od února 191412.07.2025
První let na místě dnešního letiště lze podle starých záznamů doložit dnem 15.10.1911. Eugen Čihák z Pardubic ve vzpomínkách uvádí, že toho dne měl létat na Poráku v Jičíně společně se svým bratrancem ing. Kašparem. Ten však dne 13.10.1911 při havárii letoun poškodil, takže ohlášené ukázkové lety předvedl v Jičíně pouze E. Čihák. Pro velmi silný vítr se aviatik odhodlal pouze k 400 m dlouhému přímému letu.
.
28.9.1913 měl Eugen Čihák veřejný vzlet v Jičíně.
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1919.
1919-27.12.1921.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
V roce 1926 byla založena Místní skupiny MLL v Jičíně. Předsedou byl ing. Miloš Knotek.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
V září 1929 letecký den MLL na Poráku.
1930
.
.
.
27.10.1934 letecký den pořádaný MLL. Letové ukázky předvedli pánové Kovanda, Rodovský, Košťálek a další. Hlavním organizátorem byl pan Alois Mencl, pozdější jednatel a představitel aeroklubu v Jičíně. Letecký den navštívilo 5 000 osob.
Předsedou Plachtařského odboru MLL v Náchodě byl pan ing. Klimeš a instruktorem pan Kábrt.
Létalo se s kluzákem Zlin Z V na kopci Zebín 399 m n. m.
V roce 1935 začal létat Svatopluk Novotný.
V roce 1936 se připravovala výstavba vojenského letiště v prostoru na východ od obce Čejkovice. Při manévrech na této ploše pak létaly letouny typu Avia BH 11, Š 16 a cvičné E 39.
V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 35 %.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
Výstavba letiště zastavena.
.
.
.
.
MAPA. Letecká hláska-Flugwache 7 na rozhledně Čeřovka 331 m n m patřila pod Flugwachkommando Prag.
8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
10.5.1945 stíhačky od 8 гиад, 5 иак, 2 ВА prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy. Deník stíhacího korpusu.
Válku přečkal kluzák Zlín Z V pod senem ve stodole.
Založen ČNA odbočka Jičín. Prvním předsedou byl zvolen jičínský podnikatel a továrník pan Josef Urbánek. Předsedou plachtařského odboru se stal ing. Klimeš a později ing. Václav Knotek.
Svatopluk Novotný absolvoval první kurz instruktorů létání na Rané.
Instruktorskou činnost prováděl pan Kábrt a připojil se i Svatopluk Novotný a Josef Kazda. Létalo se na kluzácích ŠK 38 ze svahu kopce Zebín ale i za obcí Lužany u kamenického lesa.
V roce 1946 byla uzavřena smlouva s majitelem velkostatku ve Vokšicích hrabětem Schlikem o nájmu letištní plochy na 99 let bezplatně.
První starty na novém provizorně zřízené ploše se prováděly opět pomocí gumového lana. Letouny před a po každém letovém dni se složily a opět rozebraly a uložily v hospodářské budově ve Vokšicích.
Později aeroklub získal startovací naviják od firmy Stratílek z Vysokého Mýta. Plachtařský odbor ČNA odbočka Jičín vedl pan Kazda spolu se Svatoplukem Novotným.
Pro začátky motorového létání získal aeroklub od Ministerstva dopravy a veřejných prací letoun Piper L-4H a Zlín Z 381. Šéfpilotem motorového odboru se stal pan Emil Pánek - jičínský rodák - předválečný vojenský pilot.
Postupně jsou cvičeni plachtaři a tak se objevují nová jména motorových pilotů jako např. Novotný, Kazda, Šebík, Knotek, Urbánek a další.
Protože letiště ve Vokšicích nemělo žádné technické zázemí, bylo rozhodnuto vybudovat v prostoru pod vokšickým pivovarským rybníčkem dva hangáry, každý o rozměru 15 x 30 metrů. Stavbu v letech 1946 a 1947 realizovala firma pana architekta Resla z Jičína. Byla financována Ministerstvem dopravy za podpory firmy Knotek z Jičína.
14.9.1947 letecký den. Svým významem i letovým programem daleko překročil rámec jičínského okresu. Záštitu nad ním převzal generál Hanuš. V pestrém programu se představily letouny typu Arado, Spitfire, Mosquito. Vrcholem byla letecká akrobacie v provedení škpt. Josefa Flekala na letounu Aero C 104. Zúčastnilo se asi třicet typů letadel a přihlíželo deset tisíc diváků. Mnozí z nich absolvovali vyhlídkový let letounem Ju 52. Celá akce byla přehlídkou nesmírně obětavé práce pánů Mencla, Novotného, Urbánka, Knotka, Šebíka a Kazdy. Pomáhali všichni včetně oddílu jičínských skautů, kteří byli pověřeni pořadatelskou službou.
12.12.1947 Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. Přibližně 4 stíhačky a dva až čtyři kurýrní letouny (K 65 Čáp, K 68 Piper a Sokol M 1-D).
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
9.3.1948 Ministerstvo vnitra vyhlásilo zákaz létání. Zákaz byl distribuován prostřednictvím telekomunikační sítě Letecké zabezpečovací služby a vztahoval se na všechna československá civilní letadla, vyjma letadel ČSA a vládní letky, pro které byly vydány zvláštní pokyny.
,
11.4.1948 zřícení letounu Beneš-Mráz
Be 250
Beta-Major s motorem
Walter
Major 4 o výkonu 95 kW. Emil Pánek zahynul.
,
.
Zdroj.
Ministerstvo dopravy postupně vybavuje aerokluby novými větroni Z 24 Krajánek a Z 25 Šohaj.
Výcvik v rámci Letecké vojenské akademie v Hradci Králové? Elementární výcvik na Zlín Z 381 v roce 1948?.
15.4.1949 byl na základě Spojovací letky 1 (SL 1) ve Kbelích postaven Letecký spojovací pluk 1 (LSP 1).
Od 1.7.1949 zahájen výcvik NR49 v rámci Letecké vojenské akademie v Hradci Králové. Elementární výcvik na letištích v Hradci Králové a v Jičíně do 31.12.1949.
1.7.1949 SL 2 v Brně přešla do podřízenosti LSP 1.
Od 1.10.1949 měl LSP 1 nové krycí číslo VÚ 8875. Letouny LSP 1 byly označeny písmeny PP.
1.2.1950 zřízena Letištní správa Jičín VÚ 9994.
Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.
9.5.1950 se hlásný vlak od obce Štědrá (okres Karlovy Vary) přemístil na vojenskou vlečku v Jičíně. Seznámení personálu LSP 1.
Od 1.6.1950 byl hlásný vlak nasazen v rámci cvičení, kdy působil z nádraží Dětenice.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
20.6.1950 přímo do vsi Horky nad Jizerou (okres Mladá Boleslav) se zřítil rt. Přemysl Güttel od LP 5. Vzlet z letiště Jičín? Spolupráce s VÚ 1115. Letecká badatelna.
26.6.1950 byl v Jičíně ze Škody n. p. Plzeň převzat radar RZ III č. 1004, s nímž byly na stanovišti letiště Jičín problémy z důvodu nepříznivých vlivů okolního terénu.
Další zkoušky v Dětenicích.
LSP 1 se přemístil do Hradce Králové. Kdy?
15.12.1950 z podstaty zrušeného Bezpečnostního letectva na letišti Plzeň-Škvrňany vznikl LP 51, který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou stíhačky S-102. Jedna letka byla v Plzni, odloučené roje v síle 4 až 5 letounů dislokované v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Klatovech, Českých Budějovicích a údajně i ve Strakonicích a ve Staňkově.
23.12.1950 ukončení činnosti četnické hlídky.
K 15.1.1951 byla Letištní správa Jičín přejmenována na 20. letištní správu Jičín.
Transformace Českého národního aeroklubu na Aeroklub republiky Československé, od roku 1951 na DOSLET a od roku 1953 na SVAZARM.
.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
V roce 1953 vznikl při aeroklubu také oddíl parašutistů.
Do aeroklubů Svazarmu přichází nové dvousedadlové školní větroně LF-109 Pionýr. V Jičíně byl s tímto větroněm zahájen kurs se čtrnácti žáky. Výcvik jich dokončilo sedm.
V průběhu padesátých let byly z výroby dodávány výkonné větroně LG-30 Kmotr, LG-125 Šohaj 2, LG-425 a akrobatický větroň LF-107 Luňák
.
.
.
.
V roce 1959 byl zrušen aeroklub a letiště v Lomnici nad Popelkou. Značná část pilotů z Lomnice a Semil přešla létat do Jičína.
V roce 1960 je výrazně omezen letový provoz výstavbou komína Agrostroje n.p. Komín byl postaven do osy dráhy letiště bez příslušného povolení. Bylo rozhodnuto vzletový pás pootočit o 30 stupňů a dráhu prodloužit na 1 200 m. Akci řídil člen rady aeroklubu pan František Michálek.
V roce 1961 dochází k velkým změnám. Aeroklub dostává do pronájmu leteckou a pomocnou techniku, budovy, hangáry i letištní plochu. Provozní náklady hradí ze svých prostředků. Aeroklub je získává i pořádáním besed o létání na školách.
.
.
.
V roce 1965 je na letišti zřízena stanice Agroletu, která provádí ošetřování zemědělských ploch letadly typu L-60 Brigadýr, později Z-37 Čmelák, AN-2 a Dromedár. Velitelem stanice je až do odchodu do důchodu pan Josef Zervan.
12.8.1966 ortofotomapa - západní a východní část.
.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
.
V roce 1970 padlo rozhodnutí aeroklubu postavit dvoupatrovou provozní budovu.
Do konce roku 1971 byla dokončena hrubá stavba a v roce 1972 byl objekt zkolaudován. Stavba byla provedena v akci Z a bylo při ni odpracováno 15 000 hodin členy aeroklubu.
.
.
.
.
.
.
.
.
1980
.
.
.
.
.
.
.
.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2000
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2025