Světelné prostředky

16.01.2024

V roce 1906 Elektrotechnická akciová společnost, dř. Kolben a spol. v Praze zahájila výrobu světlometů pro námořnictvo a armádu. Kde se vyrábělo? Zdroj. Zdroj.

František Križík vyráběl vojenské světlomety. Kdy a kde? Zdroj.

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

120 cm světlomet vz.20. Kdo ho vyráběl? Světlomety pro protileteckou obranu.

Od roku 1920 měla čs. armáda ve výstroji 14 kusů 120 cm světlometů vz. 20.

Kdy?

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Světlomet 150 cm vz. 25.

Světlomet 150 cm vz. 25a.

Optická část světelného majáku firmy Barbier, Bénardet Turenne Zdroj.

Přístroje pro osvětlování přistávací plochy našeho civilního letiště - siderální projektor. Zdroj.

Dioptrický projektor firmy Barbier, Bénardet Turenne. Zdroj.

Od roku 1926 stavba Věže Samostanosti u Hořic (okres Jičín) s plánovaným leteckým světelným majákem. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.

V letech 1927-1928 podle projektu Otakara Novotného byl vybudován na letišti Kbely věžový vodojem. Železobetonový šestipodlažní skelet na půdorysu šestiúhelníka nese válcovou nádrž, zdobenou reliéfy s leteckými motivy (sochař Jan Lauda). Ve výši 34 m vznikl ochoz, ve 40 m plošina nesoucí letištní světelný maják s reflektorem francouzské firmy Barbier, Ténard & Turenne, který byl za jasného počasí viditelný až do vzdálenosti 80 km. Foto.

Video - v 6. minutě záznamu je světelný maják.

, . Fejeton Karla Čapka, který se jmenuje "Světla nad Prahou" (napsal ho v roce 1931, je v knize Obrázky z domova).

Stavba letištního nebo leteckého světelného majáku v Brně na kopci Hády 424 m n. m. MAPA. Stavba .

Tomáš Přibyl Letecké traťové majáky.

V roce 1930 vypsalo ministerstvo veřejných prací soutěž na stavbu stožárů pro noční navigační světla (dnes letecký světelný maják) -  na trase Praha - Brno - Bratislava  MAPA stanovišť Praha - Brno a MAPA stanovišť Brno - Bratislava.

Montáž od konce roku 1930 do roku 1931.

Rozhodnutí o zřízení radiostanic a goniometrů bylo na MVP přijato 2.4.1931. Tedy v době, kdy ještě nebyla pilotní trať Praha – Brno – Bratislava v provozu!

Letecký světelný maják číslo 1. Na Plachtě 391 m n. m. u obce Třebohostice. (Kraj středočeský.) Patřil pod Prahu. Foto z roku 1933 .

Letecký světelný maják číslo 2. Krymlov. (Kraj středočeský.) Patřil pod Prahu. Stavění majáku v roce 1932 , , , , , zima 1936-37 . V roce 1942 už bez světlometu . Maják byl zbourán 2.6.1967. Potom tam byl sušák na hasičské hadice do roku 2013 .

Letecký světelný maják číslo 3. Březina 555 m n. m. u obce Žandov. (Kraj středočeský.) Patřil pod Prahu.

Letecký světelný maják číslo 4. Dědice. (Kraj středočeský.) Patřil pod Prahu.

Letecký světelný maják číslo 5. U Kapličky 581 m n. m. u obce Tis (Kámen). (Kraj Vysočina). Patřil pod Prahu.

Letecký světelný maják číslo 6. U Kapličky, Šibeniční kopec 568 m n. m. u obce Česká Bělá. (Kraj Vysočina.) Patřil pod Prahu.

Letecký světelný maják číslo 7. Rosička 645 m n. m. (Kraj Vysočina.) Patřil pod Prahu.

Regionální týdeník Havlíčkův kraj, orgán Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu pro okresy Českomoravské vysočiny, přinesl 23.11.1933 ve svém 47. čísle článek Letecké majáky v naší oblasti v plné činnosti, v němž se píše: "Pro noční lety byly zřízeny letecké majáky, z nichž tři jsou v našem kraji (u Rosičky, v České Bělé a u Kamene) a nyní jsou denně v činnosti po dvě hodiny večer. Majáky jsou umístěny na nejvyšších bodech v krajině a jejich světla jsou daleko viditelná. Pro upozornění letce jsou tato světla točitá. Z Německého Brodu je jasně viděti maják z České Bělé. Majáky podléhají správě ministerstva veř. prací.“

Letecký světelný maják číslo 8. Kóta 600 m n. m. u obce Bobrůvka. (Kraj Vysočina.) (Výška stožáru 25 m.) Patřil pod Brno.

Letecký světelný maják číslo 9. Horka 661 m n. m. u obce Heřmanov. (Kraj Vysočina.) (Výška stožáru 25 m.) Patřil pod Brno. , .

Letecký světelný maják číslo 10. Braníškov - Deblín. (Kraj jihomoravský.) Patřil pod Brno.

Letištní nebo letecký světelný maják. Hády. (Kraj jihomoravský.) MAPA. Patřil pod Brno.

Letecký světelný maják číslo 11. Vinohrádky 217 m n. m. u obce Měnín. Patřil pod Brno.

Letecký světelný maják číslo 12. Holý vrch 401 m n. m. u obce Kurdějov. (Kraj jihomoravský.) Patřil pod Brno.

Letecký světelný maják číslo 13. Přítlucká hora 293 m n. m. u obce Přítluky. (Kraj jihomoravský.) Patřil pod Brno.

Letecký světelný maják číslo 14. Lanžhot. (Kraj jihomoravský.) Patřil pod Brno Podrobnosti.

Letecký světelný maják číslo 15. Moravský Svätý Ján. (Kraj trnavský). Patřil pod Bratislavu. V lokalite zvanej Šibenica. Asi v roku 1965 hromy – blesky bili do stožiara a bolestivo sa pri tom zranila okoloidúca žena. Vzápätí na to vojaci konštrukciu zhodili a putoval kamsi do šrotu. Podrobnosti.

Letecký světelný maják číslo 16. Malacky. (Kraj bratislavský.) Patřil pod Bratislavu.

Letecký světelný maják číslo 17. Kozlisko u obce Borinka. (Kraj bratislavský.) Patřil pod Bratislavu. Pekelná víchrica vo februári 1935, s rýchlosťou vetra 120 km/hod maják celkom vychýlila a museli ho opravovať. Po vojne vraj skončil v réžii hasičov, odpílili mu autogénom nohy a odviezli ho do šrotu. Turisti nájdu už len jeho betónový základ.

MAPA. Letištní světelný maják na hangáru letiště Vajnory. (1960)

V říjnu 1932 byla trať poprvé vyzkoušena letadly ČSA.

Kde?

O majáky brzy přestal být zájem.

V roce 1931 vybudovány letecké světelné majáky na trati Praha - Plzeň - Přimda - Paris či Bruxelles MAPA, MAPA, MAPA.

Letecký světelný maják číslo 1 na kótě 451 východně od obce Lhotka u Vráže. Rozhledna Lhotka u Berouna(?) asi 460 m n. m. (okres Beroun).

Letecký světelný maják číslo 2 na kotě 507 Hřebenu nad Zdicemi. Kóta 490 m n. m.(?) (okres Beroun).

Letecký světelný maják číslo 3 Dlouhá skála 580 m n. m. (okres Rokycany)

Letecký světelný maják číslo 4 na kótě 661 m n. m. na hřebenu Radče asi 2,5 km na západ od kopce Brno. Bílá skála(?) (okres Rokycany).

Letecký světelný maják číslo 5 věž turistické chaty na kopci Chlum 416 m n. m. (okres Plzeň-město).

Letecký světelný maják číslo 6 Dobrák 456 m n. m. (okres Plzeň-sever). Ortofotomapa 1938. Kdy byl odvezen?

Letecký světelný maják číslo 7 na kótě 496 jižně od silnice Kladruby – Benešovice. Mastník 481 m n. m.(?) (okres Tachov).

Letecký světelný maják číslo 8 Farská stráň 692 m n. m. Pfarrleiten (okres Tachov). Jako jediný měl věž výšky 15 m, všechny ostatní 25 m. Rozřezán a odvezen až po roce 1990. Zdroj.

Zkušební let se konal 20.10.1931 letounem Fokker F.VIIb-3m F-ALGR. Asi o 21 hod. byl let dokončen na letišti Praha-Kbely, letadlo však při přistání havarovalo."

V lednu 1932 kolaudace. Od té doby majáky ale nebyly v provozu.

V roce 1936 některé(?) odvezeny. Po revizi se vrací na své místo maják č. 5 jako letištní světelný maják pro pomocné letiště Plzeň. Jeden maják se postavil na hangár na novém letišti Ruzyni jako letištní světelný maják a jeden u letiště Užhorod jako letištní světelný maják. Nebo jako letecké světelné majáky?

MAPA. V roce 1933 bylo rozhodnuto na Tlusté hoře u Zlína postavit letecký světelný maják. 42 metrů vysokou ocelovou konstrukci navrhl ing. Vtelenský. Svařena byla díky pracovitosti techniků z Baťových závodů za necelých 20 dnů. Horní plošina byla vyhrazena pro svůj účel – mohutný reflektor majáku, který byl prý vidět až 150 km daleko. Kousek pod ní, ve výšce 36 metrů byl ochoz sloužící od 1.5.1933 návštěvníkům jako rozhledna.

Zdroj. Za okupace byla demontována. Podrobnosti.

Světlomet 150 cm vz. 33.

Světlomet 150 cm vz. 33a.

V říjnu 1935 Ministerstvo veřejných prací vypsalo veřejnou soutěž na dodávku osvětlení státního civilního letiště Užhorod, které mělo zahrnovat pomezní světla letištní plochy, překážková světla, ozařovač plochy, letištní světelný maják na kopci nad letištěm (či překážkové návěstidlo?) a pojízdný světlomet pro osvětlování přistávací plochy. V průběhu roku 1936 byl dokončen světelný maják na kopci nad užhorodským letištěm (použit maják ze zrušené trati Praha - Plzeň - Přimda).

V průběhu roku 1936 se počítalo s dokončením výstavby osvětlení na pomocných letištích mezi Prahou a Bratislavou. Pomocná letiště tehdy dostávala základní světelné vybavení pro noční provoz – vybraná z nich byla postupně opatřována pomezními a překážkovými světly, letištním světelným majákem, dále osvětleným větrným rukávem, mrakoměrem a pojízdným reflektorem pro osvětlení plochy. V případě nočního letu musel správce letiště obejet, rozsvítit bójky a být pohotově se světlometem na automobilu Tatra. V případě potřeby svítil neon, blikající v morseovce identifikační písmeno a na ploše letiště byl z cihel vydlážděn kruh s nápisem PŘIBYSLAV. V zimě se nelétalo.

V roce 1936 modernizace světelný majáků.

Firma K. Jirásek vyráběla protiletadlové světlomety, přistávací světlomety, do 1 600 mm. Od kdy?

Výstavba letiště Ruzyně. Letištní světelný maják, který vysílanou morseovou značkou identifikoval osádkám letadel letiště; v dobové terminologii byl označován jako "otočný maják" byl to původně maják ze zrušené trati Praha - Plzeň - Přimda. Světelný maják na Ruzyni sloužil k vyhledávání letiště v noci ze vzdálenosti více jak 50 kilometrů. Maják měl dvě žárovky po 1,5 kW umístěné v ohnisku parabolických zrcadel a vydával dva kužely bílého světla o svítivosti milionu kandel otočené vůči sobě o 180 stupňů. Buben se zrcadly se otáčel rychlostí 6 ot/min, takže záblesky následovaly po pěti sekundách. Aby se za provozu nemusela měnit žárovka, byly v majáku umístěné samočinné měniče. Ruzyňský maják měl vyšší svítivost než kbelský.

Obvod přistávací plochy byl vyznačen pomezními sodíkovými světly, uprostřed plochy byl světelný kruh o průměru 38 m tvořený zapuštěnými světly. V ploše byla umístěna zapuštěná světla ve čtyřech řadách svírajících navzájem úhel 45º, která vytyčovala jakési „základní směry přistávání“. Další pomůckou byl osvětlený větrný rukáv a svítící přistávací T. Překážky byly označeny celkem 55 neonovými překážkovými světly.

Továrna na secí a zemědělské stoje Melichar-Umrath v Brandýse asi lafetovala světlomety na podvozky.

Světlomety vyráběla fy ČKD, další typy o průměru 200 cm později též Škodovka. Světlomety vyrobené fy Kolben s Fresnerovou čočkou měly dosah až 16 kilometrů.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Stav zbrojního materiálu ke dni 18.3.1939.

Materiál DPL (vyjma děl)

Slovensko

Čs. protiletadlový Dělostřelecký pluk 153 v Bratislavě se 2.5.1939 přejmenoval na slovenský Delostrelecký pluk 153. Ze Světlometné baterie 6 vznikla Svetlometná batéria. Ta se dělila na Súpravy proti lietadlám (SPL) a SPL byla vyzbrojena světlometem, napájecím agregátem a tažným vozidlem.

120 cm světlomet vz. 20 , .

Světlomet 150 cm vz. 33 .

Petržalka , , .

Od 29.8.1939 mimořádné cvičení. Příslušníci 1. baterie v rámci operační Skupiny OPL Ľalia (obrany proti lietadlám) podléhající velení polní armády Bernolák bránili letiště Spišská Nová Ves, odkud podnikali Němci nálety na Polsko. Do obrany byly zapojeny i Rota 7 VKPL, dvě roty hlásné služby a jedna německá rota protiletadlových kulometů.

3.9.1939 dvakrát střelbou zahnali polské průzkumné letouny.

Velitelství Bernolák disponovalo Skupinou OPL Ruža (obrany proti lietadlám), která se dělila na dvě operační skupiny - Šarfia (Oddiel II./153 PLO a Rota 6 VKPL) v Prešově a Čakanka (Oddiel III./153 PLO a Rota ? VKPL) v Popradě a Rota 5 VKPL, která tvořila ochranu rafinérie v Dubovej (Nemecká, okres Brezno).

Rozkazem MNO z 24.11.1939 byl zrušen Oddiel pozemnej obrany proti lietadlám a jeho personál a materiál byl začleněn do stavu Delostreleckého pluku 153. Ten byl rozšířen ze 3 na 5 oddielů (plus náhradný) - jeden z nich byl svetlometný, umístěný v Piešťanech.

1.5.1940 se Delostrelecký pluk 153 přejmenoval na Delostrelecký protilietadlový pluk (DPLP).

V červnu 1940 mimořádné cvičení.

Počet vyzbrojených oddílů byl snížen na 3, Svetlometný oddiel byl zrušen, jedna Svetlometná batéria byla umístěna v Žilině a druhá v Bratislavě.

Od října 1940 byl Delostrelecký protilietadlový pluk posádkou v Trenčíne-Zlatovciach. Zde byl umístěn i Náhradní oddiel DPLP. Znovu byl vytvořen Svetlometný protilietadlový oddiel IV, tvořený dvěma Svetlometnými batériami 11 a 12. Svetlometné batérie byly postupně vybavovány novými 20 světlomety Flakscheinwerfer 37 zakoupenými v Německu a šesti naslouchacími přístroji Horchgerät Elascope 1936 firmy Bühler AG zakoupenými ve Švýcarsku.

Svetlometná batéria měla k dispozici tři motorky ČZ 175, dvě vozidla Tatra 57, jednu Pragu AV, jednu RV a 13 tahačů Škoda 6ST6 (+ 1 záložní).

Obsluhy světlometů absolvovali 3-týdenní stáž u Flakgruppe Süd v Badene u Vidně.

K 31.3.1943 měl DPLP k dispozici 24 kusů 8,35 cm PLK, 29 Perlikonů, 12 kanónů vz. 30 "Flak", 25 souprav světlometů 120 a 150 cm, 10 přístrojů naslouchacích, 23 letoměrů a 19 výškoměrů.

V roce 1943 z Německa dodáno osm 60 cm světlometů.

15.2.1944 z Německa dodáno 12 kusů 150 cm světlometů vz. 24 s napájecími agregáty, 8 kusů přístrojů naslouchacích vz. 37 s přenášecím zařízením, 12 kusů 60 cm světlometů.

1.5.1944 Svetlometná batéria 11 odešla do pole. Z Delostreleckých kasární v Bratislavě se přesunula do vybudovaných polních postavení na pravém břehu Dunaje.

Svetlometná batéria 12 byla umístěna v Podunajských Biskupiciach.

Dvě baterie 60 cm světlometů byly umístěny u letiště Vajnory.

16.6.1944 nálet. U obce Ovsiště náhodná puma zničila elektrocentrálu naslouchacího přístroje Horchgerät Elascope 1936 Súpravy načúvacieho zariadenia16 v postavení Svetlometnej batérie 11.

28.6.1944 z Německa dodáno 12 kusů 150 cm světlometů vz. 24 s napájecími agregáty, bez podvozků.

K 1.7.1944 byl početní stav DPLP následující: 8 lehkých PL baterií, 15 těžkých PL baterií, 4 mobilní baterie se 150 cm světlomety, 3 stabilní baterie se 150 cm světlomety a 2 mobilní baterie s 60 cm světlomety rozdělené do 7 mobilních skupin. Zamlžovací baterie byla v Dubové.

Slovenské národní povstání .

Svetlometná batéria v Lamači, ve Vajnorech a v Čeklísi (dnes Bernolákovo, okres Senec). Po zahájení SNP se její příslušníci zapojili do povstání.

Část personálu se zapojila do bojů v rámci Zmiešanej skupiny DPLP (ZS DPLP) s jednotkami: Batéria 10 s 8,35 cm PLK, Batéria 18 s 88 mm Flak 37, Batéria 22 s 2 cm Oerlikon, zahmlievacia batéria (jako pěšáci) a čata (4 kusy) 60 cm svetlometev (jako pěšáci), chránili Banskú Bystricu a letiště Tri Duby v počtu 620 mužů.

20.9.1944 nálet.

24.10.1944 reorganizace Vojenské protilietadlovej obrany (VPO). Nařízením velitele Luftgau-Kommando XVII byla vystražná služba podřízena přímo LG. XVII ve Vídni.

Světlomety byly odvezeny do Německa.

88 mm FLAK pri obrane Bratislavy v spomienkach pamětníka – autor Ondrej Repka. REVI 88/2012

Služba u svetlometnej batérie a organizácia a činnosť PVO Slovenskej republiky autor Ondrej Repka. REVI 105, 106/2016

Protektorát Čechy a Morava

4.4.1939 slavnostní osvětlení Prahy světlomety německé armády v předvečer příjezdu říšského protektora Neuratha.

, . Zdroj.

Německé světlomety Scheinwerfer:

60 cm Scheinwerfer 36 Flak Scheinwerfer 60 cm

150 cm Scheinwerfer 34

200 cm Scheinwerfer 40.

Závod v Děčíně-Podmoklech patřící F.A.Lange, Metallwerke, A. G. Werk Bodenbach, vyprodukoval 1 456 ks světlometů 60 cm (v letech 1940 až 1942) a 1 464 ks světlometů 200 cm (v letech 1942 až 1945)

Německé světlometné oddíly měly ve výzbroji dva druhy světlometů o průměrech 150 cm (ten byl schopen za příznivých podmínek zachytit cíl na vzdálenost 8 050 metrů ve výši 4 000 - 5 000 metrů, napájen byl benzinovým agregátem s výkonem 24 kW) a 200 cm (napájen již 120 kW). Každá baterie světlometů byla vybavena i naslouchacími přístroji (Horchgeräte). Protiletadlové dělostřelecké baterie měly pak menší světlomety (o průměru 60 cm). Celkem německá armáda postavila během II. světové války 217 lehkých a středních, 203 těžkých a 316 smíšených dělostřeleckých oddílů, 777 tzv. Kanonenabteilungen všech ráží, 111 světlometných oddílů a 41 lehkých a těžkých železničních protiletadlových oddílů. Zdroj.

V roce 1939 demontáž světlometů z leteckých světelných traťových majáků.

MAPA. Kdy byl postaven stožár pro noční navigační světlo (dnes letecký světelný maják) -  na trase Praha - Wien na hoře Javořice 837 m n. m. Srpen 1942 . Zdroj.

Leuchtfeuer letecký světelný (traťový) maják. Označení identifikace stanovišť.  MAPA stanovišť u nás.

 , , , , , , O světelném majáku LF 20, LF 39, LF 40 a LF 41 , .

Leuchtfeuer Xerxes. Ostrava. Kde byl umístěn?

Od dubna 1941 na Zádubské výšině 779 m n. m. Světlomet na Zádubské výšině, na hotelu Krakonoš Rübezahl a u Golf Hotelu Moris. Obsluha byla ubytována v hotelu Krakonoš.

Koncem roku 1942 ženy nahradily mužský personál, až na dva. Ubytovány byly přímo v hlásce. Na jídlo chodily do Závišína. Koncem války patřila pod Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerling v Přílezích. 

Leuchtfeuer Dora. LF 20, Klecany (okres Praha-východ). Kde byl umístěn?

Leuchtfeuer Manfred. LF 39, Křivsoudov (okres Benešov). Kde byl umístěn?

Leuchtfeuer Sonja. LF 40, Domamil Domamühl na vrchu Velký Radvan Welky Radkowan Berg 548 m n. m. (okres Třebíč) MAPA. Společné stanoviště s Flugwache 24 (letecká hláska) podřízena Fluko Budweis. 8-10 mužů, stravování v Domamile.

18.12.1944 odbojáři z Domamile přerušili telefonní spojení. Podrobnosti.

Leuchtfeuer Rudolf. LF 41. Na vrcholu Brdo 587 m n. m., poblíž obce Roštín (okres Kroměříž). Byl tu? Na vrcholu U Slepice, poblíž obce Ždánice (okres Hodonín). Byl tu? MAPA známých leteckých hlásek poblíž. Byl LF 41 přifařen k jedné z nich?

V roce 1941 u obce Chrást Chrast (okres Plzeň-město) při polní cestě za lípou nainstalován světlomet 150 cm Scheinwerfer 34 a bouda pro obsluhu. Sloužil protiletecké obraně?  MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

V roce 1944 němečtí vojáci vyměněni děvčaty německými. Byly místními občany zvány"světluškami". 

Zničený světlomet

Ortofotomapa z roku 1956.

Baterie světlometů (3 kusy) protiletecké obrany plzeňské Škodovky u obce Dolní Vlkýš. MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

Ortofotomapa z roku 1956.

Světlomet protiletecké obrany plzeňské Škodovky na komínu vedle Továrny na Cikorii "Goldscheiderovky" v části Plzeň-Bory. , . Obsluha 6 mužů, později 6 dospívajících. Vedle komínu měli dřevěnou boudu. MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

Světlomet a ubikace obsluhy u obce Tlučná Tlutzna (okres Plzeň-sever). Poloha světlometu je asi 5 km západně letiště Plzeň-Skvrňany v ose dráhy. Používal se pro navádění letounů na přistání. MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

200 cm Scheinwerfer 40. Je to v Tlučné?

Ortofotomapa z roku 1956.

Funkmeßstellung 1. Ordnung Koralle (radiolokační ústředna 1. řádu) Krakovany (okres Kolín). Jeden velký světlomet blíže neurčeného typu na kótě 244,9 m n. m. u Uhlířské Lhoty MAPA.

Funkmeßstellung 2. Ordnung Blutegel (radiolokační ústředna 2. řádu) Dubné (okres České Budějovice). Světlomet. Kde byl umístěn? MAPA.

Maják na letišti Zvolen k zabezpečení přistání zásobovacích letounů.

Plk. B. F. Čirskov sestavil operační skupinu pro plnění přepravy na letišti Tri Duby. Na Slovensko vezli zejména radiostanici pro spojení s letadly ve vzduchu a druhou pro spojení se štábem sboru ve Lvově, letecký světelný maják k signalizování letounům, agregát k výrobě proudu a další potřebný materiál. Ze Lvova měli odletět letounem C-47, pilotovaným pplk. B. G. Jezerským, jedním z nejlepších letců, a velitelem 7 ап дд. Posádka pplk. Jezerského přiletěla 15.9.1944 do Lvova k 1 гап дд. Tam spolu s místní posádkou Li-2 por. J. M. Jablokova převzaly bojový rozkaz velitele 53 ад дд: "V noci z 15. na 16. 9. letět přes Karpaty, najít letiště Tri Duby, přistát a vyložit operační skupinu plk. Čirskova s radiostanicemi a obsluhou."  Letci vzlétli kolem 21. hod. a po dvouhodinovém letu velmi dlouho kroužili v prostoru nad letištěm Tri Duby. Tam nebyly zapáleny ohně a letci rovněž neviděli předem domluvený signál. Úkol nesplnili a vrátili se do Lvova. Následující noc ze 16. na 17.9.1944 se oběma letounům podařilo přistát na letišti Tri Duby. Po vyložení skupiny a materiálu pplk. Jezerskij s C-47 odstartoval do Lvova. Souhrn hlášení velitele 54 ад дд veliteli 5 гак ДД po dnech dopravní operace: … 17. 9. 1944 54 ад дд přepravila letadlem C-47, na palubě pplk. Jezerskij a mjr. Teresčenko, 2 tuny materiálu a 7 osob na letiště Tri Duby." Během dne plk. Čirskov zařídil potřebné a navečer 17.9.1944 v 17 hod. odeslal do Lvova radiogram, že letiště Tri Duby je schopné přijmout v noci letadla.

Maják na letišti Rohozná k zabezpečení shozu nákladů.

Od 21.9.1944 pro zabezpečení provozu na Rohozné (okres Brezno) byla vyčleněna skupina 50 vojáků por. T. Zachara. Jejich úkolem byla obsluha leteckého světelného majáku a agregátu na výrobu elektrického proudu, střežení a shromažďování shozeného nákladu. Každý den navečer doručil kurýr por. Zacharovi zapečetěnou obálku s kódovým písmenem, platným pro tu noc. Obsluha potom dala patřičný kotouč do majáku, který kolmo nahoru vysílal světelné záblesky, to je písmeno morseovkou. Další 4 světla osvětlovala plochu pro shazování. Podrobnosti.

MAPA. Koncem války byl na nádvoří zámku v Náchodě letecký světelný traťový maják k zabezpečení trasy pro zásobování obležené Pevnosti Breslau.

5.5.1945 obsluha maják zničila a odešla.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Letecký světelný maják(?) v Sokolovské ulici v Tachově. Je to vůbec letecký maják?

Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.