MAPA.
19.02.2026
1938 ortofotomapa. (Vlevo obec Červený Újezd, dnes část obce Zbůch.)
Od roku 1949 severozápadně města Dobřan, za řekou Radbuzou (na katastrech obcí jak okresu Plzeň-sever tak i Plzeň-jih) výstavba letiště s betonovou dráhou dlouhou 2 000 metrů a širokou 60 metrů.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Od kdy 3. radarová naváděcí stanice pro nadřízené 1. letecké operační středisko (1.1.1951-1.1.1953).
V podřízenosti měla radarvlak do srpna 1951 v Horažďovicích.
Jaký radar měla poté?
Z Mladé se přesunula 3. letecká stíhací divize VÚ 8271. Pojízdná opravna letounů velitelství 3. lsd. 14. letištní prapor VÚ 5213 pro 8. lsp a 18. letištní prapor VÚ 2494 pro 5. lsp. Kdy?
Začátkem dubna 1952 z letiště Mladá přiletěly první čtyři MiG-15 od 5. leteckého stíhacího pluku VÚ 7750.
V dubnu 1952 v Dobřanech u 3. lsd cvičné navádění na vzdušný cíl, simulovaný letounem LB-77 (He 111). Pomocí sovětského radaru P-3A byla naváděna dvojice stíhačů S-102, pilotovaných kpt. Krejčou a por. Neubergem, ovšem velitelské stanoviště podle operátora radaru vedlo tak, že nejenže cíl vůbec nestřetli, ale přelétli hranici do východního Německa a v prostoru Jeny, kdy už ztratili spojení se svým VS, se zorientovali a otočili kurzem 140 st. zpět do ČSR, kde navázali spojení s letištěm Žatec a pro nedostatek paliva na něm přistáli.
K 1.5.1952 byly zřízena divizní velitelská stanoviště (DVS). Ty měly Radiotechnické stanoviště (RTS). Žatec, Dobřany, Plzeň-Skvrňany, České Budějovice.
Od 1.5.1952 radiolokační stanoviště Radiotechnická stanice Nová Hospoda Plzeň-Skvrňany obsluhovalo obě divize 3. lsd a 22. lsd.
Po přehlídce 9.5.1952 z letiště Mladá přiletěly 10.5.1952 5. lsp a 8. letecký stíhací pluk VÚ 6354.
1.6.1952 zřízena Světlometné četa LUČ.
Na sousedním letišti Plzeň-Skvrňany létaly tyto útvary:
Letecký pluk 51 VÚ 7349 (do 18.8.1952) vyzbrojený letouny C-2 a S-199. který byl určen k ochraně západní hranice do doby, než přijdou proudové stíhačky S 102.
22. letecká stíhací divize VÚ 7357 vyzbrojena pístovými stíhacími letouny S-199 u podřízeného 4. letecký stíhací pluk VÚ 8021 (do roku 1954) a 18. letecký stíhací pluk VÚ 9668 (do října 1953).
45. letecký dělostřelecký pluk VÚ 8671 vyzbrojen několika málo letouny. Od podzimu 1952 se 1. a 2. letka přeškolovala na bitevní letouny Il-10/B-33.
Na letiště Letkov létali plachtaři.
Na letecké střelnici Vysoká u Dobřan, byly znázorněny tehdejší americké bombardéry a stíhačky, na které prováděly cvičné zteče letouny z letiště Plzeň-Skvrňany.
1952 ortofotomapa. Jihovýchodnější část.
1.8.1952 vznikl třetí 20. letištní prapor VÚ 3294 pro 16. lsp.
V září 1952 založen 16. letecký stíhací pluk VÚ 7362.
1.11.1952 u Capartic (okres Domažlice) za špatného počasí zřícení letounu S-102 výr. č. 0706 od 8. lsp. Por. František Tešlár zahynul. Letecká badatelna.
Do 31.12.1952 3. radarová naváděcí stanice. Měla vůbec ňáký radar?
1.1.1953 byla Světlometné četa LUČ zrušena.
1.1.1953 vznikla 3. rota leteckých zabezpečovacích prostředků VÚ 3263. V té době bylo prvořadým úkolem vybudování a rozmístění prostředků LZS podle systému OSP-48. Ten byl orientován ve směru 240°.
1.1.1953 přejmenování na 3. letecká divizní opravna VÚ 5616.
10.2.1953 se po vzletu u Chotěšova zřítil S-102 výr. č. 0220 od 8. lsp. Por. Václav Zapotil zahynul. Letecká badatelna.
10.3.1953 por. Šrámek od 5. lsp sestřelil americký letoun.
25.3.1953 na letecké střelnici Vysoká u Dobřan zahynul por. Rostislav Švanda nedodržel výšku vybrání zteče na pozemní cíl a letoun S-102 trupové značky "MP-12" od 5. lsp zachytil o vršky stromů v okolí. Letecká badatelna.
Až v roce 1953 byl jeden radar P-20 pro DVS postaven na uměle vybudovaný pahorek nazývaný "Mošnův kopec" na letišti Dobřany.
Od kdy Radiotechnická stanice Dobřany pro 3. lsd.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
12.3.1954 por. Voleman od 5. lsp poškodil americký letoun.
V říjnu 1954 se 8. letecký stíhací pluk přemístil na letiště Kbely a 20. letištní prapor VÚ 3294 se přemístěn do Košic. 4. letištní prapor VÚ 5213 zabezpečoval 16. letecký stíhací pluk.
Od 1.11.1954 označení 3. stíhací letecká divize, 5. stíhací letecký pluk a 16. stíhací letecký pluk.
Od 1.11.1954 Radiolokační stanice Dobřany pro 3. sld.
V roce 1955 si piloti S-199 od 3. letky 45. dělostřeleckého leteckého pluku na letišti Plzeň-Skvrňany vymohli odchod k 5. slp.
Podle dokumentu MNO - SL PVOS č. j. 0040214/1955 a jeho hlavní prostředky tvořily: DPRS (dálná) 3 900 m, BPRS (bližná) 950 m před začátkem VPD, KV zaměřovač 1 400 m za koncem VPD. Světlotechnické prostředky tvořily: osvětlovací souprava LUČ-1 a světlomety.
Od 1.11.1955 Radiolokační stanice Dobřany pro 3. sld.
1956 ortofotomapa. Východnější část.
V červnu 1957 pplk. Šimáček, náčelník AK Karlovy Vary nechal dovézt pana Staňka do Přílez, vysadil jej na louce a suše mu oznámil, že ho jmenuje na tomto letišti náčelníkem. V té době "letiště" tvořily jen dva objekty bývalé radarové stanice a jinak nic. Z počátku to pan Staněk považoval za legrácku, ale druhý den dostal nákladní automobil RN s postelí pod plachtou a odjel do Přílez. Tady dostal 30 vojáků z letiště Dobřany, se kterými později postavil hangár, který byl dovezen po železnici z Jičína a dřevěný barák dovezený z letiště Dobřany. Celkovou úpravu VPD prováděl Technický útvar z Bechyně.
1.10.1957 přejmenování na 3. rota pozemního zabezpečení navigace VÚ 3263.
V létě 1958 byl 16. stíhací letecký pluk a 14. letištní prapor VÚ 5213 zrušeny.
1.10.1958 přejmenování na 3. prapor pozemního zabezpečení navigace VÚ 3263.
V létě 1959 z letiště Plzeň se přesunul 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk VÚ 8671 a 30. letištní prapor VÚ 1731.
1.8.1960 vznikla 1. vrtulníková letka pro potřeby velitelství 1. armády.
1961 ortofotomapa. Východnější část.
Od reorganizace 7. A PVOSaL v létě 1961 přešly tyto útvary - 5. stíhací letecký pluk, 18. letištní prapor VÚ 2494 a 3. prapor pozemního zabezpečení navigace VÚ 3263 k 1. sld u frontového letectva - 1. ssmls / 10. LA. V tomto složení i podřízenosti spolu působily do 30.4.1990.
1.9.1961 přejmenování na 31. opravna Dobřany VÚ 2475.
1.9.1962 vznikl 53. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 8722. Zabezpečoval 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk.
1.9.1963 přejmenování na 3. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 3263.
1.9.1963 přejmenování na 53. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 8722.
1.9.1963 přejmenování na 31. letecká vojsková opravna Líně VÚ 2475.
K 1.9.1963 se 1. vrtulníková letka osamostatnila a přejmenovala na 1. spojovací letka VÚ 7711.
Na podzim 1963 se přestěhovala na letiště Plzeň.
.
.
.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
N podzim 1969 byl 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk VÚ 8671, 30. letištní prapor VÚ 1731 a 53. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 8722 zrušeny. Dále jako detašovaná část - odřad 47. průzkumný letecký pluk VÚ 8863.
1970
.
1973 ortofotomapa. Východnější část.
.
.
.
.
.
.
1980
.
Po zahájení provozu L-410 u Škoda air již přestalo vyhovovat letiště Plzeň a díky dobrým vztahům tehdejšího vedení s MNO bylo povoleno využívat vojenské letiště Dobřany. Nejprve jen pro nastoupení a vystoupení cestujících, letouny pak parkovaly v Praze. Později vojenské orgány povolily parkování na pozemku u brány na Novou Ves. Současně Škoda zakoupila pozemek vně vojenského prostoru, kde vybudovala zpevněnou manipulační plochu s podzemní nádrží na benzin, prostory pro letecký personál, cestující, ostrahu a sklad. Také bylo započato se stavbou hangáru, projektovanou na umístění dvou L-610. Pojíždění se provádělo po pojížděčce vedoucí od dráhy do úkrytů pro letouny MiG-21 mezi Novou Vsí a Lhotou. Od kdy? Zdroj.
Od dubna do listopadu 1983 proběhla generální oprava a prodloužení vzletové a přistávací dráhy na 2 450 m.
Video z roku 1984 Pátrací a záchranné zabezpečení letů. Zásah se točil poblíž letiště.
V roce 1985 se odřad 47. průzkumný letecký pluk VÚ 8863 přemístil na letiště Hradec Králové.
1.11.1985 se 11. rota letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 5633 v Plzni přejmenovala na 1. rota letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 5620. Zabezpečovala 1. ltvpz, která se přesunula na letiště Dobřany. Kdy?
1.11.1985 z letiště Plzeň se přesunula 1. letka velení a průzkumu VÚ 3970. Letka měla čtyři vrtulníkové odřady: 1. vro VÚ 8792, 2. vro VÚ 9056, 19. vro VÚ 6812 a 20. vro VÚ 8983.
.
.
Na konci 80. let Koncern Škoda intenzivně využíval svojí leteckou flotilu, kterou tvořily čtyři letouny L-410 a dva L-200. Každý ze šesti pilotů měl roční nálet okolo 500 hodin, byla dobudována báze v Nové Vsi. Zdroj.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
Ve firmě, která byla v této době finančně zabezpečená a vedení plánovalo velký rozmach, vzrostl počet administrativních pracovníků, a byl postaven terminál na odbavování cestujících v Nové Vsi. Zdroj.
Od 5.1990 přešly 5. stíhací letecký pluk, 18. letištní prapor VÚ 2494 a 3. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 3263 spolu do podřízení velitelství 3. dPVOS v Žatci.
Od 1.5.1991 Kryštof 07.
31.8.1991 byl 5. stíhací letecký pluk VÚ 7750 zrušen.
Na podzim 1991 z letiště Plzeň se přesunul 11. vrtulníkový pluk VÚ 5621, 111. letištní prapor VÚ 8475 a 11. rota spojení a RTZ VÚ 6683.
1.11.1991 3. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 3263 zrušen.
1.12.1991 vznikl 111. prapor letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 8475. Z bývalé plzeňské 11. rota spojení a RTZ VÚ 6683 a části dobřanské 3. prapor radiotechnického zabezpečení VÚ 3263.
.
1.1.1993 český 111. prapor letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 8475.
1.1.1993 31. letecká vojsková opravna Dobřany/Líně VÚ 2475.
1993 ortofotomapa východní části s hangárem Škoda air.
1.1.1994 přejmenování na 51. letecká opravárenská základna VÚ 2475.
Na podzim 1994 se 11. vrtulníkový pluk VÚ 5621 přesunul do Přerova.
Na letišti Dobřany zůstal 6. hotovostní roj a Kryštof 7.
V květnu 1995 se z Čáslavi přesunul Letecký zkušební odbor.
V červenci 1995 se LZO přesunul do Českých Budějovic.
Od roku 1996 veřejné letiště.
Škoda Air se pak přejmenovala na Air Plzeň a zbankrotovala. Kdy?
V dubnu 1997 se 6. hotovostní roj přesunul do Přerova.
K 1.10.1997 ukončení údržby na letišti Dobřany/Líně. Přesun do Českých Budějovic.
.
.
Od 1.12.2000 byl zahájen civilní provoz, provozovaný společností Plane Station Pilsen s.r.o., která na základě nájemní smlouvy letiště využívala v letech 2000 - 2024.
Od 1.6.2001 zahájen mezinárodní neveřejný provoz.
.
.
.
.
.
.
.
.
2010
.
.
V roce 2013 Ministerstvo obrany smlouvu vypovědělo, důvodem bylo neplnění řady smluvních podmínek. Ministerstvo podalo postupně tři žaloby.
.
.
.
.
.
.
2020
.
.
V září 2023 soud ministerstvu obrany vyhověl.
11.7.2024 po nabytí právní moci areál na základě rozhodnutí ministerstva převzala nově zřízená organizační složka Letiště Líně LOM PRAHA s. p.
V současnosti provoz Kryštofa 7.
Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.