16.11.2023
28.10.1945 se No. 313 (Czechoslovak) Squadron RAF ve Kbelích stala základem nově vytvořené 3. letecké divize v Brně (tvořil ji Letecký pluk 7 a Letecký pluk 8).
Letecký pluk 8 VÚ 8548 nebo 5448 vznikl z letky B. Prvním velitelem LP 8 byl škpt. let. Jiří Hartman. V době zřízení byl pluk rámcovaný - pouze velitelství a jedna letka.
Na jaře 1946 se personál a potřebné vybavení velitelství 3. ld, LP 7 a LP 8 přesunuly do Brna, které uvolnili Sověti. O letouny se ve Kbelích staral detachement (odloučená jednotka) pod velením npor. let. Františka Masaříka.
Detachement se do Brna přesunul mezi 23.9. až 5.10.1946, kdy přelétl letový sled.
K 12.3.1947 bylo u pluku 10 letounů Spitfire a dva letouny C-8.
10.10.1947 se zabil npor. let. Václav Truhlář v letounu S-89 "SL 635" "LS-8". Během nočního letu z Bratislavy do Brna narazil do kopce u obce Načeratice (Okres Znojmo). Letecká badatelna.
Od 2.2.1948 přílety S-199.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Od dubna 1948 provoz S-199 u 1. letky.
11.8.1948 se zabil rtm. let. Michal Novotník.
24.3.1949 v Malackách nehoda letounu Avia S-199 "MR-4" při přistání. Por.
František Krist od 2.lt.
,
.
Zdroj.
K 25.4.1949 bylo u pluku 31 letounů S-199, tři letouny CS-199, čtyři letounů C-2, šest letounů C-4/104 a dva letouny K-68.
10.6.1949 nehoda letounu Avia S-199.156 "NP-2" při přistání v
Brně. Pilot rt. Jan Dočkal od 3. lt. 
Zdroj.
25.7.1949 nehoda letounu Avia S-199.285 "LS-7" při přistání v Brně. Pilot rt.
Josef Jiroušek od 1. lt.
Stroj
z produkce Aera patřil do prvních sedmi, v tomto závodě postavených strojů,
které byly ještě osazeny chladičem oleje pod trupem.
Zdroj.
Nehoda letounu Avia S-199 "LS-5"
. Kdy?
Zdroj.
9.8.1949 u Bochova (okres Karlovy Vary) srážka letounů Avia S-199.261 a S-199.268. Rt. Kozárský František zahynul a por. Šmejkal Jaromír nouzově přistál. Letoun ale shořel. Letecká badatelna.
Cvičná
CS-199 "NP-66" od 3. lt. Kdy a
kde?
Od října 1949 LP 8 VÚ 6354.
K 5.12.1949 bylo u pluku 37 letounů S-199 ve třech letkách, avšak pouze pro 27 letounů byli k dispozici piloti. Pluk byl schopen postavit dvě úplné letky.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
14.9 1950 s odvoláním na nutnost zabezpečení obrany státu je nařízeno 3. letecké divizi spolu s LP 8 přesun do Prahy.
1.10.1950 proběhl přesun do Kbel.
K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 Zvolenský, LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 Ostravský, LP 47, LDP 1 a LP 45.
Do konce října 1950 se LP 8 z Kbel přesunul do Klecan, protože rozměklý terén vedle nové dráhy byl nevyhovující pro vzlety letounů S-199. Personál dojížděl do Klecan.
V prosinci 1950 se stal velitelem 8. lp škpt. Josef Vosáhlo.
Od května 1951 ve Výcvikovém středisku proudového letectva v Mladé se jako první přeškolovali piloti 8. lp. Pluk zůstal zatím v Mladé, protože ve Kbelích se stavělo letiště.
Po přehlídce 9.5.1952 8. lp odletěl 10.5. na letiště Dobřany.
Od června 1952 se stal velitelem 8. lp škpt. Jiří Plzák.
8. lsp byl v podřízenosti 3. sld v Dobřanech.
Vynucené přistání do terénu mezi snopy obilí provedl ppor. Jiří Šůcha
s letounem S-102.0708 "MR-40" dne 22.7.1952. Pilot hlásil vysazení
motoru, který se nepodařilo opět „nahodit“.
Od března 1953 se stal velitelem 8. lsp mjr. Miroslav Krejča.
16.8.1954 člen aeroklubu v Turnově Milan Novák využil letoun Piper L-4, dopustil se však osudové chyby, když na vratech hangáru na letišti Hodkovice nad Mohelkou nechal dopis na rozloučenou. Poté, co členové aeroklubu zjistili, co se stalo, zalarmovali vedení PVO. Z letiště Dobřany vzlétli nadporučík František Lier a poručík Jiří Hejduk pilotující dvojici MiGů 15 od 5. stíhacího leteckého pluku. Na prchající letoun jako první narazil poručík Hejduk, který se jej pokusil přimět k přistání na nejbližším letišti. Mladík za řízením piperu nereagoval a snažil se uniknout. Oba stíhači ale v obavě z ohrožení lidí pracujících na poli letoun nesestřelili. Až nadporučík Milan Hlavica od 8. stíhacího leteckého pluku poslal jižně od Vlašimi malé letadlo k zemi palbou svých kanonů. Údajně úmyslně střílel do konce křídel, takže Milan Novák nakonec vyvázl z havárie jen s několika modřinami.
V říjnu 1954 byl 8. lsp přemístěn do Kbel.
Velitelem 8. slp se stal kpt. Jan Jančík.
Od listopadu 1955 se stal velitelem 8. slp mjr. Valentín Palček.
8. slp přešel v září 1958 od 3. sld pod 22. sld.
V roce 1959 přesun 8. slp do Mošnova.
Přeprava zraněných horníků vrtulníkem od 50. spojlp z Klecan na pokyn VP 8. slp.
Velitelem 8. slp v Mošnově od září 1960 byl mjr. Ing. Milan Zámečník. V listopadu ale zahynul.
8. slp přešel od 22. sld pod 2. sPVOS k 1.9.1961.
Velitelem 8. slp od 1961 byl mjr. Ing. Oldřich Tupý.
Velitelem 8. slp od června 1962 byl pplk. Ing. Jindřich Kopřiva.
V roce 1965 pluk dostal 8. slp vrtulníky Mi-1, které sloužily jako spojovací, dopravní a pro seskoky padákem.
Velitelem 8. slp od září 1965 byl pplk. Ing. Vladimír Šídlo.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
Velitelem 8. slp od února 1972 byl pplk. Ing. Miroslav Špinka.
26.7.1973 sestřel JOB-15-150 OE-CAP. Letecká badatelna.
Velitelem 8. slp od listopadu 1974 byl mjr. Ing. Jan Klocok.
16.7.1975 sestřel An-2 SP-WKV. Letecká badatelna.
Velitelem 8. slp od listopadu 1977 byl kpt. Ing. Emil Hořínek.
Velitelem 8. slp od prosince 1977 byl kpt. Ing. Břetislav Pavlík.
Velitelem 8. slp od října 1981 byl kpt. Ing. Ján Bandík.
V roce 1983 se pluk přesouvá do Brna.
Velitelem 8. slp od října 1987 byl mjr. Ing. Oldřich Dvorský.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
Od roku 1990 8. slp vystřídal letiště Náměšť nad Oslavou, Malacky.
Na jaře 1991 se 8. slp přesouvá do Mošnova.
K 30.4.1991 je 8. slp zrušen.
K 1.5.1991 vznikla 82. sslt, která zůstala v Mošnově a 81. sslt, která odlétla na letiště Sliač.
Velitelem 82. sslt byl mjr. Ing. Oldřich Dvorský a později pplk. Oldřich Mlateček.
82. sslt měla ve stavu vrtulník Mi-2. Piloti Miroslav Novosad, Milan Spisar, Libor Ostřanský, PT byli Střílek Ladislav a Klinger Pavel.
82. sslt se přesunula v říjnu 1993 do Přerova a k 1.11.1993 se přeměnila na 4. sslt. Podřízena nově vzniklému 4. sboru PVO.
Piloti vrtulníku Mi-2 byli: pplk. Novosad, mjr. Spisar, kpt. Ostřanský, PT: npor. Střílek a Klinger.
K 1.10.1994 byla letka zrušena a začleněna do 4. letecké základny PVO a od 1. listopadu 4. zSL v Čáslavi jako 42. stíhací letka.
Odkazy:
Jaroslav Šrámek - Vzpomínky pilota -účastníka incidentu československých a amerických letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války, Svět křídel, září 2010