Točná

Malá lada

Nouzov

Čihadla 385 m n. m.

11.04.2021

MAPA.

, , od prosince 1926 do 1939.

24.1.1932 uskutečnil propagátor plachtění Ludvík Elsnic 13 sekund trvající let s kluzákem Skaut 3 na svahu u vesnice Točná.


.


V roce 1934, vznikla v Modřanech Místní skupina MLL Modřany vedená ing. J.Haissigerem. Ten se naučil řídit kluzák, jako i jiní piloti, na tehdejším letišti v Hrdlořezích a na Rané u Loun. Postavil si kluzák Zögling a s plachtařema létal na okolních svazích. Přelétl také Vltavu po startu z paseky v lese nad silnicí z Modřan do Zbraslavi.


.


Modřanská skupina, v níž pracovali též bratři K. a M.Brabcové, kteří si také stavěli větroň, létala v druhé polovině třicátých let, a to i s kluzákem Zögling zakoupeným v pohraničí. Kdy?


Provoz kluzáků Zlin  Z V.


---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, jejichž dobudování bylo po provedené revisi stornováno: Louny, Rakovník, Kostelec nad Orlicí, Veselí nad Lužnicí - Mezimostí, Praha - sportovní letiště, Holešov, Třebíč, Telč, Čejč, Trnava, Topolčany, Púchov - Beluša, Svatý Kříž nad Hronom, Chynorany, Piešťany II, Lešť, Ivančice, Hranice, Židlochovice, Polička. Kde bylo plánováno?



.


.


.


.


.


6.5.1945 v prostoru kruhové cihelny v Točné přistávala německá letadla. Byla zde pozorovatelna. Podrobnosti na str. 75.

------8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Hned po osvobození se členové modřanské skupiny kterou vedl Jan Haissinger, dali do práce a soustřeďovali letecký materiál po okupantech. Skupina se stala součástí ČNA odbočka Modřany. Zdroj.

Plachtaři z ČNA odbočka Praha-Nusle, která si v bývalých dílnách PO MLL Na Maninách postavila kluzák si ho na podzim 1945 přenesla na Čihadla. 

18.11.1945 začalo na darovaných letadlech létat první letecké družstvo ČNA odbočky Modřany. Instruktorem byl Vladimír Štorch.

he227.JPG (104890 bytes)

Už 5.12.1945 splnili podmínky plachtařské zkoušky B.

V roce 1945 Antonín Půrok rozbil letoun vlečný letoun Po-2. Kdy?


V roce 1946 pronajal ČNA Malou ladu pro pražské plachtaře, organizované podle městských čtvrtí.

Od roku 1946 se budovalo mimo svahového letiště na Čihadle také rovinné letiště na Velkých ladech.

31.3.1946 pak proběhlo slavnostní otevření letiště za účasti asi 7 000 diváků a mnoha oficiálních hostů. Při slavnosti bylo vyřazeno prvních 20 plachtařů vyučených na Točné, z toho 7 plachtařů z modřanské skupiny, mezi nimi Věra Šlechtová-Špačková z Vrchlabí, několikanásobná mistryně ČSR v létání a dlouholetá náčelnice ústřední letecké školy ve Vrchlabí.

Ve statku pod Čihadlem vzniklo Plachtařské výcvikové středisko ČNA Velká Praha, jehož kniha rozkazů podpisovaná Karlem Liskou, S. Pokorným a V. Novákem začínala datem 6.4.1946. Později školu vedl Ferdinand Feireiser, Karel Kuklík a další.

Středisko pořádalo internátní měsíční kursy A a B, v nichž žáci létali na kluzácích katapultovaných gumovým lanem. Plachtaři si pronajali stodolu, ve které hangárovali kluzák Schulgleiter SG 38, dvoumístný větroň DFS Kranich II (Jeřáb) Sem také přivezli motorový naviják, s kterým prováděli navijákové starty.

Samostatně na Točné působily skupiny ze Žižkova, Radotína, Karlína, Nuslí, z Prahy-jih i sever a samozřejmě z Modřan. Ještě v roce 1946 zvládli plachtaři 14 185 startů a splnili řadu výkonnostních podmínek, včetně jednoho stříbrného C.

Ortofotomapa 1946.

Zahájení výstavby hangáru.

Kluzák Schulgleiter SG 38 helo5045.jpg (249948 bytes), hel763.jpg (152511 bytes), naviják helo5048.jpg (264642 bytes), družstvo "béčkařů" helo7772.jpg (198460 bytes). Kdy?

hel562.JPG (121242 bytes) kluzák Schulgleiter SG 38 s gondolou hel563.JPG (150771 bytes), hel564.jpg (295729 bytes), Schulgleiter SG 38 hel565.jpg (93686 bytes), hel566.jpg (61730 bytes), hel567.jpg (56307 bytes), hel568.jpg (51591 bytes), hel571.JPG (157314 bytes), kluzák Peta hel572.JPG (166444 bytes), hel569.jpg (381789 bytes). Kdy?

, . Kdy?


V roce 1947 na Točné konal úspěšný letecký den plachtařů Velké Prahy, kde žižkovská skupina představila renovovaný předválečný větroň Racek 3, který je nyní v Národním technickém muzeu v Praze-Letné. 

25.5.1947 hel570.jpg (35398 bytes), hel573.jpg (183782 bytes), hel574.jpg (148682 bytes), hel575.jpg (488576 bytes). Větroň Grunau Baby IIb OK-8470 he228.JPG (71209 bytes). Kdy? Větroň DFS Olympia Meise OK-8406 he229.JPG (124901 bytes). Kdy?

Na Točné létali a zastávali vedoucí funkce mnozí významní předváleční sportovní piloti, například J. Pitrman, A. Korda, J. Špitálský, K. Buriánek, K. Kuklík, F. Kantor, V. Rodovský a řada dalších.

V roce 1947 na Velkých ladech, nynějším letišti Točná byl dostavěn hangár. Plachtaři přivezli dřevěnou trofejní budovu z Ruzyně (to byl druhý hangár s učebnou a restaurací ) a také materiál z letiště na Čerčanském chlumu 530 m n. m. (okres Benešov). Výstavbu, která probíhala i v dalších létech, řídil V. Koubík a podíleli se na ní všichni. Po několika pokusech byla vykopána studna. Vybudovala se elektrická přípojka.

V roce 1947 byl dokončen horní hangár č. 1 a chata pro hlídače, polní telefon a nářadí. Mez uprostřed letiště byla po kouskách odkopávána.

7.9.1947 získala Točná první motorový letoun pro vlečení větroňů Po-2 Kukuruzník.

Létal zde i světově známý plachtař Svatopluk Rodovský se svým motorovým Piperem L-4H. Po svém útěku do USA létal až do stáří 80 let. Byl prvním československým plachtařem, který splnil podmínky k držení odznaku stříbrného C.

Rudolf Novák z Nuslí létal na Točné se svým letounem Piper L-4H OK-YHI (do leteckého rejstříku zapsán 10.7.1947, vymazán 1951). Zdroj.

Modřaňák František Tůma v roce 1947 splnil poslední podmínku k získání stříbrného C přeletem na větroni typu Grunau Baby IIb z Točné do Mladé Vožice (okres Tábor). Provedl také jako první Modřaňák looping na Grunau Baby IIb.

Bývalé dílny PO MLL Praha Na Maninách byly přemístěny na letiště Točná. Kdy? Objekt dílny byl zkrácen.

12.12.1947 Ministerstvo dopravy schválilo letiště pro provoz motorových letadel.


14.1.1948 byla střecha pokryta lepenkou, udělán škvárový čtverec pro Téčko a upravována lesní cesta pro auta.

V lednu 1948 se začali přípravy, vyměřování a kopání základů pro druhý hangár, který byl nalepen na první.

V lednu až březnu 1948 plachtaři přivezli žižkovský vojenský dřevěný barák z Mezihoří (okres Benešov) na letiště Točná. Zatím byl jen uskladněn.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

25.3.1948 betonování základů a podlahy hangáru.

Vztyčování mezivratového sloupu hangáru II .

Stavba hangáru II .

26.6.1948 Jaroslav Špitálský, náčelník Plachtařského odboru Aeroklubu Praha, odstartoval s větroněm Olympia OK-8491 pomocí navijáku. Vzlet ale provedl s otevřenými brzdícími klapkami. Přistání do stromů. Letec zraněn a už se k létání nevrátil. Dne 29.3.1949 odstoupil z funkce náčelníka PO AK Praha.

Vždy o prázdninách (od kdy?) se jezdilo do Nesvačil u Benešova. Tam byli točenští plachtaři přeškolováni na větroň Grunau Baby II. Bohužel jednou Bejbinu před kurzem někdo rozbil a plachtaři se museli vrátit na Točnou, kde kurz dodělali. Podrobnosti.

Na letišti Točná bylo v poválečném nadšení letecky přeplněno. Členové ČNA odbočky Modřany se proto dohodli se členy ČNA odbočky Radotín a ČNA odbočky Zbraslav že na polích mezi Zbraslaví a Radotínem vybudují letiště o rozměrech větších než 1 km. Jejich nový aeroklub se jmenoval ČNA Modřany, Radotín, Zbraslav. Letiště Radotín - Zbraslav.

Na podzim 1948 byly dostavěn hangár č. 2, které stojí do dnešních dnů. Na letišti bylo asi 30 letadel.

V roce 1948 dostala Točná nový název - Aeroklub Praha, plachtařský odbor, letiště Točná u Modřan. Kdy?

V zimě 1948-49 vybetonována plocha před hangárem II.

V roce 1948 zrušen nájem na Malou ladu.

3.11.1948 přijel asi na deset dnů buldozer, který cesta na mezi přes celé letiště zrušil, částečně letiště urovnal a projel a rozšířil lesní cestu do Komořan.


Na jaře 1949 vybetonována plocha před hangárem I.

V roce 1949 byl dokončen hangár č. 3, kancelářemi a skladem. Byl zaveden elektrický proud a telefon. Zároveň probíhaly úpravy plochy. Ubytovnou se stal smontovaný dřevěný starý vojenský barák z Mezihoří.

O Velikonocích 17. a 18.4.1949 létalo ve stoupáku nad letištěm osm větroňů.

Po velikonocích 1949 zahájení práce na výkopu základů a v létě 1949 byl třetí barák pod střechou. Byly v něm ubikace pro účastníky kurzů, pro správce letiště i pro instruktory, malá kuchyně, dvě garáže pro auta a jedna garáž pro transportní vozy.

V roce 1949 vznikla na Točné soutěž pražského aeroklubu, nazvaná Memoriál F. Pitrmana. Kladla si za cíl růst plachtařských výkonů a inspirovala vznik Celostátní plachtařské soutěže.

22.6.1949 letoun K-65A od Letecké hlídky Bezpečnostního letectva z Ruzyně.

Ortofotomapa 1949.

V září a říjnu 1949 se pracovalo na oknech a dveřích třetího baráku.

Vykácena část lesa u studánky. Rozměr letiště se prodloužil téměř na 1 000 m.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

V roce 1950 po dvou neúspěšných pokusech vykopána 11 m studna.

Postavena benzínová stanice poblíž hangáru II. Postavena zděná garáž. V přístavcích u hangáru III vznikla opravářská dílna a sklad součástí

Tmavomodrý prototyp větroně Zlín Z 125 Šohaj OK-8740 v. č. 101 .

Soutěž Memoriál F. Pitrmana přispěla k tomu, že v roce 1950 ulétli Točeňáci 13 třistakilometrových přeletů a 87 z nich mělo odznak stříbrného "C". Soutěž zanikla až na začátku sedmdesátých let - škoda.

Koncem roku 1950 plachtaři byli vypovězeni z žižkovské dílny.

Od roku 1950 název Aeroklub průmyslových závodů Praha, plachtařský odbor. Působily tu skupiny - závodní organizace APZ Auto Praga a také APZ Jawa Pankrác. Názvy?

V továrně Auto Praga byli zaměstnáni plachtaři: Koza, J. Pitrman, Hradecký, Blecha, Pokorný, Jarolím a později Kantor.


11.2.1951 se konala první konference Aeroklubu průmyslových závodů Praha ve Slovanském domě.

1.4.1951 byly odvezeny poslední dvě fůry.

3.6.1951 vrtulník XE-II-C je předváděn na Baních, na letišti Zbraslav - Radotín, v Chuchli (přeskakoval překážky na závodišti) a na letišti Točná. 

26.8.1951 plachtařský letecký den APZ Auto Praga.

V roce 1951 splynula s točenským aeroklubem jako poslední samostatně působící Žižkovská skupina ČNA, která do té doby měla objekty v Kapslovně na Žižkově. Majetek jednotlivých skupin byl soustředěn a využíván na Točné.

Na začátku padesátých let měli sportovní letci na Točné a na letišti Zbraslav-Radotín patrně neopakovatelně velké množství letadel. Tak v roce 1951 uváděl soupis na Točné:

kluzáky: 1x Z 23 Honza, 1x ŠK 38,

větroně: 5x Grunau Baby II, 3x Z 24 Krajánky, 2x DFS Olympie Meise, 7x Z 25/125 Šohajů, 4x LF 108 Luňáky, 2x DFS Weihe Vážky a 1x výkonný větroň FVA 10b Rheinland Šídlo. Celkem 26 bezmotorových letadel. 

K tomu 2 navijáky (Rhön a Ford), 2 automobily (Austin a KDF), dále pak 2 letouny C-104 a 2 Piper L-4.


Když pak v roce 1952 vznikl Dobrovolný svaz lidového letectví (DOSLET), soustředili se na Točné plachtaři (název APZ Auto Praga Vysočany)? a na letišti Zbraslav-Radotín piloti motorových letadel (název APZ Jawa Pankrác?

V roce 1952 dřevěná plachtařská dílna MLL v Libni, Na Maninách, byla převezena na Točnou. Dodnes se jí říká balírna, protože v padesátých létech sloužila tehdejšímu parašutistickému odboru k balení padáků. Pro svůj historický význam by si určitě zasloužila renovaci a proměnu, nejlépe v plachtařské muzeum.

V roce 1952 do aeroklubu přišli někteří plachtaři ze zrušeného aeroklubu Říčany.


Od ledna 1953 nastalo období Svazarmu a obě letiště byla zařazena do jeho struktury. Točná zprvu pokračovala jako plachtařská základna a na radotínském letišti probíhaly intenzívní kurzy motorářů do konce roku 1954, kdy bylo letiště zrušeno.

V dobách plachtařských tu létali například ing. J. Haissinger, A. Bouček, F. Fous, V. Charouzek, K. Kopr, J. Kozderová, O. Krulišová, B. Krupka, M. Plesl, L. Rous, S. Říha, A. Šafránek a mnozí další, v dobách motorářských ing. L. Bezák, ing. J. Kobrle, V. Pikrtová, dr. J. F. Šára, jako instruktoři F. Dvořák, K. Jiskra, V. Pohořelý, V. Pikrt, F. Vosyka, J. Vycpálek, atd. Soupis, známých aviatických jmen by to byl velmi dlouhý. 

Ortofotomapa 1953 a 2010.

Zlín Z 281.169 OK-AUY , v zimě 1953.


 

 Větroň VT 425 v. č. 0416 od 28.11.1955 OK-5369  he230.JPG (83053 bytes). Kdy?

 

11. protiletadlový raketový oddíl umístěný na kopci Čihadla.