04.04.2023
Letecký pluk 3 VÚ 8975 byl založen v Brně 30.6.1949. Vznikl ze zbytků 1. ld a byl podřízen 3. ld.
Velitelem byl Škpt.mjr. let. Kačer Čestmír, škpt. let. Truhlář Jan, mjr. let. Bronský.
Velitelský roj - LN-01 a dále ( nejvýše -09),
1. letka - FZ-10 a dále ( nejvýše -29),
2. letka - GY-30 a dále ( nejvýše - 49),
3. letka - HX-50 a dále) nejvýše - 69),
4. letka - ZV-70 a dále.
Pluk dostal S-199 pro 2 letky.
K 1.11.1949 byla postavena 3. letka, k níž bylo zařazeno 12 pilotů nastoupivších k pluku 7.11.1949 po dokončení Pilotního stíhacího kurzu u LP 1.
K 5.12.1949 bylo u pluku vykazováno 32 letounů S-199 a několik letounů CS-199, C-2, C-4/C-104, K-68.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Stíhací letoun S-199 "FZ-26" od 1. letky. Kdy a kde?
Cvičný letoun C-2. Kdy a kde?
Stíhací letoun S-199 "HX-58" od 3. letky. Kdy a kde?
V září 1950 přešel LP 3 pod velitelství 4. ld.
K 1.10.1950 zůstala v podřízenosti velitelství letectva existovat pouze velitelství - 3. ld a 4. ld, čtyři bojeschopné stíhací pluky (LP 1 Zvolenský, LP 3, LP 5 a LP 8), LP 30 Ostravský, LP 47, DLP 1 a LP 45.
31.7.1951 v Brně-Líšni nehoda letounu S-199.137 "GY-33". Por. Stanislav Strnad zahynul. Letecká badatelna.
V srpnu 1951 přešel 3. lsp VÚ 8257 pod 22. leteckou stíhací divizi pístovou.
Zničením
letounu S-199 "GY-32"
skončil vzlet na letišti Brno dne 18.3.1952. Škpt. Arnošt Lukeš
byl zaskočen kombinací nechvalně známých vlastností „mezka“ a
nerovnosti letištní plochy.
Porucha
vstřikovacího palivového čerpadla stála za vynuceným přistáním letounu
S-199 dne 5.4.1953. Stíhací "GY-35"
pilotoval por. Václav Dvořák.
9.7.1953 pro upadnutí listu vrtule zřícení letounu Avia S-199 v. č. 528 "GY- ??". Por. Milan Procházka zahynul. Letecká badatelna.
22. LD v Chrudimi měla v roce 1954 v podřízenosti - 3. lsp v Brně, 4. lsp a 18. lsp v Pardubicích.
V sestavě 22. sld zůstal i po přezbrojení - její reorganizaci na proudovou. Mimo letounů S-102, CS-102, S-103 měl u třetí letky také S-101! Později byl vyzbrojen také MiGy 17 a 19. Zůstal v její podřízenosti do léta 1961, kdy se stalo velitelství jádrem velitelství 2. sboru PVOS.
Poručík
Bruno Weber omylem uzavřel přívod paliva do motoru a provedl vynucené přistání
do terénu. K události došlo 23.8.1955. Drak letounu S-102.0610 "ZV-80"
zrušen, motor odeslán do revize.
V květnu 1956 byly od 3. letky 3. slp vyřazeny letouny S-101 (Jak-23). 
V Brně nebo Tuřanech?
23.9.1956 po 5.50 hod. z
Vyškova
uletěl por. Vladimír Vrzal od 3. slp a Ludvík Šebela s letounem Z-126 Trener do Pasova
(okres Vilshofen). 
Zdroj.
Civilní strážný nahlásil do Brna odcizení letounu až v 5.57 hod. VS 3. slp
uvedlo hotovost do pohotovosti č. 1, místo aby nařídilo okamžitý vzlet. To se
stalo až v 6.07 hod., spolu se vzletem hotovosti z Bratislavy a Českých
Budějovic. V 6.14 hod., kdy začali přehrazovat, byl narušitel už sedm minut za
hranicí.
Úlety
českých a slovenských pilotů.
Hangáry byly v Černovicích ale na travnatém letišti Černovice (lépe Slatina) létal pouze Svazarm. MiGy létali na blízkém betonovém letišti v Tuřanech, kam vedla spojka.
V důsledku nástupu raketové techniky u PVOS byl uznán jako "zbytečný" a rušen k 31.8.1964.
Hodně příslušníků pluku přešlo k nově vytvořenému 24. vrtulníkovému pluku v Černovicích. Několik šlo do Piešťan k 7. slp.
Odkazy:
Jaroslav Šrámek - Vzpomínky pilota -účastníka incidentu československých a amerických letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války, Svět křídel, září 2010