Týnec nad Labem Elbeteinitz

Krakovany Krakowan

MAPA.

04.05.2024

5.7.1944 u Týnce nad Labem zřícení letounu Fw 190 F od I./SG 102 asi z letiště Kbely. Letec zahynul.

Funkmeßstellung 1. Ordnung Koralle (radiolokační ústředna 1. řádu s krycím názvem Koralle)

Fluko Prag (hlásný obvod Praha) s Flugmelde Zentrale Prag na Dlouhé třídě (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Koralle (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 2. Ordnung Heupferd (radiolokační ústřednu 2. řádu).

Od května 1944 budování radarové stanice v oblasti při chrčické silnici na rozhraní katastrů tří obcí: Krakovan, Uhlířské Lhoty a Labských Chrčic. Celkem bylo u Krakovan postaveno šest radarů. Historie.

Obsluha od 2.9.1944 1. schwere Flugmelde-Leit Kompanie Luftnachrichten-Regiment 238 v Krakovanech Krakowan. Nadřízený I./Luftnachrichten-Regiment 238 umístěn v Týnci nad Labem Elbeteinitz.

Jeden radiolokátor dalekého dosahu - vyhledávání cílů do 400 km, měření vzdáleností, směru a výšky FuMG 402 Wasserman M IV. Tento radiolokátor byl jediný svého druhu na území dnešního Česka. Jeho dosah mu ostatně umožňoval mít "přehled" nad celým územím protektorátu a ještě velký kus za jeho hranice (pokud nebyl rušen).

 Pokácená anténa radiolokátoru. ,

Jedno zařízení pro panoramatické zobrazení letecké situace s dosahem 150 km typu FuMG 404 Jagdschloss. Patrový objekt pod anténou se po výbuchu zřítil. Rozpětí antény činilo 12 metrů.V pozadí obec Krakovany.

Dva směrové/identifikační radary - vyhledávání cílů, měření vzdálenosti a směru  s dosahem 150 km typu FuMG 80 Freya (alespoň jeden z nich byla FuMG-401 Freya LZ C, druhá byl též typu LZ, ale konkrétní provedení nelze z poválečného fota rozeznat - většinou se do jedné stanice umisťovaly  dvojice stejného typu).

Anténa radaru Freya LZ C, po explozi byly utrženy spodní plochy (anténa pro příjem odraženého radiolokačního paprsku, její zbytky jsou vidět na valu nad postavou v popředí).

Dva radary pro měření vzdálenosti, elevace a směru s dosahem 80 km typu FuMG 65 Würzburg Riese (oba prokazatelně měly i identifikační zařízení vlastní/cizí). 

Trosky severního radaru. Na vršku parabolické antény (resp. na jejím zbytku) vidět i malá anténka pro příjem identifikačního signálu z palubního odpovídače vlastních letadel. , , .

Trosky jižnějšího radaru. V pozadí obec Uhlířská Lhota.

Mimo tohoto bylo v okolí deset poplachových hlásek a jeden velký světlomet blíže neurčeného typu na kótě 244,9 m n m u Uhlířské Lhoty.

    ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ortofotomapa z roku 1954.

Stav v roce 2024 podle Jiřího Cabala.

Popisky k fotografiím

1. , 2. , 3. , 4. , 5. , 6. , 7. , 8. , 9. , 10. , 11. .

Pozůstatky radiolokátoru Wassermann (FuMG 402) v lokalitě Krakovany

Tento typ RL je jediným pozůstatkem tohoto typu techniky v Česku. Byl součástí radiolokační ústředny prvního řádu Koralle, jejíž budování začalo v prvních dnech května 1945 a jejíž provoz byl ukončen demolicí zařízení téměř na rok přesně. Její pozůstatky jsou rozmístěny okolo silnice z Krakovan do Labských Chrčic cca 1,5 km od Krakovan. Betonové základy RL Wasserman jsou na severním okraji perimetru ústředny, blíže ke komunikaci Krakovany – Hlavečník.

RL Wasserman byl zaveden do výzbroje Wehrmachtu během roku 1942. Do konce války byla uvedena do provozu řada variant této techniky rozpoznatelné v dokumentech podle přídatných znaků za základním typovým označením. Podle webu https://www.obec-krakovany.cz/obec/historie-obce/2-svetova-valka má být krakovanský Wassermann variantou M III/IV, takže jakýsi mezityp pokročilejších konstrukcí.  Výjimkou jsou radary u námořnictva a pobřežní obrany označované jako FuMO 331. Základní technické parametry tohoto RL lze nalézt např zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Wassermann_radar

Vzhledem k tomu, že tento RL měl tvar vysokého sloupu (až 30 m) je pro něj typická konfigurace základů tvořených betonovou deskou pod stožárem a třemi betonovými kotvami pro upevnění kotevních lan stabilizujících konstrukci ve svislé poloze.

    Pozůstatky tohoto radaru u Krakovan jsou spíše skromnější, jen s minimem kovových detailů vyčnívajících nad povrch betonových základů. Proto budou porovnávány s pozůstatky na RL ústřednách, kde jsou dochovány v podstatně lepším stavu, zejména na území Polska ( Kemperstein, Leopard, Tatzelwurm, Tirstein, Walfisch). Je zajímavé, že tento typ RL se podle webu    http://www.deutschesatlantikwallarchiv.de/radar/radar.htm  vyskytoval asi v trojnásobném množství v ústřednách na území současného Německa, přesto k těmto RL není možné najít téměř žádnou současnou terénní fotodokumentaci.

      Topologie pozůstatků tohoto RL je následující.  Ve středu sestavy je betonová základová deska. Okolo ní jsou v kruhu o poloměru cca 40 m rozmístěny v odstupech cca 120° betonové kotvy pro stabilizační lana stožáru ( viz výkresy na webu https://www.gyges.dk/wasserman_m_stellung.htm ).

Základna má čtvercový tvar o straně cca 2 m. Na povrchu je osazena čtyřmi upevňovacími šrouby o průměru 30 mm. Betonové kotvy (v originální německé dokumentaci Abspann Fundamente), jsou obdélníkového tvaru (cca 200 x 270 cm) přičemž na kratší straně obdélníku přivrácené ke stožáru jsou kovové prvky pro napnutí a uchycení lana – viz fotografie č. 18 z ústředny Tatzelwurm. Na okraji vodorovné plochy je zabetonována stolice pro vrátek, tvořená ocelovými L profily a pásovinou. Z hrany betonové kotvy u stolice vrátku vychází šikmo třmen pro upevnění lan, směrem ke stožáru, který je tvořen hlavně ocelovými U profily. 

Horní plochy objektů jsou často v rovině okolního terénu, ale jsou zdokumentovány i situace, kdy je povrch betonových prvků 20-40 cm nad terénem.

Situace v Krakovanech

Základna stožáru je na této pozici: 50.0646347N, 15.4044722E. Rozměr je přibližně 2 x 2 m. Na horním povrchu jsou patrné zbytky upevňovacích šroubů stožáru vysoké cca 2 – 3 cm. Stanoviště je značně zarostlé, přičemž povrch základny je asi za dvou třetin zarostlý plevelem a travou, takže na ortofotomapách je tento objekt téměř nerozeznatelný, též proto, že okolní terén je devastovaný skládkou.

Betonové kotvy lan jsou ve vzdálenosti  44 m od základny stožáru. Vzájemná vzdálenost kotev je cca 75 m, takže i zde je patrná výše zmíněná topologie. Rozměry kotev jsou cca 170 x 280 cm a jejich povrch je v úrovni terénu, takže jsou dnes pokryty vegetací. Přesto jsou alespoň dvě z nich dobře rozeznatelné na ortofotomapách, zejména z posledního snímkování (2022-2024) Map.cz, jako výrazně světlejší obdélníky na pozadí okolního terénu. Z jejich orientace v terénu lze celkem snadno odvodit, kde stál stožár RL. Třetí kotva leží zřejmě zas v narušeném terénu, takže je na fotomapách téměř neviditelná. Povrch dvou kotev byl částečně očištěn pro pořízení snímků kovových částí. Na fotografiích jsou patrné zbytky stolice vrátku. Pozůstatky po třmenech pro upevnění lan nebyly ani v náznaku nalezeny. Zřejmě jsou zcela pod povrchem terénu, na svislé straně kotvy.

Na spojnici základny radaru a kotvy, která je nejblíže k posedu, který v místě stojí, se cca 17 m od základny nalézá ještě jeden objekt, nejspíše související s konstrukcí radaru.  Je to betonová deska o rozměrech 4,7 x 2 m, 10 - 20 cm vyčnívající nad terén, asi ze dvou třetin zakrytá vegetací. Při částečném odkrytí povrchu byl nalezen jeden ohnutý šroub cca o průměru 10 mm zapuštěný do betonu. Na okraji jedné z delších hran objektu jsou vyzděné asi 15 cm silné zídky, 100 cm dlouhé a cca 1 m vzájemně vzdálené, tvořící jakýsi sklípek nebo šachtu, zaplněnou hlínou a odpadem. Jde zřejmě o stanoviště, kde byla instalována nejspíš část elektrotechnické výstroje radaru. Na povrchu byla šrouby asi připevněna skříň a vyzděnou šachtou k ní byla přivedena kabeláž. Autorovi tohoto textu se nepodařilo zjistit, že by byl tento prvek konstrukce zdejšího RL v dostupné fotodokumentaci na internetu někde komentován nebo zobrazen.   

Závěr

Stávající pozůstatky RL Wassermann  jsou stále ještě dobře identifikovatelné v terénu  a s náležitou přípravou je lze na místě celkem snadno nalézt, i když se nejedná o tak výrazně dominantní objekty v terénu jako jsou třeba základny RL Würzburg – Riese.

12. , 13. , 14. , 15. , 16. , 17. , 18. .