Letouny Arado Ar 96, Ar 396 u nás, jejich výroba u nás a co se podařilo po válce využít

Slovenské Ar 96

21.11.2023

V roce 1938 zalétán Ar 96 V1 s motorem Argus As 10 C o výkonu 176 kW.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

1939

1940

V roce 1938 zalétán Ar 96 B s motorem Argus As 410 A 1 o výkonu 342 kW.

Od července 1940 výroba v továrně Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice Avia AG für Flugzeugindustrie, Prag-Letnian či AVIA A.G. Flugzeugindustrie, Werk Prag VII v Čakovicích. Zálety na letišti v Čakovicích.

Automobilka ASAP Reichswerke Hermann-Goring A.G v Mladé Boleslavi vyráběla části ocasních ploch Ar 96.

Firma Pantof v Praze-Radotíně (Vrážská 1562/24a). Výroba podvozků pro letouny Ar 96 a Ar 396.

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích vyráběla motory Argus Motoren As 410 A 1 pro Ar 96.

, Kdy?

1.8.1940 přilétl z Brandenburgu německý zkušební pilot Hagenburg. Ten zaškolil pilota Zemánka.

5.8.1940 zalétal František Zemánek s Hagenburgem první vyrobený letoun Ar 96.4001.

Letouny zalétávali piloti Zemánek, Široký, Kraus, Janča, Dünzer, Schleicher, Meinecke, Wittgrefe, Fischer, Hil.

Letecko-technický zkušební ústav (LTZÚ) Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (FVA Prag Letnan) v Letňanech prováděl letové testy Ar 96 B "PH+GN". Srovnávací zkoušky výkonů a vlastností originálního německého kusu s letounu vyrobeného v Avii. Dále se jednalo o lety k ověření vlastností při minimálních rychlostech a přetažení. Kdy?

1941

11.2.1941 se zabil František Zemánek na letounu Avia B.71.213 "SE+FU". František Zemánek zemřel v nemocnici, kontrolor Soldán zraněn. Vybočení při vzletu a náraz do zaparkovaného letounu Ar 96 B-1 WNr. 4062 a poté do betonové zdi. Letoun byl zničen.

19.8.1941 německý zkušební pilot Hagenburg zalétal Ar 96.4065 a zaškolil piloty Širokého a Kraus

8.11.1941 nehoda Ar 96 B WNr. 4312 "VH+OL" při záletu na letišti Čakovice.

Ar 96 B WNr. 394356 "DQ+YD" vyrobený v Avii a zalétaný 4.12.1941.

1942

Flugzeugwerke Eger GmbH (F. W. E) v Chebu opravy Ar 96.

1943

Od února 1943 do konce války opravy Ar 96 v AVIA A.G. Flugzeugindustrie, Werk Kunowitz.

Od konce roku 1943 výroba Ar 96 továrnou Letov, čs. továrna na letadla v Letňanech Flugzeugwerke Letov A.G., Prag. Zálety na letišti v Letňanech. Historie.

Trupové přepážky a přední část trupu a další součástky vyráběl pobočný závod Werk I v Pečkách Pečkách (Velim) (okres Kolín). Vyrobeno minimálně 512 kusů.

, Ar 96 B "??+DJ".  Kdy a kde?

1944

Už začiatkom roku 1944 začali zo spolupracujúcich tovární v Nemecku, Poľsku a v Dubnici prichádzať dodávky podzostáv lietadla Ju 87 D-5, ktoré sa v Tenčianských Biskupiciach montovalo, s postupne stúpajúcim podielom tunajšej výroby.  Vyrábali aj dielce pre lietadlá Ar 96 B. V tomto období sa zmenil názov na Továreň na dopravné prostriedky, úč. spol. a podriadili ju výrobnej skupine s priamym riaditeľstvom firmy Hermann Göring Werke v Dubnici.

V Hostýnských vrších u Rajnochovic (okr. Kroměříž) 11.10.1944 také těžce havaroval dvoumístný cvičný letoun Arado Ar 96 B WNr. 450673. Během vyhlášení poplachu si jej na továrním letišti v Praze kolem 16.00 h „osedlali" dva čeští pracovníci letecké továrny Avia. Po startu s ním zamířili na povstalecké Slovensko. Aby unikli pozornosti, volili let v malé výšce, což se jim však stalo osudné. V důsledku špatné viditelnosti vrazili do terénní vyvýšeniny. Předválečný pilot, Josef Kužela, který seděl za řízením, při havárii zahynul. Jeho „spolucestující", Jiří Matička utrpěl vážná zranění. Na gestapu měl co vysvětlovat, ale hájil se tvrzením, že jej Kužela unesl.

V roce 1944 začalo Německo mít citelný nedostatek strategických surovin. Proto bylo vypsáno mnoho technických zadání na modifikaci zavedených typů letadel, v kterých by se co nejvíce nedostatkových surovin nahradilo dřevem a plátnem. Tak vznikl i projekt cvičného letadla Ar 396. Koncepce letounu se velmi podobala úspěšnému a velmi rozšířenému Ar 96 B. Konstruktéři použili kov pouze na část trupu s kabinou, zbytek konstrukce byl dřevěný. Tvary byly zjednodušené, aby výroba nebyla zbytečně náročná. Mateřská firma předala projekt do Francie do továrny SIPA u Paříže. Po vylodění Spojenců byl tento závod ohrožen a proto se výroba přesunula do továren Avia a Letov v Praze. Zde také došlo k zalétání prototypu Ar 396 s motorem Argus As 441.

Finální montáž v závodě Letov A.G. Werke I.

Střední část trupu, svařovaná z ocelových trubek a potažena tenkým ocelovým plechem, měl vyrábět pobočný závod v Pečkách (Velim) (okres Kolín), kovový centroplán křídla v Avii a zhotovení dřevěných částí bylo zadáno: 1) zadní část trupu u firmy Mráz v Chocni, která už v roce 1943 postavila na 50 zadních částí, 2) pro výrobu dřevěných částí křídla měl být u nábytkářské firmy Thonet-Mundus v Koryčanech (okres Kroměříž) zřízen pobočný závod patřící pod Avii. Vyrobeno asi jen 12 kusů se známými sériovými čísly.

Firma Ing. Th. Petera und Sohne, Fahrzeug- u. Flugzeugwerke ve Vrchlabí zahájila výrobu křidélek a přistávacích klapek pro letouny, kryty do pilotní kabiny.

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích vyráběla motory Argus Motoren As 410 MA pro Ar 396.

Vyzbrojená Ar 396 "NS+OA".

Ar 96 "KO+OO" do opravy

1945

1.2.1945 v Avii zalétl Široký první Ar 396 WNr. 460003.

16.2.1945 nehoda letounu Ar 96 B-1.0192 v AVIA A.G. Flugzeugindustrie, Werk Kunowitz. Pilot Finkendei přišel o nohy a druhý člen posádky Čech Korčák zahynul.

28.2.1945 zalétl Janča poslední Ar 96 WNr. 451060 a vojenský pilot s ním odlétl 13.3.1945.

8.3.1945 jsou zaznamenány poslední tři starty německých Ar 96 v AVIA A.G. Flugzeugindustrie, Werk Kunowitz.

12.4.1945 odlétl s vojenským pilotem poslední letoun Ar 396 WNr. 460041.

16.4.1945 zalétl Kraus poslední Ar 396 WNr. 460042.

Výroba Ar 396: 46 ks vyrobil Letov, 12 ks Avia, 234 po válce ve Francii.

27.4.1945 v 7 hod. u Strunkovic nad Blanicíc (okres Prachatice) nouzové přistání letounu Ar 96 B "50" od V./Erg. JG 2 z Plzně.

5.5.1945 povstalci obsadili letiště Čakovice a v 15.57 hodin odstartoval Ar 396 WNr. 460042 "RT+WT" s čs. označením nad Prahu. Piloti Janča a Kraus s ním provedli průzkumný let nad Prahou, spojený se shozem letáků.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

, , .

Plzeň. Ar 96 pod křídlem He 111 .

Kralupy nad Vltavou. Ar 96 .

Polní letiště Jezbiny u Josefova (okres Náchod). Nezničené Ar 96 a Bü 131 . Od 9.5.1945 letouny střežili hasiči z Černožic, později malá jednotka Rudé armády s velitelstvím v Josefově.  Letouny AR 96 , hlídané AR 96 s československými znaky . Později přelétly do Hradce Králové.

Diskuze nad poválečným provozu typu.

23.5.1945 Avia informuje VL MNO o možnosti pokračování výroby nebo zavedení nové, a nabízí zajištění výroby 60 letounů Arado Ar 96, provádění veškerých oprav letadel všech typů spojeneckých i kořistních, automobilů a pancéřových vozů spojeneckých i kořistních. Dokonce je nabízena i možnost výroby celých draků proudového letounu Me 262 za předpokladu dodání materiálu a dílenských podkladů, a v součinnosti s ostatními závody i výrobu motorů pro tento typ.

V červnu 1945 při velitelství 1. čs. smíšené letecké divize vznikla Cvičná a dopravní skupina s letouny dvouplošníky Fw 44 D, Po-2, jednoplošníky Bü 180, Bü 181, Kl 35 D, Fi 156 C, Ar 96 B, W.34, dvoumotorovými Fw 58, Si 204, třímotorovými Ju 52, Ju 352 A-1 Herkules,  a dalšími. Velitel kpt. Ing. Vladimír Šimůnek. , . Provoz až 27 letounů do 31.7.1945.

26.6.1945 učinilo VL leteckému průmyslu výzvu k dodání letounů pro uspokojení první potřeby za účelem zahájení výcviku. Požaduje se v ní mimo jiné 70 letounů C 2 (Arado Ar 96), z toho polovina během června 1946 a zbytek v červenci 1946.

Dále MNO nárokovalo 92 letounů C 2. Prvních 16 kusů do konce října 1946.

29.8.1945 v továrně Rudý Letov, čsl. továrna na letadla byl zalétnut první letoun C 2. Do dubna 1946 bylo vyrobeno 35 letounů.

13.9.1945 vojáci přidělili typu kód C 2.

Za rok 1945 vyrobeno 25 letounů C 2. Do ledna 1946 bylo vyrobeno ještě 9 letounů.

1946

Od 15.1.1946 Automobilové závody, národní podnik, závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel).

23.5.1946 v Kunovicích Petr Široký zalétal první letoun opravený po válce C 2.

1947

1948

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

1949

1950

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

1951

1952

1953

1954

1955

Ještě v roce 1955 používala Průmyslová škola strojnická Mladá Boleslav, letecká větev, jako učební pomůcku trup letounu Ar 396 , . Od kdy?

1956

1957

1958

Muzeum.