Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Třebouňský vrch 825 m n. m.

Třebouň Tschebon

MAPA.

03.09.2020

 

, , od prosince 1926 do 1939.

Hláska Hlásné služby.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


Za války bylo vybudováno německou armádou svahové plachtařské letiště na Třebouňském vrchu 824 m n. m. Bylo situováno podkovovitou strání proti jihovýchodu a hřebenem proti západu. Na vrcholu kopce byly dva dřevěné sruby a dřevěná startoviště pro větroně. Startovalo se pomocí gumových lan. Terén byl velmi obtížný pro dopravu větroňů po přistání zpět na start a vzhledem k vyšší nadmořské výšce povětrnostně nevhodný, mraky zakrývaly vrchol svahu. Dokladem je povzdech napsaný na stěně srubu neznámým německým plachtařem – nikdy více Třebouň.


Pilotní zkoušky zde prováděli i žáci chebské letecké továrny.


.


.


.


Letecká hláska-Flugwache? Patřila by pod Flugwachkommando Pilsen. helo8616.jpg (21387 bytes)


Osvobození západních Čech. helo6122.jpg (1392683 bytes) 

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Podle zprávy z 20.9.1945, odeslané na MNO-velitelství letectva, vykonal poručík Rudolf Kůrka prohlídku plachtařského terénu Třebouň s těmito závěry:

Třebouň, kóta 822, 4 km jižně od Toužimi. Terén nachází se západně silnice Plzeň - Karlovy Vary, 45 km od Plzně, 20 km od Karlových Varů. Má tvar obráceného L. 

Za okupace byl zařizován pro školu plachtařskou. Na Třebouni je postavena budova ubikací, kuchyně, jídelna (asi pro 80 osob), menší dílna pro opravy kluzáků bez vnitřního zařízení, budova koupelen a záchodů; dále srub o třech místnostech, jako kantýna se sklepem.

Západní terén má hřeben 3 km dlouhý, táhnoucí se od severu k jihu. Jeho západní svah má velmi mírné klesání s dlouhým předpolím s převýšením 115 m. Středem svahu jde silnice k budovám školy. Jsou tu vybudována tři stanoviště pro start gumovým lanem. Východní svah je příkřejší s převýšením 170 m, délka 2 000 m. Na něm je vymýceno několik míst pro starty. Jejich bližší ohledání nebylo provedeno, neboť trvale pršelo a terén byl příliš rozmoklý, takže nebylo bezpečné se tam dostat. Východní terén má pro start k severu hřeben 2 100 m dlouhý, při převýšení 177 m, s mírným klesáním, pro start k jihu hřeben 1 500 m dlouhý, s převýšením 212 m a prudším spádem. Jsou tu postavena startoviště a zřízen výtah větroňů. Přistávací plocha společná s východním svahem západního terénu je louka tak velká, že by se dala použít i pro přistávání motorových letadel. Celý svah je zalesněn a jsou tam vymýceny plochy pro start a dopravu větroňů a kluzáků. V okolí terénu jsou louky a pole, asi z 80 % majetek Němců, kteří jsou postupně vystěhováváni. Do ubikací jest zaveden elektrický proud z obce Třebouň, vnitřní instalace je vytrhána. Ze školy odvezla československá vojenská posádka talíře, příbory, nádobí a zařízení kuchyně do Toužimi. Byly toho, podle sdělení vládního komisaře pana Stanislava Špeciány z Třebouně, tři nákladní vozy.

Školu může uvésti Plachtařský odbor ČNA odbočka Plzeň ihned do provozu. Potřebné kluzáky a větroně má ve svém hangáru u Plzně (Koterově) v úschově. Jest zapotřebí postaviti prozatímní stan, tak, jako to měli Němci a v nejbližší době postaviti hangár. Podle zjištěných záznamů tam byly prováděny lety, jak terén sám dovoluje, několikahodinové. Škola dávala velmi dobré výsledky. Potřebné pozemky se dají pro školu zajistiti."

Ze 16.9.1945 pochází žádost o přidělení 8 kluzáků:
Odvoláváme se na Váš dopis č.j. 14 037/let 1945, jakož i na návštěvu Vašeho odborníka poručíka letectva Kůrky Rudolfa, který si prohlédl námi projektovanou krajskou školu pro plachtaře na vrchu Třebouň poblíž města Toužimi při silnici Plzeň - Karlovy Vary. Podle názoru poručíka letectva Kůrky je tento terén velmi dobře k navrhovanému účelu způsobilý. Bylo nám tímto pánem doporučeno, abychom neprodleně započali se školením a opravou této školy. Z tohoto důvodu obracíme se na Vás se zdvořilou žádostí, aby nám byly přiděleny tyto školní kluzáky:

Schulgleiter SG 38 v.č. 061 231, 061 695, 061 699, výrobce Flugzeugwerke KÄRNTNER v roce 1943

Schulgleiter SG 38 v.č. 1 704, výrobce H. PAUDER & z., N.v. Den Haag , v roce 1943

Schulgleiter SG 38 v.č. 060947, výrobce H. PAUDER & z., N.v. Den Haag , v roce 1942

Schulgleiter SG 38 v.č. 4. 032, výrobce Dr. Ing. RATHJENS, v roce 1942

Grunau Baby II. v.č. 004 110, 113 a 115, výrobce Edmund SCHNEIDER, Grunau, rok výroby neznám.

Celkem 6 kluzáků a 3 větroně.

Jakmile nám letouny laskavě přidělíte, požádáme ihned Ministerstvo dopravy a techniky o vystavení legitimací k držení letounů a provedení imatrikulace." Podrobnosti.


Plzenští plachtaři z Plachtařského odboru ČNA odbočka Plzeň zde létali v sezóně roku 1946 a 1947.

helo8614.jpg (57806 bytes), helo8615.jpg (55077 bytes), helo8616.jpg (21387 bytes), helo8617.jpg (31233 bytes), helo8618.jpg (45870 bytes), helo8619.jpg (62704 bytes), helo8628.jpg (57943 bytes), helo8629.jpg (33336 bytes), helo8621.jpg (47944 bytes), helo8620.jpg (38393 bytes).

Rokycanští plachtaři s větroněm Grunau Baby II OK-8450 , . Zdroj.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Poté letiště chátralo.


V roce 1949 přestěhovali hangár na svahové letiště u Koterova.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


.


Ortofotomapa z roku 1952 a 2011.

Žluté kolečko je hláska.