11. vrtulníková letka VÚ 2925 Plzeň

21.07.2023

V roce 1974 se utvořila z plzeňské 19. vrtulníkové letky, 311. vrtulníkového roje, příbramské 1. spojovací letky, slánské 1. vrtulníkové letky, klatovské 2. vrtulníkové letky a karlovarské 20. vrtulníkové letky nová 11. vrtulníková letka a 1. spojovací letka, s vrtulníky Mi-1 a Mi-4.

Obě letky byly podřízeny velitelství 10. LA. Přes toto velitelství byly i odborně řízeny, tzn. že byl touto cestou zabezpečován jejich výcvik a provoz. Operačně však byly nadále podřízeny velení 1. A v Příbrami.

V tehdejší době bylo zároveň velmi aktuální politické vedení a řízení vojenských útvarů. Obě letky byly politicky řízeny přes svoje zástupce pro věci politické a předsedy základních organizací KSČ ( ZVP 11. vrlt mjr. Jaromír Šlechta, předseda ZO KSČ kpt. Ondřej Urban, ZVP 1. spoj. letky mjr. Karel Šplíchal, předseda KSČ mjr. Luděk Pašek ) politickým oddělením 9. sld z Bechyně. Je tedy naprosto zřejmé, že hlavní informační kanál, ve kterém se shromažďovaly informace o hodnocení a náladách jednotlivců, skupin či celých kolektivů, směroval až na nejvyšší politické orgány tehdejší ČSA cestou naprosto oddělenou od orgánů velitelských i odborných. V převážné většině bez jejich vědomí.

Pozemní zabezpečení na letišti Plzeň zajišťovala 11. rota letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 5620 11. rlrtz pod velením mjr. Kudrličky.

Velení nové plzeňské 11. vrtulníkové letky přebírá mjr. Pavel Jindra, bývalý velitel zrušené karlovarské 20. vrtulníkové letky. Zástupcem velitele je pplk. Břetislav Anděl, letovodem pplk. Jan Pertl, náčelníkem štábu pplk. Arnošt Bystřický, náčelníkem spojení kpt. Augustin Černický, zástupcem velitele pro inženýrsko-leteckou službu mjr. Miloslav Tichý.

Piloti – mjr. Bohumil Urie, mjr. Josef Rusňák, mjr. Antonín Kubeš, mjr. Josef Čapek, mjr. Jaroslav Křižan, kpt. František Klouček, por. Petr Kormunda, mjr. Miroslav Hromada, npor. Bohuslav Šána, mjr. Jiří Ponocný, mjr. Jaroslav Soukup, mjr. Stanislav Kuthan, kpt. Rudolf Harvařík, por. Ladislav Hulec, mjr. Zdeněk Sloup, mjr. Marcel Sláma, mjr. Jaroslav Kosnar, mjr. Jan Klíma, kpt. Pavel Landa, por. Jiří Šašek, mjr. Pavel Kejla.

Palubní technici – kpt. Václav Kohout, kpt. Vladimír Vaněk, kpt. Ondřej Urban, kpt. Miroslav Bartoš, kpt. Ladislav Rovenský, kpt. Jindřich Krisl, nrtm. Jan Duda, prap. Jiří Veselý, pprap. Bohumír Kučera. 

Dispečer let. provozu – mjr. Bořivoj Lhotský, pplk. František Abramovič

Náčelník letecké povětrnostní stanice – kpt. Václav Vejskal

Padákový instruktor - prap. Karel Milec

Letka je vyzbrojena vrtulníky Mi-4 vždy po čtyřech strojích u každého z celkem čtyřech rojů. Mi-4 byly u letky s úspěchem používány k vysazování čtyřčlenných skupin hloubkového průzkumu a taktických vzdušných výsadků o síle čety nebo roty. Uplatnily se během podpory pozemních vojsk včetně minování apod. Mi-4 mohly sloužit jako nosiče čtyř raketometů RM-130-4 (vždy po dvou na každé straně zavěšených na bočních závěsech) nesoucích celkem šestnáct raket JRRO-130 o průměru 130 mm. Kromě těchto raketometů byl používán raketomet UB-16 se šestnácti raketami ráže 57 mm. Tyto raketomety mohl vrtulník Mi-4 nést celkem čtyři, vždy po dvojici na jednom z bočních závěsů. Používané verze Mi-4 (A i B) měly ve střelišti nastálo nainstalován palubní kulomet AF 12,7 mm s kolimátorovým zaměřovačem. Tento kulomet ovládali a výcvik na něm prováděli palubní technici.

Od jara 1968 u Výzkumného a zkušebního střediska 031 zkoušky průzkumné Mi-4R "9549" (přestavěná v LOT) s fotoaparáty pro svislé snímkování (kamera ve střelišti MRB-21/1818, AFP-02, AFP-21/KT) a šikmé snímkování (kamera v bočních dveřích AFA-100/30, AFP-75/30, AFP-21/KT a dělostřelecký dalekohled TZK). Doplňkové zkoušky v létě 1969. Od srpna 1970 vojskové zkoušky Mi-4R u 50. spojlp a 47. pzlp. Doplňkové vojskové zkoušky na jaře 1974 - měření oxidu uhličitého v kabině vrtulníku. Doporučení k zavedení do výzbroje. Mi-4R sloužila u 11. vrlt v Plzni a u 14. vrlt v Bechyni. L+K 7/23

Mi-4: "0528", "0542", "0545", "0549", "0552", "0891", "1142", "1543", "2543", "3129", "3514", "6127", "8552", "9142", "9542", "9549", ...

Opravy vrtulníků zajišťovaly opravny Plzeň umístěné ve velkém hangáru.

V roce 1975 posílil stav palubních techniků nrtm. Jaroslav Šerý a k letce nastoupili piloti mjr. Milan Vrla, kpt. Miroslav Podskalský, mjr. ing Andrej Piroháč a mjr. ing. Miroslav Janatka a mjr. Jaromír Hájek Fotky.. Do Prahy-Kbel odešel mjr. Pavel Kejla.

K 1.11.1975 byly zrušeny provozní oddělení a nově byly ustanoveny funkce zástupce velitele letky ILS.

V následujícím roce byly rozšířeny personální tabulky o palubního inženýra letky. Prvním palubním inženýrem se stal dnem 15.8.1976 por. ing. Václav Vitvar. K letce zároveň nastoupil mjr. Jiří Horáček, pilot MiGu 21MF (v zápětí k 1.10.1976 přemístěn k 1. spojovací letce ). V létě téhož roku odešli do starobního důchodu pplk. František Abramovič a pplk. Josef Rusňák.

Po úmrtí pplk. Jana Pertla a odchodu pplk. Břetislava Anděla ze zdravotních důvodů z řad létajícího personálu, byli v říjnu 1976 ustanoveni na funkci zástupce velitele letky mjr. Jaromír Hájek a od 1. spojovací letky na funkci letovoda letky kpt. František Dvořák.

Později přišli piloti: - Babka Vladimír, Jogl Jiří, Liška Miloslav, Sova Jindřich, Střecha Josef, Špilka Pavel, Švéda Josef, Vaněček, Vazovan Štefan,  ...

Později přišli palubní technici: Bokroš Pavel, Jungman Jiří, Hančár Milan, Lapák Zdeněk, Starý Jaroslav, Šustr, ..

.

. 

. 

V roce 1979 přichází na Bory pilot Albín Žwak.

V roce 1979 nastupuje do funkce velitele letky mjr. Jaromír Hájek.

. 

.

.

.

.

.

.

.

V roce 1981 jsou někteří piloti a technici vybráni na přeškolení na Mi-24. Pět pilotů a pět techniků odchází do Prostějova. Ve funkci velitele letky se v tomto roce vystřídají mjr. Jaromír Hájek, mjr. František Dvořák a v prosinci mjr. Jiří Horáček.

.

.

.

.

.

V roce 1982 odchází do důchodu pilot Albín Žwak.

15.9.1982 z Prostějova na letiště Plzeň přeletělo dvanáct vrtulníků Mi-24D v rámci odloučené 4. letky 51. vrp s velitelem pplk. F. Dvořákem.

V červnu 1983 disponuje letka šestnácti vrtulníky Mi-4B s výzbrojí, o měsíc později je však devět těchto strojů předáno do Prostějova.

K 1.8.1983 došlo k začlenění odloučené 4. letky 51. vrp do 11. vrtulníkové letky. Letka se rozrůstá o dva roje Mi-24D. Velitelem 11. vrlt se stává pplk. F. Dvořák. Jeho zástupcem byl určen pplk. Jaromír Hájek.

V srpnu 1983 letka získává z Prostějova další čtyřiMi-24D "0142", "0143", "0146" a "0147". Celkem patnáct Mi-24D.

Vysloužilé Mi-4 postupně odcházejí, až jsou v říjnu 1983 ve stavu letky pouze tři. 

Mi-4 "0542" , , , , Mi-4 "1142" , Mi-4 "8???" , Mi-4 "4152" 

V červenci 1984 se personál přeškolil na stroje Mi-24D a Mi-17.

Spojenecké cvičení Štít 84.

Příprava vrtulníku Mi-24D "0100" k letu (přídavná nádrž vytáhnuta z nákladové kabiny) , , , a vzlet kurzem 090 stupňů , .

11.10.1984 na letišti Plzeň se podařilo vyfotit skupinu všech tehdy sloužících typů vrtulníků, .

První tři Mi-17 přiletěly se sovětskými piloty a továrními techniky v říjnu 1984. První zálet Mi-17 v ČSSR byl uskutečněn 18.10.1984 s posádkou Vašin, Bykov, Lapák a Kaminskij.

3.11.1984 přišlo dalších devět Mi-17, z toho čtyři jdou do Prostějova.

27.11.1984 byl pplk. Dvořák nečekaně odvolán z letové akce na velitelství 10. letecké armády. Přelet do Hradce Králové provedl v nočních hodinách „sedmnáctkou“. Tady mu ještě téhož dne přečetl velitel letectva, náměstek ministra národní obrany ČSSR pro letectvo a PVOS, generálporučík Jozef Remek rozkaz, kterým nařizoval 11. vrlt zaujmout do 30.12.1984 se dvěma vrtulníky hotovost PVOS v prostorech 522. radiotechnické roty na ploše Zhůří. 30.11.1984 odlétly z Bor dva vrtulníky Mi-24D s osádkami ve složení Jaššo, Jogl, Sychra a Fryčka, Rajda, Chrebet na Zhůří. Ve 13.00 hodin pak zahlásily zaujetí stanoviště. K 1.12.1984 vrtulníky Mi-24D začali oficiálně sloužit u PVOS z ploch Zhůří na Šumavě (později Kříženec u Plané u Mariánských Lázní), odkud zakročovaly proti vrtulníkům americké 2. vrtulníkové brigády Red Catchers a SA 318C Alouette Astazou - Bundesgrenzschutzu. Zpočátku se směny na Zhůří střídaly vždy v pátek, po novém roce se přešlo na střídání v úterý.

Přehlídky v Praze 1985 se zúčastnilo devět Mi-24D pod vedením pplk. Františka Dvořáka z Plzně. Při nácvicích na tuto událost došlo ke dvěma předpokladům letecké nehody z viny opeřenců. Zbytky peří a krve byly nalezeny po letu dne 30.4.1985 na krytu motoru a jednom listu rotoru. Při letu 4.5.1985 pak zažila osádka mjr. Jašša náraz dvou holubů do čelního skla pilota-operátora.  Ani v tomto případě se však holubi nemohli s pancéřovým sklem Hinda měřit a vrtulník z incidentu vyvázl bez poškození. 

Poslední úkolem letky byla účast na cvičení Družba 85 ve VVP Doupov. Cvičení probíhalo ve dnech 25 až 29.5.1985, přičemž letka působila z letiště Žatec.

V letech 1984-85 byl doplněn počet vrtulníků Mi-24 a Mi-17 u 11. vrlt na stav, který umožnil postavení čtyř rojů Mi-24 a dvou rojů Mi-17. V tomto období u letky sloužilo více než 60 pilotů. Naplněním stavu strojů a mužstva byl dán jeden z rozhodujících předpokladů k vytvoření nového pluku.

K 1.7.1985 se rozšířila 11. vrtulníková letka na 11. vrp s prvním velitelem plk. Skalou.

11. vrlt byla zrušena 31.10.1985.