Mimoň Kumr, Hradčany

Mimoň Niemes

Boreček Haidedörfel

Kumr Kummer am See od roku 1948 Hradčany

Feldflugplatz Niemes-Süd

22.07.2026

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště. Zdroj.

18.8.1934 letecký den v Liberci. O závěr se postaraly letky vojenského letectva z Kumru a Hradce Králové, které předvedly skupinovou akrobacii bojové skupiny zakončenou rachotem kulometů.

Pohled na Kummer od Tvarožníku 321 m n. m. z počátku třicátých let 20. stol. Rozlehlá světlá plocha vpravo není vodní plocha, ale louky a polnosti. Při zřízení polního letiště na jaře 1945 zde bylo nutno zasypat i dva malé rybníky, tzv. Flössel Teich a Jordan Teich, které nejsou vidět. Zdroj.

.................................

Soukromé letiště mimoňského podnikatele Domse u Borečku Haidedörfel. Co měl za letoun?

Zastřené letiště Mimoň.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

10.10.1938 Wehrmacht obsadil Mimoň. Nad městem létala letadla Luftwaffe.

----------

12.10.1938 Mimoň navštívil vrchní velitel německých vojsk generál plukovník von Brauchitsch, když projížděl na své inspekční cestě po Sudetech. Téhož dne v Mimoni na soukromém letišti mimoňského podnikatele Domse přistálo několik letadel Luftwafe.

Letouny Do 17 od Fliegergruppe 40?

----------

14.10.1938 odletěly.

----------

19.10.1938 byl v Mimoňských novinách zveřejněn tento snímek bez přesného uvedení místa. Jedná se pravděpodobně o plochu za bývalou Lazarovou továrnou (pohledem od Borečku), kde mělo být soukromé letiště podnikatele Domse. Uprostřed mezi lesem v pozadí a letadly by měla být silnice z Mimoně na Boreček.

Pozemní zabezpečovací jednotka po odletu letadel opustila z větší části tuto lokalitu po slavnostním rozloučení na náměstí 19.10.1938 do své mateřské (?) základny v Cottbussu (tam se k 1.11.1938 vytvořil Stab a I./KG 252).

Byla zavedena protiletecká ochrana. Pro jednotlivé protiletecké oblasti města byly určeny příslušné protiletecké kryty. Jako tyto kryty byly určeny prakticky všechny větší sklepy města, jako jsou příkladně sklepy pod Kostelním vrchem či sklepy na západní straně dnešní Mírové ulice, sklepy pod dnešní tzv. Sokolkou, pod Křížovým vrchem, Kalvárií atd.

Výroba dřevených vrtulí, přídavných nádrží pro letadla Luftwafe. U firmy Melder Werke či Ernesta Pelze? Od kdy? Zdroj.

Důkazem probíhající války a přibližující se fronty bylo zřízení záložního lazaretu ve školním objektu, tehdy bývalé české školy v dnešní Komenského ulici. Lazaret měl 230 lůžek a na střeše školy byl vyznačen červený kříž, který upozorňoval na lazaret letadla, aby dle ženevských konvencí nebombardovala zdravotnické zařízení. Později se tento lazaret stal štábním objektem blízkých zřízených polních letišť. Od kdy?

2.3.1945 v 10.45 hod. němečtí stíhači Fw 190 od JG 301 rozstříleli americký bombardér B-17G S/N: 43-37871 "HR-N" "Perry's Pirates" od 551st BS, 385th BG, 8th USAAF z Velké Británie, který měl za cíl Drážďany. Stroj po zásahu explodoval ve vzduchu a jeho trosky se zřítili poblíž obce Kumr. Za řízením seděl 1/Lt. Robert A. Krahn. Osm členů posádky se zachránilo pomocí padáků (jeden přistál dokonce v Máchově jezeře) a byli zajati. Jeden zahynul. Letecká badatelna. Zdroj.

----------

6.3.1945 přijela na vozech tažených koňmi německá stavení jednotka se zajatci budovat letiště. Avšak na konci války mělo Německo již velký nedostatek ženistů, kteří měli připravit v lokalitě u Mimoně na přirozeně rovných lukách dvě základní přistávací plochy. Jedna z nich byla na východ od tehdejšího Kummer See, (hradčanský rybník) druhá východně od Mimoně ve směru na Hvězdov na travnaté pasece uprostřed lesního porostu. Zdroj.

----------

Nasazení velkého počtu lidí a rozsah prací vedl štáb 1. ukrajinského frontu k vysazení čtyrčlenné zpravodajské skupiny hloubkového průzkumu v noci z 15. na 16.3.1945. Vedl ji Slovák Andrej Zvára, dalšími členy byli Rus, Němec a Polák. Rus se zabil při seskoku. Skupina měla v kraji osídleném německým obyvatelstvem mizivé šance a místní Volksturm na ně uspořádal hon. Po několika přestřelkách je Němci obklíčili u hájovny Skelná Huť, kde jim poskytl potraviny a úkryt nadlesní Karel Krejča. Při přestřelce, kdy padl volksturmann Sprenger, Němci utekli a výsadkáře převedl Krejča do polesí Strážov.

----------

Zásahy bomb v okrese Mimoň byly zaznamenány v Císařském lese u Velenic, u Eierbornu u Kuřívod, v lese mezi Okny a Volšinou (16.3.1945 dvě bomby).

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Staffel (mot) 10/30. Kde byl opravny umístěny?

Na jaře 1945 servisní Feld-Werft-Staffel (mot) 5/20. Kde byly opravny umístěny?

----------

1.4.1945

----------

7.-11.4.1945 z letiště Grossenhain přiletěl II./SG 2. Palivo už byla na cestě na letiště.

Velitel Gruppenkommandeur II./SG 2 Major Karl Kennel - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (25.11.1944 jako 666. z celkem 863). Na fotce ještě jako Hauptmann a bez dubových ratolestí, v roce 1944 sloužil v Prostějově. Ve výzbroji měla letouny Fw 190 F-8.

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 4./SG 2 asi Oberleutnant Karl Biermann.

Velitel Staffelkapitän 5./SG 2 asi Oberleutnant Hans Schwirblat.

Velitel Staffelkapitän 6./SG 2 asi Leutnant Kienader.

----------

10.-11.4.1945 z letiště Grossenhain přiletěl Stab/SG 2. Trupové označení "T6+??".

Velitel Geschwaderkommodor SG 2 Oberst Kurt Kuhlmey - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (15.6.1942, jeden z celkem 7 313). Ve výzbroji měla letouny Ju 87 a Fw 190.

Kdy a odkud přiletěla protitanková 10.(Pz)/SG 2 s letouny Ju 87 G?

Velitel Staffelkapitän 10.(Pz)/SG 2 Leutnant der Reserve Anton Korol - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (12.3.1945, jeden z celkem 7 313). .

10.(Pz)/SG 2 spolu s 10.(Pz)/SG 77 byly dvě poslední protitankové Staffel, co zbyly Luftwaffe.

Přiletěl i Oberst Hans-Ulrich Rudel - nositel nejvyššího vyznamenání - Zlaté dubové ratolesti s meči a brilianty k Rytířskému kříži Železného kříže Goldenes Eichenlaub mit Schwertern und Brillanten zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (29.12.1944, jako jediný). Tehdy už byl po amputaci pravé nohy, ke které museli němečtí lékaři přistoupit po Rudelově sestřelení 9.2.1945. Video - Rudel v nemocnici. Ani ztráta nohy zarytého pilota neodradila a vrátil se do boje. Zdroj. ,

Přiletěl možná se svým osobním Fw 190 D-9 "<- + -" foto ještě z Grossenhain, . Letoun byl po válce nalezen v Klecanech,

Rudel u své jednotky. Kde? Major Karl Kennel vítá Rudela. , .

----------

Kdy Rudel navštívil Hitlera?

Kdy Rudel navštívil Göringa?

----------

Protože ještě nebyl zařazen k jednotce, jeho úspěchy v akcích nebyly připisovány jemu osobně ale jednotce. Zdroj.

----------

16.4.1945 nálet Američanů. Zničili 10 německých letadel, zahynuli tři němečtí vojáci a jeden civilista, bylo poškozeno několik domů a rozbita všechna okna.

Po svém příletu zažil v Hradčanech dramatické chvíle. Ve své knize popsal, že právě předváděl ukázkové lety a akrobacii pro děti z místní školy, když ve stejnou chvíli začal spojenecký útok na letiště. "Když přistávám, všichni vojáci mi rozčíleně mávají a ukazují nahoru. Dívám se vzhůru. V trhlinách ve vysoké mlze je vidět americké stíhače a stíhací bombardéry. Krouží tam mustangy a thunderbolty. …Mne si nahoře nevšimli, jinak bych je také viděl. Thunderbolty mají zavěšené pumy a vypadá to, že něco hledají. To bude platit našemu letišti. Poskakuji rychle, pokud se něco takového dá tvrdit o jednonohém člověku se sádrovým obvazem, k bojovému stanovišti, a všichni se mají hned ukrýt. Děti posílám do sklepa, protože tam budou alespoň jisté před střepinami. Jinde ne, protože osamoceně stojící dům na našem letišti by mohl jednoho z těch hochů určitě dráždit. Jdu do domu jako poslední, abych uklidnil děti, a již padají bomby, některé těsně vedle budovy. Řinčí okenní tabulky, smetlo to polovinu střechy… Mezi dětmi není naštěstí nikdo zraněn a je mi líto, že je to z nevinné letecké romantiky vytrhlo do drsné skutečnosti."

16.4.1945 severně Görlitz stíhací Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА sestřelily několik letounů Fw 190 D-9. Byly to letouny z Kumru? Deník bitevního korpusu. Popis události v deníku. MAPA.

16.4.1945 Američani rozstříleli bitevní letouny III./SG 2 v Klecanech. Poté posádky přešli do Kumru k II./SG 2. Dále byli ale vedeny u III./SG 2. Něco se přesunulo do Milovic.

Sovětská ofenziva.

----------

18.4.1945 se protitanková 10.(Pz)/SG 2 s Ju 87 G přemístila do Stichovic aby útočila na sovětské tanky u Ořechova (okres Brno-venkov).

18.4.1945 nouzové přistání letounu Ju 87 G-2 WNr. 494 013 "< + -" od Stab/SG 2. Poškození 25 %. Nahrazen asi letounem WNr. 494110.

----------

19.4.1945 ráno se z Stichovic vrátila 10.(Pz)/SG 2. Podrobnosti.

Od 19.4.1945 byla 10.(Pz)/SG 77 s 14 letouny Ju 87 G v Görlitz. Podrobnosti.

Kdy a odkud přiletěla protitanková 10.(Pz)/SG 77 s letouny Ju 87 G do Kumru nebo Hvězdova?

19.4.1945 v 23 hod. Rudel navštívil Hitlera. Letěl s Ju 87. Střelec byl Niermann.

----------

20.4.1945 ráno se vrátili.

20.4.1945 z letiště Finsterwalde se přesunula II./JG 6 s Fw 190 A a D?

Velitel Gruppenkommandeur II./JG 6 Hauptmann Günther Weyl. MAPA.

Příslušníci Gruppenstab: ?.

Velitel Staffelkapitän 5./JG 6 ?.

Velitel Staffelkapitän 6./JG 6 ?.

Velitel Staffelkapitän 7./JG 6 ?.

----------

Německý protiútok.

21.4.1945 se stal znovu velitelem Geschwaderkommodor SG 2 Oberst Hans-Ulrich Rudel. Dosavadní velitel Oberst Kurt Kuhlmey se stal General der Schlachtflieger.

K 21.4.1945 Gefechtsverband Rudel (Stab/SG 2, II./SG 2, I./SG 77 a II./JG 6). Podřízen VIII. Fliegerkorps.

Z Rudelových záznamů vyplývá, že oblast Českolipska byla na konci války pod silným dohledem ze vzduchu. "V Hradčanech je ubytována pouze naše druhá Gruppe. Štáb Geschwader je v Mimoni a částečně bydlí mezi obyvatelstvem, které je z pětadevadesáti procent německé a čte nám z očí každé přání. Dojíždění na letiště a zpět není jednoduché a jeden muž vždy sedí na blatníku každého vozu a pozoruje nebe. Nad námi se co chvíli řítí američtí a ruští hloubkaři a v tomto prostoru se překrývají. Jedni přilétají ze západu, druzí z východu."

Rudel s ostatními letci vzlétal k boji proti Rudé armádě a 2. polské armádě v bojích, které se rozhořely v posledních dnech války v okolí severočeské Lobendavy a Bautzen. Obě armády si tam museli ze svého stavu odepsat několik desítek tanků, obrněných a nákladních vozidel. Své krátké působení na Hradčanském letišti líčí Rudel ve své knize Navzdory: "Z Kummerského letiště startujeme většinou ráno se čtyřmi nebo pěti protitankovými letouny, doprovází nás deset až patnáct letounů Focke-Wulf 190 s pumami a zároveň nám dělají stíhací ochranu. Protistrana nás očekává v ohromných houfech. Jenom zřídkakdy, když je dostatek benzínu, můžeme vzlétnout se všemi svazky, které jsou mi podřízeny, a i pak má protivník ve vzduchu pětinásobnou převahu! Máme nyní tvrdě vydělaný chlebíček." Mechanici si stěžovali na krev v kabině jeho letounu z nedoléčené amputované nohy.

----------

23.4.1945 VIII. Fliegerkorps obdržel od Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nezměněné rozkazy pro svoji činnost, tzn. napadání sovětských jednotek útočících od Sprembergu a Cottbus směrem na severozápad, zvláště v prostoru Drebkau. K 23.4.1945 uvedl v námi sledovaném prostoru nasazení 152 letadel, z toho 46 stíhacích, 82 bitevních a 24 průzkumných. Soustředil se na území táhnoucí se severně a západně od Bautzen až k Radebergu (plnil tak přesně velením požadovaný úkol napadat síly mířící na Berlín), zároveň ale provedl poměrně neobvyklou akci, kdy zaútočil i na letecké síly 2 ВА, podporující sovětský útok na Berlín. Cílem byla letiště Bronkow a Finsterwalde, odkud ještě před třemi dny vzlétala JG 6 a přepad provedla část toho dne nasazených 62 bitevních Fw 190 od II./SG 2 a I./SG 77. Stejnou činnost provedlo i 12 Fw 190 od útvaru v dokumentu neoznačeného, ale protože je informace zařazena v části o stíhacích jednotkách, logicky vychází, že se muselo jednat o JG 6. Ty se soustředily na Finsterwalde. Vzhledem k nasazení bitevních Fw 190 ze základen v Kummeru, předpokládáme, že i stíhací Fw 190 vzlétaly odtud, tedy že náležely ke II./JG 6. Skupina těchto dvanácti Fw 190 z II./JG 6 nahlásila postřelování a bombardování pozemních kolon severně a severovýchodně od Bautzen, a pravděpodobně následně, napadení letiště ve Finsterwalde palubními zbraněmi. Zde postřelovala pozemní zařízení a letadla a nárokovala celkem 13 zničených Il‑2, jeden tank T‑34 a pět vozidel poškozených. Právě při těchto útocích přišla II./JG 6 o nezvěstného Uffz. Gindlera, další ztráty JG 6 neohlásila. Ještě doplňme, že výše uvedené bitevní Fw 190 přidaly jeden zapálený Il‑2 ve Finsterwalde, ale především sedm Jaků‑9, dva Po‑2 a dva Jaky‑3 zničené a dva Il‑2, jeden Po‑2 a tři Jaky‑3 poškozené v Bronkow. Navíc nárokovaly i jedno vítězství nad Po-2. Akce se tak v hlášení německé strany jevila poměrně úspěšně.

Z letiště Kummer (Niemes‑Süd) se okolo 14.20 hod. zvedla skupina 12 Fw 190 D‑9 od II./JG 6. Spolu s ní vzlétly i bitevní Fw 190 od II./SG 2 a možná i I./SG 77 ze sousedního Höflitz (Niemes‑Ost). Obě skupiny se ale rozdělily a stíhací Fw 190 z II./JG 6, i když vybavené bombami, nejprve prováděly postřelování a bombardování vozidel severně a severovýchodně od Bautzen. Zde se táhla linie fronty. Následně pak, mezi 15.05 a 15.10 hod., napadla palubními zbraněmi svoji bývalou základnu ve Finsterwalde. Sověti ale krátce před tím vyslali do vzduchu hlídku čtyř Jaků‑1 od 152 гиап, 12 гиад, 1 гшак, 2 ВА a dokázali ji rychle přivolat zpět. Piloti Jaků neváhali a napadli útočící Focke‑Wulfy, dva nárokovali jako sestřelené. Ve skutečnosti přišla II./JG 6 jen o Uffz. Gindlera, nahlášeného jako nezvěstného. Z délky napadení letiště, pouhých 5 minut, je zřejmé, že se jednalo o bleskovou akci, přesto na ni Sověti dokázali reagovat. Zajímavá se jeví konfrontace německých nároků na zničenou techniku na zemi se záznamy protistrany. Po návratu nahlásili piloti II./JG 6 zničení 13 Il‑2 a další pozemní techniky. Ale sovětské dokumenty, konkrétně přehled ztrát 1 гшак, 2 ВА za duben 1945, uvádějí ztráty letecké techniky na zemi pouze u 144 гшап, 9 гшад, 1 гшак, 2 ВА v Bronkow (a to 3 Il‑2), 141 гшап, 9 гшад, 1 гшак, 2 ВА a 155 гшап, 9 гшад, 1 гшак, 2 ВА ve Finsterwalde nevykázaly žádnou. Ve stejném období lze pro útvary ve Finsterwalde dohledat pouze data o počtech letadel odeslaných do oprav – u 144 гшап, 9 гшад, 1 гшак, 2 ВА je to 9 a u 155 гшап, 9 гшад, 1 гшак, 2 ВА pak 7 Il‑2. Je možné, že zde figurují nějaké stroje poškozené při tomto útoku, stále ale zůstává poměrně značný rozpor mezi německou stranou nahlášenými 13 zničenými Il‑2 (k nim se přidal ještě další Il‑2 zapálený bitevními Fw 190 z Niemes) a v podstatě nulovými ztrátami v dokumentech sovětské strany. Jen pro zajímavost dodejme, že obdobně se vedlo i bitevním Fw 190 ze II./SG 2 a I./SG 77 nad Bronkow. Také tato skupina, jednalo se o 14-16 strojů, byla během útoku napadena stíhači zde umístěného 153 гиап, 12 гиад, 1 гшак, 2 ВА, kteří vznesli nárok na celkem šest sestřelených Fw 190. Přitom sami Němci přiznávají u těchto jednotek tři Fw 190 ztracené a tři nezvěstné z různých bojových příčin. Útoky na letecké základny Sovětů tedy nebyly lehkou záležitostí a stály Luftwaffe i mnoho ztrát. Navíc, sílu jednotek 2 ВА takovéto ojedinělé akce naprosto neovlivnily. Luftwaffe už ale na nějaké rozsáhlejší útočné aktivity, zasahující i zázemí protivníka, neměla síly.

Z pondělí 23.4.1945 existují záznamy o aktivitách Luftwaffe. II./SG 2 uskutečnila 43 vzletů. Útok na letiště Bronkow a Finsterwalde. MAPA. Další útok severně Bautzen u vesnice. Ztráta pěti letounů.

23.4.1945 nad Varnsdorfem (okres Děčín) vlastní flak sestřelil Fw 190 bývalého velitele 8./SG 2 Staffelkapitän Hauptmann Hendricha Stahla. Zachránil se pomocí padáku, byl zraněn ale dostal se do Kumru. Hauptmann Hendrich Stahl - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (24.6.1944 jako 506. z celkem 863). (Na fotce ještě jako Oberleutnant).

Osm letounů Fw 190 od Stab/SG 2 doprovázelo čtyři Ju 87 od 10.(Pz)/SG 77 z letiště Görlitz a osm Ju 87 od 10.(Pz)/SG 2 během útoku v prostoru Weissenberg - Bautzen - Dresden. MAPA. Beze ztrát.

Podle posledního hlášení z 23.4.1945 zbylo v sestavě: Stab/SG 2 šest Fw 190, z toho tři bojeschopné a jeden Ju 87, II./SG 2 36 Fw 190, pouze 16 kusů bojeschopných, 10.(Pz)/SG 2 neznámo.

----------

V prvním hlášení v 19.00 hod. uvedl VIII. Fliegerkorps nasazení 165 letadel proti kolonám postupujícím k Bautzen, z toho bylo 74 bitevních, 27 protitankových, 36 stíhačů a 28 průzkumných strojů. Mimo zničené pozemní techniky a vojska nahlásil sestřelení tří stíhaček nepřítele. V hlášení o činnosti z 22.20 hod. se už v prostoru Görlitz–Bautzen, kde se soustředil na kolony mířící k Bautzen od severu, mluví o 20 průzkumných, 20 stíhacích, 86 bitevních a 27 protitankových letadel, celkem tedy 153 strojích (hlášení obsahuje pochopitelně i údaje z ostatních částí fronty, zde neuvedené). Ztráty, které se ale vztahovaly na celé bojiště VIII. Fliegerkorps, tzn. včetně Pz.AOK 1 na Moravě, činily dva dálkové průzkumníky a jeden Fw 190 a Ju 87 pohřešovaný. Výše uvedená data se dostala do hlášení OKL.FüSt. (operační štáb Luftwaffe), tedy nadřízené složky, ale VIII. Fliegerkorps své materiály ještě znovu upravil. Stalo se tak až o den později, dálnopisem v 9.45 hod. Nakonec tak VIII. Fliegerkorps vykázal celkově za 24.4.1945 plných 228 vzletů, z čehož bylo 28 průzkumných, 100 stíhacích, 70 bitevních a 30 protitankových strojů. Bohužel nejsou zaznamenány oblasti nasazení, předpokládáme však, že se počty z oblasti Görlitz - Bautzen, uvedené předešlý den v 22.20 hod., příliš nezměnily. Nárokoval celkem 13 vzdušných vítězství a jedno pravděpodobné, zaplatil ztrátou jednoho Me 410 (nepochybně průzkumného) a jednoho Bf 109. Dalších pět letadel bylo poškozeno při nouzových přistáních. Kolik z uvedených čísel platí pro námi sledovaný úsek fronty, není možné určit. Nejblíže realitě asi budou údaje z hlášení v 19.00 hod. Uvádí tři sestřelené stíhače, ale ztráty žádné. Nad Pz.AOK 4 bylo zaregistrováno 352 Il‑2, 271 stíhačů a 173 Pe‑2 a Bostonů.

Z těchto záznamů pochopitelně nelze říct, jak se nasazení účastnila JG 6. Její lety rozhodně figurovaly mezi 20 (nebo 36) ohlášenými vzlety stíhačů. Naštěstí, máme k dispozici letové deníky pilotů, které potvrzují lety II./JG 6 z Kummeru. Fw. Karl Hoffmann letěl mezi 12.35-13.30 hod na Fw 190 D "4" a provedl útok AB na silnici Bautzen–Hoyerswerda, zapálena 4 nákl. auta. Ofw.
Hermy Härtel jej následoval mezi 15.20-16.15 hod. na Fw 190 D "černá 4" a zapsal si útok s AB na nákladní vozidla v prostoru Bautzen. Zdroj. Piloti byli zapojeni ve dvou různých akcích jednotky. Opět se tedy opakoval způsob nasazení ve formě malých, několikrát za den vysílaných skupin letadel. Navíc byly aktivní i další útvary z Kummeru, především protitankové Ju 87 z SG 2, jež vzlétly na tři až čtyři akce. Není tedy vyloučen ani doprovod od stíhacích Fw 190 z JG 6. O I./JG 6 z Liberce nevíme nic. Výše uvedené záznamy pilotů II./JG 6 žádné letecké souboje s nepřítelem neuvádějí, jistě to však nejsou všechny akce JG 6 toho dne.

24.4.1945 u města Görlitz stíhací Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА sestřelily několik letounů Ju 87 a Fw 190. Byly to letouny z Kumru? Deník bitevního korpusu. Popis události v deníku. MAPA.

----------

25.4.1945 vydalo velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) rozkaz VIII. Fliegerkorps podpořit obranné boje o Berlín, napadáním nepřátelských kolon postupujících k Berlínu z jižního směru. To se ale mělo týkat bombardovací KG 4 a především proudových strojů z IX. Flg.Korps(J). Zaměření zbylých sil VIII. Fliegerkorps zůstalo stejné, jako předchozí den, tzn. na území severně od Bautzen. O své aktivitě referoval VIII. Fliegerkorps na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) a vykázal vzlet 409 strojů, z toho 52 průzkumných (48 Bf 109, 4 Ju 188), 180 bitevních (Fw 190), 10 protitankových (7 Ju 87, 3 Fw 190) a 151 stíhacích strojů (33 Fw 190, 118 Bf 109). Nárokováno bylo 27 leteckých vítězství a sedm poškození, dále zničení 4 tanků, jednoho samohybného děla, 49 nákladních aut a jednoho muničního skladiště a poškození 6 tanků a dalších 18 nákladních aut. Ve ztrátách je uvedeno 5 totálně odepsaných (včetně nezvěstných pilotů) a jeden poškozený Fw 190, nelze však určit, kolik patří bitevním a kolik stíhacím útvarům. Navíc se výše uvedené údaje týkaly kompletního VIII. Fliegerkorps, tzn. včetně operací na Moravě.

Účast I./JG 6 v bojích je doložena lety Uffz. Siedera. Vzlétl celkem dvakrát. Poprvé ve 13.25 hod., kdy po startu z Liberce provedl čtyři hloubkové útoky mezi Görlitz a Bautzen. Zpět byl ve 14.30 hod. Druhý operační let uskutečnil vzápětí mezi 14.52-15.50 hod. s úkolem bombardování prostoru Görlitz–Bunzlau (Bunzlau leží asi 40 km severovýchodně od Görlitz, jednalo se tedy
o akci v zázemí Sovětů). Dostal se, respektive zřejmě celá vzlétnuvší skupina Fw 190, ale do souboje s osmi La‑5 a pumy museli nouzově odhodit (Notwurf ). Souboj byl pro Siedera bez výsledku. O operačním nasazení II./JG 6 nemáme žádné indicie. Značná aktivita protitankových Ju 87 z Kummeru ale jejich účast ve bojích tohoto dne činí vysoce pravděpodobnou.

25.4.1945 vzlétl Fw. Karl Hoffmann s Fw 190 "černá 2" od 7./JG 6 do prostoru Sagan - Cottbus. Zdroj.

25.4.1945 vzlétl Ofw. Herrmann Härtel s Fw 190 D-9 "černá 8" od 7./JG 6 a přistál v Görlitz. Zdroj.

25.4.1945 Uffz. Heinz Jahn s Fw 190 D-9 WNr. 400260 od II./JG 6 zahynul u Glogau.

25.4.1945 Uffz. Richard Krause s Fw 190 D-9 WNr. 601969 od II./JG 6 zahynul u Glogau.

25.4.1945 Rudel od Hitlera obdržel zkomolenou depeši.

----------

26.4.1945 se intenzita leteckých bojů zvýšila a VIII. Fliegerkorps zůstal stejný úkol – útoky na sovětská vojska v okolí Sprembergu, tzn. na zázemí svazků z jihu dobývajících Berlín. VIII. Fliegerkorps vyslal 36 bombardovacích strojů proti postavením a zásobování v prostoru Cottbus - Bautzen - Liegnitz, pravděpodobně šlo ale o noční akci z 25. na 26.4.1945. Dále nasadil 128 bitevních letadel u Brna (Brünn), 12 u Breslau a 35 u Hoyerswerda, tj. cca 30 km severně od Bautzen. Celkem 21 protitankových letadel operovalo v prostoru Troppau–Ratibor. Pokud se týká stíhacích útvarů, bylo hlášeno nasazení 99 stíhaček v jeho celém operačním prostoru, tj. Bautzen - Troppau - Brünn a také 31 Me 262 mezi Bautzen a Dresden z IX. Flg.Korps(J) (účast Me 262 svědčí o důležitosti tohoto území z pohledu obrany Berlína). Celkem se u VIII. Fliegerkorps jednalo o 360 vzletů (na frontě u Bautzenu ale jen 47 bitevních a neznámý počet stíhacích) a nárokováno bylo osm sestřelů, pět zničených tanků, čtyři samohybná děla, 40 nákladních automobilů, při ztrátě tří letadel a poškození dalších tří. Je ale zřejmé, že hlavní tíha bojů Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dopadla na moravské válčiště a tedy jednotky 3. Flieger-Division.

Z individuálních záznamů je potvrzena aktivita Uffz. Siedera od I./JG 6. Při ranním letu z Liberce (4.55-5.32 hod.) se účastnil hloubkových útoků na skupinu tanků. Poznámky v letovém deníku zároveň potvrzují skutečnost, že I./JG 6 operovala společně s SG 2. Pilot si zaznamenal explozi dvou protiletadlových tanků pomocí Panzerblitzů a zapálení dvanácti tanků Rudelem (dle našeho odhadu spíše jím vedenou skupinou). Při tomto letu byl Uffz. Sieder zasažen flakem a "zřítil se do lesa". V další části deníku se o události rozepsal podrobněji (což není obvyklé a minimálně tato část byla do deníku doplněna později po válce) a specifikoval zásah jako Flackvolltreffen, Luftschraube weg, Waldabsturz 600 m lange Waldschneise, Schleudertrauma – Schädel+Rücken (plný zásah flaku, vrtule pryč, zřícení do lesa, 600 m lesní průsek, poranění nárazem – lebka + záda). Navíc dodává, že let absolvoval na "Nr. 13 Fw 190 D 10". Z Kummeru byly dopoledne nasazené Ju 87 z SG 2, z čehož můžeme nepřímo usuzovat také na aktivitu II./JG 6. Jde však pouze o odhad.

----------

27.4.1945 se VIII. Fliegerkorps podařilo do vzduchu vyslat celkově 201 strojů. Plných 122 bylo stíhacích, z nich ale jen 15 v prostoru Kamenz a 36 v oblasti Cottbus - Sagan - Forst (šlo o citované Me 262) a 72 bitevních, z toho 4 u Breslau a 15 u Kamenz (opět je zřejmé, že hlavní těžiště bojů VIII. Fliegerkorps se nacházelo na Moravě v okolí Brna). VIII. Fliegerkorps si nárokoval plných 23 vzdušných vítězství a 2 pravděpodobná, zničení dalších 4 letadel na zemi, jednoho tanku a 84 vozidel, zaplatil za to přiznanými čtyřmi ztrátami (bohužel nespecifikovanými) a deseti poškozenými stroji.

JG 6 byla těchto akcí rozhodně účastna. II./JG 6 provedla po startu z Kummeru útoky na pozemní cíle kontejnery AB 250 u Königswartha (cca 15 km severoseverozápadně od Bautzen). Navíc
bylo bojové nasazení součástí přesunu II. Gruppe do Görlitz. Oba individuální záznamy, které akci dokumentují, začínají startem ve 14.35 hod. v Kummeru a přistáním v Görlitz v 15.15 hod.,
a to Ofw. Härtel s Fw 190 D "8" a Fw. Hoffmann s Fw 190 D "<". Souboje s letouny protivníka neuvedli. V denním výkazu VIII. Fliegerkorps je akce uvedena jako nasazení patnácti stíhačů v okolí Kamenz, neboť Königswartha je asi 20 km východně od Kamenz. O I./JG 6 nemáme žádné podrobnosti. Přesun II./JG 6 do Görlitz můžeme spojit s výše popsaným rozkazem OKL o podpoře obrany Berlína, který vycházel z požadavků OKW a Hitlera. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) měla útočit na jednotky Rudé armády 1. ukrajinského frontu postupující okolo Cottbus na severozápad. Tato oblast byla ale vzdálenější, než cíle u Bautzen a při operacích z Kummeru to stíhače stálo cenné palivo. Navíc působení z Görlitz umožňovalo německé straně mnohem pružněji reagovat na potřeby frontové linie. Je vidět, že si v Görlitz byli Němci svým postavením jisti. Ostatně je dobré připomenout, že po celou dobu útoku 1. ukrajinského frontu bylo letiště v Görlitz, nalézající se na západním okraji města, v německých rukách. Pozemní útok sovětské 52. armády probíhal zhruba od úrovně Zentendorf–Kaltwasser na sever (na mosty u Zentendorfu často útočily bitevní útvary) a Görlitz tak nebyl cílem útoku. Nicméně od frontové linie bylo vzdáleno jen zhruba 10 km. Stab a I./JG 6 nadále zůstávaly v Liberci.

27.4.1945 náčelník štábu OKL Karl Koller se pokusil dostat do Berlína ke Greimovi, v této době už vrchnímu veliteli Luftwaffe, který byl u Hitlera. Odlétl do Rechlinu, kde narazil na Rudela, pokoušejícího se o totéž. Brzy ráno se oba vrátili ke svým útvarům.

27.4.1945 v 23 hod. Rudel dostal pokyn letět do Berlína. Verze podle Rudela.

----------

28.4.1945 v 1 hod. Rudel s He 111 odletěl do Berlína. Nakonec přistál na letišti Wittstock. MAPA.

----------

Rozkazy pro nasazení Luftwaffenkommando VIII se od Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nezměnily. Finální hlášení o činnosti pro 29.4.1945 uvádí pro Luftwaffenkommando VIII nasazení 74 letadel, sestávající se z 29 stíhačů, z toho 11 v oblasti Görlitz - Rothenburg a 18 v prostoru Cottbus - Bautzen, a 45 bitevních strojů, z nichž 23 operovalo u Wischau (Vyškov) a 22 u Bautzen. V námi sledované oblasti se tedy pohybovalo 29 stíhacích a 22 bitevních letadel Luftwaffe, z nichž ale oněch 18 operujících mezi Cottbus a Bautzen byly s největší pravděpodobností Me 262 IX. Flg.Korps (J). Luftwaffenkommando VIII neutržil žádné ztráty, nezmiňuje také žádná vítězství. Nicméně večerní hlášení už hovoří o dvou sestřelených Il‑2, oblast ale není specifikována. Také hlášení z 29.4.1945 se nedostalo na nadřízený Lw.FüSt.(Süd?), protože i v tomto dni jeho denní svodka konstatuje, že Luftwaffenkommando VIII hlášení nedodal. Je otázkou, zda ještě vůbec fungovala komunikace s nadřízenou úrovní Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Musíme si uvědomit vojenskou situaci – například sídlo velitelství Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) bylo v Mnichově (Münich‑Oberföhring), který v tento den obsazovaly americké jednotky a následující den kapituloval.

29.4.1945 nálet na cisternový vlak v Niemes Mimoni. Čtyři z pěti cisteren shořely. Kolik bylo paliva B4 či paliva C3 na letišti?

----------

30.4.1945 poslední souhrnná zpráva o stavu paliva na letištích Luftwaffenkommando VIII k 18.00 hod., včetně Liberce, Görlitz a Niemes‑Süd. Situace se oproti předchozímu dni příliš nezměnila – v Liberci disponovali 30/7 m³ (B 4/C 3) paliva, v Görlitz pak pouze 17 m³ B 4 a jednotky v Niemes nahlásily pouhé 3 m³ benzínu C 3! Obecně byly zásoby na letištích Luftwaffenkommando VIII téměř vyčerpány a hodnoty z Liberce představovaly jedny z nejvyšších.

----------

Z posledního týdne války jsou informace o činnosti JG 6 skutečně jen útržkovité, ale poměrně dobře dokumentují rychlý spád událostí konce války v Evropě. Zajímavá zmínka o jednotce se objevila v rozkaze Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o "Nasazení proudových stíhačů, nočních stíhačů a hlásné služby" z 1.5.1945. V části textu se říká, že: "Letecké jednotky nasazené na, v současné době hlavním těžišti bojů, tj. přímém i nepřímém odlehčení Berlína, před severní frontou armády Střed, zůstanou po dobu tohoto příkazu podřízeny, skrze St./JG 6, Luftwaffenkommando VIII." Pokud interpretujeme strohou formu rozkazu správně, měly být letecké jednotky, působící na severní frontě Heersegruppe Mitte, tzn. mezi Labem a Görlitz, řízeny velitelstvím Luftwaffenkommando VIII skrze Stab/JG 6. Letecká podpora jednotek odlehčujících obráncům Berlína z jižního směru tak měla být koordinována přes Stab/JG 6 v Liberci. Minimálně z pohledu území to dávalo smysl, protože Liberec se nacházel přibližně ve středu této frontové linie, ale chráněný pohraničními horami bývalého Československa. Zda se taková činnost vůbec začala přes Stab/JG 6 vykonávat, ale není známo.

Rozhodně zajímavé svědectví poskytuje zpráva průzkumu 9 гиад, 6 гиак, 2 ВА se souhrnem stavů protivníkových letadel na letištích ve směru na Prahu. Letiště v Kummeru a Liberci v ní totiž vůbec nefigurují, přitom okolní základny, jako Dresden, Görlitz, Schweidnitz, Glatz (Kłodzko), Hradec Králové, Pardubice a tři letiště u Prahy jsou uváděny. Pro Sověty (ale i Američany; obě letiště se nikdy neobjevila například v průzkumech 15th USAAF, přestože Milovice zde jsou) jako by základny JG 6 neexistovaly. V případě Kummeru to je celkem pochopitelné, šlo o polní letiště bez obvyklých staveb, ale Liberec byla stálá, předválečná základna.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

Po kapitulaci posádky Berlína 2.5.1945 přestal být rozkaz o nasazení všech sil Luftwaffenkommando VIII k podpoře obranných bojů aktuální. Přesto operační činnost jeho jednotek zcela neustala, i když probíhala v mnohem nižší míře. Luftwaffenkommando VIII ohlásil celkem 52 nasazených letadel, z toho 27 bitevních a 18 protitankových a 7 průzkumných, vše ale v prostoru Prossnitz (Prostějov). Luftwaffe se zde snažila zabránit obklíčení jednotek Pz.AOK 1. Pro špatné počasí na severní frontě zřejmě neproběhla žádná operační činnost. To ostatně ani nebylo třeba, sovětské letectvo nelétalo a na zemi též nedocházelo k žádné aktivitě.

Začátkem května 1945 odletěl z letiště Kumr Oberst Hans-Ulrich Rudel a adjutant Major Fridrich Becker s letounem Fi 156 na plochu v parku zámku Heřmanův Městec. Ve štábu Luftwaffenkommando VIII nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA.

----------

3.5.1945 nastalo poslední stěhování vyšších německých velitelství v jižním sektoru. OKW (gen. Winter) a Lw.Kdo.West se přesunuly do Zell am See a Saalfeldenu, první transporty s personálem OKL (Süd) odjely i z Gabersee. Mířily do Thumersbachu u Zell am See. Karl Koller vydal rozkaz náčelníkovi operačního štábu Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) Klessovi o rozpuštění části štábu v Berchtesgadenu a odeslání zbytku do Schörflingu. K 3.5.1945 byly, podle Einsatzmäßige Gliederung der flg.Verbände des Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), Stab a I./JG 6 umístěny v Liberci (Reichenberg) a II./JG 6 v Görlitz, stále jako součást Gefechtsverband Rudel. Nicméně jméno základny II./JG 6 bylo ve strojopise seznamu vynecháno a je dopsáno rukou. To by mohlo svědčit o nějakých nejasnostech při sestavování dokumentu. Jde o poslední oficiální dokument zaznamenávající polohu operačních útvarů celého Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6).

----------

4.5.1945 se fronta nad Bautzen nehýbala, Luftwaffe zde tedy omezila činnost.

Po 4.5.1945 přílet neznámé jednotky s pozorovacími a lehkými bombardovacími letouny. Mohlo to být 17 letounů Bü 181 od III./SG 2 z Milovic. (?)

----------

6.5.1945 z Mimoně se vydala trestná výprava proti Kosmonosům a Mladé Boleslavi. Boj o skladiště munice a pohonných hmot v areálu mezi obcemi Loučeň, Tuchom a Ledce. MAPA.

----------

V ranních hodinách (02.41 hod.) 7.5.1945 podepsal v Reims Generaloberst Alfred Jodl bezpodmínečnou kapitulaci s tím, že veškeré jednotky pod německým velením zastaví 8.5.1945 ve 23.01 středoevropského času (tedy 9.5.1945 v 0.00 SELČ) své akce a zůstanou na pozicích v tom okamžiku dosažených. Dále nemají být ničeny lodě, plavidla ani letadla a ani poškozovány jejich trupy, strojní a další vybavení. Zatímco na západní frontě byly podmínky kapitulace naplňovány, na východní frontě se po obdržení této zprávy stalo hlavním cílem německých jednotek dosažení amerických linií a vyhnutí se ruskému zajetí. Ústup započatý předešlý den večer pokračoval, ale rozhodně se nejednalo o nějakou neorganizovanou akci.

, .

7.5.1945 shromáždění velitelů leteckých jednotek u Heeresgruppe Mitte.

Zřícení bitevního letounu Fw 190 F západně letiště. Kdy? Letecká badatelna.

Zřícení Ju 87 západně letiště. Kdy?

Zřícení Fw 190 u obce Břehyně Heidemühl. Kdy? Letecká badatelna.

----------

8.5.1945 ráno II./JG 6 přelétla z Alt Kemnitz do Kummeru(?) nebo . Dokládá to záznam Ofw. Härtela o přesunu mezi 8.10-8.35 hod. s Fw 190 D‑9 "3". I zápis Fw. Hoffmanna uvádí přelet do Kummeru, byť (opět) se špatným datem. Uskutečnil jej na Fw 190 D‑9 "černá 8", mezi 7.30-8.15 hod.

8.5.1945 mezi 8.50-9.30 hod. ještě startovaly z Kummeru Ju 87 ze Stab nebo 10.(Pz.)/SG 2 na ozbrojený průzkum do oblasti Aussig (Ústí nad Labem) - Brüx (Most).

8.5.1945 Rudel hledá tanky severně Mostu a Litvínova.

8.5.1945 Rudel a Niermann letí s Fi 156 do Liberce. Vrátili se.

8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 v 16.30 hod. devět sovětských bombardovacích letounů Pe-2 od 4 бак, 2 ВА, pod ochranou stíhaček P-39 Airacobra od 211 гиап, 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА a stíhaček Jak od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА zaútočily na ujíždějící Němce v Mimoni. Nálet trval asi 10-15 minut. Shozeno na 75 pum. Zničeno 13 domů, 22 poškozeno. Zahynulo 39 osob, 11 zraněno.

Rudel zůstal na Českolipsku až do 8.5.1945, ten den byl ještě v Mimoni svědkem náletu. „Když ti hoši budou dobře mířit, budou hrozné ztráty, protože jsme na sebe tak natěsnaní," vzpomínal na strach z Mimoně ve své knize. "Malý koberec bomb se snesl tři sta metrů od silnice, na které jsme se seřadili, přímo doprostřed města. Chudáci obyvatelé Mimoně!"

Po 17 hodině co mohlo tak odletělo k Američanům.(?)

Poslední dosud ověřený odlet ze základny proběhl v 18.15 hod., kdy ji v jednom ze dvou Ju 87 G‑2 opustil Anton Karol z SG 2. V 19.30 hod. přistály oba stroje na letišti Eschwege
u Nordhausenu.

Kam se co rozuteklo? MAPA.

8.5.1945 v 20.00 hod. u obce Nadryby (okres Plzeň-sever) piloti fotoprůzkumných F-6 Mustangů 1./Lt George R. Schroeder a 2./Lt Leland A. Larson od 15th Squadron, 10th PRG, 9th USAAF sestřelili Fw 190 od neznámé jednotky. Pilot nepřežil. Letecká badatelna. MAPA. V úvahu přichází: Kumr, Hvězdov, Skalice, Hradec Králové, Chrudim, České Budějovice.

8.5.1945 v 20.00 hod. u obce Hromnice-Nynice (okres Plzeň-sever) piloti fotoprůzkumných F-6 Mustangů 1./Lt George R. Schroeder a 2./Lt Leland A. Larson od 15th Squadron, 10th PRG, 9th USAAF sestřelili Fw 190 od neznámé jednotky. Pilot nepřežil. Letecká badatelna. MAPA. V úvahu přichází: Kumr, Hvězdov, Skalice, Hradec Králové, Chrudim, České Budějovice.

Náčelník štábu velitele vojenské oblasti Kladno štábní kapitán Vilém Dovara do svého životopisu v květnu 1946 uvedl: Dne 8. 5. v noci osobně řídil jsem u osady Pchery boj proti 7 německým pancéřovým autům (byli to letci z Klecan(?)), kterých jsme se zmocnili a zbytek osádky odzbrojili. Zdroj. MAPA.

V boji byl mnou ukořistěn plukovní prapor letecké perutě Schlachtgeschwader 2 Immelmann (velitel pplk. Rudel), která v revolučních dnech bombardovala Prahu. Tato perutní vlajka i s kováním na žerdi a bulharským vyznamenáním jest dosud u mne v bytě v úschově." Zdroj.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Pozemní personál byl zajat u Kladna. Někteří z nich se po zhrocení své "Tisícileté říše" chovali značně iracionálně, jako dvojice vojáků, kteří okolo poledne 9.5.1945 vyběhli ze zahrad na Kübecku, ukryli se u skladiště benzínu u zastávky Kladno - Motyčín a začali odstřelovat místní civilní hlídku. Zlikvidováni byli až za pomoci projíždějícího sovětského oddílu pomocí ručních granátů. Dle dokladů byli identifikováni jako major Luftwaffe Friedrich Becker (1909) z Berlína a stejně starý důstojnický čekatel Luftwaffe Walter Klinge z Münsteru. Podrobnosti. MAPA.

Též je nezvěstný Rudolf "Rudi" Wendt.

----------

Gruppenkommandeur II./JG 6 Hauptmann Günther Weyl byl zabit Čechy. Kde?

----------

15.5.1945 přijíždí strážní letka, aby zajistila letadla a materiál na letišti.

Ju 188 . V pozadí kopec Ralsko Rollberg 696 m n. m.

Na letišti zůstalo podle soupisky materiálu II. odboru MNO ze dne 15.5.1945 celkem 4 kusy dvoumístných pozorovacích letadel (Ju 87 ?), pozorovací stroj, 2 bombardovací letouny (He 111 a Ju 188), školní letoun a dalších 26 kusů označených jen jako lehký bombardovací stroj (Bü 181). Šest letadel bylo zničeno úmyslně založeným požárem. Bylo nalezeno 18 leteckých motorů. Velké množství leteckých pum různých velikostí a velký počet skříňových pum s 30 malými pumami. Rádiová vysílací stanice.

Z polního letiště Hvězdov byl všechen materiál přesunut na polní letiště Kumr.

He 111.

Bombardéry nalezené v Kumru: WNr. 2021 a WNr. 500410/2921. Typ?

Bombardér nalezený v Hvězdově: WNr. 491205. Typ?

Bitevní letouny Fw 190 F-8/R1 (hvězdicový motor) od I./SG 77 a stíhací letouny Fw 190 D-9 (řadový motor) od JG 6. V pozadí Hradčanské stěny. Kdy? Zdroj.

(Byly letouny přepraveny do Liberce?)

----------

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

----------

26.5.1945 zřízena Technická správa Kbely. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Liberec, Kummer, Hvězdov, Hodkovice, Zbraslavice, Boží dar, Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.

----------

1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

Ortofotomapa z roku 1946 a 2010. (Pro orientaci zvýrazněná Restaurace Pláž a dosud stojící barák v roce 2010 a 1953). Zbouraný dům.

B - stojánka v roce 1946, A - vrakoviště v roce 1948.

C - letoun v roce 1946, vrakoviště v roce 1948.

Počátkem roku 1947 rozhodl poradní orgán ministra národní obrany Armádní poradní sbor o výstavbě jednoho výsadkového praporu podřízený Velitelství pěchoty. K 1.10.1947 vznikl Pěší prapor 71 (výsadkový) posádkou v Zákupech u České Lípy a v barákovém táboře ve Stráži pod Ralskem. Vzdušný výcvik (opičí dráha) probíhal na letišti Kumr (Hradčany). VHÚ.

24.9.1947 se členové MNV rozhodli o vrácení názvu Hradčany nad Jezerem. Úředně vyhověno bylo 25.8.1948.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

K 1.4.1948 přibyla povětrnostní stanice Kumr (Hradčany) k Povětrnostní ústředně I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy (zřízené 13.11.1947 ve Kbelích), kdy už měla v podřízenosti 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.

1.4.1948 zřízena Letištní správa Kumr (Hradčany).

Základní organizační rámec byl dotvořen v létě 1948 zřízením Velitelství výsadkového vojska s podřízenými jednotkami. VHÚ.

Výsadkové letouny přilétávaly z Kbel od Leteckého dopravního pluku.

Padáková věž . Byla v Kumru? Zdroj.

10.6.1948 v Kumru se zabil první parašutista.

V červenci 1948 zahájilo 48 židovských dobrovolníků výcvik ve Stráži pod Ralskem. Tvrdý a intenzivní výcvik se zaměřoval na úderný a partyzánský boj a seskoky padákem. Instruktoři vysoce hodnotili morálku a obdivuhodnou houževnatost dobrovolníků, kteří se svědomitě připravovali k boji za svoji vlast. Po výcviku věnovanému taktickému využití výsadkových jednotek v boji vycestovali frekventanti v říjnu 1948 do Izraele, kde byli zařazeni do sestav vznikajícího izraelského výsadkového vojska. VHÚ.

25.8.1948 bylo úředně vyhověno používat jméno obce Hradčany nad Jezerem.

A - vrakoviště v roce 1948. Vlevo je asi tábor paragánů.

C - vrakoviště v roce 1948.

Výsadkové učiliště vzniklo 15.1.1949 s dislokací ve Stráži pod Ralskem. Učiliště se skládalo z Výsadkové školy ve Stráži pod Ralskem, Padákové školy na letišti v Hradčanech, Padákové stanice v osadě Boreček.

Od 28.2.1949 Letištní správa měla krycí číslo VÚ 5440. Týl na letišti.

Od 1.10.1949 měla Letištní správa nové krycí číslo VÚ 6982. Její letouny byly označovány písmeny MM.

Po zkušenostech z druhé světové války, kdy byly pro rozsáhlé výsadkové operace použity nákladní kluzáky a díky zmiňovaným zkušenostem projevila obnovená čs. armáda zájem o tento druh techniky. Současně byl dle věcného věstníku MNO č.5/48 z 22.1.1949 vyhlášen druhý nábor k výsadkovému vojsku a obsahoval první zmínku o kluzákovém výcviku. Výcvik byl zahájen 16.5.1949 na letištích Letňany a Kbely pod vedením mjr. let. Jaroslava Taudyho, který se věnoval zpracování metodiky a osnovy výcviku. Výcvik byl koncipován jako čistě bezmotorový, frekventanti začali s létáním na kluzáku Schulgleiter SG 38 a postupně přecházeli na větroně DFS Kranich II, při výcviku byl oproti standardnímu civilnímu dáván důraz na bezproblémové zvládnutí aerovleků. Přibližně po provedení třiceti startů a čtyřech hodinách letu každého frekventanta, bylo zahájeno 16.6.1949 přeškolení na nákladní kluzáky NK-4, které bylo ukončeno 22.10.1949. V listopadu 1949 byla skupina absolventů přeřazena z Letňan a Kbel do Výsadkového učiliště. Piloty kluzáků přesunuli k výsadkovému vojsku jako jejich součást. Přesto, že to byli piloti kluzáků, donutili je absolvovat výsadkářský výcvik. Aby nevyšli ze cviku vozili je občas do Letňan, kde si vždy trochu zalétali. V roce 1950 výsadkáře přesunuli do Košic a piloty kluzáků s nimi. Kdy? Zdroj

Jedni piloti kluzáků odešli a druzí přišli. (?)

V listopadu 1949 na letišti Hradčany vznikla (?) Kluzáková letka por. Kočiše. Současně byl proveden další nábor k výsadkovému vojsku, díky kterému byli nakonec k této sekci Výsadkového učiliště dalších sedm vojáků.

15.2.1950 bylo zřízeno ve Kbelích Letecké operační středisko 1 VÚ 1115 (LOS 1).V Hradčanech provoz letištního goniometru.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Již od července 1950 běželo postupné přidělování kluzáků a větroňů k jednotce. Doloženy jsou: jeden kluzák Zlín Z 23 Honza (vojenské označení ŠK 23) OK-5150, tři kluzáci Schulgleter SG 38 (vojenské označení ŠK 38) OK-5339, OK-5340 a OK-5541, dvoumístný větroň DFS Kranich II (vojenské označení VT 52) OK-9212, jeden větroň LG 125 Šohaj (Zlin Z-125 Šohaj II) (vojenské označení VT 125) OK-8848. Později byly přiděleny dva kusy typu větroňů Z 24 Krajánek (vojenské označení VT 24) OK-8169 a OK-8225.

Dle rozkazu MNO byly na „plachtových letadlech“ odstraněny civilní imatrikulační značky a byly opatřeny vojenskými znaky. Místo civilních značek (OK-….) se na trupech objevilo písmeno W s příslušným číslem. Veškerá sportovní činnost byla buď vojenská, nebo vojáky povolená a tolerovaná.

Program výcviku neblaze ovlivňovala existující dvojkolejnost, jelikož Velitelství letectva zajišťovalo metodiku výcviku, vedení kurzů a vlečné letouny i s vlekaři. Oproti tomu Velitelství výsadkového vojska žáky, instruktory, větroně a kluzáky. Nakonec došlo i k jistému rozdělení pravomocí jelikož další kurz byl zahájen 13.9.1950 pod vedením npor. let. Jána Rapčaniaka (za Velitelství letectva) a jeho zástupcem byl ustanoven por. pěch. Miroslava Kočiše (za VVV), s celkem patnácti frekventanty.

Dalším letecká technika přicházela na podzim 1950. Přiděleny byly dva větroně VT 52 OK-9201 a OK-9216 a k vlekání využíval K-65 Čáp.

V listopadu 1950 jsou dodány další dva VT 125 "W-06" a "W-08" a dva akrobatické LF 107 Luňák (vojenské označení VT 7) "W-13" a "W-14", ke kterým později přibyly další, označované "W-15" a "W-16".

14.11.1950 došlo k havárii větroně VT 52 s posádkou por. Kočiš a žák čet. Zátopek, kteří při nácviku akrobacie zahynuli. Po té to události byl provoz celé Kluzákové letky zastaven.

Od 1.1.1953 prvním útvarem LZS byla 11. radiotechnická četa I. třídy LZS Hradčany. RTZ na letišti.

K 15.1.1951 byla Letištní správa přejmenována na 18. letištní správu Hradčany.

Teprve počátkem roku 1951 přehodnotilo MNO situaci a uložilo Velitelství letectva zabezpečit výcvik kvalifikovaným personálem. Velitelem Kluzákové letky se stal npor. let. Rapčaniak, hlavním instruktorem rtm. František Kdér a trvale přiděleným vlekařem por. let. Miroslav Kvíz. Osnova modernizována v tom, že byla rozdělena na dvě etapy. První se věnovala osvojení a procvičení základní techniky pilotáže pod vedení rtm. Kdéra. V druhé žáci plnili pokročilejší úlohy na větroních typu VT-125 a VT-7. K přeškolení na nákladní kluzák NK-4 se vdaném období neuskutečnilo.

V únoru 1951 dorazili dva silně opotřebené balony UBVS-640 ze SSSR. Vytvořená Balonová četa byla ubytována v objektu, kterému se říkalo na Borečku. Jejím prvním velitelem se stal nadporučík Michal Horváth. Zkoušky s těmito balony byly provedeny ve dnech 16. – 20.4.1951. Nové opakované zkoušky pak proběhly v týdnu od 11. do 16.6.1951. Byli k nim přizváni všichni důstojníci a poddůstojníci s válečnými zkušenostmi, kteří již v minulosti provedli tento druh seskoku tak, aby je mohli předat.

4.7.1951 je vystěhováno civilní obyvatelstvo a obec Hradčany přejímá vojenská správa.

Vojenský větroň VT-125 "W-08" . VT-7 "W-15" . Přestože se v Hradčanech jednalo o vojenskou činnost, byl prováděn výcvik na čistě civilní letové technice a vycvičení budoucí piloti nákladních kluzáků se také ve volnějších chvílích věnovali létání ve stoupavých proudech, což s bojovou přípravou mělo a má pramálo společného.

1.9.1951 byla zřízena na letišti v Hradčanech 46. letecká divize a 24. letecký pluk. Kdy vznikla Pojízdná opravna letounů velitelství 46. bold? Údržba na letišti Hradčany.

Z Brna se přesunul 7. letištní prapor VÚ 3843 k zabezpečení 47. lzpp a 25 lp.

14.9.1951 z Brna přelétla největší část 47. leteckého zpravodajského pluku s letouny C-3 spolu s velitelem pplk. let. Františkem Novákem.

Shromážděná letecká technika (C-3) a personál na letišti Hradčany se po doplnění letového personálu o nové absolventy z LU stal jádrem výstavby bombardovacího svazku 46. ld a jeho první bojové součásti 24. lp, z počátku o 2 letkách C-3B.

25. letecký pluk chtěl fakticky velitel letectva zřídit přečíslováním 47. lzpp na 25. lp. To mu MNO-GŠ neschválil a de jure ke zřízení -jak je často uváděno k 19.11.1951- neměl pravomoc! Proto bylo požádáno nově o zřízení a na to MNO-GŠ zřídilo 25. lp k 1.11.1951.

1951 až 1954 výstavba betonové dráhy.

V únoru 1952 byla Kluzáková letka přemístěna do Kbel a tam od 1.5.1952 jako 4. kluzáková letka 1. leteckého dopravního pluku.

V únoru 1952 se štáb 47. lzpp přesunul do Kbel.

Asi v roce 1951-53 Letecké opravny Kbely, n. p. vyzbrojily tři kusy D-52 (Ju 52/3m) střeleckou věží s kulometem MG 131 ráže 13 mm a bombardovacím zaměřovačem. Výcvik posádek ve vzdušné střelbě a v bombardování na letišti Hradčany. Úprava se neosvědčila a vše se vrátilo do původního stavu.

1.9.1952 vznikl 29. letecký pluk.

20.9.1952 se u hory Tábor 683 m n. m. u Lomnice nad Popelkou (okres Semily) zřítil C-3AF.389 "EB-30" od 29. lp. Por. Vladimír Levický, por. Karel Šašek a ppor. Jiří Železo zahynuli. Letecká badatelna.

V listopadu 1952 se velitelství 46. bold přemístilo do Zákup.

1.1.1953 vznikla 46. letecká divizní opravna.

1.4.1953 zřícení letounu Aero C-3A ev. č. 322 "TH 14" od 29. bolp. Letecká badatelna.

Pohled na jihozápad.