Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Světelné prostředky

22.08.2020

V roce 1906 Elektrotechnická akciová společnost, dř. Kolben a spol. v Praze zahájila výrobu světlometů pro námořnictvo a armádu. Kde se vyrábělo? Zdroj. Zdroj.

František Križík vyráběl vojenské světlomety. Kdy a kde? Zdroj.

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

120 cm světlomet vz.20. Kdo ho vyráběl? Světlomety pro protileteckou obranu.

Od roku 1920 měla čs. armáda ve výstroji 14 kusů 120 cm světlometů vz. 20.

Kdy?

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Světlomet 150 cm vz. 25.

Světlomet 150 cm vz. 25a.

 

Optická část světelného majáku firmy Barbier, Bénardet Turenne Zdroj.

Přístroje pro osvětlování přistávací plochy našeho civilního letiště - siderální projektor. Zdroj.

Dioptrický projektor firmy Barbier, Bénardet Turenne. Zdroj.

Od roku 1926 stavba Věže Samostanosti u Hořic (okres Jičín) s plánovaným leteckým světelným majákem. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.

V letech 1927-1928 podle projektu Otakara Novotného byl vybudován na letišti Kbely věžový vodojem. Železobetonový šestipodlažní skelet na půdorysu šestiúhelníka nese válcovou nádrž, zdobenou reliéfy s leteckými motivy (sochař Jan Lauda). Ve výši 34 m vznikl ochoz, ve 40 m plošina nesoucí letištní světelný maják s reflektorem francouzské firmy Barbier, Ténard & Turenne, který byl za jasného počasí viditelný až do vzdálenosti 80 km. Foto.

Video - v 6. minutě záznamu je světelný maják.

. Fejeton Karla Čapka, který se jmenuje "Světla nad Prahou" (napsal ho v roce 1931, je v knize Obrázky z domova)


V létě roku 1930 vypsalo ministerstvo veřejných prací soutěž na stavbu sedmnácti stožárů pro noční navigační světla (dnes letecký světelný maják) -  na trase Praha - Brno MAPA stanovišť - Bratislava MAPA stanovišť. Ocelové příhradové stožáry zakotvené v betonových základech byly vysoké 16 m, měly půdorys o rozměrech 1,75 x 1,75 m a na vrcholu, který měl 1 x 1 m, byla umístěna plošina 2,5 x 2,5 m. Nabídky mohly být podávány do 21.7.1930 a v polovině srpna ministerstvo sdělilo, že vítězem je firma Železářské závody František Chvála z Vršovic. Část majáků byla v tomto roce opravdu vybudována, ostatní byly dostavěny v následujícím roce. 

MAPA. Na Plachtě 391 m n. m. u obce Třebohostice - letecký světelný maják číslo 1. (Kraj středočeský.) Foto z roku 1933 helo9251.jpg (71816 bytes).

MAPA. Krymlov  - letecký světelný maják číslo 2. (Kraj středočeský.) Stavění majáku v roce 1932 helo9244.jpg (33493 bytes), helo9243.jpg (21015 bytes), helo9238.jpg (25049 bytes)helo9240.jpg (71446 bytes), helo9241.jpg (67114 bytes), zima 1936-37 helo9242.jpg (35520 bytes). V roce 1942 už bez světlometu helo9239.jpg (79598 bytes). Maják byl zbourán 2.6.1967. Potom tam byl sušák na hasičské hadice do roku 2013 helo9246.jpg (33122 bytes).

MAPA. Březina 555 m n. m. u obce Žandov  - letecký světelný maják číslo 3. (Kraj středočeský.)

MAPA. Dědice  - letecký světelný maják číslo 4. (Kraj středočeský.)

MAPA. U Kapličky 581 m n. m. u obce Tis (Kámen)  - letecký světelný maják číslo 5. (Kraj Vysočina).

MAPA. U Kapličky, Šibeniční kopec 568 m n. m. u obce Česká Bělá  - letecký světelný maják číslo 6. (Kraj Vysočina.) helo7459.jpg (20554 bytes)

MAPA. Rosička 645 m n. m. - letecký světelný maják číslo 7. (Kraj Vysočina.)

Regionální týdeník Havlíčkův kraj, orgán Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu pro okresy Českomoravské vysočiny, přinesl 23.11.1933 ve svém 47. čísle článek Letecké majáky v naší oblasti v plné činnosti, v němž se píše: "Pro noční lety byly zřízeny letecké majáky, z nichž tři jsou v našem kraji (u Rosičky, v České Bělé a u Kamene) a nyní jsou denně v činnosti po dvě hodiny večer. Majáky jsou umístěny na nejvyšších bodech v krajině a jejich světla jsou daleko viditelná. Pro upozornění letce jsou tato světla točitá. Z Německého Brodu je jasně viděti maják z České Bělé. Majáky podléhají správě ministerstva veř. prací.“

MAPA. Kóta 600 m n. m. u obce Bobrůvka - letecký světelný maják číslo 8. (Výška stožáru 25 m.) (Kraj Vysočina.)

MAPA. Horka 661 m n. m. u obce Heřmanov  - letecký světelný maják číslo 9. (Výška stožáru 25 m.) (Kraj Vysočina.) helo7457.jpg (187090 bytes), helo7458.jpg (82179 bytes).

MAPA. Braníškov - Deblín  - letecký světelný maják číslo 10. (Kraj jihomoravský.)

MAPA. Hády  - letecký světelný maják. (Kraj jihomoravský.)

MAPA. Vinohrádky 217 m n. m. u obce Měnín  - letecký světelný maják číslo 11. (Kraj jihomoravský.)

MAPA. Holý vrch 401 m n. m. u obce Kurdějov  - letecký světelný maják číslo 12. (Kraj jihomoravský.)

MAPA. Přítlucká hora 293 m n. m. u obce Přítluky  - letecký světelný maják číslo 13. (Kraj jihomoravský.)

MAPA. Lanžhot  - letecký světelný maják číslo 14. (Kraj jihomoravský.) Podrobnosti.

MAPA. Moravský Svätý Ján  - letecký světelný maják číslo 15. (Kraj trnavský). V lokalite zvanej Šibenica. Asi v roku 1965 hromy – blesky bili do stožiara a bolestivo sa pri tom zranila okoloidúca žena. Vzápätí na to vojaci konštrukciu zhodili a putoval kamsi do šrotu. helo9247.jpg (36290 bytes) Podrobnosti.

MAPA. Malacky  - letecký světelný maják číslo 16. (Kraj bratislavský.)

MAPA. Kozlisko u obce Borinka - letecký světelný maják číslo 17. (Kraj bratislavský.) Pekelná víchrica vo februári 1935, s rýchlosťou vetra 120 km/hod maják celkom vychýlila a museli ho opravovať. Po vojne vraj skončil v réžii hasičov, odpílili mu autogénom nohy a odviezli ho do šrotu. Turisti nájdu už len jeho betónový základ.

MAPA. Letištní světelný maják na hangáru letiště Vajnory. hel377.jpg (67203 bytes) (1960)

Odkud?


Od roku 1930? budovány letecké světelné majáky na tratích Praha - Plzeň MAPA. - Paris či Bruxelles MAPA, MAPA, MAPA.

Kde to bylo ,

V létě 1931(?) se nainstalovaly (zatím známé):

    letecký světelný maják na rozhlednu Chlum 416 m n. m.

    letecký světelný  maják Dobrák 456 m n. m. Ortofotomapa 1938.

    letecký světelný  maják Slepičí vrch 724 m n. m.  V roce 1936 modernizace.

    letecký světelný maják v Sokolovské ulici v Tachově. helo7460.jpg (67667 bytes)  V roce 1936 modernizace.

Maják by měl být též u Stříbra a Boru. Kde?


Světlomet 150 cm vz. 33.

Světlomet 150 cm vz. 33a.

Na trase Praha  - Varšava se nainstaloval letecký světelný  maják. Kde? 

MAPA.V roce 1933 postaven stožár pro noční navigační světlo (dnes letecký světelný maják) -  na trase Praha - Wien na hoře Javořice 836,5 m. Srpen 1942 . Zdroj.

MAPA.V roce 1933 bylo rozhodnuto na Tlusté hoře u Zlína postavit letecký světelný maják. 42 metrů vysokou ocelovou konstrukci navrhl ing. Vtelenský. Svařena byla díky pracovitosti techniků z Baťových závodů za necelých 20 dnů. Horní plošina byla vyhrazena pro svůj účel – mohutný reflektor majáku, který byl prý vidět až 150 km daleko. Kousek pod ní, ve výšce 36 metrů byl ochoz sloužící od 1.5.1933 návštěvníkům jako rozhledna.

Zdroj. Za okupace byla demontována. Podrobnosti.

V říjnu 1935 Ministerstvo veřejných prací vypsalo veřejnou soutěž na dodávku osvětlení státního civilního letiště Užhorod, které mělo zahrnovat pomezní světla letištní plochy, překážková světla, ozařovač plochy, letecký světelný maják na kopci nad letištěm (či překážkové návěstidlo?) a pojízdný světlomet pro osvětlování přistávací plochy. V průběhu roku 1936 byl dokončen světelný maják na kopci nad užhorodským letištěm.

V průběhu roku 1936 se počítalo s dokončením výstavby osvětlení na pomocných letištích mezi Prahou a Bratislavou. Pomocná letiště tehdy dostávala základní světelné vybavení pro noční provoz – vybraná z nich byla postupně opatřována pomezními a překážkovými světly, letištním světelným majákem, dále osvětleným větrným rukávem, mrakoměrem a pojízdným reflektorem pro osvětlení plochy. V případě nočního letu musel správce letiště obejet, rozsvítit bójky a být pohotově se světlometem na automobilu Tatra. V případě potřeby svítil neon, blikající v morseovce identifikační písmeno a na ploše letiště byl z cihel vydlážděn kruh s nápisem PŘIBYSLAV. V zimě se nelétalo.

V roce 1936 modernizace světelný majáků.

Firma K. Jirásek vyráběla protiletadlové světlomety, přistávací světlomety, do 1 600 mm. Od kdy?

Výstavba letiště Ruzyně. Letištní světelný maják, který vysílanou morseovou značkou identifikoval osádkám letadel letiště; v dobové terminologii byl označován jako "otočný maják". Světelný maják na Ruzyni sloužil k vyhledávání letiště v noci ze vzdálenosti více jak 50 kilometrů. Maják měl dvě žárovky po 1,5 kW umístěné v ohnisku parabolických zrcadel a vydával dva kužely bílého světla o svítivosti milionu kandel otočené vůči sobě o 180 stupňů. Buben se zrcadly se otáčel rychlostí 6 ot/min, takže záblesky následovaly po pěti sekundách. Aby se za provozu nemusela měnit žárovka, byly v majáku umístěné samočinné měniče. Ruzyňský maják měl vyšší svítivost než kbelský.

Obvod přistávací plochy byl vyznačen pomezními sodíkovými světly, uprostřed plochy byl světelný kruh o průměru 38 m tvořený zapuštěnými světly. V ploše byla umístěna zapuštěná světla ve čtyřech řadách svírajících navzájem úhel 45º, která vytyčovala jakési „základní směry přistávání“. Další pomůckou byl osvětlený větrný rukáv a svítící přistávací T. Překážky byly označeny celkem 55 neonovými překážkovými světly.

Továrna na secí a zemědělské stoje Melichar-Umrath v Brandýse asi lafetovala světlomety na podvozky.

Světlomety vyráběla fy ČKD, další typy o průměru 200 cm později též Škodovka. Světlomety vyrobené fy Kolben s Fresnerovou čočkou měly dosah až 16 kilometrů. Několikrát se stalo, že letec po oslnění paprskem světla z uhlíkové lampy ztratil kontrolu nad strojem a cvičení pak mělo tragický závěr. Bez protiletecké dělostřelby byl zničen letoun i zraněn nebo usmrcen pilot. To se stalo například kapitánu Josefu Snížkovi při nočním cvičení za svitu světlometů 3.5.1937 nad Podůlšany (okres Pardubice). Kapitán Snížek zahynul nedaleko hořícího roztříštěného stroje.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Stav zbrojního materiálu ke dni 18.3.1939.

Materiál DPL (vyjma děl)

  Čechy a Morava Slovensko Podk. Ukrajina
Světlomet 120 cm vz. 20 14 6 -
Světlomet 150 cm vz. 25 27 9 -
Světlomet 150 cm vz. 25a 8 - -
Světlomet 150 cm vz. 33 28 4 -
Světlomet 150 cm vz. 33a 17 3 -
Zrcadlo záložní 120 cm 6 2 -
Zrcadlo záložní 150 cm 57 7 -
Agregát pro 150 cm světlomety vz. 25 35 3 -
Agregát pro 150 cm světlomety vz. 25a 14 - -
Agregát pro 150 cm světlomety vz. 33 26 4 -
Agregát pro 150 cm světlomety vz. 33a 19 3 -

Slovensko

Čs. protiletadlový Dělostřelecký pluk 153 v Bratislavě se 2.5.1939 přejmenoval na slovenský Delostrelecký pluk 153. Ze Světlometné baterie 6 vznikla Svetlometná batéria. Ta se dělila na Súpravy proti lietadlám (SPL) a SPL byla vyzbrojena světlometem, napájecím agregátem a tažným vozidlem.

120 cm světlomet vz. 20 , .

Světlomet 150 cm vz. 33 .

Petržalka , , .

Od 29.8.1939 mimořádné cvičení. Příslušníci 1. baterie v rámci operační Skupiny OPL Ľalia (obrany proti lietadlám) podléhající velení polní armády Bernolák bránili letiště Spišská Nová Ves, odkud podnikali Němci nálety na Polsko. Do obrany byly zapojeny i Rota 7 VKPL, dvě roty hlásné služby a jedna německá rota protiletadlových kulometů.

3.9.1939 dvakrát střelbou zahnali polské průzkumné letouny.

Velitelství Bernolák disponovalo Skupinou OPL Ruža (obrany proti lietadlám), která se dělila na dvě operační skupiny - Šarfia (Oddiel II./153 PLO a Rota 6 VKPL) v Prešově a Čakanka (Oddiel III./153 PLO a Rota ? VKPL) v Popradě a Rota 5 VKPL, která tvořila ochranu rafinérie v Dubovej (Nemecká, okres Brezno).

Rozkazem MNO z 24.11.1939 byl zrušen Oddiel pozemnej obrany proti lietadlám a jeho personál a materiál byl začleněn do stavu Delostreleckého pluku 153. Ten byl rozšířen ze 3 na 5 oddielů (plus náhradný) - jeden z nich byl svetlometný, umístěný v Piešťanech.

1.5.1940 se Delostrelecký pluk 153 přejmenoval na Delostrelecký protilietadlový pluk (DPLP).

V červnu 1940 mimořádné cvičení.

Počet vyzbrojených oddílů byl snížen na 3, Svetlometný oddiel byl zrušen, jedna Svetlometná batéria byla umístěna v Žilině a druhá v Bratislavě.

Od října 1940 byl Delostrelecký protilietadlový pluk posádkou v Trenčíne-Zlatovciach. Zde byl umístěn i Náhradní oddiel DPLP. Znovu byl vytvořen Svetlometný protilietadlový oddiel IV, tvořený dvěma Svetlometnými batériami 11 a 12. Svetlometné batérie byly postupně vybavovány novými 20 světlomety Flakscheinwerfer 37 zakoupenými v Německu a šesti naslouchacími přístroji Horchgerät Elascope 1936 firmy Bühler AG zakoupenými ve Švýcarsku.

Svetlometná batéria měla k dispozici tři motorky ČZ 175, dvě vozidla Tatra 57, jednu Pragu AV, jednu RV a 13 tahačů Škoda 6ST6 (+ 1 záložní).

Obsluhy světlometů absolvovali 3-týdenní stáž u Flakgruppe Süd v Badene u Vidně.

K 31.3.1943 měl DPLP k dispozici 24 kusů 8,35 cm PLK, 29 Perlikonů, 12 kanónů vz. 30 "Flak", 25 souprav světlometů 120 a 150 cm, 10 přístrojů naslouchacích, 23 letoměrů a 19 výškoměrů.

V roce 1943 z Německa dodáno osm 60 cm světlometů.

15.2.1944 z Německa dodáno 12 kusů 150 cm světlometů vz. 24 s napájecími agregáty, 8 kusů přístrojů naslouchacích vz. 37 s přenášecím zařízením, 12 kusů 60 cm světlometů.

1.5.1944 Svetlometná batéria 11 odešla do pole. Z Delostreleckých kasární v Bratislavě se přesunula do vybudovaných polních postavení na pravém břehu Dunaje.

Svetlometná batéria 12 byla umístěna v Podunajských Biskupiciach.

Dvě baterie 60 cm světlometů byly umístěny u letiště Vajnory.

16.6.1944 nálet. U obce Ovsiště náhodná puma zničila elektrocentrálu naslouchacího přístroje Horchgerät Elascope 1936 Súpravy načúvacieho zariadenia16 v postavení Svetlometnej batérie 11.

28.6.1944 z Německa dodáno 12 kusů 150 cm světlometů vz. 24 s napájecími agregáty, bez podvozků.

K 1.7.1944 byl početní stav DPLP následující: 8 lehkých PL baterií, 15 těžkých PL baterií, 4 mobilní baterie se 150 cm světlomety, 3 stabilní baterie se 150 cm světlomety a 2 mobilní baterie s 60 cm světlomety rozdělené do 7 mobilních skupin. Zamlžovací baterie byla v Dubové.

Slovenské národní povstání helo5990.png (609862 bytes).

Svetlometná batéria v Lamači, ve Vajnorech a v Čeklísi (dnes Bernolákovo, okres Senec). Po zahájení SNP se její příslušníci zapojili do povstání.

Část personálu se zapojila do bojů v rámci Zmiešanej skupiny DPLP (ZS DPLP) s jednotkami: Batéria 10 s 8,35 cm PLK, Batéria 18 s 88 mm Flak 37, Batéria 22 s 2 cm Oerlikon, zahmlievacia batéria (jako pěšáci) a čata (4 kusy) 60 cm svetlometev (jako pěšáci), chránili Banskú Bystricu a letiště Tri Duby v počtu 620 mužů.

20.9.1944 nálet.

24.10.1944 reorganizace Vojenské protilietadlovej obrany (VPO). Nařízením velitele Luftgau-Kommando XVII byla vystražná služba podřízena přímo LG. XVII ve Vídni.

Světlomety byly odvezeny do Německa.

 

 

88 mm FLAK pri obrane Bratislavy v spomienkach pamětníka – autor Ondrej Repka. REVI 88/2012

Služba u svetlometnej batérie a organizácia a činnosť PVO Slovenskej republiky autor Ondrej Repka. REVI 105, 106/2016


Protektorát Čechy a Morava

4.4.1939 slavnostní osvětlení Prahy světlomety německé armády v předvečer příjezdu říšského protektora Neuratha.

, . Zdroj.

Německé světlomety Scheinwerfer:

60 cm Scheinwerfer 36 Flak Scheinwerfer 60 cm

150 cm Scheinwerfer 34

200 cm Scheinwerfer 40.

Závod v Děčíně-Podmoklech patřící F.A.Lange, Metallwerke, A. G. Werk Bodenbach, vyprodukoval 1 456 ks světlometů 60 cm (v letech 1940 až 1942) a 1 464 ks světlometů 200 cm (v letech 1942 až 1945)

Německé světlometné oddíly měly ve výzbroji dva druhy světlometů o průměrech 150 cm (ten byl schopen za příznivých podmínek zachytit cíl na vzdálenost 8 050 metrů ve výši 4 000 - 5 000 metrů, napájen byl benzinovým agregátem s výkonem 24 kW) a 200 cm (napájen již 120 kW). Každá baterie světlometů byla vybavena i naslouchacími přístroji (Horchgeräte). Protiletadlové dělostřelecké baterie měly pak menší světlomety (o průměru 60 cm). Celkem německá armáda postavila během II. světové války 217 lehkých a středních, 203 těžkých a 316 smíšených dělostřeleckých oddílů, 777 tzv. Kanonenabteilungen všech ráží, 111 světlometných oddílů a 41 lehkých a těžkých železničních protiletadlových oddílů. Zdroj.

V roce 1939 demontáž světlometů z leteckých světelných traťových majáků.

 

Leuchtfeuer letecký světelný traťový maják. MAPA stanovišť.

 helo7467.jpg (780886 bytes), helo7468.jpg (350747 bytes), helo7469.jpg (435274 bytes), helo7470.jpg (505382 bytes), helo7471.jpg (606486 bytes), helo7472.jpg (489627 bytes), O světelném majáku LF 20, LF 39, LF 40 a LF 41 helo7473.jpg (635149 bytes), helo7474.jpg (249211 bytes).


Leuchtfeuer Xerxes. Ostrava. Kde byl umístěn?


Leuchtfeuer Wilhelm. LF 13, Mariánské Lázně, Zádubská výšina Hohendörfer Höhe 779 m n m. MAPA. Společné stanoviště s Flugwache (letecká hláska) podřízena Fluko Pilsen. Podrobnosti

Od dubna 1941 na Zádubské výšině 779 m n. m. Světlomet na Zádubské výšině, na hotelu Krakonoš Rübezahl a u Golf Hotelu Moris. Obsluha byla ubytována v hotelu Krakonoš.

Koncem roku 1942 ženy nahradily mužský personál, až na dva. Ubytovány byly přímo v hlásce. Na jídlo chodily do Závišína. Koncem války patřila pod Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerling v Přílezích. 


Leuchtfeuer Dora. LF 20, Klecany (okres Praha-východ). Kde byl umístěn?


Leuchtfeuer Manfred. LF 39, Křivsoudov (okres Benešov). Kde byl umístěn?


Leuchtfeuer Sonja. LF 40, Domamil Domamühl na vrchu Velký Radvan Welky Radkowan Berg 548 m n. m. (okres Třebíč) MAPA. Společné stanoviště s Flugwache 24 (letecká hláska) podřízena Fluko Budweis. 8-10 mužů, stravování v Domamile.

18.12.1944 odbojáři z Domamile přerušili telefonní spojení. Podrobnosti.


Leuchtfeuer Rudolf. LF 41. U vrcholu Brdo, poblíž obce Roštín (okres Kroměříž). Byl tu? MAPA známých leteckých hlásek poblíž. Byl LF 41 přifařen k jedné z nich?


V roce 1941 u obce Chrást Chrast (okres Plzeň-město) při polní cestě za lípou nainstalován světlomet 150 cm Scheinwerfer 34 a bouda pro obsluhu. Sloužil protiletecké obraně?  MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

V roce 1944 němečtí vojáci vyměněni děvčaty německými. Byly místními občany zvány"světluškami". 

Zničený světlomet helo7783.JPG (184290 bytes)

Ortofotomapa z roku 1956. helo8061.jpg (145997 bytes)


Baterie světlometů (3 kusy) protiletecké obrany plzeňské Škodovky u obce Dolní Vlkýš. MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

Ortofotomapa z roku 1956. helo8158.jpg (164091 bytes)


Světlomet protiletecké obrany plzeňské Škodovky na komínu Továrny na Cikorii "Goldscheiderovky" v Plzni na Borech. helo8332.jpg (105683 bytes), helo8333.jpg (362442 bytes). MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.


Světlomet a ubikace obsluhy u obce Tlučná Tlutzna (okres Plzeň-sever). Poloha světlometu je asi 5 km západně letiště Plzeň-Skvrňany v ose dráhy. Používal se pro navádění letounů na přistání. MAPA postavení světlometů a radarů u Plzně.

200 cm Scheinwerfer 40. Je to v Tlučné?

Ortofotomapa z roku 1956. helo7944.jpg (237874 bytes)


Funkmeßstellung 1. Ordnung Koralle (radiolokační ústředna 1. řádu) Krakovany (okres Kolín). Jeden velký světlomet blíže neurčeného typu na kótě 244,9 m n. m. u Uhlířské Lhoty MAPA.


Funkmeßstellung 2. Ordnung Blutegel (radiolokační ústředna 2. řádu) Dubné (okres České Budějovice). Světlomet. Kde byl umístěn? MAPA.


Maják na letišti Zvolen k zabezpečení přistání zásobovacích letounů.

Plk. B. F. Čirskov sestavil operační skupinu pro plnění přepravy na letišti Tri Duby. Na Slovensko vezli zejména radiostanici pro spojení s letadly ve vzduchu a druhou pro spojení se štábem sboru ve Lvově, letecký světelný maják k signalizování letounům, agregát k výrobě proudu a další potřebný materiál. Ze Lvova měli odletět letounem C-47, pilotovaným pplk. B. G. Jezerským, jedním z nejlepších letců, a velitelem 7 ап дд. Posádka pplk. Jezerského přiletěla 15.9.1944 do Lvova k 1 гап дд. Tam spolu s místní posádkou Li-2 por. J. M. Jablokova převzaly bojový rozkaz velitele 53 ад дд: "V noci z 15. na 16. 9. letět přes Karpaty, najít letiště Tri Duby, přistát a vyložit operační skupinu plk. Čirskova s radiostanicemi a obsluhou."  Letci vzlétli kolem 21. hod. a po dvouhodinovém letu velmi dlouho kroužili v prostoru nad letištěm Tri Duby. Tam nebyly zapáleny ohně a letci rovněž neviděli předem domluvený signál. Úkol nesplnili a vrátili se do Lvova. Následující noc ze 16. na 17.9.1944 se oběma letounům podařilo přistát na letišti Tri Duby. Po vyložení skupiny a materiálu pplk. Jezerskij s C-47 odstartoval do Lvova. Souhrn hlášení velitele 54 ад дд veliteli 5 гак ДД po dnech dopravní operace: … 17. 9. 1944 54 ад дд přepravila letadlem C-47, na palubě pplk. Jezerskij a mjr. Teresčenko, 2 tuny materiálu a 7 osob na letiště Tri Duby." Během dne plk. Čirskov zařídil potřebné a navečer 17.9.1944 v 17 hod. odeslal do Lvova radiogram, že letiště Tri Duby je schopné přijmout v noci letadla.


Maják na letišti Rohozná k zabezpečení shozu nákladů.

Od 21.9.1944 pro zabezpečení provozu na Rohozné (okres Brezno) byla vyčleněna skupina 50 vojáků por. T. Zachara. Jejich úkolem byla obsluha leteckého světelného majáku a agregátu na výrobu elektrického proudu, střežení a shromažďování shozeného nákladu. Každý den navečer doručil kurýr por. Zacharovi zapečetěnou obálku s kódovým písmenem, platným pro tu noc. Obsluha potom dala patřičný kotouč do majáku, který kolmo nahoru vysílal světelné záblesky, to je písmeno morseovkou. Další 4 světla osvětlovala plochu pro shazování. Podrobnosti.


MAPA. Koncem války byl na nádvoří zámku v Náchodě letecký světelný traťový maják k zabezpečení trasy pro zásobování obležené Pevnosti Breslau.

5.5.1945 obsluha maják zničila a odešla.


------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

 

 

 

Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.