Jičín Jitschin

Vokšice

MAPA.

29.08.2023

Historie.

První let na místě dnešního letiště lze podle starých záznamů doložit dnem 15.10.1911. Eugen Čihák ve vzpomínkách uvádí, že toho dne měl létat na Poráku v Jičíně společně se svým bratrancem ing. Kašparem. Ten však dne 13.10.1911 při havárii letoun poškodil, takže ohlášené ukázkové lety předvedl v Jičíně pouze E. Čihák. Pro velmi silný vítr se aviatik odhodlal pouze k 400 m dlouhému přímému letu.


.


28.9.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Jičíně.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


V roce 1926 byla založena Místní skupiny MLL v Náchodě. Předsedou byl ing. Miloš Knotek.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


27.10.1934 letecký den pořádaný MLL. Letové ukázky předvedli pánové Kovanda, Rodovský, Košťálek a další. Hlavním organizátorem byl pan Alois Mencl, pozdější jednatel a představitel aeroklubu v Jičíně. Letecký den navštívilo 5 000 osob.


Předsedou Plachtařského odboru MLL v Náchodě byl pan ing. Klimeš a instruktorem pan Kábrt.

Létalo se s kluzákem Zlin  Z V na kopci Zebín 399 m n. m.

V roce 1935 začal létat Svatopluk Novotný.


V roce 1936 se připravovala výstavba vojenského letiště v prostoru na východ od obce Čejkovice. Při manévrech na této ploše pak létaly letouny typu Avia BH 11, Š 16 a cvičné E 39.


.


V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 35 %.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.


Výstavba letiště zastavena.


.


.


.


.


MAPA. Letecká hláska-Flugwache 7 na rozhledně Čeřovka 331 m n m patřila pod Flugwachkommando Prag.


8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

10.5.1945 stíhačky od 8 гиад, 5 иак, 2 ВА prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy. Deník stíhacího korpusu.

Válku přečkal kluzák Zlín Z V pod senem ve stodole.

Založen ČNA odbočka Jičín. Prvním předsedou byl zvolen jičínský podnikatel a továrník pan Josef Urbánek. Předsedou plachtařského odboru se stal ing. Klimeš a později ing. Václav Knotek.

Svatopluk Novotný absolvoval první kurz instruktorů létání na Rané.

Instruktorskou činnost prováděl pan Kábrt a připojil se i Svatopluk Novotný a Josef Kazda. Létalo se na kluzácích ŠK 38 ze svahu kopce Zebín ale i za obcí Lužany u kamenického lesa.


V roce 1946 byla uzavřena smlouva s majitelem velkostatku ve Vokšicích hrabětem Schlikem o nájmu letištní plochy na 99 let bezplatně.

První starty na novém provizorně zřízené ploše se prováděly opět pomocí gumového lana. Letouny před a po každém letovém dni se složily a opět rozebraly a uložily v hospodářské budově ve Vokšicích.

Později aeroklub získal startovací naviják od firmy Stratílek z Vysokého Mýta. Plachtařský odbor ČNA odbočka Jičín vedl pan Kazda spolu se Svatoplukem Novotným.

Pro začátky motorového létání získal aeroklub od Ministerstva dopravy a veřejných prací letoun Piper L-4H a Zlín Z-381. Šéfpilotem motorového odboru se stal pan Emil Pánek - jičínský rodák -předválečný vojenský pilot.

Postupně jsou cvičeni plachtaři a tak se objevují nová jména motorových pilotů jako např. Novotný, Kazda, Šebík, Knotek, Urbánek a další.

Protože letiště ve Vokšicích nemělo žádné technické zázemí, bylo rozhodnuto vybudovat v prostoru pod vokšickým pivovarským rybníčkem dva hangáry, každý o rozměru 15 x 30 metrů. Stavbu v letech 1946 a 1947 realizovala firma pana architekta Resla z Jičína. Byla financována Ministerstvem dopravy za podpory firmy Knotek z Jičína.


14.9.1947 letecký den. Svým významem i letovým programem daleko překročil rámec jičínského okresu. Záštitu nad ním převzal generál Hanuš. V pestrém programu se představily letouny typu Arado, Spitfire, Mosquito. Vrcholem byla letecká akrobacie v provedení štkp. Josefa Flekala na letounu Aero C-104. Zúčastnilo se asi třicet typů letadel a přihlíželo deset tisíc diváků. Mnozí z nich absolvovali vyhlídkový let letounem Ju 52. Celá akce byla přehlídkou nesmírně obětavé práce pánů Mencla, Novotného, Urbánka, Knotka, Šebíka a Kazdy. Pomáhali všichni včetně oddílu jičínských skautů, kteří byli pověřeni pořadatelskou službou.

12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny (K-65 Čáp, K-68 Piper a Sokol-M 1-D). Do kdy?


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

9.3.1948 Ministerstvo vnitra vyhlásilo zákaz létání. Zákaz byl distribuován prostřednictvím telekomunikační sítě Letecké zabezpečovací služby a vztahoval se na všechna československá civilní letadla, vyjma letadel ČSA a vládní letky, pro které byly vydány zvláštní pokyny.

,

11.4.1948 zřícení letounu Beneš-Mráz Be 250 Beta-Major s motorem Walter Major 4 o výkonu 95 kW. Emil Pánek zahynul. , . Zdroj.

Ortofotomapa 1948.


15.4.1949 byl na základě Spojovací letky 1 (SL 1) ve Kbelích postaven Letecký spojovací pluk 1 (LSP 1).

Od 1.7.1949 zahájen výcvik NR49 v rámci Letecké vojenské akademie v Hradci Králové. Elementární výcvik na letištích v Hradci Králové a v Jičíně do 31.12.1949.

1.7.1949 SL 2 v Brně přešla do podřízenosti LSP 1.

Od 1.10.1949 měl LSP 1 nové krycí číslo VÚ 8875. Letouny LSP 1 byly označeny písmeny PP.


1.2.1950 zřízena Letištní správa Jičín VÚ 9994.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

9.5.1950 se hlásný vlak od obce Štědrá (okres Karlovy Vary) přemístil na vojenskou vlečku v Jičíně. Seznámení personálu LSP 1.

Od 1.6.1950 byl hlásný vlak nasazen v rámci cvičení, kdy působil z nádraží Dětenice.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

26.6.1950 byl v Jičíně ze Škody n. p. Plzeň převzat radar RZ III č. 1004, s nímž byly na stanovišti letiště Jičín problémy z důvodu nepříznivých vlivů okolního terénu.

Další zkoušky v Dětenicích.

LSP 1 se přemístil do Hradce Králové. Kdy?

15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Škvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.

23.12.1950 ukončení činnosti četnické hlídky.


K 15.1.1951 byla Letištní správa Jičín přejmenována na 20. letištní správu Jičín.

Ortofotomapa 1951.