, 
,
od prosince 1926 do 1939.Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
MAPA.
15.11.2019
, ,
od prosince 1926 do 1939.
12.9.1928 bylo započato s kácením dříví na dopadové ploše Jordán o výměře 460 ha vojenské Dělostřelecké střelnice v Brdech, která se nachází z větší části v obvodě četnické stanice ve Sv. Dobrotivé (okres Beroun). Zdroj. VUA Praha.
19.5.1930 5. oddíl 2. lehkého dělostřeleckého pluku z Plzně z palebného postavení v lese nedaleko Svaté Dobrotivé zahájil ostrou střelbu v Brdech.
Od roku 1932 pozorovací letouny spolupracující s dělostřelci vzlétaly z letiště Borek u Zbiroha (okres Rokycany).
Ve dnech 21.9. a 22.9.1936 se z Milovic přestěhovala do Příbrami první část vojenské posádky tvořena velitelstvím Dělostřeleckého pluku 331, hospodářskou a technickou správou, spojovací baterií a náhradním oddílem z Jinců a III. oddílem balonovým o dvou balonových rotách. Použití upoutaných balonů v čs. armádě.
MAPA. Luftschießplatz letecká střelnice(?) Dopadová plocha byla vlevo od cesty od nádržky ke kótě Dlouhý vrch. V dolní části byl umístěn bombardovací kruh z vyřazených leteckých pneumatik natřených bílou barvou a asi 200 m nad ním terče pro střelbu kanónem. Kde přesně?
Bunkr na vrchu Houpák 794 m n. m. byla asi strojovna pro ovládání cílů. Podrobnosti.
MAPA. 13.10.1940 bylo započato se stavbou betonové dráhy na polním letišti, orientační plochy pro letadla (?), vedle cílové plochy Jordán na zdejší vojenské střelnici. K práci bylo použito z velké části koncentrovaných příslušníků židovského vyznání. Zdroj. Plochu budovala česká civilní firma. Okolo zaječovské školy jezdily vzhůru do lesa kolony velkých nákladních aut, naložených pískem a štěrkem.
Letiště bylo dostavěno v roce 1942 pro kurýrní a transportní lety sloužící potřebám výcvikového prostoru. Betonová plocha o přibližných rozměrech 550 x 80 metrů leží v nadmořské výšce přibližně 650 m n. m. a je umístěna do sedla mezi vrch Hejlák, kótu 687,2 jižně a bezejmennou kótu 612 západně. Přistávání muselo být poměrně složité a pravděpodobně bylo prováděno ve směru od východu - proti směru převládajícího větru ale zároveň i z mírného kopce. Na konci války byly na ploše umístěny dvě dřevěné pozorovatelny – možná řídící věže. Zároveň zde byly údajně umístěny betonové jehlany, které měly za účel zabránit přistávání invazních nebo výsadkových letadel. Nesmíme totiž zapomínat, že ve Svaté Dobrotivé byla v kasárnách na Kvani umístěna silná německá posádka a v nedalekých Jincích vojenská správa celého prostoru. Ještě dnes je na některých místech vidět rozrušený beton, pozůstatek odstraňování jehlanů. Zdroj.
18.2.1943 okolo 16.00 byl ve vysídleném území cvičiště Kammwald, přibližně 300 m severně od osady Hittau (?) nalezen anglický vzdušný balon s větším množstvím letáků. Balon a letáky byly zajištěny a předány velitelství v Jincích. Dva letáky jsou přiloženy. Zdroj.
Střelby flakem. Kdy? Využívala Luftwaffe tažné rukávové terče?
Zřízení protiletadlové střelnice Rafanda. Kdy?
Letecká střelnice. Dopadová plocha byla umístěna asi 500 metrů jižněji od původní.
11.6.1949 se při vzletu z přistávací plochy Jordán zřítil letoun K-65C Čáp ev. č. 719 od DL 1 z Plzně-Skvrňan. Pilot por. děl. Vladimír Komárek byl zraněn a pozorovatel por. děl. Ladislav Kořínek bez zranění. Letecká badatelna.
Na vrchu Hejlák 682 m n. m. byla vybudována pozorovatelna (8 km od dopadové plochy Jordán - okres Příbram), odkud byly pozorovány střelby. Od kdy? Podrobnosti.
7.7.1953 při střelbě na vlečné terče nehoda S-199.513. Prostřelení vrtule. Por. Jaroslav Pospíšil se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.
Ortotomapa z roku 1953 a 2011. Červený bod je bunkr na kopci Houpák.
Mapa používaná v kartografu DISS-15 vrtulníku Mi-24 při
střelbě kulometem, kanóny, granátomety a
neřízenými raketami. Směr letu 210º od výchozího bodu trati Hrachoviště
(okres Příbram) na dopadovou plochu Jordán. Letělo se přes letiště a vpravo od
Hejláku, kde byl řídící střeleb.
MAPA náletu vrtulníků při střelbách řízenými raketami od roku 1987.
