321. vrtulníkový roj VÚ 3550 Plzeň

12.07.2019

V roce 1961 v Hranicích vznikla 321. těžká dělostřelecká brigáda disponující 2 oddíly po třech palebných bateriích a u každé palebné baterie po jednom kuse pásového odpalovacího zařízení 2P19  pro raketu 8K11. V roce 1963 se kompletně celá brigáda přestěhovala do nové posádky Rokycany. Podřízena byla 4. A (Písek). Kdy se vytvořil třetí oddíl jsem nezjistil. Přezbrojení proběhlo v roce 1972, kdy byly zařazeny do výzbroje kolové odpalovací zařízení MAZ 543 SPU pro raketu 8K14. V roce 1976 byla změna podřízenosti a brigáda přešla pod 1. A (Příbram).

Rakety 8K11 a 8K14 nesly jaderné hlavice ale v té době hlavice nebyly ještě k dispozici na našem území. Proto vrtulníkové roje byly předurčeny jako prostředky pro přísun těchto hlavic od Sovětů. Po roce 1968, kdy SA zůstala na našem území, byly hlavice již k dispozici v blízkém okolí a tak vrtulníkové roje už neměly opodstatnění, tak byly zrušeny. Vrtulníky se běžně u brigád využívaly k služebním cestám, při TC k průzkumu terénu a podobně.

K 1.9.1964 byl na bývalém letišti Plzeň-Škvrňany ustaven 321. vrtulníkový roj pro zabezpečení 321. těžkou dělostřeleckou brigádu plk. Ing. Miroslava Pelouška v Rokycanech.

Roji velel mjr. Radouš Podskalský.

Letovodem roje byl kpt. Marcel Sláma

ZV ILS kpt. Metoděj Lorenc.

Staršina: voják ZS, později rtm. Jaroslav Hraníček.

RTZ: rtn. Petr Zahrádka

Týl: rtn. Jan Stach

Piloti Mi-4 - kapitán vrtulníku npor. Milan Adamík, kpt. Miloš Horák, pilot-letovod mjr. Jaroslav Křižan, kpt. Stanislav Kuthan, kpt. Jaroslav Kosnar.

Piloti Mi-1 - starší pilot kpt. Jaroslav Vaněček, pilot npor. Josef Střecha, kpt. Luboš Houdek.

Palubní technici: starší PT kpt. Milan Šebek, PT kpt. Jindřich Krisl

Technici D+M: kpt. Václav Hůgr, nrtm. Bohuslav Kučera, rtm. Jan Duda

ESV: mjr. Jan Bulka, rtm. Stanislav Šťastník

RV: kpt. Jiří Houdek, rtm. Milan Liščák

Výzbroj: rtm. Jozef Ferenčák

Roj měl 2 vrtulníky Mi-4 a 2-3 vrtulníky Mi-1.

Rozsah úkolů byl zhruba stejný jak u letky. Zatímco letka disponovala kompletním zabezpečením, personálním i materiálním, u roje si museli stačit sami - chyběl vrtulník Mi-1 s dvojím řízením, nebyli instruktoři, funkcionář spisovny, autoparku a další.

Spárka Mi-1 byla dodána v roce 1965, jako instruktoři byli vycvičeni npor. Adamík na Mi-4 a kpt. Vaněček na MI-1, rovněž byla zřízena funkce zástupce velitele, kterým byl jmenován kpt. Horák.

Výcvik se uskutečňoval formou letových dnů a nocí, pokud šlo o náročnější výcvik (lety v oblacích, jeřábování, minování) tak formou kurzů v Bechyni, kde byly rovněž vojskové opravny.

Od 1.9.1965 přechod pod velitelství příbramského ZVO.

.

.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

Po spojenecké invazi se vyhlásil zákaz letecké činnosti a např. udržovací práce, které vyžadovaly roztočení rotoru byly možné jen se souhlasem velitele dělostřelecké jednotky Sovětské armády, která byla umístěna v prostoru Nové Hospody. Projevy nesouhlasu s intervencí se uskutečnily v nápisu "Iditě domoj!", který napsali někteří příslušníci roje s velitelem v čele na betonovou dráhu letiště. Předseda útvarové organizace KSČ (později předseda pohovorové komise, která zbavovala stranu pasivních členů i pravicových oportunistů ..) inicioval  protestní shromáždění s odesíláním rezoluce do plzeňského rozhlasu. Jako zvláštní projev odporu byla následující událost: příslušníci SA se přijeli s cisternou pro vodu. Byli zavedeni do autoparku, kde byl hydrant. Odjeli ale s nepořízenou, nikdo jim neřekl, že příslušný kohout má opačný závit, takže po stržení jeho čtyřhranu odjeli bez vody. Důsledky se projevily po nástupu normalizace v roce 1969.

, ,

Z funkce velitele roje byl odvolán mjr. Podskalský (převelen do Písku), z funkce ZV kpt. Horák, který byl převelen do Bechyně. Pro oba dva to byla jenom přestupní stanice, protože krátce nato byli propuštěni do civilu.  Velitelem byl jmenován mjr. Marcel Sláma, ZV kpt. Jaroslav Vaněček, letovodem roje kpt. Jaroslav Kosnar. V roce 1970 byl propuštěn do civilu Milan Adamík, který při mimořádném hodnocení byl hodnocen z morálně-politických důvodů pro službu v armádě jako nevyhovující.

,  

K 31.8.1974 byl 321. vrtulníkový roj zrušen.

K 1.9.1974 se utvořila z plzeňské 19. vrtulníkové letky, 321. vrtulníkového roje, příbramské 1. spojovací letky, slánské 1. vrtulníkové letky, klatovské 2. vrtulníkové letky a karlovarské 20. vrtulníkové letky nová 11. vrtulníková letka a 1. spojovací letka, s vrtulníky Mi-1 a Mi-4, patřící poté do seskupení Západního vojenského okruhu s přímo nadřízeným velitelstvím 1. A v Příbrami.