Radarové vlaky Luftwaffe u nás a jejich využití po válce u nás

02.04.2023

Historie, historie2historie3historie4,

 

Pro navádění nočních stíhačů. Vlak disponoval i rádiovým majákem a světelným majákem.

helo6245.jpg (158216 bytes) poloha radarových vlaků v únoru 1945.

 mapa_tunely.jpeg (944681 bytes) Mapa postavení vlaků.

 

Celebes I - na konci války stál na nádraží v Praze-Bubenči.

Celebes III - na konci války stál na nádraží v Kladně Mačidla, odjel směrem na Žatec, za Novým Strašecím byl ukořistěn povstalci.

Java II - 28.4.1945 projížděl kolem Jihlavy.

Raubvogel I - Smiřice, Ostroměř.

Raubvogel 4 - na konci války stál na nádraží v Hluboké nad Vltavou.

Raubvogel 5 - koncem dubna 1945 se nacházel v Praze připravený k odjezdu do štýrského Seltthalu.

Raubvogel 6 (nebo Borneo III - na konci války stál na nádraží v Táboře, 15.4.1945 se nacházel v Plané nad Lužnicí, 6.5.1945 v 15.00 tento vlak odjel do Jindřichova Hradce (mezi stanicemi Roudná a Soběslav byla přerušená trať, ale Němci donutili železničáře ji opravit).

Sumatra - na konci války stál na nádraží v Měšicích (okres Praha-východ).

? -k 21.4.1945 stál v Karlových Varech, přesun do Postoloprt

Protiletecký vlak v Poběžovicích.(?)

Protiletecký vlak ve Slaném (?) byl ukořistěn povstalci, převezen do Roztok.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ukořistěno 7 radarových vlaků.(?)

Konec války na nádraží v Jindřichově Hradci helo7466.jpg (150846 bytes), helo7634.JPG (1131913 bytes) helo7635.JPG (1082482 bytes).

Na konci války přesunul do Smiřic (okres Hradec Králové). Později přesun do Ostroměře (okres Jičín). helo7464.jpg (118357 bytes),helo7463.jpg (477088 bytes), FuMG 40(fB) helo7465.jpg (536190 bytes).  

Konec války na nádraží v Ostroměři. Radarvlak tvořilo celkem 36 vagónů, na dvou z nich byly instalovány antény radiolokátoru FuMG 80 Freya, na další dvojici pak anténní jednotky radaru FuMG 65 Würzburg Riese. Ostatní vagóny přepravovaly příslušenství, díly a provozní zařízení k vlastním radarům, zdroje elektrické energie, pomocná zařízení, velitelské stanoviště, další vozy sloužily k přepravě obsluhy celého systému.

"Radarvlak" Raubvogel I  z Ostroměře do Milovic, odkud se posléze přesunul do Plzně.


.


V roce 1947 Škodovi závody n. p. v Plzni zprovoznily radarvlak.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Na stanovišti Sulkov provedeny zkoušky s letouny. Kdy? Malý letoun byl sledován pomocí RZ III na vzdálenost 23 km ve výšce 1 000 a 2 000 m, dvojice Pe-2 byla sledována do vzdálenosti 50 km ve výšce 2 000 až 3 700 m. Komise navrhuje vlak převzít s tím, že odeslání vlaku budou dokončeny dohodnuté úpravy vozů RZ III a RZ IV, vyhodnocovací vůz bude převzat až po ukončení praktických zkoušek. Vlak bude odeslán do 18.5.1948.

13.5.1948 v závodě Škodovi závody n. p. první komisionelní přejímka vlaku asi s 10 vagóny.

19.5.1948 v 21 hod. z Plzně dorazil na vlečku cukrovaru ve Slatinanech (okres Chrudim).

Prováděny zkoušky a do 23.5.1948 byl vlak uveden do provozu a zároveň pokračovaly montážní práce na vyhodnocovacím voze.

Od 24.5.1948 byly přezkoušeny zaměřovače, provedena orientace a vynesení diagramu pevných cílů, prováděno pokusné zaměřování příležitostných letících cílů. Pro tuto dobu personál Škodovi závody n. p. pokračoval v montážních pracech na vyhodnocovacím voze.

26.5.1948 byly prováděny zkoušky sledování letounů C 2 a K 65, přestože ještě nebyla dokončena úprava vyhodnocovacího vozu. Odpoledne bylo prováděno zaměření letounu C 3 ve výšce 3 400 m, ale RZ IV jej téměř nezchytil. RZ III jej sledoval až do vzdálenosti 74 km a pak jej ztratil.

27.5.1948 probíhal zácvik nově došlé obsluhy.

28.5.1948 dopoledne bylo prováděno pomocí RZ III sledování letounu K 65 do vzdálenosti 40 km, přičemž docházelo k občasné ztrátě cíle, RZ IV cíle vůbec nezachytil. Odpoledne byly sledovány skupiny letounů C 3 do vzdálenosti 60 km. Od sledování rychlých letounů muselo být upuštěno, protože obsluhy nebyly k tomuto úkolu dostatečně připraveny.

Komise doporučila umístit vlak v Chrudimi a zde skloubit výcvik LSŠ a obsluhy hlásného vlaku. Obsluha vlaku je zatím nejistá, je třeba pokračovat ve výcviku aspoň po dva až tři týdny, kdy by mělo být dosaženo předpokládaných výsledků.

Životnost elektronek jen 50-100 hodin. Nelze zatím udržet trvalý plynulý provoz.


.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V lednu 1950 byl sestaven cvičební řád pro obsluhu vlaku.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1). Velitel střediska mjr. let. Jaroslav Mach. Velitel Leteckého operačního sálu 1 škpt. let. Vlad. Lang. V podřízenosti Radiolokační ústřednu I. řádu Praha 863 na Kopci Praha (okres Příbram). Ta měla v podřízenosti Radiolokační ústřednu II. řádu Přílezy u Toužimi (okres Karlovy Vary). Dále byly středisku podřízeny radarové stanice a a 2, zatím neexistující, pravděpodobně pozdější 1. radarová stanice Trpísty (okres Tachov) a 2. radarová stanice Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy) a radarový vlak, zatím stále v Plzni.

Koncem března 1950 proveden zácvik obsluhy vlaku a následně i zkoušky vlaku jako celku v praktické činnosti proti vzdušným cílům, stále ještě v režii Škodovi závody Plzeň, n. p. Účastnily se letouny od LP 4 a LP 5 v Plzni.

15.4.1950 závodě Škodovi závody Plzeň, n. p. převzat vlak s 9 vagóny. Jednalo se o vyhodnocovací vůz, čtyři vozy radiozaměřovače RZ IV, agregátový vůz, dva vozy radiozaměřovače RZ III, a radiovůz.

Po převzetí následovaly funkční zkoušky na stanovišti v obci Štědrá (okres Karlovy Vary), kam vlak dorazil 16.4.1950 a do 9.5.1950 procházel praktickými funkčními zkouškami, během niž bylo prováděno sledování různých vzdušných cílů.

Asi 9.5.1950 se vlak přemístil na vojenskou vlečku v Jičíně.

Od 1.6.1950 byl vlak nasazen v rámci cvičení, kdy působil z nádraží Dětenice (okres Jičín).

Od 15.10.1950 do konce roku měl být vlak zapůjčen pro nově zřízený Hlásný prapor I v podřízenosti Velitelství protiletadlového vojska se stanovištěm na železniční stanici Janovice nad Úhlavou (okres Klatovy). V této době se vlak nacházel i na nádraží Horažďovice-Babín (okres Klatovy).

15.11.1950 byl převzat ze Škodovi závody Plzeň, n. p. RZ III lafetový č. 36802, který v Dětenicích byl zkoušen v porovnání s přístrojem stejného typu v radarovém vlaku. Letoun K 65 na příletu zachytil na 55 km a na odletu do 53 km, zatímco vlakový RZ III dosáhl jen 49 km.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice. K 15.12.1950 byly zřízeny u PÚS 1 povětrnostní stanice u budovaných radarových ústředen Přílezy a kopec Praha, a také u radarového vlaku.

Od kdy 3. radarová naváděcí stanice Dobřany. Letiště ve výstavbě. (Radarvlak do srpna 1951 v Horažďovicích.)


V srpnu 1951 přemístil na Slovensko do svého nového stanoviště v Komárně, přičemž byl podřízen 3. leteckému operačnímu středisku v Hajníkách.


V roce 1952 byly pro něj plánovány počty celkem 82 vojenských osob, z toho 13 důstojníků, 30 poddůstojníků z povolání, 20 poddůstojníků základní služby a 19 osob mužstva.


1.11.1953 byl vlak v Komárně zrušen.


28.2.1954 byla dokončena jeho fyzická likvidace.