Letecké palivo a oleje

16.08.2026

Historie rafinérského průmyslu v Česku.

MAPA.

Bitva o palivo. Od 12.5.1944 ničení rafinérií v Československu.

 

od února 1914

Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest v Bohumíně vyráběla letecké palivo pro bojující armádu v Haliči?

od října 1914

od listopadu 1916

helo6411.jpg (175589 bytes) Hansa-Brandenburg C. I (U) 67.48 od Flik 39 se zatřeným označením na letišti Gyimesburg.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1920.

Po vzniku Československé republiky zůstaly na jejím území rakouské rafinérie: Rafinérie David Fanto a spol. - Pardubice, Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest - Nový Bohumín, Přívozská rafinérie minerálních olejů - Přívoz, Rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. - Kralupy nad Vltavou, Rafinérie minerálních olejů Šumperk, Kolínská rafinérie petroleje - Kolín a na Slovensku „Apollo” Mineralöl-Raffinerie A. G. - Bratislava. Zdroj. Kde se vyrábělo letecké palivo?

od 1920 do 27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Rokem 1922 přechází bohumínská továrna do rukou nové akciové společnosti Odra, Mineralölindustrie A. G. Oderberg Odra - průmysl minerálních olejů, a. s. Bohumín. Továrna znovu začala vyrábět rafinovaný petrolej, letecký benzín a mazací oleje. Zdroj.

Továrna moderních čerpadel "Ing. Hejduk & Faix", Praha - Vysočany, Na Harfě (HEFA) od roku 1924 vyráběla aparáty pro měření paliv a olejů, úplná zařízení na uložení benzinu, přístroje pro dopravu hořlavých tekutin a všechny podobné instalace.

Od 20. let sklad paliva u obce Domašín (okres Benešov), který měl kolem stovky nádrží o objemu 100 m3, tj. kapacitu asi 10 000 m3, tedy 10 milionů litrů pohonných hmot. Zdroj. Zdroj.

Kdy byly vybudovány sklady paliva?

 

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1928 bratislavská obchodní společnost Apollo-Nafta získala Rafinérie minerálních olejů Šumperk.

V roce 1930 výroba v rafinérii Odra - průmysl minerálních olejů, a. s. Bohumín byla z konkurenčních důvodů zastavena.

V polovině třicátých let výroba v rafinérii Rafinérie minerálních olejů Šumperk byla ukončena.

Československé vojenské letectvo na konci 30. let používalo standardizovaný letecký benzín Letecká Bi-Bo-Li nebo Bi-Bo-Li letecké (jaké je oficiální označení?) (benzín, benzol, líh) pro všechny typy letadel (ostatně jako většina vyspělých států). Jednotně používaný letecký benzín měl tyto vlastnosti: Zdroj.

1) Oktanové číslo: 85
2) Složení: Letecký benzín: 50 %, Benzol: 20 % a Etylnatý líh 30 %. Název Etylnatý líh je zastaralý název pro Etanol (ethylalkohol). Již z pohledu na složení je zřejmé, že naše předválečné vojenské letectvo používalo příměsi alkoholu.

Benzín byl na naše území dovážen z Rumunska. Pravděpodobně pocházel z ropných nalezišť v Ploesti, ale toto z dostupných zdrojů nejde potvrdit. Základní rumunský benzin, používaný k výrobě československého leteckého benzínu, byl vyrobený destilací. Jeho oktanové číslo se pohybovalo zhruba v rozmezí 65-66 oktanů. Tento benzín se používal jako základní pro výrobu. Dále se vyskytoval speciální (jakostní) letecký benzín, vyráběný rovněž destilací, s oktanovým číslem 72-75 oktanů. Ten byl získáván z kvalitní vybrané suroviny. Tento základní benzin se poté upravoval. V tomto bodě byl tento benzin specifický, neboť Československo bylo jednou z mála vyspělých zemí (možná i jedinou), které nepoužívaly ke zvyšování antidetonační odolnosti tetraetyl olova (alespoň ne běžně). Zde je možno uvést jednu částečnou výjimku, kterou představoval německý letecký benzín. Československý letecký benzín byl tedy benzino-benzolo-lihovou směsí. Těchto směsí bylo zkoušeno více a nakonec byla jako standardní letecký benzin vybrána směs s výše uvedeným poměrem. Vlastnosti paliva se poměrem jednotlivých složek výrazně mění.

Stíhačka B 34, průzkumný Aero A 100 s motory Avia Vr 36 o výkonu 559 kW létaly na směs: benzín : benzol v poměru 70 : 30.

Letouny Avia Ba 122, Letov Š 50, Tatra T 126 motor Avia Rk 17 o výkonu 309 kW létaly na benzín 85 oktanů.

Stíhačka B 534, průzkumný a bombardovací B 71 s motory Škoda HS 12Ydrs či Avia HS 12Ydrs o výkonu 625 kW létaly na směs: benzín : benzol : líh v poměru 60 : 20 : 20. (Rozpor s tabulkou níže.)

Letecká automobilová cisterna typu ? na letišti Ruzyně.

, .

Letecká automobilová cisterna vzor 37 na podvozku automobilu Tatra 85 byla vyrobena ve 224 kusech. Čerpací, měřící a filtrační zařízení firmy Hejduk a Faix, čerpací pumpa od firmy Wikov. Čs. armáda dostala 168 cisteren.

Zdroj.

Zdroj.

Zdroj.

K 1.3.1938 měla čs. armáda 4 letecké cisterny Praga, 74 leteckých cisteren Škoda, 135 leteckých cisteren Tatra a 16 leteckých cisteren od ostatních výrobců. Celkem měla 229 leteckých cisteren.

Pokud jde o letecké pohonné hmoty, přímo u letky byla tzv. mobilizační dotace, která měla stačit pro první vedení bojové činnosti. Další zásoba leteckých pohonných hmot byla připravena v železničních cisternách někde poblíž místa dislokace letky. Konečně záloha leteckých pohonných hmot byla umístěna ve čtyřech velkých podzemních nádržích. Obecně se udává, že celkové množství těchto pohonných hmot mělo stačit na dva měsíce.

Pro zajištění hladkého průběhu činnosti cizích leteckých jednotek měly být na letištích předem uskladněny pohonné hmoty, přičemž se počítalo s měsíční spotřebou 550 000 litrů leteckého benzínu u každé peruti. Čs. letecké palivo: Bi-Bo-Li letecké (benzín, benzol, líh). Cizí vojenská letadla by na tuto směs nelétala.

V dokumentech pojednávajících o přípravách příletu francouzských letadel se hovoří o leteckých pohonných hmotách (LPH), ricinovém oleji, minerálním oleji a dalších látkách. Je tam uvedeno, že pohonná látka musí mít min. 85 oktanů.
Pro letiště Chrudim se uvádí 4 podzemní sklady LPH a 2 podzemní sklady minerálních olejů. Mělo letectvo zásoby jiných směsí či čistého benzínu a s jakým oktanovým číslem pro případný přílet cizích vojenských letounů?

Polní letiště Měnín v září 1938.

V septembri 1938 sa začala skúšobná výroba v rafinérii Dubová.

Zásoby leteckých pohonných hmot koncem září 1938: ve 4 podzemních skladech bylo téměř 20 milionů litrů pohonných hmot, což spolu se zásobou v rafineriích mělo stačit na 2 měsíce války. Z údajů však není jasné, zda ve skladech byl letecký benzín nebo už Bi-Bo-Li.

Sklady?

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Kfz. der Wehrmacht. Cisterny měly kód Kfz. 384 a Kfz. 385.

Těsně před válkou zahájení hromadné výroby leteckého vysokooktanového benzínu v USA a GB. Od kdy v Německu?

Německý letecký benzín B4 s oktanovým číslem 91/100, C3 s oktanovým číslem 95/120. První číslo je oktanové číslo u chudé směsi a druhé číslo je oktanové číslo u bohaté směsi.

Německý letecký petrolej J2 nebo K1 pro proudové letouny. Od kdy hromadná výroba?

Od 5.5.1939 výstavba komplexu na výrobu syntetických pohonných hmot - hydrogenerační závod Sudetenländische Treibstoffwerke AG (S.T.W.S.T.W.) Sudetská továrna na pohonné hmoty a.s. Taky se používal název Hydrierwerke Brüx neboli Hydrogenační závod Most. Současně Wirtschaftliche Forschungsgessell- schaft mit beschränkter Haftung (WiFo) zahájil výstavbu Grosstanklager"Herbert" u Roudnice nad Labem - sklad v Hněvicích (okres Litoměřice).

Mezi obcemi Bechlínem - Předonínem a Hněvicemi se začaly stavět velké podzemní nádrže na benzin. Byla vykácena část lesů na Hněvickém vrchu. Na těchto stavbách pracovalo až 6 000 lidí, kteří sem byli nahnáni z celých Čech a Moravy. Byli ubytováni ve společných ubikacích, kterým se lidově říkalo "lágry".

Nádrže jsou ležaté, válcové, o průměru téměř 10 m a pojmou 2 000 m3 paliva. Nádrže jsou nýtované, uvnitř opatřeny tenkou vrstvou na bázi speciální betonové omítky sloužící jako vnitřní nátěr. Nádrže kryje kombinovaná vrstva betonu, zdiva a hlíny o tloušťce 5 m a měly odolat i těm nejtěžším tehdy používaným leteckým pumám či dělostřeleckým granátům. Zdroj.

Produktovod z STW: dvoupotrubní dálkovod o jmenovité světlosti JS200 se pokládal v letech 1942 až 1943. Do provozu byl patrně uveden ke konci roku 1943.

APOLLO RAFINERIA MINERÁLNYCH OLEJOV ÚČASTINÁRSKA SPOLOČNOSŤ APOLLO MINERALÖL-RAFFINERIE AKTIEN-GESELLSCHAFT  he551.jpg (136868 bytes). Výroba leteckého paliva?

Na základě Letecké automobilové cisterny vzor 37 také vznikla přívěsná dvounápravová cisterna s označením Tatra 110 o objemu 3 000 l. Dodávány byly především Wehrmachtu a rumunské armádě (24 kusů). Kdy?

Od října 1939 do ledna 1940 fa Hejduk & Faix Praha IX. zprovoznila soustavu tří podzemních nádrží v řadě na letišti Chrudim. První největší benzínová o objemu 50 000 l a další dvě menší, olejové, každá po 5000 l převodového a motorového oleje. Z nádrží byla viditelná pouze příruba pro napojení čerpacích hadic. Před nádržemi se ve vzdálenosti 10 m nacházely elektrická čerpadla, která byla umístěna do podzemního technického prostoru. Tyto soustavy byly na letišti rozmístěny čtyři, což neodpovídalo původnímu návrhu vojenské správy, kde byly zmíněny pouze dvě. První dvě soustavy se nacházely v blízkosti dvojhangáru, a to první 50 m západně a druhá 100 m východně od jeho pozice. Další dvě soustavy byly v půl kilometrové vzdálenosti od dvojhangáru. První znovu západně a druhá jižně.

Od roku 1940 výroba leteckých olejů v Kolíně.

Kfz. 384 doplňuje palivo Ju 87 u města Tenneville v Belgii   Zdroj.

Kfz. 384 doplňuje palivo Ju 88 Zdroj.

Kfz. 384 doplňuje palivo letounu Bf 110 C-4. Zdroj.

Kfz. 384 doplňuje palivo letounu Fi 156 C-3 Trop Storch "TH+AZ" od FFS AB 123 v Chorvatsku v roce 1941.

Kfz. 384 doplňuje palivo letounu Fw 190 od I./JG 54. 

Kfz. 384 doplňuje palivo Ju 352. Zdroj.

Slovenská Letecká automobilová cisterna vzor 37. Zdroj.

 

Letoun Praga E 118 používal na Slovensku směs Letecká Bi-Bo-Li v poměru 50 : 20 : 30. VHÚ Bratislava.

V květnu 1943 byl v STW u Mostu poprvé vyroben letecký benzín.

Co je to za vozík? Letiště Tri Duby. 

SNP

7.9.1944 Bf 109 G-6 WNr. 161725 od Kombinované letky na letišti Tri Duby a Letecká automobilová cisterna vzor 37.

Sovětské letouny spotřebovaly za války 3 000 000 tun benzínu.

Sovětské stíhačky La-5FN používaly minerální palivo R-9 o oktanovém čísle 95 nebo americký 1-T-S dodávaný Američany. Podle Wikipedie to byl benzín 4B-78 (4Б-78) s oktanovým číslem 95.

16.9.1944 velitel pluku na letišti Krosno předal zástupci vrchního inženýra 2 ВА vzorek čs. benzínové směsi Bi-Bo-Li a německého syntetického benzínu B4 s oktanovým číslem 91/100 s prosbou o analýzu.

Ze 17. na 18.9.1944 se uskutečnil  první hromadný let z letiště Jasionka na letiště Tri Duby s přistáním 40 letounů Li-2 od pluků 5 гак ДД. Pro 1. čs. stíhací letecký pluk bylo dovezeny barely s leteckým benzínem R-9 a olejem na prvních 6 dnů. Historie. Podrobnosti o leteckém mostu.

Od 29.9.1944 až do 6.10.1944 bylo nedostatek paliva R-9.

V noci z 6. na 7.10.1944 leteckým mostem byly obnoveny dodávky paliva a střeliva.

V noci z 9. na 10.10.1944 dorazili na Slovensko dva inženýři od 2 ВА s tím, že je možné létat na Bi-Bo-Li s aditivy.

Zkoušky Bi-Bo-Li s aditivy dopadly úspěšně a pluk začal od 11.10.1944 létat.

Podle názoru některých pilotů tato směs mohla mírně snížit výkon motoru a také se stávala, že po 30 až 40 letu se zanášely filtry a motor při větším otevření plynové přípusti vysazoval.

Leteckým mostom bolo pre stíhací pluk dodané: 98 000 kg paliva, 1 498 kg leteckého oleja, 520 kg zmesi pre zvýšenie oktánového čísla.

Tri Duby. La-5FN "02" a Letecká automobilová cisterna vzor 37.

, Štábní rotmistr Alois Huňavý doplňuje palivo stíhačky La-5FN nadporučíka Františka Chábery.

V roce 1945 provoz proudových letounů Me 262 a Ar 234 u nás. Letiště Cheb-východ, Budějovice, Ruzyně, Kbely, Plzeň a Žatec. Letecký petrolej J2 nebo K1 pro proudové letouny. Kde se vyráběl a kde se skladoval?

Ke starosti o protiletadlovou obranu si velké množství operačních strojů vyžadovalo i vyšší přísun paliva. Na začátku dubna 1945 to byl velký problém, protože Luftwaffe v podstatě žila ze skladových zásob. Veškeré podniky vyrábějící letecké palivo už prakticky nefungovaly a pokud ano, bylo nesmírně obtížné dostat ho na místa určení. Právě v tento den vypracovalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) přehled transportů paliva směřujících do jeho lokalit. Dva z nich obsahovaly i palivo J 2, tzn. pro proudové stroje - transport č. 4.489009 s 394 t paliva J 2 z Fraihau u Mnichova směřující do skladu v Domašíně (měl tam dorazit po 11.4.) a č. 4.470018 z Derben se 432 t J 2, také směřující do Domašína (měl dorazit po 10.4.1945). Jenomže, i když bylo palivo na cestě, pro operační jednotky to vlastně nic neznamenalo. Znovu se ukázalo, že přesun operačních jednotek ze severu byl příliš rychlý a naprosto postrádal pozemní zabezpečení. Luftgau-Kommando VIII nebyl schopen reagovat, navíc, když se mu do jeho správy navezlo okolo 50-ti proudových strojů. Například ještě 7.4.1945, kdy už rozhodně existoval záměr přesunu, nedisponoval Luftgau-Kommando VIII žádným palivem J 2! Me 262 mohly nouzově létat na palivo B 4 (po přimíchání oleje), ale i toho nebylo mnoho.

23.4.1945 přesně o půlnoci obdrželo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) důležitý radiogram z vrchního velitelství OKL. Oznamoval, že velkokapacitní sklad paliva v München‑Kraillingu se musí vyklidit (nepochybně z důvodu postupu amerických jednotek k městu) a za tuto akci je odpovědné Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Současně musí zajistit i vyklizení podobného skladu GTL (?) u Neuburgu (asi 70 km severozápadně od Mnichova). Zásoby leteckého paliva do spalovacích motorů a také jejich předpřipravených směsí si měla rozdělit napůl Luftwaffe a pozemní vojsko, látka J 2, také včetně připravených směsí, připadla zcela k dispozici letectvu (šlo o palivo pro proudové motory). Tímto měla být pokryta naléhavá, běžná a minimální spotřeba bojových svazků. S ohledem na dopravní situaci, měla být nadále paliva skladována decentralizovaně, aby mohly být zásobovány všechny operační jednotky Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), Lw.Kdo.4 a Lw.Kdo.West. Závěrečné sdělení bylo všeříkající: "Vyklizením skladů v München-Krailingu a Neuburgu jsou všechny existující rezervy vyčerpány."

Systém zásobování v zápolí Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) ještě stále fungoval a cisternové vlaky byly na cestách. Právě 23.4.1945 informovalo velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) (odbor O.Qu./Qu. 1) štáb VIII. Fliegerkorps (v Hermannstädtel – Heřmanově Městci) a Qu. Luftgau-Kommando VIII (v Praze) o rozdělení dvou transportů do více stanic. Pro zajímavost uveďme, že z transportu Lu.B. 5602 (300 m³ paliva C 3 a 60 m³ paliva B 4) odešlo 60 m³ C 3 do Plzně, 40 m³ C 3 do Prahy a zbytek k VIII. Fliegerkorps na jeho operační letiště. Podobně, z vlaku Lu.B. 5605 (240 m³ paliva B 4), mělo postupně skončit 60 m³ B 4 v Praze, 60 m³ B 4 v Plzni, 60 m³ B 4 na operačních letištích v jihovýchodním prostoru a 60 m³ B 4 v Hradci Králové pro zásobovací lety. Následovala ještě poznámka, že palivo pro velitelské, kurýrní Staffel a operační jednotky Lw.Kdo.4 už je zajištěno. Nějaké palivo pro operační lety tedy bylo k dispozici, rozhodně ale neumožňovalo využití všech letadel ve stavu Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Nicméně rezervy, jak sdělovalo OKL, už nebyly.

Pokračovala akce okolo vystěhování skladu paliva v Kraillingu. V dodatku k rozkazu OKL z 24.4.1945 upřesnil Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) celkové množství látek na místě k 26.4.1945 – 682 t B 4, 233 t A 3, 710 t C 3, 2 500 t J 2, 1 640 t přísad do směsí pro B 4, 2 080 t (předpřipravených) směsí pro J 2 a 420 t nafty pro automobily. Z toho bylo určité množství určeno jako palivo pro automobily pro O.B.West a Gen.d.Dtsch.Lw. in Italien a pro samotné Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) tak zbylo následující: 777 t B 4, 83 t A 3, 710 t C 3, 4 580 t J 2 a 150 t nafty. Paliva B 4, C 3 a J 2 měla být okamžitě přesunuta do příslušných míst, tzn. k operačním útvarům.

Jeden z posledních záznamů o stavech paliva na jednotlivých základnách pochází z radiodepeše Luftwaffenkommando VIII odeslané dvacet dva minut po půlnoci z 29. na 30.4.1945. Popisuje tak stav z 29.4.1945 a je zřejmé, že zásoby byly skutečně nízké. Například Görlitz byl s benzínem C 3 na nule, B 4 zde bylo 21 m³, v Liberci disponovali 39 m³ B 4 a 7 m³ C 3.

30.4.1945 poslední souhrnná zpráva o stavu paliva na letištích Luftwaffenkommando VIII k 18.00 hod., včetně Liberce, Görlitz a Niemes‑Süd. Situace se oproti předchozímu dni příliš nezměnila – v Liberci disponovali 30/7 m³ (B 4/C 3) paliva, v Görlitz pak pouze 17 m³ B 4 a jednotky v Niemes nahlásily pouhé 3 m³ benzínu C 3! Obecně byly zásoby na letištích Luftwaffenkommando VIII téměř vyčerpány a hodnoty z Liberce představovaly jedny z nejvyšších.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Používán německý LBE 100/130.(?)

Od roku 1946 se v Záluží vyráběl letecký benzín LB 78 a LB 95. Zdroj.

Od roku 1946 se v Záluží vyráběl letecký petrolej LRX pro proudové letouny. Zdroj.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Od 15.11.1950 přechod na letecký benzín LBE 95/135 vyráběný v Záluží.

Ten ale leptal vakové palivové nádrže z thiokolu. Tím byly znehodnoceny např. i dva letouny LB-77 (He 219).

V roce 1952 dostávají letištní prapory již větší množství domácích cisternových automobilů. Jedná se o typ Praga RN-C s nástavbou nádrže na 3000 l.

Praga RND C (?) Provoz u 8. slp.

Tatra 128 C.

, . Zdroj.

Tatra 805 C. Zdroj.

Automobilová cisterna 7000 l PH Tatra 111 C pro ČSLA.

, .

Později se v Záluží vyráběl letecký petrolej PL-3 až PL-6 pro proudové letouny. Zdroj.

Přídavné nádrže

Výroba přídavných nádrží z překližky u firmy Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou (okres Jablonec nad Nisou) . Jaký typ?

Nalezená přídavná nádrž v rybníčku u Chodové Plané (okres Tachov) . Jaký typ? Zdroj.

Německá přídavná nádrž . Jaký typ? Zdroj.

Německá kovová přídavná nádrž na 300 l . Zdroj.

Zdroj.

V pozadí přídavná nádrž pro 567 l (150 US gallons) amerických doprovodných stíhačů P-38 Lightning. Zdroj.

Přídavná nádrž kovová a z překližky  . Letecké muzeum Deštná.

24.8.1944 u obce Stříbřec (okres Jindřichův Hradec) pan Trachta  nalezl přídavnou nádrž a uschoval ji na půdě svého dmu v sousední obci Mníšek. Letecké muzeum Deštná.

Patřila sestřelenému Bf 109 G-6 WNr. 165061 "bílá 15" od 1./JG 300. Pilot Uffz. Hermann Berdelmann se zachránil pomocí padáku. Letoun shořel. Letecká badatelna.

Hasiči z obce Chrast (okres Chrudim) posbírali odhozené přídavné nádrže pro 283 litrů (75 US gallons) amerických doprovodných stíhačů P-51 Mustang po náletu na Pardubice v roce 1944.

Obec Matějovec (okres Jindřichův Hradec)

Tri Duby. Přídavné nádrže , , ,

26.4.1945 při útoku na nádraží v Hrobci (okres Litoměřice) se zřítil americký letoun P-51D S/N: 44-72967 od 355th FS, 354th FG, 9th USAA. Dva Mustangy útočily na nádraží v Hrobcích. Útok byl veden od severovýchodu od obce Lounky. Během přibližování k cíli při přeletu řeky Labe odhodil vepředu letící Mustang přídavnou nádrž. Ta zasáhla křídlo druhého stroje. Křídlo se vzápětí utrhlo a neovladatelný stroj se zaryl do vinice těsně u Hrobců. Trup letadla se zaryl až po kabinu do země, pilot 2/Lt Joseph R. Holcomb zahynul. Němečtí vojáci, kteří byli na místě jako první údajně otevřeli kabinu a pilotovi vyndali z kapes dokumenty, čokoládu atd. Letecká badatelna.

Zdroj.

Lodičky?

Zdroj.

Přídavná nádrž 567 l (150 US gallons) amerických doprovodných stíhačů P-38 Lightning .

Zdroj.

 

Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.