Radarové vlaky Luftwaffe u nás a jejich využití po válce u nás

27.03.2026

Historie, historie2, historie3, historie4,

Pro navádění nočních stíhačů. Vlak disponoval i rádiovým majákem a světelným majákem.

poloha radarových vlaků v únoru 1945.

  Mapa postavení vlaků.

Celebes I - na konci války stál na nádraží v Praze-Bubenči.

Celebes III - na konci války stál na nádraží v Kladně Mačidla, odjel směrem na Žatec, za Novým Strašecím byl ukořistěn povstalci.

Java II - 28.4.1945 projížděl kolem Jihlavy.

Raubvogel I - Smiřice, Ostroměř. Rušení , 15.2.1945 rušení staniolovými proužky .

Raubvogel 4 - na konci války stál na nádraží v Hluboké nad Vltavou.

Raubvogel 5 - koncem dubna 1945 se nacházel v Praze připravený k odjezdu do štýrského Seltthalu.

Raubvogel 6 (nebo Borneo III - na konci války stál na nádraží v Táboře, 15.4.1945 se nacházel v Plané nad Lužnicí, 6.5.1945 v 15.00 tento vlak odjel do Jindřichova Hradce (mezi stanicemi Roudná a Soběslav byla přerušená trať, ale Němci donutili železničáře ji opravit).

Sumatra - na konci války stál na nádraží v Měšicích (okres Praha-východ). , , ,

? -k 21.4.1945 stál v Karlových Varech, přesun do Postoloprt

Protiletecký vlak v Poběžovicích.(?)

Protiletecký vlak ve Slaném (?) byl ukořistěn povstalci, převezen do Roztok.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ukořistěno 7 radarových vlaků.(?)

Konec války na nádraží v Jindřichově Hradci , .

Na konci války přesunul do Smiřic (okres Hradec Králové). Později přesun do Ostroměře (okres Jičín). FuSE 65 E ,, FMG 40 G (fB), pozdější označení DETE II FuSE 80 .  

Konec války na nádraží v Ostroměři. Radarvlak tvořilo celkem 36 vagónů, na dvou z nich byly instalovány antény radiolokátoru FuMG 80 Freya, na další dvojici pak anténní jednotky radaru FuMG 65 Würzburg Riese. Ostatní vagóny přepravovaly příslušenství, díly a provozní zařízení k vlastním radarům, zdroje elektrické energie, pomocná zařízení, velitelské stanoviště, další vozy sloužily k přepravě obsluhy celého systému.

Radarvlak Raubvogel I se přsunul z Ostroměře do Milovic, odkud se posléze přesunul do Plzně.

.

V roce 1947 Škodovi závody n. p. v Plzni zprovoznily radarvlak.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Na stanovišti Sulkov provedeny zkoušky s letouny. Kdy? Malý letoun byl sledován pomocí RZ III na vzdálenost 23 km ve výšce 1 000 a 2 000 m, dvojice Pe-2 byla sledována do vzdálenosti 50 km ve výšce 2 000 až 3 700 m. Komise navrhuje vlak převzít s tím, že odeslání vlaku budou dokončeny dohodnuté úpravy vozů RZ III a RZ IV, vyhodnocovací vůz bude převzat až po ukončení praktických zkoušek. Vlak bude odeslán do 18.5.1948.

13.5.1948 v závodě Škodovi závody n. p. první komisionelní přejímka vlaku asi s 10 vagóny.

19.5.1948 v 21 hod. z Plzně dorazil na vlečku cukrovaru ve Slatinanech (okres Chrudim).

Prováděny zkoušky a do 23.5.1948 byl vlak uveden do provozu a zároveň pokračovaly montážní práce na vyhodnocovacím voze.

Od 24.5.1948 byly přezkoušeny zaměřovače, provedena orientace a vynesení diagramu pevných cílů, prováděno pokusné zaměřování příležitostných letících cílů. Pro tuto dobu personál Škodovi závody n. p. pokračoval v montážních pracech na vyhodnocovacím voze.

26.5.1948 byly prováděny zkoušky sledování letounů C 2 a K 65, přestože ještě nebyla dokončena úprava vyhodnocovacího vozu. Odpoledne bylo prováděno zaměření letounu C 3 ve výšce 3 400 m, ale RZ IV jej téměř nezchytil. RZ III jej sledoval až do vzdálenosti 74 km a pak jej ztratil.

27.5.1948 probíhal zácvik nově došlé obsluhy.

28.5.1948 dopoledne bylo prováděno pomocí RZ III sledování letounu K 65 do vzdálenosti 40 km, přičemž docházelo k občasné ztrátě cíle, RZ IV cíle vůbec nezachytil. Odpoledne byly sledovány skupiny letounů C 3 do vzdálenosti 60 km. Od sledování rychlých letounů muselo být upuštěno, protože obsluhy nebyly k tomuto úkolu dostatečně připraveny.

Komise doporučila umístit vlak v Chrudimi a zde skloubit výcvik LSŠ a obsluhy hlásného vlaku. Obsluha vlaku je zatím nejistá, je třeba pokračovat ve výcviku aspoň po dva až tři týdny, kdy by mělo být dosaženo předpokládaných výsledků.

Životnost elektronek jen 50-100 hodin. Nelze zatím udržet trvalý plynulý provoz.

.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V lednu 1950 byl sestaven cvičební řád pro obsluhu vlaku.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1). Velitel střediska mjr. let. Jaroslav Mach. Velitel Leteckého operačního sálu 1 škpt. let. Vlad. Lang. V podřízenosti Radiolokační ústřednu I. řádu Praha 863 na Kopci Praha (okres Příbram). Ta měla v podřízenosti Radiolokační ústřednu II. řádu Přílezy u Toužimi (okres Karlovy Vary). Dále byly středisku podřízeny radarové stanice a a 2, zatím neexistující, pravděpodobně pozdější 1. radarová stanice Trpísty (okres Tachov) a 2. radarová stanice Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy) a radarový vlak, zatím stále v Plzni.

Koncem března 1950 proveden zácvik obsluhy vlaku a následně i zkoušky vlaku jako celku v praktické činnosti proti vzdušným cílům, stále ještě v režii Škodovi závody Plzeň, n. p. Účastnily se letouny od LP 4 a LP 5 v Plzni.

15.4.1950 závodě Škodovi závody Plzeň, n. p. převzat vlak s 9 vagóny. Jednalo se o vyhodnocovací vůz, čtyři vozy radiozaměřovače RZ IV, agregátový vůz, dva vozy radiozaměřovače RZ III, a radiovůz.

Po převzetí následovaly funkční zkoušky na stanovišti v obci Štědrá (okres Karlovy Vary), kam vlak dorazil 16.4.1950 a do 9.5.1950 procházel praktickými funkčními zkouškami, během niž bylo prováděno sledování různých vzdušných cílů.

Asi 9.5.1950 se vlak přemístil na vojenskou vlečku v Jičíně.

Od 1.6.1950 byl vlak nasazen v rámci cvičení, kdy působil z nádraží Dětenice (okres Jičín).

Od 15.10.1950 do konce roku měl být vlak zapůjčen pro nově zřízený Hlásný prapor I v podřízenosti Velitelství protiletadlového vojska se stanovištěm na železniční stanici Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy). V této době se vlak nacházel i na nádraží Horažďovice-Babín (okres Klatovy).

15.11.1950 byl převzat ze Škodovi závody Plzeň, n. p. RZ III lafetový č. 36802, který v Dětenicích byl zkoušen v porovnání s přístrojem stejného typu v radarovém vlaku. Letoun K 65 na příletu zachytil na 55 km a na odletu do 53 km, zatímco vlakový RZ III dosáhl jen 49 km.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice. K 15.12.1950 byly zřízeny u PÚS 1 povětrnostní stanice u budovaných radarových ústředen Přílezy a kopec Praha, a také u radarového vlaku.

Od kdy 3. radarová naváděcí stanice Dobřany. Letiště ve výstavbě. (Radarvlak do srpna 1951 v Horažďovicích.)

V srpnu 1951 přemístil na Slovensko do svého nového stanoviště v Komárně, přičemž byl podřízen 3. leteckému operačnímu středisku v Hajníkách.

V roce 1952 byly pro něj plánovány počty celkem 82 vojenských osob, z toho 13 důstojníků, 30 poddůstojníků z povolání, 20 poddůstojníků základní služby a 19 osob mužstva.

1.11.1953 byl vlak v Komárně zrušen.

28.2.1954 byla dokončena jeho fyzická likvidace.