Mladá Boleslav Jungbunzlau

Vojenské cvičiště Radouč, Pomocné vojenské letiště Mladá Boleslav

Nepřevázka Nepschewaska

Josefův Důl Josefsthal, Josefstal

MAPA.

07.12.2022

Historie.

V Mladé Boleslavi začala pracovat na letadle skupina montérů, většinou pracovníků automobilky Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi. Její duší byli pánové Metoděj Vlach a Antonín Vítek.

Šéfkonstruktér automobilky Laurin & Klement ing. Otto Hieronymus (1879-1922) byl německé národnosti a pocházel z Kolína nad Rýnem. Ve firmě sice setrval jen tři roky (1908 až 1911), ale dal jí tvář na deset let a prezentoval ji také jako závodní jezdec.

Ing. Otto Hieronymus.

V listopadu 1908 Metoděj Vlach zahájil stavbu velkého modelu dvojplošníku. Nedokončil ho protože neměl motor.


V lednu 1909 Vlach začal stavět další dvojplošník s tříválcovým motorem Trojan a Nágl a vrtulí vlastní výroby. Letoun měl špatnou příčnou stabilitu.

29.3.1909 nastoupil Ing. Jan Kašpar do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement jako příručí inženýra dílen pro kontrolu a urgenci. Asi o měsíc později nastoupil k firmě i jeho bratranec Eugen Čihák. Dne 1.7.1909 po hádce s ředitelem Václavem Klementem Ing. kašpar spolu s bratrancem odešel do Pardubic, kde začali stavět své letadlo.

1909-10 Vlach svůj letoun rekonstruoval za použití čtyřválcového, vodou chlazeného motoru z osobního automobilu Laurin & Klement. Vlach s ním dělal skoky až 50 m dlouhé. Kde?

V roce 1909 ing. Otto Hieronymus zkonstruoval první letecký motor - čtyřválcový vodou chlazený Hiero helo6128.jpg (291540 bytes). Jeho technické vzdělání se projevilo v konstrukci prvního leteckého motoru v Rakousko-Uhersku. I když mu ve firmě Laurin & Klement hodně věřili, musel velkou část rizika nového projektu nést na svých bedrech. V listopadu 1909 byla ujednána dohoda. Jestliže se Hieronymovi podaří v následujícím roce s letadlem vybaveným jeho motorem vznést bezpečně do vzduchu a udržet se tam 20 minut, bude firma účtovat za výrobu jen 50 % nákladů a navíc dostane inženýr motor zdarma. Jestliže  havaruje a agregát rozbije, nebudou mu účtovat náklady na opravu. Výkresovou dokumentaci, kterou vypracoval Otto doma ve volném čase, předá firmě a pokud se motor dostane do sériové výroby, bude se podílet 30 % na čistém zisku.


Ing. Otto Hieronymus nejdříve postavil s kolářským mistrem kopii Wrightova dvojplošníku. Od toho typu upustil - nedělal s ním žádné zkoušky. Koupil Blériota XI. V březnu 1910 v Mohuči absolvoval leteckou školu. Dne 19.3.1910 provedl ve Frankfurtu nad Mohanem úspěšný let. Poté letoun odeslal do Prahy, kde byl letoun vystaven v Průmyslovém paláci v Holešovicích. Poté Hieronymus poprvé vystoupal k oblakům s motorem vlastní konstrukce. Bez problémů zopakoval svůj let i správní radě firmy L & K, bohužel ta nenašla odvahu na výrobu větší série motorů pro letecký průmysl. Jejich výrobu přesunul do firmy Werner & Pfeiderer do Vídně sídlící na Ottakringu v 16. městském distriktu. Motory Hiero 4 se tak staly druhými sériově vyráběnými spalovacími motory určenými pro pohon letadel v celosvětovém měřítku. A ještě jedna drobnost charakterizující náš tehdejší společenský smysl pro přesnost. Ing. Otto Hieronymus létal s letadlem Blériot vybaveným motorem vlastní konstrukce a vyrobeným v mladoboleslavské automobilce, v pátek 15.4.1910 v 17 hod. nad chuchelským závodištěm v Praze-Chuchli. Ve vzduchu se udržel 2 min. 26 sec. a nalétal zhruba dva kilometry. Jenže byl Němec, český tisk tak o jeho prvenství nereferoval a počkal si až  na prvního českého letce, Ing. Jana Kašpara, který se na stejném místě dostal do vzduchu až den následující, tedy 16.4.1910. Ing Otto Hieronymus létal s Blériotem v Chuchli i na letišti Radouč u Mladé Boleslavi.

17.10.1910 ing. Hieronymus létal v Mladé Boleslavi na Radouči.

Ing. Otto Hieronymus poté prodal Blériota XI Tadeuszi Heynemu a v Mladé Boleslavi postavil nový letoun, jemuž byl Blériot XI vzorem, do kterého zamontoval svůj motor Laurin & Klement EL o výkonu 37 kW.


Od podzimu 1910 do dubna 1912 Vlach stavěl jednoplošník VV 5. Motor Laurin & Klement o výkonu 28 kW. Jednoplošník VV 5 byl celý z domácích surovin, jen potah křídel a ocasních ploch byl zakoupen u firmy Kontinental.


19.5.1912 veřejný vzlet Evžena Čiháka.

Po 1.6.1912 byl vystaven na Severočeské výstavě v Mladé Boleslavi 1912 a získal zlatou medaili.

8.11.1912 Vlach s letounem VV 5 poprvé startoval na vojenském cvičišti na Radouči. Tento den uskutečnil sedm letů, spíše poskoků asi 300 až 600 m dlouhých. Při posledním letoun poškodil.


Od roku 1913 musel mít při pokusech úřední asistenci.


od února 1914

, . Kdy?

Vypukla Velká válka a létat se nesmělo, Vlach letadlo rozebral a motor, který měl vypůjčený, vrátil do továrny. Postavil celkem čtyři letouny.

Letadlo Hieronyma bylo v roce 1914 zabaveno rakouskou armádou.

od října 1914


.


od listopadu 1916


V roce 1917 Vlach zakoupil havarovaného Blériota s motorem Anzani, který po opravě prodal podnikateli Wiessnerovi z Chrudimi.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


od 1919 do 27.12.1921.

V srpnu či září 1919 uskutečnil let z Prahy-Kbel do Mladé Boleslavi a nazpět první letoun vyrobený v Československu, Bohemia B 5 s pilotem Rudolfem Polaneckým. Jednalo se o jeden z prvních veřejných letů na tomto typu stroje.

Uskutečnil se první letecký den a to opět na vojenském cvičišti Radouč.

Z Prahy-Kbel do Mladé Boleslavi přiletěl i pilot Josef Novák (ex. Flik 41J) s letounem Fokker D.VII se čtyřlistou vrtulí.

Pořadatelé a sedící Josef Novák.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


V roce 1924 Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi získala licenci na výrobu leteckých motorů od francouzské společnosti Lorraine-Dietrich 12 Eb o výkonu 357 kW.


27.6.1925 Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni koupila firmu Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi.


Velký význam pro létání v Mladé Boleslavi mělo založení Místní skupiny MLL v Mladé Boleslavi. Ustavující schůze se konala 10.4.1926. Předsedou se stal Václav Klement.  Členy MLL byli i někteří učitelé Zemské průmyslové školy (ZPŠ).

Výroba motoru Lorraine-Dietrich 12 Cc o výkonu 330 kW pro letouny Farman F.60 Goliath. Zdroj.

Na konci roku 1926 objednalo Ministerstvo národní obrany prvních 50 motorů Škoda Lorraine-Dietrich 12 Eb o výkonu 357 kW pro letouny Letov Š 16. helo9176.jpg (99912 bytes) V Československu jej vyráběly ještě Akciová společnost Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Karlíně. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


V roce 1928 projednal ředitel automobilky ing. Frinta sjednal s Ministerstvem školství provádění leteckých kurzů na ZPŠ.

Ministerstvo národní obrany přidělilo ZPŠ dva letouny. Kdy?


.


V roce 1930 se tento pouhý závod změnil na samostatnou společnost v rámci koncernu Škoda, pod novým názvem Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), která značku Škoda používala jen jako obchodní označení pro své výrobky.

Už v roce 1930 se v ZPŠ zřizuje oddělení pro letecké mechaniky. V dílnách školy žáci stavějí kluzáky.


V roce 1931 se zakládá Modelářský odbor MLL v Mladé Boleslavi s dílnou v ZPŠ. Každý kurz je ukončen soutěží, která má vždy mnoho diváků. V tomto roce se opět na Radouči uskutečnil i letecký den organizovaný Západočeským aeroklubem v Plzni. 


Plachtový odbor MLL v Mladé Boleslavi byl založen v roce 1932. Měl k dispozici i dílnu, která byla opět na ZPŠ. Současně s tím bylo zahájeno jednání s Ústředím MLL o získání kluzáku Skaut. Vše dobře dopadlo a do konce roku byl dodán kluzák, zakoupeno gumové lano a dokonce byl Ústředím MLL schválen instruktor. 


23.5.1933 letecký den pořádaný Západočeským Aeroklubem v Plzni s letouny Aero A 26.13 OK-AZA, Hansa-Brandenburg 26.39 OK-IZG, Avia BH 22.3 OK-IZV, Niesner, Formánková a Kutloch. Video.


V roce 1934 bylo ve výcviku na kluzáku 21 žáků. Plocha na Radouči byla schválena Ministerstvem veřejných prací jako plachtařské letiště. Mezitím byl v dílnách ZPŠ postaven kluzák typu Skaut Standard "PB I" pod dohledem Bedřicha Kchemla a byl s ním ihned zahájen výcvik. Protože na ploše Radouč nebyl žádný hangár, letadla byla uložena v ZPŠ. Před létáním se musela na vozíku dopravit na letiště, smontovat a po létání zase rozmontovat a dopravit zpět.

Aby se kluzáky nemusely pořád rozebírat a převážet, byly později skladovány v kůlně u hospody vedle Radouče, kam chodili létající na jídlo.

Plachtařské zkoušky typu A bylo potřebné dělat na kopci. K tomu se našel vhodný terén na asi 5 km vzdáleném kopci Chlum u Nepřevázky, JV od Boleslavi. Později si Plachtový odbor MLL v Mladé Boleslavi koupil od Ústředí MLL ještě kluzáky Zlin  Z V za 1000,- Kčs a Zlín Z VI za 2000,- Kčs. 

Kurz plachtařů v roce 1935 před kluzákem Zlín Z V.

Po roce 1934 stavba větroně Praha v dílně ZPŠ. Plány stály 480 Kč i s licenčním poplatkem.


Letecký den v roce 1935.

Od roku 1935 stavba dvojmístného kluzáku EL 2M Šedý vlk.


V roce 1936  bylo na Chlumu vybudováno nové letiště. Místo startu bylo cca 130 m nad místem přistání. Obec Mladá Boleslav na tomto místě schválila vykácení stromů. Byl zde vybudován i hangár zásluhou ZPŠ.  

V této době byla ZPŠ jedinou školou v Československu pro odbornou výuku letectví. Jako nepovinný předmět se zde prováděla výuka létáni na kluzácích.

Zlin Z V v březnu 1936.

Kluzák Skaut "PB I" v roce 1936.

30.8.1936 J. Sláma s kluzákem Zlín Z V vyhrál Župní závody MLL v Poniklé (okres Semily).


V dubnu 1937 plachtaři Mladoboleslavské župy MLL měli na Kozákově (okres Semily) župní schůzi.

V říjnu 1937 byla dokončena stavba hangáru na Radouči a tato skutečnost byla oslavena uspořádáním leteckého dne.

Praga E 114 OK-LAD.


Pomocné vojenské letiště. Rozměry 550 x 650 m. Hangár.

V květnu 1938 cvičení Letky 6.

23.5.1938 z Prahy-Kbel přiletěly B 534.359 OK-PCE a Š 328.286 OK-PCC od ČLH Liberec. Přišli nový piloti strážmistři Dostál a Justa.

29.5.1938 odstartoval strážmistr Justa na B 534.359 OK-PCE ke svému prvnímu hlídkovému letu.

7.6.1938 se svob. Václav Ryba a pozorovatel ppor. Josef Kovařovic zřítili po ztrátě rychlosti v zatáčce před přistáním s Š 328.197 "G1" od Letky 6. Posádka bez zranění.

Ortofotomapa 1938.

12.9.1938 vzniklo Středisko hlásné služby Mladá Boleslav mimo mobilizační plány. Krycí jméno I. Velitel škpt. let. Ferdinand Secký. Podléhalo veliteli Ústředny hlásné služby Praha.

14.9.1938 z Milovic přesun Letky 6.

Od 14.9.1938 využívala ČLH Liberec místní letiště se stálou posádkou, pilotem – strážmistrem Bohumilem Dostálem, pozorovatelem – ppor. pěchoty Josefem Stránským (pozn. přidělen k Letce 6 od p. pl. 22 – „Argonského“), leteckým mechanikem – svob. dsl. Oldřichem Jamborem, leteckým mechanikem – voj. Františkem Slabým.

23.9.1938 se čet. strážmistr Bohuslav Dostál a ppor. pěchoty Josef Stránský zřítili po ztrátě rychlosti v zatáčce před přistáním s Š.328.189 zapůjčeným od Letky 6. Oba zahynuli, letoun shořel. Podrobnosti.

24.9.1938 byla Letka 6 zařazena do Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-5. Polní letka 6, velitel kpt. let. Čeněk Schwarz. Krycí název Anička.

27.9.1938 z Hradce Králové se přesunula Letecká skupina štábu II. sboru.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Na pokyn Ústředí MLL, aby letadla byly odklizena do vnitrozemí, se trutnovští domluvili se ZPŠ v Mladé Boleslavi, v jejíž sklepních prostorách pak jejich tři letouny přečkaly okupaci.

aa.png (466402 bytes)

8.10.1938 se Letecká skupina štábu II. sboru přesunula do Nymburka.

8.10.1938 se Polní letka 6 přesunula na polní letiště Veleliby u Nymburka.

21.10.1938 bylo Středisko hlásné služby Mladá Boleslav demobilizováno.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.


V hangáru v Mladé Boleslavi bylo schováno několik motorových letadel, ale i tyto Němci po příchodu stejně zabavili. Přesto ZPŠ létala dál, ale jen na kluzácích. Na ZPŠ byl vždy ze žáků posledního ročníku vytvořen plachtařský kroužek.

Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten Hermann Göring.


Na začátku roku 1940 skončil provoz kluzáků ZPŠ. V hangáru na Radouči byly uskladněny kluzáky.

Od poloviny roku 1940 v speciálních dílnách výroba křídel německých těžkých stíhacích letounů Bf 110, které byly přepravovány do Fürthu k montáži.

V bývalé textilce v Josefově Dole opravy křídel Bf 110.

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice výrobce letadlových motorů měla pobočný provoz v Josefově Dole. Od kdy?

Výroba ocasních ploch letounu Arado Ar 96.


Od roku 1941 výroba leteckých chladičů, klikových hřídelí leteckých motorů.


Od 7.6.1942 Waffen-Union Skoda-Brünn GmbH (součást Reichswerke Hermann Göring).

V roce 1942 zčtyřnásobena produkce ocasních ploch letounu Ar 96 pro pražskou Avii.


V dubnu 1943 se zjistily špatně zakalené duralové výztuhy v 160 dokončených křídlech. Překontrolováno na 60 000 duralových nosníků ve skladech.


25.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.

10.11.1944 průzkum třemi jihoafrickými Mosquity od No. 60 Squadron, SAAF doprovázenými pěticí Mustangů od 31st FG, 15th USAAF z Itálie.

Po celou dobu války nebyl hangár na Radouči udržován a tak se střecha propadla.


Asi od 5.5.1945 zhroucení hlásné služby.

helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

Ke konci války se Mladá Boleslav začala plnit ustupujícími jednotkami Wehrmachtu a Waffen SS. Vpředu je samohybný protiletadlový kanon ráže 20 mm Sd.Kfz. 10/5 (hlaveň kanonu splývá s obrubníkem ostrůvku). Automobil s přívěsy je třítunka Henschel typ 33.

8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 bombardéry Pe-2 od 8 гбад, 6 гбак, 2 ВА prováděly průzkum u měst Liberec, Mladá Boleslav, Praha, Roudnice nad Labem, Kralupy nad Vltavou. Deník bojové činnosti bombardovací divize.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ve středu 9.5.1945 v 10 hodin dopoledne zahájeno bombardování Mladé Boleslavi.

Celkem 86 bombardérů Pe-2 od 4 бак, 2 ВА a 160 bombardérů Pe-2 od 6 гбак, 2 ВА pod ochranou 142 stíhaček P-39 Airacobra od 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА bombardovaly Mělník a Mladou Boleslav. Deník bojové činnosti stíhací divize.

9.5.1945 bombardéry Pe-2 od 8 гбад, 6 гбак, 2 ВА bombardovaly města Česká Lípa, Mladá Boleslav, Mělník. Deník bojové činnosti bombardovací divize.

Město zasypalo téměř 700 bomb o hmotnosti 2,5 až 700 kg. Explodovalo 662, nevybuchlo 38. Následky byly tragické, snad nejvíce obětí si nálet vyžádal na prostranství před kasárenskou budovou v Jičínské ulici. Mnoho mrtvých byli zranění němečtí vojáci, kteří zde vyskládaní na trávnících čekali na naložení do sanit a náklaďáků. Na dolním rohu pomocné školy zemřelo několik hrajících si dětí. Nálet měl za následek citelné šrámy na historickém centru. Rozbombardována byla Bělská ulice pod starou radnicí, stejně tak skončil rodný dům spisovatele Šmilovského v Železné ulici, na jehož místě je dnes parčík. Bomby zasáhly i automobilku, očividně však nebyla cílem útoku – postižena byla méně než desetina její tehdejší rozlohy. Poškozena hala s leteckým oddělením.

Celkem si nálet vyžádal téměř 500 obětí, z toho 150 z Mladoboleslavska. Zničeno bylo 32 domů, 105 jich bylo poškozeno částečně a 396 lehce. ÚSTR. Podrobnosti.

Ptácká .

Zasažený autobus plný německých žen a dětí .

Bělská  .

Dukelská .

Pomocná škola v ulici Na Celně

.

Náměstí míru vedle spořitelny

Štefánikova .

Hořící automobilka

.

Do automobilky dopadly dvě pumy ráže 250 kg, z nichž jedna nevybuchla, a přibližně deset lehkých pum. Všechny dopadly do nevelkého prostoru někde v místech dnešní závodní polikliniky.

, ,

.

----------

10.5.1945 stíhačky od 8 гиад, 5 иак, 2 ВА prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy. Deník stíhacího korpusu.

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

Po válce skupina nadšenců založila ČNA odbočka Mladá Boleslav. Té se podařilo dát dohromady dva kluzáky a hned je vyzkoušeli. Tyto kluzáky ale neměly certifikát, protože byly stavěny jako učební pomůcka. S větroněm Praha uskutečnili menší počet vzletů pomocí gumového lana. Pak zůstala Praha uskladněna v hangáru. 

Kluzák VŠ 504 Hemelice "Saša" se vrátil do Hodkovic nad Mohelkou.

V červenci 1945 vyhověl maršál Koněv žádosti českých plachtařů prostřednictvím pověřence MNO, MD a vedoucího Ústředního plachtařského odboru ČNA Vladimíra Šilhana o darování leteckého materiálu z německých plachtařských škol v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra) a ze Zákup (okres Česká Lípa). Odvezeno bylo 16 kluzáků a 116 větroňů. Mladá Boleslav dostala kluzák Schulgleiter SG 38, větroň Grunau Baby IIb a DFS Olympii. Samozřejmě se začalo létat Na Radouči. Protože to bylo rovinné letiště, vyrobili si členové svépomocí naviják.


Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 7 Choceň (výroba letadel a chladírenských vozů, předtím ing.Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

V roce 1946 Ministerstvo dopravy přidělilo ČNA odbočce Mladá Boleslav kluzák ŠK 38 Komár OK-5508, na jehož přivezení půjčil auto p. Jaroslav Zahrádka. Začalo se intenzivně létat.

Jenže brzy přišlo rozhodnutí města, že se na Radouči nesmí létat a letci se opět stěhují na Chlum. Průsek v lese, který byl udělán už před válkou byl upraven, hlavně byly vykopány pařezy.


24.2.1947 se uskutečnila členská schůze ČNA odbočce Mladá Boleslav. V této době už bylo jasné, že se nevystačí se svahovým letištěm a byl hledán nový prostor pro rovinné letiště.

Předseda Plachtařského odboru pan Jaroslav Zahrádka s větroněm Grunau Baby IIb za silného jihozápadního větru vykonal let v trvání  1 hod. 23 min., čímž splnil sen mladoboleslavských plachtařů.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Ve Věznici Mladá Boleslav byli vězněni: letec Josef Bryks, ....

Počátkem roku 1948 předal Jaroslav Zahrádka větroň Praha do NTM v Praze.

Vznikl Dělnický aeroklub Automobilových závodů národní podnik (AZNP). První společenskou místností na nově budovaném letišti byl autobusový vlek. Hangár na Chlumu se opět brigádnicky rozmontoval a postavil na novém letišti. Vedle něj se stavěl další hangár z materiálu získaného zadarmo z vybombardované automobilky. Hangáry se po dokončení začaly postupně plnit letadly. Byly to větroně Zlín Z 24 Krajánek, Z 25 Šohaj a Z 130 Kmotr. První motorová letadla byla Praga Baby E 114 a Z 381.

Praga Baby E 114


.


V roce 1950 přichází první náčelník, kterým se stává pan Antonín Tirner a první placený mechanik pan Rudolf Vítek. Letecká činnost vzkvétala, létalo se zadarmo. Začalo se využívat létání v termice, začaly se dělat první přelety.

1.5.1950 při prvomájových oslavách měli letci šéfpilot a předseda motorového oboru Antonín Tirner a předseda modelářského odboru a sportovní komisař ARČS Bedřich Kcheml vyhodit z letounu Praga E 114 OK-CGN na fotbalové hřiště míč. Ale při pokusu míč vyhodit se letoun zřítil. Naštěstí mimo hřiště, ale oba letci zahynuli.

, .

Tato nehoda leteckou činnost poněkud přibrzdila.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


.


V roce 1952 byly další brzdou létání prověrky, které se několikrát opakovaly a členská základna se zúžila na sotva únosnou mez. Vznikl Svazarm a letiště v Mladé Boleslavi se stalo sídlem Krajského aeroklubu Praha venkov. Letová činnost opět zaktivněla, ale jen pro vyvolené. 


.


Ortofotomapa 1954 a 2010.


Ještě v roce 1955 používala Průmyslová škola strojnická Mladá Boleslav, letecká větev, jako učební pomůcku trup letounu Ar 396 , . Od kdy?


V roce 1956 byl postaven armádou nový velký hangár, který je využíván dodnes.