Přílezy Pröles

Toužim Theusing

01.04.2023

MAPA.

Historie

Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerling (radiolokační ústředna 1. řádu) s krycím názvem Engerling

Fluko Pilsen (hlásný obvod Plzeň) si Flugmelde Zentrale Pilsen (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerlink (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Seidenspinner (radiolokační ústřednu 2. řádu). Obsluha? Od kdy?

Barákový tábor na jihovýchodním konci obce Přílezy sloužil pro ubytování obsluhy, kterou zajišťovala 21. schwere Flugmelde-Leit-Kompanie Luftnachrichten-Regiment 237. Její velitel Oblt. Burchard byl současně velitelem ústředny. Polní pošta č. 52679.

S výstavbou bylo započato v polovině roku 1944 podél cesty na planině mezi obcemi Přílezy a Chýlice u Toužimi. Jednotlivá zařízení byla do provozu uváděna postupně. Podle projektu se jednalo: 

jedno zařízení pro panoramatické zobrazení letecké situace typu FuMG 404 Jagdschloss.

Tři radiolokátory typu FuMG 80 Freya. Jeden typ s dipóly přizpůsobenými pro rychlou změnu délky vlny; jeden typ fB - pro měření systémem Flamme; jeden typ LZ). Radar Freya tam byl asi pouze jeden.

Dva radiolokátory typu FuMG 65 Würzburg Riese. U betonových podstavců nebyly zabudovány kotevní šrouby (u prvního nebyly ani otvory pro jejich zakotvení, u druhého jen otvory pro jejich zakotvení). Kvalita betonu byla špatná.

V nových samostatných budovách byly umístěny: ústředna vysílačů (2x FuG X,1x FuG III), ke které patřily i tři desetimetrové stožáry, vyhodnocovací sál (při silnici na severním výjezdu z obce Přílezy), několik menších budov pro trafostanici a nouzové zdroje.


Na tuto centrálu byla napojena koncem války i Flugwache (letecká hláska) na Zádubské výšině u Mariánských Lázní. Poslední hlášení této hlídky odtud se týkalo příjezdu amerických tanků do Mariánských Lázní. Tím skončila i role těchto hlídek.

19.4.1945 se podařilo proti bombardovacím svazům od 8th USAAF z Velké Británie odstartovat na 30-40 stíhacích Me 262 od I./JG 7, KG (J) 54 z Ruzyně. Nárokovali si v 12.15 hod. nad Příbramí celkem pět sestřelů bombardérů mířícím na Pirnu a Ústí nad Labem. Navedl je i Engerling?

Osvobození západních Čech. helo6122.jpg (1392683 bytes) 

V časných ranních hodinách 8.5.1945 obsazují Útvinu první jednotky americké armády. Jednalo se o hlídky sestavené z těžkých tanků, které přijely ve směru od Krásného Údolí a od Sedla. Příchozí jednotky se pak ubytovávají ve stanech přímo na náměstí. Vojáci hlídkují na silnicích, provádějí se domovní prohlídky, zabavují se jak zbraně, tak i cenné předměty. Pozornost místního německého obyvatelstva vzbudila hromadná účast amerických vojáků na mši v kostele.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

21.5.1945 přicházejí od Chylic do Útviny první jednotky Rudé armády. Státní silnice Karlovy Vary - Plzeň tvořila demarkační linii. Americké jednotky se po příchodu sovětských jednotek stáhly k Sedlu.

Rudou armádou přicházejí rovněž příslušníci československého armádního sboru, kteří opět provádějí přísné domovní prohlídky. V průběhu června a července dochází k prvním nočním divokým odsunům německého obyvatelstva. V noci z 15. na 16.8.1945 byl do Bečova n. T. odvezen větší počet rodin, které však byly následující den vráceny zpět. První československou správu v Útvině zajišťovalo četnictvo (s podporou tzv. revolučních gard), které pozatýkalo všechny členy Hitlerjugend a přes Bečov je odvezlo do internačního tábora v Teplé, kde byli drženi až do srpna 1946. V září 1945 němečtí obyvatelé činí pokání a pilně navštěvují farní kostel.

Budova pro radiolokátor FuMG 404 Jagdschloss. Radar ukořistěn asi v provozuschopném stavu.

Ukořistěn radar Freya LZ.

První patka pro radiolokátor FuMG 65 Würzburg Riese. Druhá patka pro radiolokátor FuMG 65 Würzburg Riese.


.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Radiolokační ústředna II. řádu Přílezy.

Koncem roku 1948 bylo zahájeno zprovozňování přehledového radaru JS (jediný ukořistěný FuMG 404 Jagdschloss). Na jeho zprovoznění se podílela Škoda Plzeň - anténní systém a akademie Praha na elektronickém radarovém zařízení.


.


15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1). V podřízenosti Radiolokační ústřednu I. řádu Praha 863 na Kopci Praha (okres Příbram). Ta měla v podřízenosti Radiolokační ústřednu II. řádu Přílezy u Toužimi (okres Karlovy Vary). Dále byly středisku podřízeny radarové stanice a a 2, zatím neexistující, pravděpodobně pozdější 1. radarová stanice Trpísty (okres Tachov) a 2. radarová stanice Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy) a radarový vlak, zatím stále v Plzni.

Velitel ppor. let. R. Pavílek.

20.6.1950 byl ze Škody n. p. Plzeň převzat po opravě radar RZ III.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V srpnu 1950 byl dovezen radar RZ V (ukořistěný FuMG 68 Ansbach), který byl renovován ve Škodovi závody Plzeň, n. p.. Umístěn byl na začátku polní cesty mezi podstavci pro W-R.(?)

Od září 1950 zkoušky JS.

Letoun D 47 ve výšce 3 000 m byl zachycen ve vzdálenosti 63 km, ztracen v 50 km a znovu zachycen ve vzdálenosti 83 km.

Týž letoun zachycen ve vzdálenosti 58 km, sledován a současně zachycen letoun ČSA na odletu ve vzdálenosti 75 km.

13.10.1950 byl převzat instalovaný JS.

Od 16. do 21.10.1950 VTÚ provedlo zácvik obsluhy JS.

Od kdy Radiolokační ústředna Přílezy?

15.12.1950 přejmenování na 1. radarová naváděcí stanice Přílezy u Města Teplá (neb letiště Toužim).

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice. K 15.12.1950 byly zřízeny u PÚS 1 povětrnostní stanice u budovaných radarových ústředen Přílezy a kopec Praha, a také u radarového vlaku.


.


Ortofotomapa z roku 1952 a 2011.

Červené kolečko je vyhodnocovací sál. Žluté kolečka jsou betonové podstavce. Zelené kolečko je radar RZ-V. 

 

Červený kolečko je budova radaru. Zelené kolečka jsou asi anténní systém. Žlutá kolečka jsou elektrocentrála.

Přejmenování na 1. samostatná radiotechnická stanice Přílezy. Kdy?


.


Od 2.2. do 28.2.1954 byla stanice zlikvidována.


.


.


Aby Aeroklub Karlovy Vary mohl pokračovat ve své činnosti při budování asfaltové dráhy a plnit své vojenské úkoly, byl z rozpočtu výstavby letiště Karlovy Vary vyčleněn obnos na výstavbu letiště Přílezy.

V červnu 1957 pplk. Šimáček, náčelník AK Karlovy Vary nechal dovézt pana Staňka do Přílez, vysadil jej na louce a suše mu oznámil, že ho jmenuje na tomto letišti náčelníkem. V té době "letiště" tvořily jen dva objekty bývalé radarové stanice a jinak nic. Z počátku to pan Staněk považoval za legrácku, ale druhý den dostal nákladní automobil RN s postelí pod plachtou a odjel do Přílez. Tady dostal 30 vojáků z letiště Dobřany, se kterými později postavil hangár, který byl dovezen po železnici z Jičína a dřevěný barák dovezený z letiště Dobřany. Celkovou úpravu VPD prováděl Technický útvar z Bechyně.


V březnu 1958 AK Karlovy Vary zahájil činnost na náhradním letišti. Provoz nebyl jednoduchý, protože se stále upravovala travnatá VPD. Moc se zase nelétalo, protože pro lidi z Karlových Varů to bylo trochu z ruky.


Koncem roku 1959 odletěli členové AK Karlovy Vary zpět do Karlových Varů, kde již byla ukončena výstavba VPD. 

Na letišti zůstali pouze dva lidé. Pan Staněk jako náčelník a O. Lebeda, což byl instruktor - plachtař. Večer vzali promítačku a odešli dělat nábor do Útviny. Obecním rozhlasem pozvali místní mládež a zájem byl značný.


V lednu roku 1960 byl oficiálně ustanoven Aeroklub Toužim po územní reorganizaci krajů.

 

 

Od roku 1995, kdy Armáda České republiky uvolnila letiště ze svého zájmu dochází k dalšímu rozvoji letiště.

 

Asi v roce 2013 byla budova radaru zbourána.


Stav k 26.9.2015.

Ten kopeček s keřem je zbytek budovy, za kopečkem je dráha letiště. Za keřem v dálce je vidět anténa vysílače Krašov. Více vpravo je Třebouňský vrch 824 m n. m. s plachtařským střediskem za války a krátce po válce.

Vstup do strojovny.

Betonový podstavec. V pozadí vesnice Přílezy. Kvalita betonu v porovnání s jinými patkami je špatná.

Druhý betonový podstavec. V pozadí je vidět posed na první patce a vesnice Přílezy.