----------

21.9.1944

Pluk vykonával svoju činnosť v priestore Vrútky - Martin, bombardoval a ostreloval zhromaždisko tankov a a muničný sklad v Ružomberku, auto kolóny na na ceste Martin - Príbovce - Diviaky. Boli vykonané aj 2 vzlety na poplach proti nepriatelským lietadlám.
Pri tejto činnosti pluk zničil 5 nákladných, 4 osobné autá  a 1 tank. Poškodil 9 nákladých áut, 3 tanky a 1 muničný sklad, 50 %  zúčastnených strojov bolo zasiahnutých palbou OPL malej a strednej ráže.

21.9.1944 pri operačnom lete bol v priestore Ružomberka bol zasihnutý palbou zo zeme stroj ppor. Františka Louckého, ktorý bol ťažko zranený na nohe. Podarilo sa mu vrátiť na letisko Zolná, odkial bol okamžite prevezený do nemocnice vo Zvolene, kde bol nasledujúci den operovaný. Dňa 26.9.1944 bol letecky evakuovaný a následne prevezený do nemocnice v Moskve.

Zbrojíř zavěšuje 50 kg pumy čs. výroby. Zdroj. Od kdy?

----------

22.9.1944

V nasledujúcich dńoch pokračoval pluk v plnení úloh - hliadkovanie, vzlety na poplach, bombardovanie a ostrelovanie vojenských objektov, autokolón, tankov, pechoty, delostreleckých a minometných postavení podla dispozicii velitelstva.

V pátek 22.9.1944 ve 12.15 hod. ppor. Šrom, ppor. Hlučka, ppor. Kocfelda a ppor. Tocauer vzlétla, aby bombardovala a ostřelovala nádraží a vojenské objekty v obci Nemecké Pravno (Nitrianske Pravno, okres Prievidza). Po příletu nad cíl piloti bombardovali nádraží s přilehlými skladišti, nicméně zásahy se minuly cíle a z velké budovy uprostřed náměstí byla pozorována prudká protiletadlová palba. Palubními kanóny ostřelovali také shromaždiště aut na náměstí a lokomotivu nákladního vlaku.

----------

23.9.1944

Špatné počasí.

----------

24.9.1944

Špatné počasí.

----------

25.9.1944

Špatné počasí.

----------

26.9.1944

Špatné počasí.

----------

27.9.1944

Dopoledne ppor. Hlučka s ppor. Kocfeldou startoval pod vedením npor. Stehlíka nad objekty v Horních Hamrech (Horné Hámre), ve kterých měli Němci sklady. Po bombardování začalo několik domů hořet.

Velitel 2. československé paradesantní brigády plukovník Vladimír Přikryl se štábním kapitánem Františkem Fajtlem a nadporučíkem Josefem Stehlíkem. Přikryl přiletěl na Rohoznou 27.9.1944.

Velitel 2. čs. brigády plukovník Přikryl a štábní kapitán Fajtl domlouvají spolupráci obou jednotek.

Pilot podává hlášení veliteli pluku, poručík Sehnal filmuje. Kdy?

----------

28.9.1944

Od svítání byl ppor. Hlučka v pohotovosti s ppor. Šromem, aby se společně vydali bombardovat německé stanoviště velitelství u Jalovce, západně od Ráztočna. Jejich pumy dopadly patnáct až třicet metrů od budovy a ppor. Šrom navíc ostřeloval budovu palubními kanóny.

----------

29.9.1944

----------

30.9.1944

30.9.1944 podporučík Antonín Vendl spolu se štábním kapitánem Janem Klánem odletěli na sovětskou stranu s důležitým vzkazem. Byla to nebezpečná mise, protože v prostoru Karpat bylo opravdu "psí" počasí. Ale oba piloti zvyklí na příslovečné anglické mlhy dokázali bezpečně přistát v Krosnu. Dne 7.10.1944 se vrátili zpět na Slovensko.

Zleva: Dobrovodský, Mráz zahynul 7.10.1944, Řezníček nouzové přistání 18.10.1944, Motyčka zahynul 15.10.1944, Skopal nehoda na Rohozné 7.10.1944, Štička, Tocauer nehoda Zolná 11.10.1944, Kocfelda a slovenský doktor. Kdy?

Výměna kanónů Švak. Uprostřed mládšij lejtěnant Pjotr Stěpanovič Medveděv. Kdy?

----------

1.10.1944

Prvé dni októbra pluk nemohol operovať z dôvodu nepriaznivého počasia (hmla a dážď). Tento čas bol využitý na odpočinok pilotov a vykonanie nevyhnutných opráv strojov ktoré boli poškodené protilietadlovou palbou.

----------

2.10.1944

----------

3.10.1944

----------

4.10.1944

Po miernom zlepšení počasia ktoré nastalo popoludní boli uskutočnené 2 vzlety na poplach.

Start na poplach se prováděl na hvizd píšťalkou. Na toto znamení byly nahozeny motory. Doba nutná pro jejich zahřátí stačila pro přípravu pilota do kabiny. Pilot dostal do kabiny lístek, kde byla napsána nejnutnější data o nepříteli. Podrobnosti dostal radiostanicí RSB. Navádění řídil velitel pluku nebo jeho zástupce přímo z velitelského stanoviště. Seděl vedle orgánů hlásné služby, takže viděl přímo směr nepřátelských letounů. Poté předával už vyhodnocené rozkazy důstojníkovi u radiostanice a ten po tom letounu. Hlučka tak nejčastěji slyšel hlas Rudolfa Borovce, od kterého slyšel upřesňující informace o blížících se letounech. K tomu je nutno dodat, že jen menší část úspěchů našich pilotů šla na vrub těm, kteří proti hlášenému nepříteli startovali z hotovosti. Vzhledem ke stále se zmenšujícímu povstaleckému území a tím stále ochromenější hlásné službě totiž hotovostní letouny obvykle přiletěly do udaného prostoru pozdě. Nejvíce úspěchů bylo dosaženo, když byly letouny již ve vzduchu, ať již na stíhací hlídce, jejichž zavedení Fajtl inicioval, nebo na akci proti pozemním cílům.

----------

5.10.1944

Boli vykonané 3 operačné lety a rekognoskácia letiska Rohozná pri Brezne nad Hronom. Skúšobný let vykonal npor. Chábera so strojom He 72.

----------

6.10.1944

6.10.1944 2 letka 2. perutě (?) (7 letadel)  se přesunula na polní letiště Rohozná u Brezna nad Hronom.

Aj napriek zlému počasiu a na naliehavú požiadavku velitelstva sú bombardované a ostrelované útočiace nemecké jednotky v priestore Kremnica, Svety Kríž a Jalná. Večer bolo pluku tlmočené poďakovanie pozemných jednotiek za zásah a účinnú podporu.

V noci z 6. na 7.10.1944 leteckým mostem byly obnoveny dodávky paliva a střeliva. 

----------

7.10.1944

7.10.1944 se 2 letka (?) (6 letadel) vrátila na Zolnou už bez ppor. Skopala.

7.10.1944 došlo k dalšímu postupu německých jednotek, který si vyžádal účinné akce pluku zvláště v prostoru obce Kremnica. Piloti museli přes nepříznivé počasí (v operačním terénu se držela mlha a nízká oblačnost) nepřátelské pozemní cíle vyhledávat a ničit v členitém horském terénu a ukryté v lesích. Do prostoru byl toho dne vyslán také Stanislav Hlučka ve čtveřici s ppor. Šromem, ppor. Štičkou a rtm. Dobrovodským. Napadli jedno osobní auto, parní válec, trojkolku, autobus a nákladní auto s vojskem. Ppor. Hlučka pak po návratu startoval na další let s cílem ochránit ustupující jednotky v prostoru Jalná – Hronská Breznica. Nepřátelské jednotky zde byly účinně ostřelovány již předchozí čtveřicí npor. Stehlíka. Hlučka sem s ppor. Šromem a ppor. Tocauerem směřoval se stejným úkolem. Trojice bombardovala most východně od Svätého Kríže a ostřelovala nákladní auto a kulometné hnízdo.

7.10.1944 totiž došlo k příletu šesti bombardovacích B-17G Flying Fortressů na letiště Tri Duby, který pluku nebyl ohlášen. Zatímco se na Troch Duboch vykládaly zbraně a další materiál, ve vzduchu hlídkovaly P-51B/C Mustangy od 52nd FG pod vedením Lt. Col. Charelese W. Boedekera (velitel 5th FS). Zatímco většina Mustangů hlídkovala vysoko nad mraky, velitelský červený roj patroloval nízko nad letištěm. Právě v téže době ovšem čtyři La-5FN, které pilotovali npor. Stehlík, ppor. Hlučka, ppor. Štička a ppor. Kocfelda, startovaly podpořit útok 2. čs. paradesantní brigády proti obci Jalná, kterou držela SS Kampfgruppe Schill. Zbrklý Lt. Col. Boedeker v domnění, že jde o čtyři německé Fw 190, vypálil na Štičkův stroj dávku, která jej poškodila na kormidlech. Podle škpt. Fajtla se jeden z Američanů pustil i za Stanislavem Hlučkou, avšak když zjistil, na rozdíl od kolegy, že se nejedná o nepřátelský letoun, vrátil se zpět k ostatním a „souboj“ dopadl naštěstí beze střelby. 

7.10.1944 pri návrate z bojovej úlohy v prestore Kľačany napadli npor. Stehlík a ppor. Kocfelda "bílá 13" skupinu pět strojů Ju 87 útočiacich na povstalecký pancierový vlak. Pre nedostatok munície vykonávali nálety a tým rozrazili nemeckú formáciu. Po nikolkých náletoch spoločne zútočili na vedúci nemecký stroj a zo vzdialenosti 20 m vystrlili zvyšok muície (asi 4 rany). Velitel pluku uznal obom 1/2 zostreleného litadla, ktoré sa zrútilo v priestore Svetého Kríža.

7.10.1944 ppor. Bohuslav Mráz při útoku na pozemní cíle u obce Blaufuss Krahule v úzkém údolí byl sestřelen flakem.

7.10.1944 se vrátil od Rudé armády podporučík Antonín Vendl spolu se štábním kapitánem Janem Klánem.

----------

8.10.1944

Pluk se zaměřil na bombardování a ostřelování nepřátelského vojska v prostoru Svätý Kríž – Jalná a jejich přísunové komunikace, na kterých byl zjištěn velký ruch. Pěchota byla posílena částí 2. čs. paradesantní brigády, čímž se podařilo zastavit postup nepřítele. Letectvu byl proto svěřen úkol ničit ustupujícího nepřítele a povstalecké jednotky podporovat. Mezi prvními k tomuto úkolu odstartovali ppor. Šrom s ppor. Hlučkou. Během hlídkování objevili nepřátelskou kolonu na silnici Janova Lehota – Svätý Kríž. Vedoucí vozidlo zpomalilo a dojíždějící auta dříve roztaženou kolonu smrskla, čímž ulehčila „nejagresivnější dvojici pluku“ práci. Jejich pumy dopadly mezi šest nákladních aut jihovýchodně od obce Lovčica. Prchající vojáci zabíhali do domů vesnice a palbou z oken útočili na letouny. Podle všeho se jim podařilo prostřelit i křídlo Hlučkova Lavočkinu "bílá 24". Kolona byla ještě dvakrát ostřelována palubními kanóny a všech šest aut bylo zničeno. Piloti se poté stáhli do prostoru hlídkování. Poblíž Svätého Kríže však Hlučka spatřil tzv. „rám“, tedy německý zvědný letoun Fw 189 A. Ohlásil ho svému veliteli a aniž by na něho čekal, bez zaváhání stroj napadl. Šrom neprodleně Hlučku následoval, nepřítele sevřeli mezi sebe a společnými silami pokračovali v útoku – německému letounu nedali šanci na únik. Ppor. Hlučka mohl připsat první sestřel na území Slovenska (ve spolupráci s Leopoldem Šromem, byl mu tedy uznán poloviční podíl na sestřelení). Zmařili pozorování a fotografování akcí povstaleckého vojska v prostoru Jalná – Svätý Kríž – Ihráč.

----------

9.10.1944

Boli bombardované a ostrelované delostrelecké a minometné batérie v priestore Jalná a prístupové komunikácie v priestore Hronská Breznica. Palbou OPL bol zasiahnutý a ťažko poškodený stroj šrtm. Matúška, pilot musel pristáť núdzovo pri Očovej východne od letiska Zolná.

Hlučka startoval proti nepřátelskému letounu, který byl opět hlášen příliš pozdě a nemohl být proto dopaden. 

----------

10.10.1944

Piloti pluku bombardovali a ostrelovali minometné a delostrelecké batérie v priestore Jalná a nepriatelské vojská pri Hronskej Breznici. Bol vykonaný prieskum komunikácii severne od Sveteho Kríža, kde boli ostrelované autokolóny.

10.10.1944 vzlétly dva roje ve složení ppor. Štička, Kocfelda a dvojice ppor. Hlučka, Šrom. Jejich úkolem bylo zaútočit proti nepřátelským bateriím, ukrytým u pily v Jalné. Čtveřice je účinně bombardovala a zaútočila také na samotnou budovu pily, ve které byly ukryty pěší jednotky. U Hronské Breznice pak bombardovali skupinu domů s ukrytými jednotkami a několik objektů bylo zapáleno. Během téhož letu dvojice Hlučka – Šrom ostřelovala německé pozice a zákopy u kóty 383.

----------

11.10.1944

Pluk operoval v priestore Hronská Breznica, Jalná, Horný Turček, Stará Kremnica a Svetý Kríž. 11.10.1944 vzlétl Hlučka a Vendl bombardovat budovu pily.

Palivová zmes Biboli sa nachadzala na povstaleckom územý v dostatočnom množstve. Vyskušalo sa aditivum na zvýšenie okt. čísla a po tejto skuške bolo schválené jeho použitie pre La-5FN. Odpadlo tak letecké zásobovanie pluku PHM. 

11.10.1944 ppor. Stanislav Tocauer těžce havaroval při přistání po bombardovacím náletu na nádraží v oblasti Piargy, kvůli poruše motoru, kterou hlásil už během návratu. Poté se mu nepodařilo správně odhadnout vzdálenost při přistání, dosedl až v poslední třetině dráhy, načež hrozil náraz v plné rychlosti do zvýšeného silničního náspu. Ten se ještě pokusil přeskočit, ale zaryl se mu podvozek do země, a letoun udělal kotrmelec. Letoun La-5FN "bílá 13" (vypůjčený od ppor. Kocfeldy) byl prakticky zničen, a zpod trosek koukaly dvě nohy, a jedna neměla ani ponožku. Přesto byl pilot po vzkříšení poraněn jen lehce na hlavě a na ruce, a po ošetření v nemocnici byl později propuštěn do domácího léčení.

----------

12.10.1944

Pluk aj naďalej útočíl na pozemné ciele v v priestore Močiar, Turček a Kremnica.

12.10.1944 pri vzlete na poplach naviedla hlásna služba dvojicu ppor. Šrom a ppor. Kocfelda na dvojicu Bf 109 G do priestoru Svety Kríž (dnes Žiar nad Hronom). V súboji boli oba nemecké stroje zostrelené a zrutili sa neďaleko Topolčianok. MAPA.

12.10.1944 před polednem byl Stanislav Hlučka na zkušebním letu svého opraveného Lavočkinu "bílá 24", ale po deseti minutách se stal letem bojovým. Když šel před půl jedenáctou na přistání, nad prostorem Svätý Kríž mu bylo hlášeno pět Ju 87, které bombardovaly povstalecké pozice. V té době proti nim okamžitě startoval Leopold Šrom, který na své číslo nečekal. Hlučka se za ním mírně opozdil a osamocen mu letěl na pomoc. Když dorazil nad určené místo, ppor. Šrom byl již ve střetu s nepřátelskou přesilou. Avšak nikoli proti pěti Ju 87, nýbrž pěti nebezpečným a rychlým Bf 109. Ty nyní obrátily svoji pozornost také na nové blížící se nebezpečí. Nad hlavama vojáků a partyzánů se tak rozhořel souboj sedmi letounů, o kterém vypovídají nejlépe hlášení obou pilotů.

L. Šrom po boji hlásil: „Při nabírání výšky jsem dostal zprávu od pozemní radiostanice, že nad Sv. Krížem jest pět nepřátelských letounů Ju 87, které bombardují naše pozice. Ihned jsem letěl tím směrem, aniž bych čekal na své číslo, které se opozdilo při startu. Když jsem se přiblížil k určenému prostoru, uviděl jsem pět letounů útočit na pozemní cíle. Ke skupině letounů jsem se přiblížil rychlostí přes 500 km a v posledním okamžiku jsem zpozoroval, že hlášené letouny nejsou Ju 87 ale Bf 109. Vletěl jsem mezi ně a zpozoroval jsem, že jeden Bf 109 mě spatřil a snažil se dostat za mě. Zaútočil jsem na jeden letoun ve skupině zepředu, avšak pro ohromnou přibližovací rychlost, nemohl jsem zjistit, zda jsem letoun zasáhl. V tom okamžiku jsem zpozoroval, že mám za sebou jednoho Me, který po mně již střílel. Byl to ten první, který se za mnou točil ještě před mým útokem. Nezbylo mně nic jiného, než ostrou zatáčkou doleva pokusit se dostat za něho. Vtom jsem zpozoroval, že ostatní letouny přestaly útočit na pozemní cíle, utvořily kruh a stoupaly za mnou. Jsa ve velké nevýhodě proti početní převaze nepřítele, snažil jsem se dostat do mraků, které se nacházely asi ve výši 2 000 metrů. Asi po třetí zatáčce, získav převahu výšky asi o 300 m, viděl jsem další letoun La-5, který přiletěl ze severu. Po další zatáčce jsem viděl, že se mnou jsou jenom dva nepřátelské letouny. Maje převahu výšky, zaútočil jsem dvakrát na nepřátelský letoun zepředu. Při dalším útoku jsem viděl, jak jeden nepřátelský letoun se odpoutal a pikoval směrem na jihozápad. Teď již zůstal nepřátelský letoun, za kterého jsem se snažil dostat. Ten to však pozoroval, že je v nevýhodě a proto se snažil uniknout úplně kolmým piké. Snažil jsem se jej pronásledovat, ale nepodařilo se mi to, neb můj letoun již překročil bezpečnostní rychlost a musel jsem proto zmírnit piké, čímž jsem letoun ztratil a nebyl jsem sto jej více spatřit. Zbytek střeliva jsem vystřílel na pozemní cíl a poté vrátil jsem se na letiště.

S. Hlučka ve svých vzpomínkách uvádí, že z letounů, které zasáhl, se začalo kouřit. Možná proto ve svých životopisech uvádí pět válečných sestřelů místo čtyř doložených. Po válce souboj podrobně popsal: „Sám pro sebe jsem si řekl, že to bude snadná záležitost. Ke svému úžasu jsem ale viděl na horizontu pohybovat se tři čárky, neklamná charakteristika pro Bf 109. To je pěkné nadělení. Volám Poldu, že místo štuk vidím tři „mesouny“. „OK, Stando, je jich pět a samí mesouni! Tři nebo pět, to už je jedno, hlavně že jsi tady,“ odpověděl Polda a to už byl v křížku se dvěma Me. Moje přiblížení zpozorovaly všechny tři Bf 109 a hned zaujaly perfektní bojovou polohu – vzít mě do kleští – měly převýšení, rychlost a byly tři. Situace pro mě byla velmi svízelná. Potlačuji letoun do horizontu, abych nabral větší rychlost, a sleduji všechny tři, jak se na mě řítí. Ve zlomku vteřiny uhnu prudkým manévrem na vertikále a stále sleduji, abych měl všechny tři na očích. Splynul jsem s letounem v jedno tělo a duši. Stále jsem využíval manévrování v malém prostoru. V tom jsem měl před nimi výhodu. Rychlým přechodem jsem vletěl do mraků. Udělal jsem v nich zatáčku o 180°, vypadl z nich a držel se těsně pod jejich spodní hladinou. Hledal jsem, kde Me vypadnou, div jsem si oči nevykoukal a hlavu neukroutil. Jeden vypadl dosti dezorientován (po křídle), ihned jsem zaútočil. Střílím – zasáhl jsem jej do motoru – vyvalil se černý kouř a letoun zvratem uniká, zanechává za sebou silnou kouřovou clonu. Neměl jsem čas ho sledovat, hledám další. Vzpomenu si na pravidlo: „Sundá tě skopčák, kterého jsi neviděl.“ Další dva útočníci vypadli a si 500 metrů přede mnou. Mám převýšení – útočím. Začali točit, vypálil jsem delší dávku na jednoho, začal kouřit a něco z něj odlétlo, rychle vyklizuje bojiště a druhý ho následuje.“

Ppor. Hlučka po vítězném manévrování přistál v pořádku a chvíli po něm také ppor. Leopold Šrom – aniž by měly jejich Lavočkiny zásah.

Hotovost této nerozlučné dvojice trvala i nadále. Zatímco své Lavočkiny předali do péče mechaniků, ppor. Hlučka usedl do připraveného letounu La-5FN trupového čísla 39 a ppor. Šrom do kokpitu čísla 19. Aniž by to zatím tušili, na rozdíl od předchozího letu si oba brzy měli připsat další úspěch. Jakmile hodiny odbily poledne, startovali na poplach proti dalšímu nepříteli. Hlučka měl během startu menší potíže a opět nabral zpoždění za ppor. Šromem. Ten na něho nečekal, a když jeho číslo konečně vzlétlo, byl již vysoko nad ním. Rádiem jim byly ohlášeny dva nepřátelské letouny Bf 109 G ve výšce 2 500 metrů přímo nad letištěm Zolná. Ppor. Šrom na ně ihned zaútočil. Přitom se mu podařilo jednoho z nich sestřelit (pravděpodobně). To už byl v souboji také Stanislav Hlučka, který za svým kolegou, co se úspěchu týče, nijak nezaostával. Svědkem jeho stíhání se stalo celé letiště. Během přízemním stíhání se mu podařilo jižně od Zolné silně poškodit jeden letoun Bf 109 G.

L. Šrom hlásil: „Dne 12. 10. 1944 v 10.25 hod. odstartoval jsem s mým číslem ppor. Hlučkou na poplach proti nepřátelským letounům. Pozemní radiostanice mně dala rozkaz rychle stoupat směrem do slunce. Při stoupání se mé číslo poněkud opozdilo. Když jsem dosáhl výšky 2 000 m, pozemní stanice mě obrátila o 180 stupňů, načež jsem uviděl dva nepřátelské letouny Bf 109, letící proti mně. Zaútočil jsem na pravý letoun pod malým úhlem zepředu a zatáčkou snažil jsem se dostat za druhý letoun. V tom oba letouny se prudce otočily, doprava o 180 stupňů a já, dokončiv zatáčku, dostal jsem se asi do vzdálenosti 300 m za první nepřátelský letoun, přičemž druhý nepřátelský letoun se nacházel asi 400 m za mnou poněkud vpravo. Snažil jsem se přiblížit a sestřeliti letoun, který se nacházel přede mnou. Neznaje však úmyslu druhého nepřátelského letounu, který byl ve výhodné pozici zaútočit na mne, byl jsem nucen hlídat si záda, a proto jsem počkal střílet na letoun přede mnou z poněkud větší vzdálenosti, asi tak z 250 m. Vystřílel jsem všechny své náboje. Viděl jsem, jak z nepřátelského letounu vyšel černý kouř a jak letoun počal prudce pikovat na jihozápad a unikl do mraků. Letoun jsem dále nepronásledoval, nemaje již více střeliva. Moje číslo se dostalo do prostoru boje a zaútočilo na druhý nepřátelský letoun. Po 15 minutách letu jsem přistál na svém letišti.

„Polda přistál ve 12.15 a ihned na sebe stříkal studenou vodu z Húčavy. Malej za ním přišel až na břeh. „Tak co?“ „Ále, kouřil a šel do mraků. A ty?“ „To samý. Střílel jsem z dálky, kus plechu z něj ulítl, ale zdrhnul mi v piké. Šel jsem za ním, ale ztratil se mi v těch kopcích. Nemohl jsem ho prostě dotáhnout.“ A Malej si odplivl do kalné vody potoka. „Neplivej mi tu do vody, když se v ní meju. A vůbec, nosíš mi smůlu. Dneska jsi dvakrát přišel pozdě.“ „A dvakrát jsem tě z toho tahal, co? Inu, když na to nestačíš, tak to nech mladším.“ Hlučka v sobě potlačil nutkání hodit Poldovu košili do potoka a radši odešel.“

Posudek velitele z hlášení L. Šroma: „Pozoroval jsem souboj ze země. Ppor. Šrom a jeho číslo ppor. Hlučka odstartovali za sebou v dlouhých intervalech. Ppor. Šrom na své číslo nepočkal. Jejich roztržení mělo neblahý vliv na výsledek celého souboje. Ppor. Šrom nevěděl o svém číslu, v důsledku čehož bojoval, jako kdyby byl proti nepříteli sám, dělav chybu v zahájení střelby (příliš daleko). Ppor. Hlučka přiletěl do souboje pozdě a do nevýhodné pozice.“

, . Po jeho pravici Anton Matúšek, po jeho levici Ľudovít Dobrovodský.

12.10.1944 Němci přiznali jeden sestřelený stíhací Bf 109 od I./JG 52 a jeden průzkumný (?) Bf 109 od 2./NAGr. 2 z Piešťan.

Špatné počasí - plocha rozmokla. Bolo rozhodnuté velitelom pluku o presune 1. peruti na letisko Tri Duby.

Na Zolné zůstala 2. peruť a štáb pluku. Přesunuly se až 20.10.1944.

Sestava pluku byla následující:

• Velitel pluku škpt. František Fajtl
• Zástupce velitele pluku škpt. Jan Klán
• Náčelník štábu pluku kpt. Stanislav Rejthar
• por. Rudolf Borovec
• Pobočník velitele: por. Jiří Sehnal
• Inženýr pluku: por. Vinogradov
• Vrchní zbrojíř: por. Kaplun
• Hlavní mechanik: por. Babiněr
• Spoj. důstojník: ppor. Šumilov
• Lékař: kpt. Karandajev

Piloti 2. perutě:

• Velitel: npor. František Chábera
• Zástupce: ppor. Tomáš Motyčka
• ppor. Jiří Řezníček
• ppor. Ladislav Valoušek
• šrtm. Anton Matúšek

----------

Akce ze Zolné nebo Troch Duboch?

13.10.1944

----------

14.10.1944 neboli vykonane žiadne operačné lety z dôvodu nepriaznivého počasia.

----------

15.10.1944

Lietadlá pluku bombardovali a ostrelovali zhromaždisko tankov v priestore Štubnianske Teplice, minometné batérie  v priestore Močiare a pristupové komunikácie v priestore Svetý kríž - Jalná.

15.10.1944 ppor. Tomáš Motyčka (asi jediný komunista u pluku) při útoku na pozemní cíle u železniční stanice Diviaky (okres Turčianske Teplice) byl sestřelen flakem.

----------

16.10.1944

Boli bombardované a ostrelované pozemné ciele v priestore Diviaky, Močiare a Horná Štubňa. Bolo vykonaných aj 6 poplachových vzletov na stíhanie nepriatelských lietadiel ale tie vždy zmizli v oblakoch a opustili povstalecké územie.

----------

17.10.1944

Pre nepriaznivé počasie neboli vykonané žiadne operačné lety.

----------

18.10.1944

Po celý deň den vykonávali piloti pluku hliadkovanie a stihanie nepriatelských stíhacích, bombardovacích a prieskumných strojov.

Piloti 2. perutě:

• Velitel: npor. František Chábera
• ppor. Jiří Řezníček
• ppor. Ladislav Valoušek
• šrtm. Anton Matúšek

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------