes), he566.jpg (229654 bytes).

11.4.1963

Prameny Vltavy

Sikorsky CH-34C Choctaw

kpt. Josef Knitl, 1. slp, MiG-15bis Hotovostní stíhač pronásledoval tak ostře, že vlétl až do BRD. VS divize jeho útok včas zastavilo.

V květnu 1963 první střelby řízenými raketami na bezpilotní terč La-17 v Astracháni.

V r. 1964 byly dodány první MiG-21PF (dříve než "eFky"!).

Kurýrní pilot Mi-1 kpt. Karel Dvořák.

Kurz nočního létání v Žatci.

V roce 1965 postupně končilo létání na MiG-19 (poslední let 17.3.1966).

V roce 1966 dodáno prvních 9 ks MiG-21 PFM.

Velitelem 1. slp od 1.8.1967 byl pplk. Jaroslav Štěcha.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

helo8231.JPG (19893 bytes) Sovětský dopravní Antonov byl na přistání dlouhý a skončil v lese.

1.6.1969 letecký den na letišti.

3. sbor PVOS se přejmenoval k 1.9.1969 na 3. divizi PVOS.

1.11.1970

Poběžovice, Domažlice. U obce Stará Huť pravděpodobně přistál. Tachov, Dolní Žandov, Lazy, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně

Bell 204 (UH-1)?

11 stíhačů

Ani 11 stíhačů ho nesestřelilo. Podrobnosti.

Velitelem 1. slp od 20.11.1970 byl pplk. Václav Kolouch.

Od roku 1969 se používaly L-29 proti nízko letícím a pomalým cílům proti "pomalým cílům" helo4783.jpg (164138 bytes), helo4784.jpg (164127 bytes).

U vrtulníkového roje 1. slp v 70. letech na Mi-1 2012 sloužil mjr. Suchý a mjr. Kryštof.

V roce 1973 byla 4. letka 11. slp přezbrojena na letouny MiG-15bis. Část letky byla nasazena na letišti Dobřany.

21.3.1974 u Záluží v okrese Český Krumlov nehoda letounu MiG-21 pilota Martenka. 

17.8.1974

U Dolní Vltavice, Lipenská přehrada.

Bell 206B

JetRanger

Barry Winslow Meeker a JUDr. Heidrich 

Převezení pí a syna JUDr. Heidricha, občanů DDR do BRD. Podrobnosti.

.  

15.8.1975

U Dolní Vltavice, Lipenská přehrada

Bell 206B

JetRanger

Barry Meeker

Převezení Edity Schiemannové, její dcery a snoubence, a ?. Podrobnosti.

.     

17.8.1975

U Dolní Vltavice, Lipenská přehrada

Bell 206B

JetRanger

Barry Meeker a Kobrzynski

 

Převezení Gůnthera a Birgit Neukirchnera. ových, Thomase B. Kobrzynski a Helga Neukircherová byli zajati. Podrobnosti.

V říjnu 1975 personál 4. letky 11. slp byl odvelen na letiště České Budějovice s letouny MiG-15. Letka byla kmenově přičleněna ke 30. sbolp jako jeho 3. letka. Operačně byla podřízena veliteli 1. slp. Sloužili jako 4. letka 1. slp proti pomalým cílům. Vrátili se v dubnu 1983.

Od 1.11.1975 "nová" reorganizace: 3 letky MiG-21 F/PF, PFM, MF + U/UM a 1 letka MiG-15bis.

Velitelem 1. slp od 21.11.1977 byl mjr. Jaroslav Dušek.

23.5.1978

Suchdol nad Lužicí

Agusta Bell AB.204B 4D-BT

mjr. Ferdinand Ivan, 1. slp (30. sbolp), Mig-15bis

Donucen k přistání palbou stíhače. Podrobnosti. Článek ing. Irry.

16.11.1978 přilétly první MiG-23MF a cvičné MiG-23U (zatím na letiště Bechyně).

Velitelem 1. slp od 1.6.1979 byl mjr. Karel Mařík.

Velitelem 1. slp od 7.11.1982 byl pplk. Štefan Gombík.

V 80. letech létal na Mi-1 pilot Pavel Břicháček.

V r.1982 přilétly modernější MiG-23 ML a další MiG-23 U.

V dubnu 1983 odlétly poslední Mig-15bis do Hradce Králové k 30. sbolp.

Od druhé poloviny r.1983 tvořily "sestavu" dvě letky MiG-23ML a 1 letka MiG-21MF.

Video 18.1.1983.

V 12.1984 dodány k pluku L-39ZA a později také L-39V.

Velitelem 1. slp od 23.10.1985 byl pplk. Rudolf Vyhnálek.

Velitelem 1. slp od 6.10.1987 byl pplk. Jiří Zábranský.

V létě r. 1989 - (po návratu MiG-23MF od 11. slp) dochází k vyřazování MiG-21MF a jejich předání.

Pluk vyzbrojen "jedním typem" - 2 letky MiG-23ML a 1 letka MiG-23MF.

V rámci "reorganizačních a redislokačních" změn byl m.j. je zaveden "dvouletkový" systém :

1. stíhací a 1. technická letka s letadly MiG-23ML a 2. stíhací a 2. technická letka s MiG-23MF.

---------- Převrat 17.11.1989 ----------

K 1.5.1991 byla na letišti v Českých Budějovicích aktivizována LZS s vrtulníkem Mi-2 od 31. smltvpz z Bechyně.

K 1.6.1992 byla na letišti v Českých Budějovicích vytvořena letecká základna.

----------- Vznik Česka k 1.1.1993. ----------

Velitelem 1. slp od 1.10.1993 byl pplk. Vladimír Havel.

Od podzimu r. 1993 "postupně" ze Žatce přelétají na letiště v Plané u Č.B: 1 ks MiG-29UB: 4402 a 9 ks   MiGů - 29 tr.č.: 3710, 4012, 5414, 5616, 5918, 7701, 8304, 8906, 9207.

 

Od 1.6.1993 do 31.12.1994 byl provozován vrtulník Mi-2 a po zbytek roku 1993 byl též provozován vrtulník Mi-8 1632 po GO z LOKu. 

helo8340.jpg (438811 bytes), Jiří Závěta, Dalibor Hruška a Petr Havala helo8341.jpg (457691 bytes).

Na sklonku roku byl ale předán k pluku do Kbel pro nikdy neuskutečněné nasazení v Karabachu. Později přišla Mi-8 0910. Po celý rok 1994 už byl provozován pouze typ Mi-2, někdy dokonce v počtu dvou kusů.

Piloti - Štefan Bernáth, Miloslav Hrubant, Stanislav Bauer, palubáři - Ladislav Káva, Dalibor Hruška. Od 1.1.1994 byli Káva (LZO) a Hruška (civil) nahrazeni na místech PT Jaroslavem Plunerem a Romanem Míkou. Technici a specialisté - Mikoláš Trnka, Karel Žák, Roman Míka, Petr Kosina, Zdeněk Vyhnálek. Na vrtulnících pracovali jenom tito technici. Všichni uvedení příslušníci přišli od bechyňské 31. letky velení a průzkumu.

Po celou dobu se prováděly přepravní, výsadkové a spojovací lety ve prospěch 1.stíhacího leteckého pluku, za zmínku stojí i spolupráce s krajskou zásahovou jednotkou Policie ČR.
Neobvyklá byla přímá podřízenost veliteli pluku - plk. Jiří Zabranský a později pplk.Havel, nebo inženýrovi pluku - pplk.Josef Smolka.

Zabezpečovací útvary : 1. letištní prapor po celou dobu působení na letišti v Plané u Č.B. 1. rota LZS / PZN - jako "1." dle čísla divize. Na podzim r. 1958, při vzniku "praporů "PZN už "1." byla obsazena! Tak první volná byla " 6 " - proto od 1.9.1958 - 6. prapor PZN, od 1.10.1963 - 6. prapor RTZ. Od 1.6.1992 "sloučením a reorganizací 1. l pr a 6. pr rtz vznikla 1. LZ

1. slp byl zrušen k 31.12.1994. Technika přelétla do Čáslavi, kde vznikla 4. zSL.

Byl zrušen 1. stíhací letecký pluk "Zvolenský"! Byl nejen "prvním stíhacím", ale stal se i "posledním stíhacím" leteckým plukem na našem nebi….!

 

Odkazy:

Jaroslav Šrámek - Vzpomínky pilota -účastníka incidentu československých a amerických letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války, Svět křídel, září 2010

 

Zpracoval Stanislav Vystavěl.