Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Zbraslavice Sbraslawitz

Státní nouzové letiště

Pomocné veřejné letiště a Pomocné vojenské letiště

Arbeitsplatz Sbraslawitz

MAPA.

03.09.2019

Historie.

, ,

od prosince 1926 do 1939.

Vzniklé aerolinie používaly tehdy upravené vojenské dvojplošníky. Letecká linka Praha Brno Bratislava – Záhřeb mívala často potíže s počasím na Českomoravské vysočině, protože i meteorologická služba byla tehdy v plenkách. Ministerstvo dopravy usoudilo, že nejlépe bude ve zmíněném koridoru na našem území vybudovat pomocná (záložní) letiště zhruba po 50 km. Tak došlo k vybudování letišť: Zbraslavice, Přibyslav, Křižanov a Břeclav. MAPA.

31.10.1931 v důsledku zhoršení meteorologických podmínek, přistálo nouzově u Zbraslavic, na polích ke kopci Poupil, ve směru podél silnice na Radvančice dopravní letadlo ČSA typu Avia F.Vllb/3m OK-AFB.

Nabývala na aktuálnosti se zamýšleným rozšiřováním provozu do podzimních měsíců a s přípravou nočních letů. Mimo sezónu pomáhali s vyhledáváním plochy i piloti a konečný verdikt (po odporu Uhlířských Janovic) vydala počátkem roku 1932 pověřená komise - nabídka obecních a dílem soukromých pozemků u Zbraslavic, v místě U jelena je nejvhodnější.

Po delším vyjednávání o výši ceny nejprve pronájmu, posléze odkoupeni pozemků (v tehdejší ceně 2,80 Kč za 1 m2, vyřešení odklonu elektrického vedeni a po menších terénních úpravách mohlo být v létě 1933 letiště čerstvě oseto. Po zřízení centrálního vyznačujícího kruhu o průměru 30 metrů a zpevnění příjezdové cesty k budované správní budově v roce následujícím mohlo být letiště o výměře 2210 m2 zprovozněno. Schváleno bylo výnosem MVP č.j. 266 2488/6-75.337 ai34 a připuštěno k používání jako státní veřejné a pomocné letiště od počátku roku 1935. 


Dne 5.2.1935 proběhla kolaudace správní budovy s bytem správce (kterým byl jmenován Josef Chobot); spád plochy si vyžádal dodatečné odvodnění.


V průběhu roku 1936 se počítalo s dokončením výstavby osvětlení na pomocných letištích mezi Prahou a Bratislavou. MAPA stanovišť. Pomocná letiště tehdy dostávala základní světelné vybavení pro noční provoz – vybraná z nich byla postupně opatřována pomezními a překážkovými světly, neonovým majákem označujícím polohu letiště, dále osvětleným větrným rukávem, mrakoměrem a pojízdným reflektorem pro osvětlení plochy.


Stavební firma Jar. Dajbych z Kutné Hory prováděla roku 1937 výstavbu typového hangáru pro letouny.

Pomocné veřejné letiště a Pomocné vojenské letiště. Rozměry 400 x 660 m. Hangár a skladové prostory.


Provoz na letišti ve Zbraslavicích byl tehdy pouze příležitostný. Využívali jej dle pamětníků vojenští letci, kteří zde po orientačním letu ze vzdálených výchozích letišť přistávali, aby získali od správce potvrzující razítko o mezipřistání. Častějšími hosty zde byly i letouny Baťova leteckého oddělení, které zajišťovaly spojení Zlína s filiálkou ve Zruči nad Sázavou. U příležitosti závodů či okružních letů zde měly mezipřistání i sportovní letouny.

14.9.1938 z Kbel se přesunula Letka 2.

V září 1938 pomocné letiště 660 x 400 m, hangár a skladové prostory. Stupeň dokončení 100 %.

24.9.1938 byla Letka 2 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-2. Vznikla Polní letka 2. Krycí název Slavia. Velitel mjr. let. Jaromír Smrčka, 10 ks Š 328, B, 17 pilotů. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

25.9.1938 z Hradce Králové se přesunula Polní letka 61.

29.9.1938 Polní letka 2 se přesunula do Bechyně.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

4.10.1938 z Bechyně se přesunula Polní letka 2.

20.10.1938 se Polní letka 2 přesunula do Kbel.

22.10.1938 se Polní letka 61 přesunula do Hradce Králové.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Státní veřejná letiště sloužící jak potřebám civilního letectví, tak i vojenského. Jsou to Praha-Ruzyně, Zbraslavice, České Budějovice, Přibyslav, Strakonice, Křižanov, Zlaté Moravce, Slatinské Doly.


V období okupace letištní areál nadále spravoval nástupnický úřad MVP s českým personálem, provozovateli však byly vojenské letecké školy Luftwaffe. Pro ně představovaly Zbraslavice pomocnou (přesněji pracovní) letištní plochu.

Satelitní letiště pardubické školy. Od října 1939 působila na letišti Schule/ FAR. 32, která zde létala se stříbrnými i tmavě kamuflovanými letouny Heinkel He 72 Kadett, Focke Wulf Fw 44 Stieglitz i s Buckery Bu 131 a Bu 181. Kadetty zde sloužily i jako vlečné pro plachtařský výcvik na větroních Grunau Baby GB IIb, DFS Kranich II. Základní výcvik na kluzáku Schulgleiter SG 38. Pilotní kadeti byli ubytováni v dřevěných ubikacích u Starého rybníka, sloužících dodnes jako dětský rekreační tábor.


.


Fotky.

Šéf instruktor Gruppenfluglehrer Ofw. Böhm , . Instruktor Fluglehrer Fw Lindner . Kl 35 B .

He 72 "PO+NV" s ližinami .

He 72 "DD+DG" WNr.455(?) s ližinami .  He 72 "DD+GP" WNr.455(?) s ližinami

Vlevo Ofw. Böhm , vpravo Heinz Stavinoga .

, .

Klemm Kl 35 D .

Nehoda He72 "CL+HO" , , . Kdy?

Žák Flugschüler Wilhelm Simonsohn před prvním sólem na He 72 "KY+NY , po sóle , Simonsohn, Richel a Peter Lüdke , Velikonoce 1941, Ofw. Böhm dává pokyny , , ve skupině s Go145 "CI+RU", , , Velikonoce 1941, po prvním sóle Gefr. Richel .

 

Leden 1941 Praga E 39, výr.č. 112, "PF+RN" od pardubické Schule/FAR 32. helo7268.jpg (73103 bytes)

18.3.1941 poškození školního letounu He 72 WNr. 801od pardubické Schule/FAR 32 chybou pilota při vzletu. Flg. Pöhling zraněn.

Instruktoři Fw. Lagodny, Obfw. Strecker, Obfw. Dehn, Uffz. Müller. Hodnosti Luftwaffe.

1.10.1941 byla přejmenována na FFS A/B 32.



15.10.1943 byla přejmenována na FFS A 32.

Satelitní letiště pro SG 102 v Německém Brodě od konce roku 1943. Letouny byly seřazeny podél přístupové cesty na letiště a po celé dny probíhal kompletní výcvik, včetně létáni ve formacích Kette (2), nebo Rotte (3), a včetně střemhlavých letů. Tato aktivita zde trvala i v roce 1944, kdy tu působily ve výcviku i stroje Ju 87 B.


FFS A 32 byla rozpuštěna 25.1.1944, kdy její zbytky převzala FFS A 9 v Grottkau Stary Grodkow v Polsku.

Do provozu se mísila pardubická škola (?) s vlečnými letouny He 72 Kadett a s větroni. Například v červnu 1944 zde byla větší skupina dvoumístných větroňů DFS Kranich II, jednomístných větroňů DFS Weihe a Grunau Baby GB IIb a kluzáků Schulgleiter SG 38.

9.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.


Na jaře 1945 servisní Staffelzug I/70.

14.4.1945 přiletěl z Bronkow Stab II./TG 2 a 6./TG 2 s Ju 52/3m.

Koncem války z letiště Olomouc-Holice přiletělo několik strojů noční bitevní Stab a 2./NSGr. 4 s letouny Ju 87. Kdy? Hobby Historie 21/2013

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

8.5.1945 v 18.45 hodin ulétl Gerd Brandhoff od 6./TG 2, v letounu Ju 52 "8T+NP" do Landshutu. MAPA.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Hangár ukrýval řadu hodnotných větroňů, po několika od typů DFS Kranich II, DFS Weihe (Olympia), Grunau Baby GB IIb i kluzáků Schulgleiter SG 38. Na letišti zůstaly Ju 52/3m, Ju 87 a Fw 189. Ze zdejšího letiště pocházely dva kusy po válce uschopněných transportních letounů Ju 52/3m, opravených v pražském Letovu.

Ju 87 G "1K+DK" .

Na letišti usadila Rudá armáda, která zajistila použitelný materiál.

Již od května 1945 byl v oblasti aktivní vznikající Aeroklub při Baťových závodech ve Zruči nad Sázavou, který posléze získal ze Zbraslavic dva kluzáky Schulgleiter SG 38. Ostatní větroně, některé i neodborným uložením poškozené, byly po převodu vlastnictví na MNO přiděleny jinam. Do Havlíčkova Brodu byly přiděleny kluzáky Schulgleiter SG 38, větroně DFS Kranich II a Grunau Baby.

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kumr, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.

1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

V srpnu roku 1945 byl založen ČNA odbočka Zbraslavice

Dekretem presidenta republiky z 27.10.1945, č.12456, se potvrzovalo vlastnické právo letiště Zbraslavice pro československý stát, zastoupený ministerstvem dopravy.

Postupně se zde obnovovala činnost - započalo působení nově ustavovaných aeroklubů. A to zde nejen aeroklubu domácího, ale i dalších - ze Zruče nad Sázavou, kde nebylo vhodné letiště.


Plachtaři dojížděli na svahové letiště u Podhořan.

V prvních poválečných letech zde byl téměř výhradně provoz motorový. Létalo se na letounech Piper Cub L-4H. Každý zmiňovaný aeroklub provozoval po jednom vlastním letounu, Kolín měl ještě druhý, poskytnutý továrníkem Navrátilem. Tento podnikatel a příznivec letectví ve Zbraslavicích hangároval i svůj služební letoun Fairchild UC-61 OK-ZEU, který přes víkendy poskytoval aeroklubu. Později zde létaly i dva či tři letouny Praga E-114 Air Baby a Z 281.

Od konce roku 1946 do začátku 50. let létal i kolínský aeroklub, než bylo dokončeno jeho vlastní letiště. 


Rovněž zde létali letci z Kutné Hory, kde nebyla letištní plocha nejvhodnější.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------

V roce 1948 byl ve Zbraslavicích zahájen plachtařský výcvik. Jako na jediném letišti v oblasti zde byl v provozu naviják, který využívaly i ostatní dojíždějící aerokluby, nezřídka dovážející i své vlastní větroně. 


 


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Zručský Posázavský aeroklub se stal roku 1950 střediskem ustaveného DOSLETu, jemuž podléhaly aerokluby Zbraslavice, Humpolec a Havlíčkův brod


V závěru roku 1951 byla zrušena zemská Ústřední plachtařská škola v Kralupech nad Vltavou a krátkodobě byla její činnost včetně materiálu a personálu přemístěna do Zbraslavic, pod vedením známého Antonína Půroka. V rámci školy se zde vyskytovaly další větroně Kranich, Kmotr a jiné.


Nové reorganizace, se vznikem Svazarmu v roce 1952, znamenaly zrušeni plachtařské školy a předisponování materiálu jinam. Ve Zbraslavicích zůstává Navijáková stanice aeroklubu Svazarmu s placeným místem náčelníka, kterým se stal zdejší člen Jaroslav Štěpánek. Aeroklub Zbraslavice podléhal Krajskému aeroklubu Jihlava, s jeho kolektivem splynuli i členové Aeroklubu Zruč nad Sázavou.


Vedle pokračující činnosti plachtařského i motorového odboru byla na letiště roku 1953 umístěna Škola pro letecké zemědělské práce, patřící ČSA, které se staly majitelem letiště. Přišli instruktoři "práškařů" a cvičilo se na letounech K-65 Čáp. Jejich činnost se v dobré shodě prolínala s činností aeroklubu, kde vypomáhali jako instruktoři a vlekaři, zabezpečovali letecké dny, pořádané již od konce čtyřicátých let. 

Fotomapa 1953 a 2010.


 


Stav trval do roku 1955, kdy bylo výcvikové středisko přemístěno do Prahy-Ruzyně a letiště Zbraslavice získalo statut Aerovleková stanice Svazarmu Zbraslavice, podřízené Hlavní správě civilního letectví. Plachtařský i motorový odbor oplýval tehdy dostatkem letadel i další pomocné techniky, což bylo charakteristické pro druhou polovinu padesátých let s bohatými dotacemi pro tuto organizaci.