Klecany Kletzan

Drasty Drast

Husinec Husinetz

Zdiby Zdiby

MAPA.

27.05.2022

Dne 26.9.1874 francouzský vzduchoplavec Henri Theodore Sivel vzlétl v Praze společně s Henrim Beudetem - první vzduchoplavecké závody. Beudetova montgolfiéra přistála ve Stromovce na stromě, Sivelův balón plněný svítiplynem se vzduchoplavci Sivelem a hrabětem Theodorem Gabrielem Desfours-Walderode přistál za obcí Klecany.


.


.


.


.


.


1880


.


.


.


.


.


.


.


.


.


1890


11.9.1891 Godard letěl cestujícími hrabětem Karl Maria Coudenhove a cyklistickým závodníkem Kohoutem. Přistáli u Zdib. Poté s místními pětkrát vystoupali do výšky 60 m.

Velké překvapení připravil vzduchoplavec Godard večer 4.10.1891: s pražským ohněstrůjcem odpálili vzdušný ohňostroj. Jejich noční plavba pokračovala přes Kladno až za Karlovy Vary a skončila nedaleko Plavna po letu více jak 300 km. Zde je pro nás zajímavý údaj: „Louis Godard po náročném letu neodpočíval, ještě odpoledne odlétl balonem do Drast a přistál v zahradě pana Novotného. Kdoví, o čem se spolu domlouvali“. „Při přátelském večeru v hotelu U zlatého anděla v Celetné ulici, domluvil L. Godard s J. R. Vilímkem podrobnosti zatím tajného a poněkud dobrodružného plánu. Noční plavbu. „Odjedeme o půlnoci a nesestoupíme dříve než v Moskvě“,5 žertoval Godard. Účast už dříve přislíbili Vilma Novotná a její muž, statkář Josef Novotný z Drast. Mělo to být překvapení, den odletu byl určen na 20.10.1891 o půlnoci.


.


.


.


.


.


.


.


.


1900


.


.


.


.


.


.


.


.


.


1910


.


.


.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


.


.


16.5.1932 se zabil u Klecan německý pilot a akrobat Tassila von Schaumburg v letounu Messerschmitt BFW M.23b D-1849. helo7062.jpeg (58704 bytes) Pomník na hřbitově v Klecanech, pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. Podrobnosti. Letecká badatelna.


.


.


.


.


.


Polní letiště Klecany.

25.9.1938 z Velelib (okres Nymburk) se přesunula Polní letka 12.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

9.10.1938 Polní letka 12 se přesunula do Kamenice nad Cirochou.


V říjnu 1939 přiletěla FFS E A/B Nürnberg do Kbel. Přejmenována na FFS A/B Prag-Gbell. Satelitní letiště Kralupy nad Vltavou, Klecany a Letňany.


16.1.1940 přejmenována na FFS A/B 4.


Na jaře 1941 přemístěna do Wien.

V červnu 1941 přiletěla FFS C 14 do Kbel. Satelitní letiště Klecany, Letňany a Ruzyně.


.


23.7.1943 zřícení letounu Caudron C-445 Goéland  výr. č. 835 od FFS C 14. Instruktor Uffz. Heinz Ullrich a tři žáci zahynuli. Dva žáci zraněni. Letecká badatelna.

15.10.1943 přeznačena na FFS B 14.


V červenci 1944 ukončen pilotní výcvik.

3. Fliegerzielstaffel.(?)

Přeškolení zkušených bombardovacích pilotů KG 6 na stíhací piloty se zaměřením na masové útoky na americké bombardéry za každého počasí. Zdroj.

Stab a I. Gruppe měly obsadit letiště Praha-Kbely (Prag-Gbell), II. Gruppe základnu v Klecanech (Prag-Kletzan) a III. Gruppe pak Prahu-Ruzyni (Prag-Rusin). Všechny uvedené Gruppe byly v této době vedeny jako „Umrüst. u. Umschul.“, tedy v přezbrojení a přeškolení.

21.10. 1944 z Dresden-Rockau na Ruzyň se přesunula II./KG 6 k přeškolení na stíhací letouny. Velitel Gruppenkommandeur II./KG 6 Hauptmann Hans-Joachim Faulhaber. II./KG (J) 6 létala na klecanském letišti. Od kdy? Zdroj.

23.11. 1944 II./KG 6 přejmenována na stíhací II./KG (J) 6.

Letecká střelnice v období 1.12.1944-31.1.1945. Měly na ní být k dispozici tři terče a jeden úkryt. helo5552.jpg (90995 bytes), helo5553.jpg (50674 bytes).

V prosinci 1944 II./KG (J) 6 měla 19 kusů Bf 109 G-6. Zdroj.

21.12.1944 v 12.40 hodin v Uhříněvsi (okres Hlavní město Praha) se zřítil Bf 109 G-14 (G-6) WNr. 464599. Pilot Fhr. Fritz Sondermann od 5./KG (J) 6 zemřel 24.12.1944 v Luftwaffe Lazaretu 2/XVII v Praze (dnes nemocnice Na Františku) na následky zranění.

Později se přeškolovala na Bf 109 K-4. Prý měla být použita jako Rammjäger. Mezi obcemi Hoštice a Drasty parkovala letadla.

31.12.1944 nehoda Bf 109 G‑6 na letišti v Klecanech. Fw. Alfred Gottschlich od 4./KG (J) 6 utrpět zranění.


4.1.1945 v 9 hod. po vzletu se do hluboké strže Máslovického potoka poblíž Vodochod zřítil Bf 109 G-6 od 5./KG (J) 6. Stroj narazil do hráze malého rybníčku na potoce a následně zcela shořel. Pilot Uffz. Hubert Nentwig zahynul. Letecká badatelna.

9.1.1945 v 14 hodin blízko železniční zastávky Roztoky-Žalov (okres Praha-západ) se zřítil stroj Bf 109. Lt. Carl Arndt od 4./KG (J) 6 zahynul.

4.2.1945 v 11.55 hod. zřícení Bf 109 K-4 WNr. 332373 od 6./KG (J) 6 do potoka u letiště. Pilot Uffz. Arthur Fercher zahynul.

4.2.1945 v 11.15 hod. u Boješic (okres Písek) nouzově přistál Bf 109 K‑4 WNr. 332 379 "4". Příčinou byl nedostatek paliva během cvičného výškového letu z letiště Klecany. Stroj měl poškozenou vrtuli a trup, pilot Uffz. Friedrich Oltmann zůstal nezraněn.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

11.2.1945 80 % poškození stroje Bf 109 G‑6 WNr. 160391 z I./KG (J) 6 při startu, ve kterém byl zraněn Uffz. Friedrich Oltmann. Druhý stroj Bf 109 G-6 WNr. 412167 od II./KG (J) 6 byl poškozen jen z 10 %. Patrně se jednalo o srážku během provozu přímo na ploše letiště.

----------

12.2.1945 převrácení při přistání letounu Bf 109 K-4 WNr. 332531 od II./KG (J) 6.

----------

----------

----------

15.2.1945 v 9.30 hod. u Petrovic (okres Hlavní město Praha) se zřítil Bf 109 K4 černá 4" a úplně shořel. Uffz. Helmut Schmidt od 5./KG (J) 6 havárii přežil, ale byl vážně zraněn na hlavě. Letecká badatelna.

----------

Posledním, nepřímým důkazem o vrcholícím výcviku pilotů KG (J) 6 mohou být záznamy o cvičných letech s použitím radiové navigační techniky, určené k vedení skupin stíhačů. Záznamy hovoří o letech jak v Praze, tak i Hörschingu, a to přibližně od poloviny února 1945. Nazývány byly jako Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Egon Führung, Y-Führung. (Někteří piloti do zápisníku letů je označovali jako Egonführung, Erfliegen Egon Y (G. Parge), Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Y-Fhrg.-Kringel, Y-Führung, Hermine, BaKe (H. Schlichting).) Dokládají, že zde bylo jednak pozemní zařízení takovýchto systémů, jednotky měly a využívaly příslušně vybavené letouny (Bf 109 G‑10/R6, Fw 190 A‑8/9/R11) a personál byl schopen provádět cvičné lety ve větších skupinách a s využitím těchto prostředků. Rozsah tohoto výcviku a jeho výsledek ale nejsme schopni z dostupných záznamů zhodnotit.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

22.2.1945 u Dřevčic (okres Praha-východ) nouzové přistání Bf 109 K‑4 WNr. 331419. Poškození 15 %.

----------

----------

----------

----------

----------

27.2.1945 u obce Lobkovice na pole asi 1,5 km jižně od obce při cestě do Kojetic (okres Mělník) nouzově přistál Bf 109 K‑4 WNr. 331636 "žlutá 6". Poškozena vrtule.  Oblt. Hartmann nezraněn.

----------

----------

----------

----------

3.3.1945 v 13 hod. nálet šesti či sedmi P-51 Mustangů od 343rd FS, 55th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Z 8 zničených a 18 poškozených letadel nárokovaných Američany bylo plných 16 typu Bf 109. Německá strana hovoří v denní svodce činnosti Lfl.Kdo.Reich o útoku sedmi P‑51 na Klecany, kterým padly za oběť 4 zničené, 6 těžce a 8 lehce poškozených Bf 109. K nim muselo být připočítáno ještě 5 lehce poškozených Ju 88 a dva He 111. Není jasné, zda šlo o cvičné Bf 109, nebo operační K‑4. V každém případě byla operační síla útvaru snížena o 18 strojů, i když se tentokráte útok obešel bez lidských ztrát.

Palba klecanského lehkého flaku zasáhla jeden z útočících Mustangů. Byl to P-51D S/N: 44-14175 "CY-Q" "Sweet Marie II", který pilotoval 1/Lt Brooks Jonathan Liles. Pilot tehdy nouzově dosedl na poli jižně obce Veltěž. Letecká badatelna.

Jeho druh, 1/Lt. Bernard Harte Howes dosedl se svým Mustangem P-51D S/N: 44-63745 "CY-C" "My Li´I Honey" vedle něj, aby jej naložil do kabiny a zachránil před zajetím. Zbylé stroje kroužily nad nimi. Při vzletu letoun narazil do nízké meze a udělal hodiny. Zraněni vylezli z kabiny a dali se na útěk. Po několika hodinách však byli zajati. Jejich mírně poškozené Mustangy ukořistili Němci. Podle jednoho z pamětníků, který byl nasazený na budování krytů v prostoru letiště, jeden z nich skončil odstavený mezi vraky jiných letadel v jižní části letiště. Historie a vojenství 2/2005

Práce na budování výkopů začaly 3.3.1945, v důsledku předcházejícího leteckého souboje nad klecanským letištěm. Výkopy měly mít tvar písmene T, horní vodorovná část tvořila vlastní výkop o hloubce 160 – 170 cm a svislá část představovala šikmý sjezd pro podvozek letadla. Vykopaná zemina tvořila okolo výkopu ze stran ochranný val. Ochranných valů mělo být vybudováno celkem 25. Jejich účinnost však byla výrazně snížena tím, že výkopy nebyly zapažené a v měkké půdě docházelo k jejich borcení. Němci předpokládaná sláva těchto valů pohasla ihned po náletu 16. 4., kdy letadla ukrytá v těchto výkopech stihl stejný osud jako letadla umístěná na volné ploše. Podrobnosti.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

10.3.1945 v Chrudimi vznícení motoru Bf 109 K‑4 WNr. 332328.

----------

----------

----------

----------

----------

15.3.1945 byla FFS B 14 rozpuštěna.

----------

----------

17.3.1945 zřejmě právě proti bombardovacímu svazu, který se někdy kolem 13.20 hod. vracel nad hřebenem Krušných hor zpět do Anglie, byli prvně vysláni stíhači od KG (J) 6. Fw. Günther Parge od 4. Staffel ve svém Zápisníku letů zaznamenává toto odpoledne první „Einsatz“. Ještě ráno v 9.12 hodin absolvoval s Bf 109 K‑4 "bílá 15" dvanáctiminutový cvičný let se střelbou na pozemní terč, ale již odpoledne v 13.45 hod. odstartoval z Klecan opět v "bílé 15" k bojovému letu. Uletěl vzdálenost 700 km a v 15.30 hod. přistál v Plzni. Drobná poznámka „k.Fb“ (kein Feindbegegnung) přiznává, že ke kontaktu s nepřítelem nedošlo. Ještě večer přeletěl zpět do Klecan.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Od 25.3.1945 nový velitel Gruppenkommandeur II./KG 6 Hauptmann Wilhelm Kunze.

----------

26.3.1945 průzkum 15th USAAF z Itálie zaznamenal 25 kusů Bf 109 a 2 bombardéry.

----------

----------

----------

29.3.1945 se přesunulo do Prahy 25 až 30 letců od II./KG (J) 27. Patřil k nim Uffz. Kurt Ahrens, Gefr. Herfried Breinl, Ogefr. Gustl Pohl a Uffz. Otto Reimers, od I. Gruppe (resp. 1. Staffel) ještě Ofhr. Herbert Dienst, Uffz. Günter Golz, Uffz. Hartmut Hilger. "Všichni jsme víceméně skončili se životem a žili ze dne na den. Nikdo nevěděl, jak by to mohlo jít dál.", vzpomíná Kurt Ahrens. Jeho skupina byla po příjezdu do Klecan ubytována v nějaké škole.

----------

----------

31.3.1945 odstartovala kolem 14. hod skupina asi osmi stíhaček Bf 109 od II./KG (J) 6. Kbelská I./KG (J) 6 byla nasazena též. Celkem 17 stíhacích Bf 109. Vedl je Hptm. Erwin Zöllner, velitel 4./KG (J) 6. Sedmnáct Mustangů od 309th FS, 31st FG, 15th USAAF z Itálie nárokovalo na 18 sestřelů. Sami Němci přiznávají ztrátu devíti letadel a k tomu čtyř zabitých a třech zraněných pilotů. Většinu nasazených německých letadel tvořily Bf 109 K‑4 z II./KG (J) 6. Ve výčtu ztrát však figurují i dva Bf 109 G‑10/R6 ze 2./KG (J) 6, takže se do vzduchu dostala i část I. Gruppe. Zdroj. MAPA.

Klecanští se zřítili:

Kbelští se zřítili:

----------

1.4.1945

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Na dění ze 7.4.1945 Kurt Ahrens vzpomíná takto: „Transport z ubytovny na letiště autobusem. Tam stojí asi 50 Bf 109 K‑4 připravených ke startu. Byli jsme rozděleni do strojů, asi 27 jich stojí přede mnou. Motory jsou nastartovány a všechny přede mnou, stejně jako můj, naskakují hned. Necháváme je zahřát a čekáme na rozkaz ke vzletu. Všichni přede mnou rolují bez poruch, jeden za druhým, ke startu. Náhle přede mnou stojí velitel a dává mi znamení, abych vypnul motor. Za mnou už nikdo nedostal povolení ke vzletu. Vylézáme z letadel a jedeme zpět na ubytovnu.Rammkommando Elbe pro mě skončila.“ Letový deník Kurta Ahrense události potvrzuje, resp. pro uvedené období, tzn. po 29.3.1945 už neobsahuje žádný let v rámci původní KG (J) 27. K létání se Kurt Ahrens dostal až 15.4.1945, ale to už bylo v rámci akce Bienenstock, což byla následná aktivita Hajo Herrmanna. Marně čekal v kabině na rozkaz ke startu také Ogefr. Hans-Dieter Eitle, původně příslušník Erg. KG (J) z Plzně, zatímco Lt. Ernst-Hermann Rübsam, původně z IV./KG (J) 30, zlomil při pojíždění ke startu pravou podvozkovou nohu a špičkou křídla vrazil do země. Přesto část letců z Klecan odstartovala. Byl mezi nimi Gefr. Herfried Breinl, ale po půl hodině letu přišel rozkaz k návratu. Údajně odstartovalo až 60 letadel a pravděpodobným důvodem jejich odvolání mohlo být, že se bombardovací svazy stočily k severu, směrem na Hamburg, mimo dolet z Prahy. Také na letišti Praha-Kbely bylo připraveno množství „nových, ještě nenatřených strojů bez výzbroje“, vzpomíná Fw. Walter Otto, původně z Stab/KG (J) 6. Odstartoval z Kbel a jeho skupina byla navedena k Hannoveru, téměř za hranicí doletu. Cílem byl svaz 3nd Air Division. Na konci jedné skupiny bombardérů si Fw. Walter Otto vybral svoji oběť a zamířil svým strojem na záď bombardéru. Po nárazu stihl vyskočit, nezraněn přistál na padáku u Stadthagen a s krátkou zastávkou u rodičů se vrátil do Prahy. Jeho pravděpodobnou obětí byl B‑17 Flying Fortress 42‑31366, který se také zřítil do okolí Stadthagen. Celá posádka zahynula. Doprovod svazu zajišťovaly Mustangy 78th FG, které na místo střetnutí rychle dorazily a sestřelily zbývající čtyři stíhačky ze skupiny Waltera Otta. Ve stejném prostoru ale probíhalo množství dalších střetnutí, jen v okolí Steinhuber Meer nárokovali američtí stíhači 6 dalších sestřelů, a nelze jasně identifikovat stroje náležející skupině vyslané z Prahy. Je však zřejmé, že se žádný stroj nemohl vrátit do Prahy bez mezipřistání. Konečně, kromě svědectví Waltera Otta, není jiný doklad o bojovém nasazení strojů z Prahy-Kbel. Lokální zprávy z Německa zmiňují ještě nouzové přistání u Ohr, jihozápadně od Hannoveru. Nezraněný letec Uffz. Erhard Buchenau vypověděl, že startoval z Prag-Kbell. Jedinou lokální zprávou, která časově i okolnostmi může souviset s nasazením Rammkommando Elbe, je záznam telefonátu četnické stanice Peruc podaný v 13.30 hod. na velitelství v Lounech. Dne 7.4,1945 v 11.25 hod. musela na pole 5 km severovýchodně od obce nouzově přistát německá stíhačka, stroj byl poškozen asi z 20 %. Pilot Obgefr. Günther Goltz byl jen lehce zraněn. Hlášení převzal také zástupce Wehrmachtu v Lounech Fw. Resch, který měl zajistit další strážení letadla. Nepochybně totožnou zprávu cituje poválečný (9.6.1947) souhrn Stanice SNB v Peruci: „…nad obvodem stanice směrem k Černochovu se strhl menší letecký boj, jedna německá stíhačka musela pro poškození nouzově přistát na poli rolníka Františka Kalouše z Černochova čp. 23. Letadlo pak bylo střeženo něm. vojíny, v převratových dnech byli hlídky odvolány a většina součástí letadla byla lidmi rozebrána. Vrak letadla byl poté dotažen rolníkem Kaloušem do jeho dvora, kde se dosud nachází.“ Nasazení Schulungslehrgang Elbe dne 7.4.1945 bylo jeho jediným a posledním střetnutím. Ke Schulungslehrgang Elbe se jako doprovod přidaly klasické stíhačky od JG 300, dále do akce odstartovali také stíhači od JG 301 a JG 26. Samostatně se zapojilo také 59 proudových Me 262 od JG 7 a KG (J) 54. K útoku taranem měla příležitost nebo se odhodlala asi čtyřicítka letců. Výsledkem bylo 9 zničených bombardérů, které se zřítily nad Německem, a téměř dvě stovky dalších, které přes vážná poškození dokázaly doletět domů nebo na nejbližší vlastní základnu. Me 262 a další doprovodné stíhačky přidaly 5 dalších a jeden bombardér padl za oběť střelbě flaku. Ztráty německé strany stále nejsou uzavřeny, podle nároků amerických stíhačů mělo být sestřeleno až 50 Bf 109, 8 Fw 190 a 2 Me 262. Jen Schulungslehrgang Elbe ztratil asi 24 pilotů, kolem deseti pilotů se zachránilo na padáku a 14 nárazem poškozených Bf 109 nouzově přistálo. Z výše uvedených svědectví a faktů je zřejmé, že útvar skutečně využil na pražských letištích techniku I. a II./KG (J) 6. To nakonec přímo potvrdil i bývalý příslušník 6./KG (J) 6 p. Saathof, sloužící v Klecanech. Podle jeho osobního vyjádření byli "Rammjäger" ubytováni v klecanské škole. Všechny Bf 109 K‑4 ze II./KG ( J) 6 byly předány Rammkommando Elbe, 15 strojů  od každé Staffel plus 4 od Stab II./KG (J) 6, celkem tedy 49 strojů. Nasazení svých pilotů v rámci této akce Oberst. Hogeback zamítl. Po předání letecké techniky byly jejich zbraně až na jeden kulomet demontovány, rádio nastaveno pouze na příjem a nebyly použity přídavné nádrže.

----------

8.4.1945 spojenecký průzkum zaznamenal na letišti 49 letounů.

----------

9.4.1945 byly stíhací I. a II./KG (J) 6 rozpuštěny a jejich personál se přesunul k 10. a 11. parašutistické divizi (10. a 11. Fallschirm-Jäger Division) do rakouského Grazu. Letci přešli k III./KG (J) 6 na Ruzyni.

----------

Počátkem dubna 1945 byla JG 27 přesunula do Prahy. Několik letců, včetně Hanse-Joachima Bebenrotha, bylo umístěno na základnu v Klecanech a přelétávali odtud do Kbel použitelné stroje Bf 109. Od konce dubna již zůstal ve Kbelích.

----------

----------

----------

13. a 14.4.1945 přiletěla z letiště Riesa-Leutewitz bitevní III./SG 2 s Ju 87 a Fw 190 F na přeškolení na Fw 190 F. MAPA.

Velitel Gruppenkommandeur III./SG 2 Hauptmann Dr. Hans Müller.

Velitel Staffelkapitän 9./SG 2 Oberleutnant Helmut Fickel -  nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (9.7.1944, jeden z celkem 7 313). Na fotce ještě jako Leutnant.

----------

----------

----------

16.4.1945 nálet Mustangů od 78th FG, 8th USAAF z Velké Británie. V ten den bylo v Klecanech 102 letadel, byly zničeny na zemi prakticky všechny stroje, které se tam nacházely. Jednalo se hlavně o 27 kusů Ju 87 Stuka, čtyři kusy Fw 190 F-8 a tři kusy Fw 190 F-9. Pamětníci hovoří o asi padesáti letadlech, které byly po útoku v plamenech. Zničeno bylo tehdy téměř vše, co se na letišti nacházelo. Německá obrana tehdy již rezignovala a američtí stíhači utvořili na letištěm tzv. "čertovo kolo", kdy létali v kruhu nad letištěm a likvidovali vše, co jim připadlo důležité. Foto.

----------

----------

----------

----------

20.4.1945 velení Luftwaffe pověřilo Oberstleuntnanta Hermanna Hogebacka velením všech útvarů v prostoru Velká Praha Grossraum Prag, kam kromě pražských letišť patřila ještě letiště Čakovice, Klecany, Kralupy nad Vltavou, Plzeň a Žatec. Uskupení Gefechtsverband Hogeback operačně podléhalo velitelství IX. Fliegerkorps (J) v Treuenbritzenu u Berlína a do bojů o Berlín poskytlo všechny své bojeschopné letouny.

----------

----------

----------

23.4.1945 měla III./SG 2 letuschopné dva kusy Ju 87 a jeden Fw 190 F. Personál se přesunul do Milovic a Kumru u Mimoně.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

----------

----------

----------

----------

6.5.1945 vyklizení letiště.

----------

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

Pozemní personál byl zajat u Kladna. S hrstkou vojáků a poddůstojníků z povstaleckého velitelství dokonce kladenský vojenský velitel Gustav Kugler s Tomášem zajali přímo v centru Kladna v noci ze 7. na 8.5.1945 dvě nákladní auta obsypaná šedesáti příslušníky Luftwaffe z letiště Klecany.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Nedatováno.

Josef Nevole a Adolf Nevole před Ju 87 D "??+HS"

František, Adolf a Josef Nevole před Bf 109 G

Adolf a Josef Nevole na letounu Ju 352

Ju 87 helo4629.jpg (77652 bytes), helo4726.jpg (152144 bytes), helo5731.jpg (215242 bytes), hel861.jpg (221482 bytes), hel864.jpg (162728 bytes), hel862.jpg (210554 bytes), Ju 352 helo5730.jpg (154711 bytes), helo5734.jpg (93609 bytes), helo5733.jpg (125002 bytes).

Bf 109 K-4 "žlutá 8" helo6471.jpg (207101 bytes), Bf 109 G-14 "červená 16" helo6468.jpg (104221 bytes).

helo6459.jpg (111339 bytes)

 

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Ruzyně. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Klecany, Kralupy nad Vltavou.

1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

Letiště v Klecanech bylo v neděli 7.10.1945 odevzdáno vojenskou správou do rukou Českého národního aeroklubu odbočka Klecany, který je bude využívat jako letecké výcvikové středisko pro Prahu a jako sportovní letiště vůbec. Letiště tvoří čtverec o straně 900 metrů. Odevzdání letiště aeroklubu bylo slavnostním dnem nejen pro letce samotné, ale i pro Klecany. S letištěm odevzdal velitel letectva divizní generál A. Vicherek i tři cvičná letadla, která převzal za aeroklub ing. O Hallera a za ministerstvo dopravy ing. K. Weysser. Na letadlech byly provedeny hned první lety, kterých se zúčastnili hosté a piloti aeroklubu. Podrobnosti. 

Vítání hostů.

Div. generál A. Vicherek, velitel letectva, odevzdává klecanské letiště do správy ČNA. Vedle něho zástupce min. dopravy ing. K. Weysser a předseda MNV Heřmánek.

V pozadí trosky německých letounů Bf 109.

Zájem hostů i domácích o letadla a hlavně létání byl značný.

Kluzák Schulgleiter SG 38 helo6458.jpg (40872 bytes), dvojmístný větroň DFS Kranich II helo6470.jpg (77505 bytes), helo6469.jpg (90813 bytes)

Čáp (Fi 156 Storch) OK-VSA , , helo6465.jpg (180147 bytes), helo6463.jpg (106620 bytes), helo6466.jpg (119966 bytes), helo6460.jpg (117890 bytes), helo6467.jpg (146075 bytes).

Po-2


Piper L-4 od roku 1946 .

Aviatik Jan Čermák si naposledy zalétal.


10.6.1947 přelet soukromého letounu Piper L-4H OK-XPM majitele Františka Habarta .

4.9.1947 kpt. Jan Kaucký zalétl první prototyp letounu HK-101 OK-BOB na letišti v Klecanech. Video.

Hodek HK-101 OK-BOB, Zlín Z 281 OK-AUN a K-65 OK-ZEH.

 

Po předvedení 7.9.1947 na Ruzyni létal HK 101 u Vědeckého leteckého ústavu v Letňanech. 


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

8.3.1948 úlet zaměstnance Pan American Airways (PPA) Valtra Bláhy, který se svojí snoubenkou odstartoval přímo z Ruzyně se Zlínem 281 OK-ARJ z aeroklubu Klecany.  Úlety českých a slovenských pilotů.

20.10.1948 byl druhý prototyp HK-101 převezen z Leteckých závodů národní podnik na letiště Klecany.


Ortofotomapa 1947.

16.7.1949 zálet druhého prototypu HK-101 OK-COB. Do leteckého rejstříku zapsán 4.5.1950 a vymazán 14.8.1953.(?)

, .

Koncem roku vojenská správa zrušila neperspektivní prototypy a tím oba prototypy HK-101 byly sešrotovány.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V roce 1950 byl zrušen v Klecanech Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) a do čakovického ALAZu přestoupili známí plachtaři a konstruktéři větroňů Dlouhý, Matějček (byl druhým vedoucím plachtařského odboru), Frynta (třetí vedoucí plachtařského odboru a později i celého aeroklubu).

26.10.1950 byla zřízena Letecká základna Klecany.

V letech 1950-51 LP 8.

K 15.11.1950 byla Letecká základna Klecany přejmenována na 8. leteckou základnu Klecany (8. LZ Klecany).


K 15.3.1951 byla 8. LZ Klecany reorganizována na 8. letištní prapor Klecany.

V roce 1951 se 45. letecký pluk (dělostřelecký) v Plzni přesunul do Klecan.

V letech 1951-63 50. lp - 50. lkp - 50. spojlp.


V roce 1952 se 45. dlp přesunul zpět do Plzně.

V roce 1952 piloty kluzáků z Košic poslali do elementární školy na motorový výcvik do Klecan. Po zkouškách se rozebíralo kdo kde půjde. Někteří šli ke stíhačům, někteří na bitevníky, nebo k dopravce. Ale tři z nás pozvali zpátky jako instruktory pro výcvik na nové sovětské kluzáky Jak-25, které měly přijít. To byli František Trojka, Chramosta a Rejhon. Vrátili se znovu do Kbel. Zdroj


Ortofotomapa z roku 1953.

Před hangáry je seřazeno 25 letounů od 50. lkp.

V roce 1961 kvůli provozu na letišti Ruzyně zde ustal provoz. Údržba / Týl na letišti / RTZ na letišti