Radarové vlaky Luftwaffe

18.05.2022

Historie, historie2historie3historie4,

 

Pro navádění nočních stíhačů. Vlak disponoval i rádiovým majákem a světelným majákem.

helo6245.jpg (158216 bytes) poloha radarových vlaků v únoru 1945.

 mapa_tunely.jpeg (944681 bytes) Mapa postavení vlaků.

 

Celebes I - na konci války stál na nádraží v Praze-Bubenči.

Celebes III - na konci války stál na nádraží v Kladně Mačidla, odjel směrem na Žatec, za Novým Strašecím byl ukořistěn povstalci.

Java II - 28.4.1945 projížděl kolem Jihlavy.

Raubvogel I - Smiřice, Ostroměř.

Raubvogel 4 - na konci války stál na nádraží v Hluboké nad Vltavou.

Raubvogel 5 - koncem dubna 1945 se nacházel v Praze připravený k odjezdu do štýrského Seltthalu.

Raubvogel 6 (nebo Borneo III - na konci války stál na nádraží v Táboře, 15.4.1945 se nacházel v Plané nad Lužnicí, 6.5.1945 v 15.00 tento vlak odjel do Jindřichova Hradce (mezi stanicemi Roudná a Soběslav byla přerušená trať, ale Němci donutili železničáře ji opravit).

Sumatra - na konci války stál na nádraží v Měšicích (okres Praha-východ).

? -k 21.4.1945 stál v Karlových Varech, přesun do Postoloprt

Raubvogel 5 - koncem dubna 1945 se nacházel v Praze připravený k odjezdu do štýrského Seltthalu.

Protiletecký vlak v Poběžovicích.(?)

Protiletecký vlak ve Slaném (?) byl ukořistěn povstalci, převezen do Roztok.

Raubvogel 5 - koncem dubna 1945 se nacházel v Praze připravený k odjezdu do štýrského Seltthalu.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ukořistěno 7 radarových vlaků.


Konec války na nádraží v Jindřichově Hradci helo7466.jpg (150846 bytes), helo7634.JPG (1131913 bytes) helo7635.JPG (1082482 bytes)


Konec války na nádraží v Ostroměři. Radarvlak tvořilo celkem 36 vagónů, na dvou z nich byly instalovány antény radiolokátoru FuMG 80 Freya, na další dvojici pak anténní jednotky radaru FuMG 65 Würzburg Riese. Ostatní vagóny přepravovaly příslušenství, díly a provozní zařízení k vlastním radarům, zdroje elektrické energie, pomocná zařízení, velitelské stanoviště, další vozy sloužily k přepravě obsluhy celého systému.

Na konci války přesunul do Smiřic (okres Hradec Králové). Později přesun do Ostroměře (okres Jičín).

helo7464.jpg (118357 bytes),helo7463.jpg (477088 bytes), FuMG 40(fB) helo7465.jpg (536190 bytes).

Po svém objevení putoval „Radarvlak“ do Milovic, odkud se posléze přesunul do Plzně. 


V místních Škodových závodech byl roku 1947 zprovozněn.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Operačního nasazení se dočkal při plnění úkolů ostrahy státní hranice na Moravě, opravou v Plzni došlo však k zeštíhlení jeho sestavy, která nyní zahrnovala celkem 10 vagonů vybavených po jednom radiolokátoru RZ-III (československé označení pro FuMG 80 Freya) a RZ-IV (FuMG 65 Würzburg Riese). Oba systémy však byly válečným provozem značně opotřebované, což se projevilo na jejich výkonech. RZ-III dokázal zachytit vzdušný cíl letící ve výšce 3 km na vzdálenost maximálně 50 km, RZ-IV měl nejvyšší dosah v dálce zhruba 30 km, ve výšce pak 5 km.


Po úvodním nasazení byl roku 1949 opět odeslán do plzeňské Škodovky, kde proběhla jeho generální oprava. Poté se vlak „papírově“ přesunul k 1. leteckému operačnímu středisku v Praze, přičemž byl dislokován na stanovišti v Horažďovicích. 


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice. K 15.12.1950 byly zřízeny u PÚS 1 povětrnostní stanice u budovaných radarových ústředen Přílezy a kopec Praha, a také u radarového vlaku.


Z tohoto prostoru se v srpnu 1951 přemístil na Slovensko do svého nového stanoviště v Komárně, přičemž byl podřízen 3. leteckému operačnímu středisku v Hajníkách.


 


 


Vzhledem ke své značné opotřebovanosti byl "Radarvlak" v únoru 1954 zrušen.

 

Hobby Historie 19//2013