Jihlava Iglau

 Bílý Kámen Weissenstein

Henčov Heinzendorf

MAPA.

18.03.2024

helo6103.jpg (231463 bytes) Německý jazykový ostrov na Moravě.

Karl Stohanzl, narozen v jihlavské německé učitelské rodině, se naučil létat na soukromém stroji Voisin hraběte Alexandra Kolowrata ve Wiener Neustadt. Dne 30.8.1910 získal od rakouského AËRO-CLUBu pilotní průkaz FAI č. 14. Dne 28.8.1911 Oblt. Karl Stohanzl přiletěl z Wiener Neustadt nad Jihlavu, po několika okruzích nad městem  přistál v blízkosti hlavního nádraží. Celá tato událost prý přilákala asi 10 000 lidí.

.

.

od února 1914

od října 1914

.

od listopadu 1916

.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

1919-27.12.1921.

.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

.

20. až 22.6.1923 proběhlo v okolí Jihlavy vojenské cvičení zaměřené na spolupráci pěších vojsk a letectva. Okolo 15.00 směrem od Znojma přilétl letoun Letov Š 2 asi od Letecké roty 3 z Olomouce. Cvičení prý proběhlo dorozumíváním se s pozemními vojsky pomocí terčů, letoun kroužil ve výšce asi 100 m a v 15.20 změnil kurs k Nadějovu a Kamenici, kde cvičení pokračovalo s dalšími jednotkami.

.

.

, , od prosince 1926 do 1939.

.

.

.

22.8.1930 nejtragičtější prvorepubliková letecká nehoda, která se stala na území Československa od počátků letecké činnosti. Letoun Ford 5-AT-C Trimotor, S/N: 5-AT-50 NC8412 OK-FOR, provozovatel Československé Aerolinie (ČSA), posádka: pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina s jedenácti cestujícími na pravidelné lince Praha-Kbely, odlet 15.05 do Brna a Bratislavy. Stroj se okolo 16. hodiny dostal do silných bouřek, které zrovna probíhaly nad Vysočinou, odklonil se z pravidelné trasy, což vedlo k této tragické události. Z rozboru barografu letadla bylo konstatována letová hladina ve výšce 700 m, až po dobu jenž odpovídá příletu nad obec Habry, kde letadlo začalo stoupat, poté  následoval pozvolný sestup až do okamžiku katastrofy. Bylo konstatováno, že pilot se ponejprv snažil bouřkové mraky přelétnout, když zjistil, že mraková vrstva je příliš vysoká, pokusil se bouřkovou oblačnost podlétnout. Při průletu nad Jihlavou již zjistil, že není možné nadále pokračovat, po otočce o 180° se pokusil letět zpět směr Praha nebo nouzově přistát. Bohužel se zrovna nacházel nad částí města Jihlavy-Bedřichovem v těsné blízkosti komínu cihelny. Prudkým manévrem doleva ve výšce 15-20 m ztratilo letadlo rychlost a zřítilo se na domek v areálu cihelny. Dopadem na zem explodovaly nádrže s palivem. Na pomoc přispěchalo několik místní občanů: obuvník Čermák,dělníci J. Slavík, Zadražil a Strýček, také z blízké četnické stanice strážmistr Besucha s velitelem A. Paulišem, celá řada zaměstnanců ČSD a místní cihelny. Podařilo se jim z hořícího letadla vynést všechny osoby, přičemž některé jevily ještě známky života. Letecká badatelna. Gonzo

helo6745.jpg (221691 bytes), helo6746.jpg (223410 bytes)

Na místo nehody se též dostavil okr. policejní inspektor Purcner, prokurátor Neumann, státní zástupce Dr. Znojemský a vyšetřující soudní rada Borovský, později ještě přijeli z Prahy vrchní komisař MVP Dr. Štícha, ředitelé letišť Praha Ing. Trnka a Brno Ing. Polák s vyšetřovací komisí. Druhý den po neštěstí se dostavil i ministr MVP Ing. Dostálek s novináři. Na místo tragédie dokonce později přijel zástupce Fordových závodů Mr. Higgs, který přiletěl z Londýna do Vídně a odtud autem do Bedřichova. Z celé posádky a cestujících přežil pouze prof. Vojtěch Kraus, který utrpěl pouze slabý otřes mozku, pohmoždění ramene a kotníku. Nemilá dohra této nehody probíhala též v rovině soudních pří týkajících se nároků na odškodnění. Vzhledem k tomu, že cestující nebyli povinně pojištěni, vznikly soudní pře kolem náhrad pozůstalým. Vedle oprávněných nároků, vznikly i extrémně přemrštěné nároky na odškodnění pozůstalých. Letadlo na němž byla vyčíslena škoda 2 124 294 Kčs, bylo 24.a 25.8.1930 demontováno a dopraveno do Prahy. Vyřazeno z rejstříku 27.9.1930. Od této nehody začalo povinné připojišťování cestujících v letecké dopravě, a též urychlené vybavování letadel radiostanicemi.

Počátky leteckého provozu lze nalézt na svahovém letišti Bílý Kámen Weissenstein. Plachtaři (němečtí ?) si tu postavili dřevěný hangár. Kdy?

.

.

.

.

Od roku 1936 výstavba letiště Henčov Heinzendorf.

.

Veřejné letiště a pomocné vojenské letiště. Rozměry 600 x 150 m, hangár a skladové prostory.

1.8.1938 , , .

V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 30 %.

V neděli 11.9.1938 se konal v Jihlavě Zemský letecký den, pořadatelem byla Masarykova letecká liga spolupracující s vojenskou posádkou, vojenskými letci, Župní organizací Masarykovy letecké ligy v Olomouci a aerokluby. Akce se uskutečnila od dvou hodin odpoledne na letišti v Henčově za účasti 20 tisíc návštěvníků, stala se tak významnou demonstrací české síly. valka.cz

----------

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Jihlava mimo mobilizační plány. Krycí jméno N. Velitel ?. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Olomouc.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

27.9.1938 z ? se přesunula Letecká skupina štábu III. sboru.

27.9.1938 z Kbel se přesunula Polní povětrnostní stanice 9.

27.9.1938 z Ivanovic na Hané (okres Vyškov) se přesunula Letka 8.

----------

----------

----------

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

----------

----------

Z Moravské Ostravy se měla přesunout do Jihlavy Četnická letecká hlídka. Přesunula se ale jen do Německého Brodu.

----------

----------

----------

----------

----------

6.10.1938 se Letecká skupina štábu III. sboru přesunula do ?.

----------

----------

----------

----------

10.10.1938 se Letka 8 přesunula do Vyškova.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

17.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 9 přesunula do Kbel.

----------

----------

----------

----------

21.10.1938 bylo Středisko hlásné služby Jihlava demobilizováno.

 

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.

15.3.1939 neletové počasí.

----------

----------

17.3.1939 exhibice Luftwaffe. Stovky letounů létaly nad protektorátem. Co létalo nad Jihlavou?

.

Od roku 1941 provoz 17/114 Iglau NSFK na svahovém letišti Bílý Kámen. Velitel Scharführer Emmerich Sikora.

Kluzák Schulgleiter SG 38.

Plachtaři si dřevěný hangár přesunuli k Henčovu Heinzendorf. Kdy?

Provoz i výkonného větroně DFS Olympia.

Lineol-Werke, Wiederholz & Co., Komm.-Ges., Iglau 335, 557, 794. vyráběl díly pro stíhací letoun Bf 109. Od kdy?

Langova továrna, dnešní stará továrna Motorpal, přešla na vojenskou výrobu jako pobočka BMW a vyráběla letecké motory. Od kdy?

V roce 1943 byl dostavěn rozhlasový vysílač Jihlava, o výkonu 5 kW, 1 520 kHz (délka vlny 197 m). Podrobnosti. Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového rádiového majáku - Navigationsfunkfeuer.

5.10.1943 v 17.15 hod. u obce Henčov pro ztrátu orientace nouzově přistál letoun Ju 87 "NV+DL" "38" od St.G. 102 z Německého Brodu bez poškození. Pilot Gefr. Josef Hübner.

17.6.1944 v 8 hod. u obce Henčov kvůli poruše motoru nouzově přistál letoun Ju 87 R-4 "PC+FC" "10" od St.G. 102 z Německého Brodu. Pilot Uffz. Robert Heitzmann bez zranění. Letoun bez poškození.

Bf 109 s podvěšenými křídlovými kanóny a v pozadí silnice Jihlava - Měšín. Kdy a jaká jednotka?

20.11.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

28.12.1944 nálet spojeneckých letadel na jihlavské nádraží, přičemž bylo zničeno několik lokomotiv a vagónů.

1.4.1945 útok amerických kotlářů P-38 Lighting od 49th FS, 14th FG, 15th USAAF z Itálie. Hloubkari.cz

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

----------

Útoky bitevních Il-2 od od 130 гшап, 7 гшад, 3 гшак, 5 ВА.hel209.jpg (35175 bytes) Zdroj.

8.5.1945 Jihlavou ten den projelo na 15 tisíc německých vojáků. V průběhu dne byla sovětskými bombardéry bombardována křižovatka Znojemské a Brtnické ulice, později bylo bombardováno ještě nádraží, kde byl zničen muniční vlak.

V noci z 8. na 9.5.1945 byla silnice na Havlíčkův Brod bombardována nočními bombardéry Po-2 od 312 нбад, 5 BA. Odhozeny ampule AŽ-2 s hořlavou náplní KS. Deník bojové činnosti divize.

------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 ráno Sověti obsadili Jihlavu.

V roce 1945 se konal plachtařský kurz A-B na svahovém letišti Bílý Kámen.

Z Jihlavy do Olomouce-Holic byl odvezen výkonný větroň DFS Olympia.

Zemská plachtařská škola Bílý kámen.

Jihlavští Němci (80 % populace) vyhnáni v roce 1946.

Ortofotomapa 1946. Svahové letiště Bílý Kámen. Hangáry.

25.8.1946 ukázka provozu jihlavských plachtařů na leteckém dni v Telči.

14.9.1947 letecký den.

31.8.1947 účast na leteckém dni v Dačicích. Předveden aerovlek, který pilotovali členové aeroklubu. 

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Ortofotomapa 1949. Letiště Henčov ještě bez hangárů.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V roce 1950 zahájen provoz na letišti.

.

.

Ortofotomapa 1953. Svahové letiště Bílý Kámen. Červené kolo vedle zbytků hangáru ukazuje místo, odkud se klouzalo směrem k rybníku.

Červené kolo je již přemístěný hangár na jižní straně letiště Henčov. Zelené kolo je budovaný hangár na severní straně letiště

Později byl původní dřevěný hangár u Henčova přesunut severně dráhy k nově vybudovanému hangáru.