Čeští, slovenští a rusínští piloti u Sovětů

se zaměřením na provoz v dubnu 1944 z polních letišť u obcí:

Pless Pleß Pszczyna

Poremba Poręba

Birken Brzeźce

Meseritz Międzyrzecz

23.06.2024

Za Velké války Němci poslali Lenina zničit Rusko. To se jim povedlo. Bolševici vytvořili SSSR - Říši zla.

Naši legionáři v Rusku viděli zrůdnost bolševického systému z první ruky.

V březnu 1921 se Sovětům zhroutil plán vývozu revoluce na západ. Plánu na destabilizaci Evropy se ale nevzdali. V Německu se jim povedlo poštvat komunisty na socany a tak umést Hitlerovi cestu k moci.

Československý prezident Beneš byl agentem sovětské NKVD.

V červnu 1934 Beneš prosadil navázání diplomatických styků se SSSR. Tím byla ukončena slibně se rozvíjející vojenská spolupráce s Polskem.


Politické popravy československých občanů v Sovětském svazu v letech 1937 až 1938.


Jan Březina byl český polární letec, nejmladší a jediný zahraniční účastník slavné Papaninovy výpravy na severní pól. V roce 1938 byl nespravedlivě odsouzen a 16.8.1938 popraven.

Masakr v ukrajinském Žitomiru, kde žila početná česká menšina. Masové popravy tam probíhaly paradoxně v době mnichovských událostí, kdy Sovětský svaz sliboval ohroženému Československu nezištnou pomoc. Na 77 Čechů bylo popraveno v jediný den - 28.9.1938. Zavražděno nejméně čtyři sta Čechů.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


Krátce po vzniku Protektorátu Böhmen und Mähren v březnu 1939 odešlo mnoho českých letců ilegálně do zahraničí. Naprostá většina z nich mířila do Polska a do Francie, kde se chtěli angažovat v boji proti Říši, až na tyto země také přijde řada. Do Sovětského svazu se z vlastního rozhodnutí zatoulalo snad jen pár jedinců. V Sovětském svazu zmizely v prvních letech druhé světové války beze stopy tisíce Čechoslováků a my o nich téměř nic nevíme. Zvláště o těch, kteří nepřežili útrapy pracovních táborů. O většině z nich víme jediné: zahynuli kdesi na Sibiři.

26.4.1939 Bohuslav Zikmund (ex pilot Letky 76) při přelétávání ukořistěných B.71 z Hradce Králové do Merseburgu uletěl se svým letounem do města Žitomír Житомир v SSSR. MAPA. Zdroj.

26.4.1939 Josef Návesník (ex pilot Letky 76) při přelétávání ukořistěných B.71 z Hradce Králové do Merseburgu uletěl se svým letounem do města Žitomír Житомир v SSSR

23.8.1939 byl podepsán Pakt Ribbentrop-Molotov. Nacisti a bolševici si rozdělili oblasti vlivu v Evropě. Ihned poté bolševici zahájili dvouletou skrytou mobilizaci k útoku na dobytí Evropy. Útok měl být zahájen v červenci 1941.

=

V září 1939 Německo, Slovensko a Sovětský svaz přepadli Polsko. Český a Slovenský legion. Útěk do Rumunska. Českoslovenští letci v sovětském zajetí 1939–1941.

Od skupiny pplk. Svobody odešli v Jarmolincích čtyři armádní piloti a Vladislav Bobák pilotující sportovní letadla. V listopadu souhlasili se spoluprací v sovětské rozvědce. Četaři Radoslav Selucký a Jan Vycpálek, desátník Jaroslav Lonek, svobodník Miloslav Hůla a vojín Vladislav Bobák odjeli do Moskvy, kde absolvovali zpravodajský kurs. Selucký a Hůla i na radiotelegrafistu.

30.11.1939 Sověti přepadli Finsko.


Ze SSSR v únoru 1940 byli přes Podkarpatskou Rus, Maďarsko a Slovensko zpět do vlasti GRU ilegálně vysláni bývalí českoslovenští letci z Otrokovic čet. Radoslav Selucký – „Lis“ (23.3.1904 – 28.7.1943 popraven v Drážďanech), čet. Jan Vycpálek – „Tereza“ (29.11.1905 – 8.9.1943 popraven v Drážďanech), des. Jaroslav Lonek – „Ler“ (22.12.1904 – květen 1943 popraven v Drážďanech), Vladimír Bobák – „Bredov“ (4.2.1912 – 12.7.1943 popraven v Drážďanech), Jiří Calaš (byl zatčen v Maďarsku a zřejmě popraven), radiotelegrafista Miloslav Hůla – „Čáp“ (14.2.1915 – 16.3.1943 popraven v Berlíně - Plötzensee) a Jan Polanský. Jejich úkolem bylo posílit sovětskou zpravodajskou síť proti Německu. Navázali spolupráci s činiteli Obrany národa mjr. Janem Sadílkem a plk. Miroslavem Berkou, zprávy pak předávali rezidentu sovětské rozvědky Leonidu Andrejeviči Michajlevovi – Mochovovi. Rezidentem skupiny byl Vycpálek. Ke zpravodajskému a finančnímu krytí činnosti zakoupil papírnickou firmu v Praze na Letné, Kamenická 46, odkud skupinu řídil a udržoval spojení se sovětským konsulátem v Praze. Bobák působil v Brně, kde vytvořil zpravodajskou skupinu (Ladislav Havelka, František Havelka, radista Gustav Košulič a Jindřich Pintera), která udržovala rádiové spojení s Moskvou. V Ostravě vedl podobnou skupinu Hůla. Hlavním úkolem Jaroslava Lonka bylo zjišťovat informace o letecké výrobě.

Pro naše v Sovětském svazu internované a vězněné piloty se po složitých jednáních podařilo zajistit přesun na západ.

17.3.1940 odplul první transport, ve kterém bylo minimálně 17 letců z Oděsy přes Istanbul a Bejrút do Marseille, kam dorazil 15.4.1940. 

V červnu 1940 Sověti okupovali Litvu, Estonsko, Lotyšsko, Besarábie a severní Bukovinu. Německo s ekonomickou podporou Sovětského svazu přepadlo Francii a Velkou Británii. 

Druhý transport 33 letců odplul 26.6.1940 rovněž z Oděsy a přistál 27.10.1940 v Liverpoolu.

27.8.1940 Jaroslav Hlaďo s B.534.124 ulétl z Kunovic do Stanislawówa (dnes Івано-Франківськ) v SSSR. MAPA. Spolupracoval se sovětskou tajnou službou.


Třetí transport 59 letců odplul z Oděsy až 22.2.1941 a přibyl 12.7.1941 do Glasgow.

Vše nasvědčuje tomu, že pobyt v sovětském lágru se stal osudným čet. asp. Karlu Kubánkovi, který pravděpodobně počátkem roku 1941 zemřel v jednom nejsevernějším lágru umístěném až za řekou Pečorou.

Vojenský letec Herman Perl zmizel se svojí manželkou a její sestrou beze stopy he171.jpg (127188 bytes). Zdroj. Z táborů Gulagu do Československé vojenské jednotky v SSSR.

20.6.1941 ráno ze Spišské Nové Vsi slob. Peter Horváth dezertoval s B.534 od Letky 13 směrem do SSSR. Pro poruchu motoru musel nouzově přistát u obce Velký Brezov (Dnes ukrajinský Великий Березний) na Podkarpatské Rusi. Maďaři ho vrátili na Slovensko. MAPA.

helo9589.jpg (2914607 bytes) 22.6.1941 Hitler vyhlásil válku SSSR. Dělnicko rolnická Rudá armáda připravující se k útoku na oslabenou Evropu se stala sama obětí. Rudá armáda pod vedením gen. Žukova zažila nejstrašnější porážku v dějinách vojenství, protože vůbec neměla plány na obranu ale jen na útok a hlavně sovětští vojáci odmítali bojovat za bolševiky. Do prosince 1941 Rudá armáda přišla o 6 230 000 pušek. Nebýt britské a americké pomoci, tak by Češi možná obývali Sibiř. Tak se vývoz světové revoluce zadrhl a Sověti došli jen do Berlína. Stalin ale snil o dobytí Paříže, jako se to podařilo ruskému caru v roce 1814. Podrobnosti.

15.8. a 14.10.1941 Jaroslav Hlaďo a Bohuslav Zikmund absolvovali "speciální letecký výcvik" pro boj v týlu nepřítele a stali se příslušníky zvláštní letky NKVD, určené pro shazování výsadků v týlu nepřítele. Pro rychlý postup Wehrmachtu se však myšlenka nerealizovala.

Již od 2.9.1941 působil v SSSR plk. let. J. Berounský, vyslaný londýnským MNO, který spolu s mjr. J. Pernikářem měl projednat možnost vytvoření československé letecké jednotky, což v tehdejších podmínkách nebylo dost dobře možné. Členy vojenské mise v SSSR v čele s Heliodorem Píkou stálo nemalé úsilí objevit všechny letce a i ostatní Čechoslováky roztroušené od roku 1939 po nechvalně proslulých gulazích a internačních táborech.


Okolo plk. Berounského se soustředila skupina 8 letců, kteří se předtím dostali do SSSR různými cestami. Následoval přesun celé této skupiny do Murmaňska, kam všichni dorazili koncem března 1942. Během cesty do Velké Británie čtyři letci zahynuli.

30.4.1942 při útoku německé ponorky U-456 na křižník Edinburg zahynul plk. let. Josef Berounský.

15.5.1942 při útoku letounu Ju 88 od III./KG 3 na křižník Trinidad zahynuli rotmistr let. Josef Návesník, rotmistr let. Bohuslav Zikmund, rotný let. Jan Ferák, četař let. Vratislav Laštovička.

Z původní skupiny transportovaných pilotů zůstali pouze kpt. let. Jaroslav Hlaďo, npor. let. Jan Šťastný a ppor. let. Jiří Mikulecký. Ti se stali příslušníky RAF.


9.9.1943 ve 13.35 hod. z letiště Анапа Anapa v SSSR dezertoval rtk. Anton Matúšek od slovenské Letky 13 s letounem Bf 109 G-4 WNr. 19347 "žlutá 9" od 13. (slow.)/JG 52. Přistál bez podvozku 2 km SV od stanice Новомалороссийская Novomalorasijskaja. MAPA. Zpravodajsky vytěžen na štábu 4 ВА. Poté létal s vysokými důstojníky po sovětských letištích, kde vysvětloval vlastnosti Bf 109. Poté ho Sověti využili jako navigátora bombardéru Boston (neměl padák) v prostoru činnosti jeho bývalé jednotky. Nakonec ho převezli do antifašistické školy v zajateckém táboře v Krasnogorsku, odkud ho propustili 20.12.1943. Od 22.12.1943 v Buzuluku a krátce v Jefremovu. Dne 1.3.1944 odvelen do letecké školy ve Vjaznikách, kde se v průběhu 2 měsíců přeškolil na La-5FN. Od 9.5.1944 příslušník 128. československá stíhací peruť 128. Čechoslovackaja otdělnaja istrebitělnaja aviacionaja eskadrila.

9.9.1943 z letiště Анапа Anapa v SSSR dezertoval čtk. Ľudevít Dobrovodský od slovenské Letky 13 s letounem Bf 109 G-4 WNr. 16259 "žlutá 13" od 13. (slow.)/JG 52. Přistál vedle letounu Matúška. Zpravodajsky vytěžen na štábu 4 ВА.Nakonec ho převezli do antifašistické školy v zajateckém táboře v Krasnogorsku, odkud ho propustili 20.12.1943. Od 22.12.1943 v Buzuluku a krátce v Jefremovu. Dne 1.3.1944 odvelen do letecké školy ve Vjaznikách, kde se v průběhu 2 měsíců přeškolil na La-5FN. Od 9.5.1944 příslušník 128. československá stíhací peruť 128. Čechoslovackaja otdělnaja istrebitělnaja aviacionaja eskadrila.

11.9.1943 ve 12.55 hod. z letiště Анапа Anapa v SSSR dezertoval čtk. Alexandr Gerič a rádiový mechanik slob. Vincent Tkáčik od slovenské Letky 13 s Bf 109 G-4 WNr. 14938 "žlutá 12" od 13. (slow.)/JG 52. Přistál na sovětském polním letišti u stanice Тимашёвская Timašjovskaja. MAPA. Převezli je do zajateckého tábora v Krasnodaru, do Georgijevska a do antifašistické školy v zajateckém táboře v Krasnogorsku, kde si je v prosinci 1943 vyhlédla sovětská tajná služba.

Na konci roku 1943 došlo k mezivládní dohodě našich exilových londýnských představitelů se sovětskou stranou o vytvoření československé letecké jednotky v SSSR, která by se připojila k již zde působícím pozemním silám generála Ludvíka Svobody.

25.10.1943 obdržel velitel československého náhradního pluku v Buzuluku rozkaz vybrat celkem 25 mužů pro pilotní výcvik a 10 mužů pro výcvik na letecké mechaniky.

V prvních prosincových dnech 1943 odjelo do Vjaznik 20 příslušníků k výcviku na piloty a do školy leteckých mechaniků ve Volsku 10 příslušníků, k výcviku na technický personál. Těmito opatřeními byly vytvořeny všechny předpoklady pro vznik samostatné československé letecké jednotky v SSSR. MAPA.

---------- 12.12.1943 prezident Beneš zahájil předání moci komunistům ----------


Za této situace bylo prakticky jediným možným řešením přesunout potřebné piloty do nového působiště z Velké Británie. Britové souhlasili s uvolněním dvaceti stíhačů ze svazku RAF, kteří se dobrovolně na tuto anabázi přihlásili, protože očekávali (a jak se nakonec ukázalo, tak správně), že se z východní fronty dostanou do své vlasti dříve. Ono se jich ve skutečnosti hlásilo mnohem více, ale v době příprav invaze by bylo od Britů nerozumné se vzdávat většího počtu kvalifikovaných letců. Vybrané skupině velel František Fajtl.

Její složení bylo rozmanité. V jejím čele stál tehdejší štábní kapitán František Fajtl. U něho mohl být jedním z důvodů odjezdu fakt, že RAF nebyla příliš ochotná (případ od případu) vysílat na operační lety nad okupovaná území letce, jež se vyhnuli zajetí (viz kniha F. Fajtla "Sestřelen"), protože bylo reálné nebezpečí, že mohou příště padnout do zajetí a vyzradit odbojáře, kteří jim v útěku pomáhali. Pokud se tedy chtěl František Fajtl nadále účastnit operačních letů, byla východní fronta vhodným řešením. Zcela jiný případ byla motivace Jana Skopala. Tento pilot byl silně levicového (až komunistického) smýšlení a po svém příchodu do Británie v roce 1940 skončil (stejně jako někteří další) v internaci. Přestože posléze sloužil jako řadový pilot u čs. squadrony, v jeho případě RAF tolik překážek pochopitelně nekladla.

Skupina dvaceti letců a jednoho štábního důstojníka pozemní služby vyplula 21.2.1944 z přístavu Glasgow na původně luxusní osobní lodi pro bohatou klientelu "Reina del Pacifico", nyní sloužící k vojenským transportům, vstříc nebezpečí. Dobrovolníky čekala cesta po moři, po zemi i vzduchem, dlouhá 13 tisíc kilometrů a plná nástrah, ať už v podobě německých ponorek či žaludečních nevolností útočících na Evropany v zemích severní Afriky a Blízkého východu.

Konvoj zamířil k Gibraltaru, následovala plavba Středozemním mořem a při zakotvení v Suezu 7.3.1944 naši opustili loď. Kombinací drážní a automobilové dopravy dorazili 28.3.1944 do Teheránu. 

Tam si pro ně přiletěli Sověti a cestě do Moskvy tak už nestála žádné pozemní překážka. 

O to více nepříjemností však mohla natropit ta nad zemí, počasí. Dokonce první skupina (škpt. Fajtl, kpt. Rejthar, por. Sehnal, por. Chábera, ppor. Řezníček, ppor. Šrom, ppor. Kocfelda, rtm. Skopal, rtm. Valoušek a rtm. Vendl) letící Dakotou do Moskvy 2.4.1944 přistávala za sněhové vánice a vzápětí po přistání stroje bylo letiště kvůli špatnému počasí uzavřeno.

9.4.1944 ve druhé skupině odletěli škpt. Klán, ppor. Motyčka, ppor. Štička, ppor. Kruťa, šrtm. Loucký, rtm. Hlučka, rtm. Tocauer a rtm. Mráz. 

12.4.1944 odletěli por. Stehlík, por. Borovec a rtm. Vaculík.

Během několika dní aklimatizace po příletu do Moskvy se zdokonalovali v ruštině, kterou se začali učit již v Anglii před odjezdem. Jazykové přípravě se věnovali i během cesty. František Fajtl ve svých memoárech zmiňuje, že se našli i tací, kteří radili s výukou ruštiny raději počkat, kdyby je náhodou potopili. Nebo se chtěli zdokonalovat v angličtině, kvůli australským zdravotním sestřičkám plujícím na stejné lodi. Velitel ale navrhovatele alternativních postupů přesvědčil o tom, co je pro jednotku v danou chvíli důležitější a všichni tedy sáhli po té správné učebnici. Nakonec vše dobře dopadlo a naši piloti si zanedlouho v novém působišti se svými školiteli ze sovětského letectva dobře rozuměli.

14.4.1944 přijela první skupina na letiště Ivanovo. MAPA.

18.5.1944 se (včetně 6-я заб) přesunuli na letiště Kubinka. Piloti již přeletěli se svými novými stíhačkami. Sovětský pozemní personál přijel vlakem. MAPA.

V létě 1944 byla odeslána velká skupina k základnímu leteckému výcviku do vojenského leteckého učiliště v Telavi v Gruzii.

22.7.1944 za letounem Pe-2 přes ruský Brjansk a ukrajinské Priluky přiletěli na letiště Proskurov dnes Хмельни́цький. MAPA.

2.8.1944 z letiště Tri Duby posádka (stíhací) pilot stotník Koza, pilot čtk. Jozef Mikuš, pozorovatel por. let. v zálohe Teodor Baláž a cestující por. let. Belo Roháľ, des. Robert Vesperíny (žiak ŠLD), slob. Václav Fejk, emisar ilegálního Vojenského ústředí s vojenským plánem Povstání - styčný důstojník Golianova VÚ nadporučík pechoty Ján Korecký, dezertovali s letounem He 111 H-10 WNr. 5313 "S-82". Ve zmatku, zapříčeněným zapadnutím letadla, K. Šmidke zůstal na letišti. Přistáli na poli asi 20 km od letiště Kunča, oblast Kamenec Podolský. Tam ho po obědě náhodně objevil pilot Po-2. N. G. Kovtych od 23. OAP. GVF.

4.8.1944 z letiska Mokraď pilot major M. Lisický, navigátor npor. V. Gabriš a rtk. A. Počiatok dezertovali v lietadle Fw 58 C-2 WNr. 454. Odvezli K. Šmidkeho, pplk. Dr. M. Ferjenčíka do SSSR s takzvaným ″Čatlošovým memorandom″. Organizátorom celej akcie bol stotník Ján Juraj Stanek. Po prelete fronty lietadlo v poriadku pristálo za Lvom v Czortkówa. Dôstojníci s pplk. Dr. M. Ferjenčíkom mali odovzdať dôležité plány Červenej armáde, ktorú zastupoval veliteľ 4. ukrajinského frontu gen. Ivan Jefimovič Petrov. Po uvitani delegacie na letisku boli jej predstavitelia odvezení na ďalšie rokovania do Moskvy.

Od 7.8.1944 byl 1. čs. sslp podřízen 8 ВА.

Od 28.8.1944 byl 1. čs. sslp podřízen 2 ВА. Do 1.11.1944.

29.8.1944 vypuklo Slovenské národní povstání. Nebudeme zde rozebírat, že kvůli neuváženým činům partyzánských oddílů řízených z Moskvy bylo toto zahájení poněkud předčasné, před dokončením všech potřebných příprav. A jako by to nestačilo, hned druhý den Němci odzbrojili dvě divize tzv. Východoslovenské armády, se kterými se počítalo, že otevřou karpatské průsmyky pro rychlý postup Rudé armády na Slovensko.

---------- 29.8.1944 vypuknutí SNP ----------

31.8.1944 z Prešova odletělo směrem na Lvov celkem 26 slovenských letadel s 79 letci na palubě.

Fi 156 C-3 major J. Trnka, zástupce velitele Východoslovenskej armády plk. gšt. V. Talský

Fw 189 A-2 "310" letec stot. R. Galbavý, npor. J. Samaš, rtk. T. Bardiovský, slob. A. Meško

Fw 189 A-2 "315" rtk. J. Holka, por. K. Harvan, rtk. M. Jankovič, slob. P. Majstrík

Fw 189 A-2 "316" rtk. J. Slivka, stot. P. Gašparovič, slob. F. Štulák, des. M. Bališ, slob. Š. Sloznek, (poté SNP)

Fw 189 A-2 "327" rtk. J. Videršpan, čtk. F. Miškovič, slob. E. Rizman, slob. L. Libo.

Fw 189 A-2 "328" rtk. O. Hauliš, por. Š. Džunko, rtk. J. Galba, slob. L. Bergar, slob. C. Hlaveň, des. K. Zeleník

Fw 189 A-2 "340" rtk. L. Pivarček, npor. Š. Galbavý, slob. J. Mejo, slob. P. Šukala, slob. Š. Jurkovič, (poté SNP a zpět)

Bf 109 G-6 WNr. 161742 "bílá 7" R. Božik

Bf 109 G-6 WNr. 161725 F. Hanovec

Letov Š.328

Letov Š.328 

Letov Š.328 

Letov Š.328 

Letov Š.328 

Letov Š.328 

Letov Š.328.17 s letcem Michalem Jackom měl nehodu při vzletu. 

Avia B.534 Martin Žiaran ?

Avia B.534 Jozef Páleníček

Avia B.534

Avia Bk.534

Kl 35 D

Kl 35 D

Fw 58 C-2

Fw 44 Stieglitz WNr. 637 s letci Bf 109 Palatickým a Geletkom

Praga E.39G s letci Bôžikem a čatníkom Čavojským

Junkers W 34 hi

Fi 156 C-3

 

Další letci, kteří uletěli: Štefan Kozáček, ...

 

helo5964.jpg (44825 bytes), helo5965.jpg (36364 bytes), helo5966.jpg (27000 bytes).

31.8.1944 z Spišské Nové Vsi uletěl Mikuláš Guljanič a J. Šimek s Kl 35 D, František Wagner a Jozef Gurský s Š.328.

Povstalcům nepomohly ani zbrklé úlety slovenských letců na východ. To hned v počátku oslabilo tvořící se povstalecké letectvo, tzv. Kombinovanou letku. Sovietski vojaci slovenských letcov odviezli nákladnými autami asi 80 km JZ od Ľvova do dedinky Opary pri Drogobiči. Zišlo sa tam 67 Slovákov. Boli ubytovaní v malých drevených barakoch na slame s biednou stravou.

Do 4.9.1944 to bola nevyhlásená internácia. Následne boli dopravení späť na nákladných autách do Ľvova, kde sa stretli s veliteľom mjr. Júliusom Trnkom.

4.9.1944 napriek ohlásenému príletu slovenských lietadiel spustila sovietska protilietadlová obrana na lietadlá Fw 189 prudkú priehradnú paľbu. Tri lietadlá zostrelili, tri poškodili. Vedle nich přistál i R. Božik s Bf 109. Zdroj.

5.9.1944 skupina přeletěla na letišti Torki. Byl tam gvardějskij pluk.

5.9.1944 přeletěl F. Hanovec s Bf 109 G-6 WNr. 161725 na Tri Duby a vrátil se zpět na letiště Torki.

5.9.1944 dostal 1. čs. sslp rozkaz k přeletu z Proskurova do StubnaMAPA. Sovietska strana rozhodla, aby slovenskí letci prelietli svoje letu schopné stroje z Ľvova k Przemyślu. Velitelem této skupiny byl mjr. Trnka.

6.9.1944 přeletěl F. Hanovec s Bf 109 G-6 WNr. 161725 na Tri Duby.

6.9.1944 přeletěl R. Božik s Bf 109 G-6 WNr. 161742 "bílá 7" na Tri Duby.

6.9.1944 přeletěl Fw 189 "328" na Tri Duby.

10.9.1944 na Tri Duby přivezl npor. let. Š. Gašparovič s Š.328 radiostanici a dva radiotelegrafisty pro navázání spojení štábu maršála Koněva a generála J. Goliana.

11.9.1944 byla skupina mjr. Skripka na Tri Dubech doplněna příletem trojice specialistů-radistů RA letounem Fw 189 "340" s pilotem  stotníkem letectva P. Gašparovičom a slob. J. Mejom.

Na Tri Duby přiletěl Š.328.

13.9.1944 npor. let. Š. Gašparovič s Kl 35 se vrátil k Rudé armádě.

Ze SSSR přiletěl Š.328.

 

17.9.1944 1. čs. sslp, až na jeden stroj por. Rudolfa Borovce "bílá 95" poškozený při mezipřistání v Krosně, přelétl na Zolnou. MAPA.

Přesun na polní letiště Stubno, kde slovenští letci, kteří se nazývali Kombinovanou perutí v SSSR, zahájili teoretický výcvik.

Od 7.10.1944 začala evakuace leteckého personálu ze Slovenska k Rudé armádě. 

Generál Viest, velitel 1. čs. armády na Slovensku, jmenoval svým rozkazem z 9.10.1944 škpt. Klána velitelem Čs. výcvikového střediska v Przemyślu. Ten se ujal funkce 13.10.1944. Ke své nelibosti se mjr. Trnka stal Klánovým zástupcem a byl pověřen výcvikem bitevních letců ve Stubně.

Vznikla nová 3. letka 1. čs. sslp. Měla deset La-5FN a deset pilotů, kteří vyčkávali na příznivé počasí, aby přelétli posílit zbytky pluku na Troch Duboch. Beznadějná situace povstalců a jejich porážka však plán zhatila. Letka formálně vznikla až 1.11.1944. Piloti: kpt. Jozef Páleníček, rt. Karol Geletko, čet. Karol Farský, čet. Jozef Škorvánek a čet. Jozef Mikuš a z původní sestavy pluku kromě škpt. Klána také mezitím uzdravený ppor. Jan Skopal.

Čs. výcvikové středisko, ve kterém se připravovalo k zasazení do bojů na frontě celkem již 112 pilotů a 43 leteckých pozorovatelů, však již, vzhledem k nepříznivému vývoji SNP, nestačilo splnit svůj hlavní úkol - doplnit 1. čs. sslp dvěma novými perutěmi a zajistit vycvičení a odlet dalších zbylých letců na Slovensko.

V noci z 13. na 14.10.1944 letouny Li-2 z letiště Tri Duby přepravily 42 slovenských letců k Rudé armádě. Zdroj.

Již 15.10.1944 bylo 12 stíhačů, narychlo přeškolených na La-5FN a 14 dvoučlenných posádek Il-2 připraveno splnit rozkaz k odletu na Slovensko.

17.10.1944 bol rtk. Jozef Holka zaradený do čs. brannej moci v ZSSR po vykonaní odvodu u čs. Náhradného pluku, kde mu bola priznaná hodnosť rotného, ďalej slúžiaceho.

V průběhu Slovenského národního povstání přeletěla k Rudé armádě svazu skupina 108 slovenských letců, k těmto letcům se postupně přidávali slovenští piloti, kteří přeběhli, nebo byli odtransportováni ze Slovenska letecky.

25.10.1944 1. čs. sslp a Kombinovaná letka odletěla z letiště Tri Duby k Rudé armádě.

Z 11 letounů La-5FN 1. čs. sslp přelet přežilo 7 kusů. Ze 6 letounů Kombinované letky doletělo 5 kusů. MAPA

Fw 189 "340" od Kombinované letky. Odletel dôst. zást. rtm. Eugen Čech, K. Brem, J. Páleš a čat. Peterka v smere na Ukrajinu. Pre nedostatok paliva však pristáli v rumunskom Baya Mare. Video.

Fw 58 C-2 s posádkou rtk. Jozef Jakab, čat. Bunda, rtm. Dubeň a čat. Gajdoš od Kombinované letky přeletěla do Przemyšlu. Prelet sa podaril až na druhýkrát, po prvom štarte na Focke Wulfe vysadil jeden motor a museli sa vrátiť na Tri Duby. Po oprave a opätovnom štarte úspešne doleteli nad frontovú líniu, kde sa dostali do protilietadlovej paľby a zaútočila na nich dvojica sovietskych La-5. Po vystrelení signálnych rakiet stíhači prerušili útok a naviedli ich na letisko. Kam? Poté bylo letounu přemalovány znaky a letoun byl zařazen k 1. čs. sld, kde byl využíván ke kurýrním letům. Po válce sloužil u čs. letectva do roku 1953. L+K 8/2019. Zdroj.

Na poslední chvíli byl evakuován také ppor. Tocauer, který odletěl na palubě transportního Junkersu W 34 hi od Kombinované letky. Zvk. rtm. Ľudovít Jasík odvezl do Przemyślu pět letců.

Čat. Ján Bielopotocký odletěl s letounem Letov Š.328 od Kombinované letky. Kam?

Čtk. Martin Žlnka odletěl s letounem Letov Š.328 od Kombinované letky. Kam?

 

Shromáždění 1. čs. sslp na letišti Przeworsk-Chalupki. Zde se opět formoval 1. čs. sslp. MAPA.

28.10.1944 z Moskvy přiletěl pplk. let Ludvík Budín, mjr. let. Mikuláš Lisický, npor. Viliam Gábriš, kpt. Koza.

Již 29.10.1944 došlo ke změně. Velitelem všech čs. letců v Przemyślu se stal pplk. let. Ludvík Budín, služebně nejstarší a hodností nejvyšší důstojník, který byl v dané oblasti k dispozici. Stalo se tak z rozkazu velitele 1. čs. armádního sboru v SSSR, brig. gen. Ludvíka Svobody. Škpt. Fajtl zuřil.

K 1.11.1944 bylo Čs. výcvikové středisko přejmenováno na Čs. leteckou skupinu v SSSR. Do Przemyślu postupně přijížděli bývalí příslušníci 1. čs. brigády v SSSR, kteří ukončili výcvik v sovětských leteckých střediscích.

Rozhodnutím velitele 2 ВА, genplk. Stěpana A. Krasovského, z 1.11.1944 byl původní plán zredukován ze čtyř na tři pluky.

9.11.1944 měla Čs. letecká skupina v SSSR jen 316 mužů.

25.11.1944 měla Čs. letecká skupina v SSSR jen 347 mužů.

7.12.1944 přepodřízení 8 ВА její velitel, genpor. Vasilij Nikolajevič Ždanov, vydal 18.12.1944 rozkaz designovanému veliteli, pplk. Ludvíkovi Budínovi, aby k 25.1.1945 zformoval 1. československou smíšenou leteckou divizi. Měla být složena z velitelství, dvou stíhacích (1. a 2.) a jednoho bitevního leteckého pluku (3.), dále měla mít spojovací rotu, pojízdné letecké dílny a vojenskou polní poštu. Boj o velitelská místa.

2. čs. stíhací letecký pluk v Przemyślu.

7.12.1944 se 3. čs. bitevní letecký pluk přesunul ze Stubna do Przemyślu.

Koncem roku 1944 byl mjr. Trnka pověřen likvidací stávajícího Výcvikového střediska v Przemyślu.

Infiltrace novým a u čs. letectva dosud neznámým prvkem - osvětovým aparátem. Náčelníkem osvětové služby divize byl jmenován kpt. Vojtěch Kohout, jenž přišel přímo ze sovětského politického aparátu. Osvětovým důstojníkem 1. čs. slp se stal ppor. Jozef Revaj. Oba komunisté.

V názorově nesourodém celku příslušníků čs. 1. čs. smíšené letecké divize se odlišovali letci z Anglie, vyznačující se odůvodněně kritickým vztahem k dogmatickému myšlení a podezíravosti Sovětů, Volynští Češi s jasnými protisovětskými názory, Slováci namnoze infikovaní protičeskou nevraživostí a hlásící se k heslu ´Na Slovensku po Slovensku´, nakonec i čeští čechoslovakisté se sklonem obviňovat Slováky z rozvratnictví a vytýkat jim spolupráci s Němci, několik málo komunistů náchylných k obviňování kdekoho z antisovětismu, a navíc ještě příslušníci sovětského pozemního personálu, z nichž někteří se těžko sžívali s česko-slovenským prostředím, podezíraným z buržoazních přežitků. Zdroj.

Byl čas na intriky a vzájemný zákulisní konkurenční boj mezi jednotlivými důstojníky. Státní spolehlivost slovenských gážistů byla prověřována komisemi. S ohledem na svou minulost byli jako "závadní" shledáni tři slovenští důstojníci, kteří neměli zastávat velitelské funkce. Byli to kpt. Peter Gašparovič, kpt. Rudolf Galbavý a npor. Ján Frátrič. Krátce poté byl odeslán pryč i někdejší velitel zdejšího Výcvikového střediska mjr. Trnka. Ten 5.1945 odjel na Velitelství 1. čs. armádního sboru, kde měl před komisí SNR zpovídat o okolnostech odletu jeho SVZ na sovětskou stranu krátce po vypuknutí Povstání.


Na základe Dôverného rozkazu č. 119 1.čs. AZ v ZSSR bol rtk. Jozef Holka dňom 1.1.1945 vymenovaný za rotmajstra letectva.

5.1.1945 dorazila ještě skupina čs. letců a pozemních specialistů z Velké Británie, kteří byli původně určení pro Velitelství osvobozeného území, kde měli technicky zabezpečovat provozování letecké dopravy. Sověti je z Podkarpatské Rusi vykopli.

Pro urychlení přeškolování slovenských stíhačů, z nichž někteří neměli s moderními typy zkušenosti, bylo třeba dvoumístných La-5UTI, které ovšem byly nedostatkovou komoditou. Zpočátku vznikající divize používala dva dvoumístné La-5UTI Ла-5УТИ a z nouze i dva dvoumístné Jaky-7, dočasně zapůjčené Sověty. Začátkem ledna 1945 byl plk. Budínem předán rozkaz od velitele 8 ВА generála Ždanova (z 1.1.1945 šifr. N3/š.), podle kterého měly čtyři letci odjet pro vlastní letouny až do vzdálené Penzy Пенза do Státního leteckého závodu č. 163 a odtud je přelétnout k divizi.  Na bezmála měsíc trvající a dva tisíce kilometrů dlouhou cestu vyrazil por. Šrom, ppor. Hlučka, ppor. Valoušek a ppor. Dobrovodský a čtyři sovětští mechanici (Šembor, Štitkov, Kononov a Martemjanov) v třicetistupňových mrazech 6.1.1945. Skupina cestovala vlakem ze Lvova přes Kyjev, Brjansk a Moskvu, kam po mnoha dobrodružstvích dorazila 10.1.1945. Po dvou dnech pokračovali v cestě a v Penze, ve Státním leteckém závodě č. 163, se piloti s mechaniky hlásili 14.1.1945. Osm dní trvalo, než zdejší technici odstranili četné závady na všech čtyřech ("42", "15", "17" a "52") dvoumístných La-5UTI. Proto se mezitím ubytovali ve městě v hotelu Gostinica No. 1 a zpátky odstartovali až 22.1.1945. Letěli trasou Penza – Raskazovo – Voroněž – Kursk – Pryluky – Skomorochy – Lvov – Przemyśl a cestou okusili pověstnou ruskou zimu v mnoha variacích, která jim poměrně komplikovala přesun. Proto na letiště v Przemyślu dorazili teprve 1.2.1945, po mnoha počasím vynucených přestávkách. MAPA.

  Přelet dvojice cvičných La-5UTI "42" a "17". Zdroj.

5. až 9.1.1945 se 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk přesunul z letiště Przeworsk-Chalupki do Przemyślu.

Přednost ve výcviku dostaly 1. stíhací a 3. bitevní pluk, zatímco 2. stíhací pluk měl fungovat jako záložní a na frontu měl být poslán okamžitě, jakmile to stav jeho vycvičenosti dovolí.

 

 

 

25.1.1945 vznikla 1. čs. smíšená letecká divize na letišti Przemyśl - Hureczko. MAPA postupu 1. čs. sld.

 

Podle některých zdrojů měla divize ve stavu celkem 989 osob. Z toho bylo 55 Čechů, 517 Slováků, 289 Rusů, 110 Ukrajinců včetně Rusínů,  16 Arménů a 2 příslušníky jiných národností.

S ohledem na nezpůsobilost letiště (únorová vlna náhlého oteplení plochu rozbahnila), nedostatek jiných okolních ploch i na to, že výcvik 1. čs. slp a 3. čs. blp se již chýlil k závěru, rozhodl velitel 8 ВА přesunout divizi blíže k frontě, která se po sovětské lednové generální ofenzívě stále více vzdalovala západním směrem.

Počínaje 20.2.1945 se začala divize přesunovat z Przemyślu dále na jihozápad na letiště Iwonicz. MAPA postupu 1. čs. sld.

V únoru 1945 se u 1. čs. slp nalétalo 200 neoperačních letů.

V únoru 1945 se u 3. čs. blp nalétalo již 285 neoperačních letů.

 

V důsledku zhoršeného počasí a téměř katastrofálnímu stavu komunikací byl přesun dokončen až 4.3.1945. 

7.3.1945 byl František Fajtl povýšen na majora se zpětnou platností od 1.11.1944.

15.3.1945 bol rotmajster letectva Jozef Holka premiestnený k 1. čs. zmiešanej leteckej divízií.

Na základě rozkazu velitele sovětské 8 ВА z 6.4.1945 se pak 1. čs. slp a 3. čs. blp společně s velitelstvím divize ve dnech 7. a 11.4.1945 přesunuly blíže k frontové linii, na 210 kilometrů vzdálené letiště Katowice. S 2. čs. slp, který měl stále spíše operačně-výcvikový charakter a dosud nedisponoval vlastními letouny (létal na strojích od sovětského 41 оутап), se přesunul na letiště Kraków-Balice. Pluk zde dokončoval výcvik, ale do ukončení bojů nestihl dosáhnout operačního statutu. MAPA postupu 1. čs. sld.

V souvislosti s rychlým vývojem na frontě snaha o co nejrychlejší zasazení divize do bojů.

Letiště Katowice příliš nevyhovovalo, a proto došlo 12. a 13.4.1945 k dalšímu přesunu, tentokrát na přífrontové polní letiště Poręba. MAPA postupu 1. čs. sld. MAPA míst kde útočila 1. čs. smld.

Zde již asi od 12.4.1945 působil 87 гоап ГВФ, 8 ВА, který se přesunul z letiště Bielsko. S letouny Po-2  prováděl průzkum. Brzy se přesunul na letiště Mozern(?). Deník letecké armády. Sověti u nás.

Do obce Pszczyna v Polsku se přesunulo velitelství 1. čs. smíšené letecké divize, 8 ВА.

----------

13.4.1945 přiletěl 1. čs slp a 3. čs. blp. Přiletělo 33 letounů Il-2 s 26 bojovými osádkami (ostatní ještě dokončovaly výcvik a neměly povoleny samostatné lety) a 18 stíhačů. 479. bataljon aerodromnogo obsluživanija.

he124.jpg (527084 bytes), he125.jpg (355309 bytes) Kresba M. Lisický. Hobby Historie č. 42/2018

Pro nedoškolený personál obou pluků byl zřízen výcvikový detašmán na polním letišti Międzyrzecz s třemi Il-2, dvěma UIl-2, jeden ULa-5 a několik La-5FN. Do konce války stihli dokončit výcvik jen 4 piloti Il-2 a 2 piloti La-5FN. MAPA postupu 1. čs. sld.

----------

14.4.1945 v 4.30 hod. byla 1. čs. sld uvedena do stavu bojové pohotovosti.Dopoledne se k divizi dostavil zástupce velitele 8 ВА genmjr. Ivan Klementěvič Samochin, její šturman genmjr. Ivan Pavlovič Selivanov a náčelník bojové přípravy palkovnik Nikolaj Michajlovič Andrejev. Divizi, které svěřili bojový prostor, vymezený spojnicí měst Opava - Frýdek Místek - Ratiboř - Katowice, uznali za bojeschopnou. Divize měla k dispozici 32 stíhacích La-5FN a 33 bitevních Il-2, pouze 19 plně operačních stíhacích pilotů (z celkových 41 pilotů 1. čs. slp) a 24 dvoučlenných posádek Il-2.

14.4.1945 odpoledne v 16.15 hod. (moskevský čas, místní 14.15 hod.) odstartovalo k první bojové akci osm československých Il-2 s úkolem napadnout německé baterie polního dělostřelectva a shromaždiště tanků u obce Olza (severně Bohumína). Každý bitevník nesl kromě 4 pum FAB-100 i čtyři raketové střely RS-82 a plný palebný průměr střeliva do kanónů a kulometů. Jejich skupinu tehdy vedl sovětský major Alexej Vasiljevič Starčenko (inspektor techniky pilotáže 8 ВА). Skupinu doprovodilo devět Fajtlových La-5FN.

Ještě před přistáním první skupiny šla v 16.40 hod. do vzduchu druhá skupina. Ve druhé vlně zaútočilo na německá postavení sedm bitevních a devět stíhacích letounů pod velením sovětského mjr. Kozlovského a kpt. Kozy.

Oba nálety Sověti vyhodnotili jako úspěšné a obešly se v podstatě beze ztrát, pouze při druhém startu narazil osmý Iljušin do zaparkovaného letounu a oba stroje byly poškozeny. Doba letů všech 15 vzletů 3. čs. blp činila celkově 14 hodin a 17 minut.

  Kdy a kde?

----------

15.4.1945 vzlétly československé Il-2 v devíti a desetičlenných formacích celkem do šesti útoků, přičemž napadly německé kolony a soustředění vojska u Dolního Benešova, Bělé, Závady (okres Karviná), nádraží Smolkov, most přes Odru u obce Olza a postavení flaku u Kreuzendorf Krzyżanowic. Zničily přitom dvě desítky nákladních automobilů, pět povozů, dvě baterie polního dělostřelectva a umlčely větší počet protiletadlových prostředků. Též na živé síle způsobily protivníkovi značné ztráty, protože jen při prvních třech letech vyřadily více jak 100 jeho vojáků.

Při útoku na Smolkov, se objevily dva nepřátelské Bf 109 od JG 77 z polního letiště Jakartovice, nebo z letiště Dolní Benešov, nebo z letiště Ostrava nebo z letiště Prostějov, naštěstí nedošlo k palbě. MAPA.

Stíhač rtm. Andrej Kostík od 1. čs. slp poškodil ve vzdušném souboji jeden Fw 190. Pravděpodobně to byl Fw 190 F-8 WNr. 584401 "žlutá 2" od 3./SG 4, který nouzové přistál na polním letišti Suchdol nad Odrou. Jeho poškození bylo odhadnuto na 35 %, ale pilot nebyl zraněn. Rtm. Ondrej Kostík se vrátil s poškozeným výškovým a směrovým kormidlem, chladičem a na třikrát prostřelenou vrtulí. Mohl startovat ještě i z letiště Dolní Benešov a Stichovice. MAPA. Sestřely německých a sovětských stíhaček u Ostravy a Opavy.

Posádky 3. čs. blp si připsaly na konto 57 vzletů, ve vzduchu strávily 54 hodin a 36 minut. Protiletadlová obrana zasáhla celkem 20 čs. strojů, žádný z nich ale neutrpěl vážné škody, ani nedošlo ke zranění letců.

Ve dnech 15. a 16.4.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Dolní Benešov.

----------

16.4.1945 se intenzita bojové činnosti nijak nezmenšila, protože 3. čs. blp provedl osm náletů na cíle u obcí Olza, Uchylsko a Odra. Nejvýznamnějším úspěchem se stalo zničení mostu přes řeku Odru.

Sestřel nepřátelského letounu typu Fw 190 v prostoru nad obcí Olza. Ten pronikl do sestavy bitevních letounů a napadl stroj rtn. Videršpána "14" od 3. čs. blp. Videršpánův střelec rtn. Husmann dokázal včas zahájit palbu z kulometu UBS, a ačkoli zraněn, zasáhl "Fokra" tak, že se z něj začalo kouřit a zmizel z dohledu. Těžce poškozený bitevník pak jeho pilot dotáhl až k Porebě a přistál zde na břicho. Sestřel protivníka potvrdil náčelník štábu 107. střeleckého sboru plk. Antonov, protože Husmannem zasažený stroj se zřítil do oblasti, kde měl tento sbor své pozice. Letoun Fw 190 dopadl 1 km jihovýchodně Olzy - SZ Bohumína.  Za nejpravděpodobnější Husmanovu oběť označuje Feldwebela Maxe Rahofera od bitevní Stab III./SG 4 ze Stichovic, který podle německých záznamů zmizel v této oblasti. Letěl na letounu Fw 190 F-8 WN. 586683 "<1". Sestřely německých a sovětských stíhaček u Ostravy a Opavy.

Na konci třetího dne bojů, kdy se "létajícím tankistům" dostalo pochvaly za úspěšné splnění bojových úkolů od sovětských "návodčíků", vzrostl počet vzletů o 56 v trvání 47 hodin a 26 minut. 

V následujícím období se začalo horšit počasí a nasazení čs. bitevníků začalo postupně procházet obdobím útlumu.

----------

17.4.1945 letouny startovaly sedmkrát, z toho dvakrát k průzkumu oblasti Dolní Benešova a Olzy. Odpoledne zaútočily na postavení polního i protiletadlového dělostřelectva u obcí Kopytov, Gorzyczki a Uchysko, kde pobily asi 85 nepřátelských vojáků.

Kpt. Koza s La-5FN "84" od 1. čs. slp prodělal nerovný boj se čtyřmi Bf 109 od JG 77 z polního letiště Jakartovice, nebo z letiště Ostrava a jednoho protivníka poškodil, pak se k němu štěstí obrátilo zády a sám se zasaženým strojem musel unikat přízemním letem. Nouzově přistál až v prostoru Żywiec. MAPA.

3. čs. blp absolvoval 31 vzletů o délce 25 hodin a 43 minut.

----------

18.4.1945, kdy panovalo ještě horší počasí, zůstaly všechny čs. "létající tanky" na zemi a technici pluku čas využili k opravám, neboť v této době u jednotky zůstalo letuschopných 23 strojů z původních třiceti.

----------

19.4.1945 letovou činnost limitovalo počasí, Iljušiny mohly vyrazit nad bojiště až odpoledne v 16 hodin. Přesto dokázaly absolvovat sedm útoků na cíle v obcích Zabelkau Zabełków, Kopytov a na nádraží v Novém Bohumíně. Skupiny o pěti až devíti Il-2 doprovázelo zpravidla šest stíhačů. 

3. čs. blp bohužel utrpěl i první ztráty, když byl při útoku na německé pozice v prostoru Závada - Petrovice u Karviné sestřelen flakem letoun Il-2 "23" s osádkou pilot rtm. Pavel Slatinský a střelec des. Ján Bilka, kteří zahynuli.  Podrobnosti. Letecká badatelna.

I další stroje se vrátily poznamenány zásahy. 3. čs. blp provedl 39 letů, což představovalo 29 hodin a 44 minut.

----------

20.4.1945 již od devíti hodin ráno pokračovaly bitevníci v útocích do oblasti Zabelkau Zabełków a Bohumína. Posádkám Il-2 se podařilo severně od Bohumína zničit sklad munice, zapálit dvě cisterny s benzínem a umlčet tři protiletadlové baterie. Úspěch byl vykoupen poškozením letounu Il-2 "38". Jeho pilot por. Karol Novotný po zásahu motoru PL palbou dokázal stroj ještě několik chvil udržet ve vzduchu a přistál s odjištěnými pumami mezi frontové linie. Ani on, ani střelec des. Ladislav Leng přitom neutrpěli vážná zranění. Porouchaný Iljušin převezli technici 25.4.1945 zpět k pluku, opravili jej a díky tomu si jej i dnes můžeme prohlédnout v letecké expozici Leteckého muzea v Praze-Kbelích. S poškozením se z boje vrátilo na 40 % strojů. 

1. čs. slp přišel o jeden La-5FN. Při svém prvním startu k bojovému letu se svým La-5FN "73" narazil npor. Michal Minka do letounu Il-2 na stojánce. Pilot na následky zranění cestou do nemocnice zemřel. Dva týdny poté vznikl vyšetřovací protokol, kdy ze smrti npor. Minky je vinen mjr. Fajtl. Účelový posudek podepsali mjr. Lisický a kpt. Páleníček!

3. čs. blp přišel o jeden Iljušin. Hustá mlha způsobila i ztrátu orientace dvou osádek, které přistály u Katowitz.

3. čs. blp startoval k celkem 27 letům o délce 22 hodin a 3 minuty. Počet bojeschopných strojů klesl na 19.

----------

21.4.1945 dopoledne vzhledem ke zhoršujícím se povětrnostním podmínkám opustily Porębu jen dvě osmičlenné formace Il-2, v obou případech doprovázené šesticí La-5FN, a směřovaly na německé pozice u Bohumína a Zabełkówa. Úkol se osádkám podařilo splnit, cíle se po náletech ocitly v plamenech.

Ztrátu, naštěstí jen materiální, zaznamenal i 3. čs. blp, protože PL dělostřelectvo zasáhlo stroj Il-2 č. 12400 "19". Pilot čet. Peter Chebeň ho při pokusu o nouzové přistání rozbil. Jak pilot, tak i střelec des. Teodor Doktor utrpěli lehká zranění. Letoun byl opraven!

Počet nalétaných hodin se zvýšil o 12 hodin a 56 minut.

----------

22.4.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

23.4.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

24.4.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

25.4.1945 se kvůli počasí nelétalo.

25.4.1945 Luftwaffe zprovoznila polní letiště Petřvald.

----------

26.4.1945 od rána dvojice La-5FN držela pohotovost.

Dakotou C-47A Skytrain  "4292252" přiletěla čs. vládní delegace (Ludvík Svoboda, Klement Gottwald a Ján Ursíny). Kdy přiletěli z Košic nebo z Vajnor?

Když ve velké výšce přeletěly dva průzkumné Fw 189 od 1./31 (Nacht) z letiště Ostrava-Hrabůvka, byla pohotovost zesílena ještě dalšími dvěma letouny. MAPA.

V 18.20 hod. nástup divize před seřazenými letouny a vyzdobenou tribunou.

V 18.30 hod. podal zástupce velitele divize mjr. Lisický hlášení veliteli divize plk. Budínovi. Pak Budín přečetl Stalinův rozkaz o dobytí Opavy, osobní věstník MNO o povýšení a vyznamenání vybraných letců za boje na Slovensku a výnos MNO o zařazení gážistů bývalé slovenské armády do čs. armády.

Přeletěl další průzkumný Fw 189 a vzápětí byla hlášena devítka Fw 190 (pravděpodobně z letiště Suchdol nad Odrou či Stichovice nebo Přerov) letících ve směru k letišti.

Okamžitě vzlétly obě dvojice La-5FN (ppor. Dobrovodský s rt. Palatickým, rtm. Goralík s rt. Kostíkem).

V 19.00 hod. přijeli místopředsedové vlády Klement Gottwald a Ján Ursíny společně s ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou.

Ten pak vykonal přehlídku a slavnostně odevzdal divizi bojovou zástavu.

Právě tehdy bylo hlášeno jedenáct Fw 190 (pravděpodobně z letiště Suchdol nad Odrou či Stichovice nebo Přerov), na jejichž stíhání ve 20.00 hod. odstartoval pět La-5FN (npor. Chábera, rt. Palatický, rt. Kostík, rtm. Setvák a rt. Geletko). Nepřítel uletěl.

, , , letouny La-5FN a vpravo tribuna s vlajkami ČSR a SSSR . Zdroj.

Letouny Il-2 .

----------

27.4.1945 odpoledne se meteorologické podmínky zlepšily, vzlétli v tomto období pouze stíhači k průzkumným letům. Došlo k podstatným změnám situace na frontě, po téměř týdnu nečinnosti bylo nutné vyhledat pro bitevníky vhodné cíle. Technický personál dokázal v průběhu nečinnosti uvést téměř všechny Il-2 (konkrétně 26 z 28) do bojeschopného stavu.

----------

28.4.1945 vystartovaly Il-2 do šesti akcí, opět ve skupinách po šesti až osmi s doprovodem stíhačů. Jedna dvojice provedla dokonce samostatný let bez ochrany stíhačů. Dopoledním cílem se staly dělostřelecké a minometné baterie u Ludgeřovic. Ty společně s dvěma bateriemi flaku zničila již první vlna, a proto druhou odchýlil pozemní návodčík na nedaleké Petřkovice. Další skupiny Il-2 zasáhly palebná postavení v Hlučíně, Lhotce, nákladové nádraží v Přívoze a přepravu přes Odru u Petřkovic. Skupině čs. letců, vedených velitelem III. eskadrily kpt. Mikulášem Šinglovičem se za přesné provedení úkolů opět dostalo pochvaly od pozemních vojsk.

Bohužel zahynuli dva letci a dva utrpěli vážná zranění. Prvním mrtvým se stal rtm. Jarolím Gucman. Ten stačil ještě po zásahu flakem s hořícím letounem Il-2 "30" přistát na vlastní straně fronty a zřejmě tak zachránit život svému těžce zraněnému střelci des. Jánu Valkovi. Letoun po střetu s nadzemním vedením nouzově přistál u městečka Rydultowy nedaleko osady Czernica. Rtm. Jarolím Gucman uhořel a střelec des. Ján Valko přežil. MAPA.

Tohoto dne zahynul při nehodě letounu Il-2 č. 12470 "14" během startu i střelec des. Jozef Vaculík, pilot por. Július Kordoš srážku během vzletu se zaparkovaným letounem Il-2 č. 12400 "19" přežil s těžkým zraněním. Oba letouny zničeny.

Čtvrtý letoun Il-2 "02" zasáhla palba ze země do motoru, ale pilot rtn. František Klúbal dovedl svůj Il-2 až do blízkosti letiště, kde nouzově přistál. Posádka (střelec des. Martin Macíček) vyvázla z vraku bez zranění. Stroj již následně opravován nebyl.

Tohoto dne vzlétly stroje 3. čs. blp k 50 letům o celkové délce 50 hodin a 55 minut. Na konci dne se ukázalo, že pluku zbývá pouze 16 letuschopných letounů.

Ve dnech 28. a 29.4.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Ostrava-Hrabůvka.

----------

29.4.1945 vzhledem ke stále neutěšenému stavu letištní plochy opět nelétalo (těžké bitevníky zapadaly do bahna a musely být vyprošťovány traktorem), byl čas opět využit k opravám poškozené techniky.

----------

30.4.1945 vzhledem ke stále neutěšenému stavu letištní plochy opět nelétalo (těžké bitevníky zapadaly do bahna a musely být vyprošťovány traktorem), byl čas opět využit k opravám poškozené techniky.

----------

1.5.1945 vzhledem ke stále neutěšenému stavu letištní plochy opět nelétalo (těžké bitevníky zapadaly do bahna a musely být vyprošťovány traktorem), byl čas opět využit k opravám poškozené techniky.

Ve dnech 1. a 2.5.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Petřvald, Prostějov a Stichovice.

----------

2.5.1945 provedlo sedm posádek Il-2 pod velením kpt. Šingloviče let bez doprovodu stíhačů. Iljušiny zaútočily na nádraží v Těšíně, kde zapálily muniční sklad, a výtopnu, zničily jednu lokomotivu a asi 35 vagónů. Při akci použily poprvé fotokulometu, jehož snímky výsledky náletu pomohly opravdu objektivně potvrdit. V poslední bojové akci nalétaly osádky 4 hodiny a 15 minut.

Ve dnech 2. a 3.5.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Jakartovice a Suchdol nad Odrou.

----------

3.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

4.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

4.5.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Přerov.

----------

5.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

5.5.1945 Luftwaffe vyklidila letiště Olomouc-Neředín, Olomouc-Holice.

----------

6.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

7.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

----------

8.5.1945 se kvůli počasí nelétalo.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1. čs. smld provedla 567 bojových vzletů v trvání 515 operačních hodin. 3. čs. blp v Ostravské operaci provedl celkem 284 bojových letů o celkové délce 264 hodin a 38 minut, letouny svrhly celkem 90 000 kg většinou tříštivých, tříštivotrhavých a protitankových pum, vystřelily 600 raket RS-82 a přibližně 125 000 ks munice do palubních zbraní. Zničily přitom jeden tank, 45 automobilů, 22 povozů, dvě cisterny, lokomotivu, 37 vagónů a vyřadily z boje více než 1200 protivníkových vojáků. Kromě toho zničily i několik skladů zbraní a munice, vojensky důležitých staveb a umlčely několik desítek postavení nepřátelské PL obrany. Bitevní letci ztratili čtyři své spolubojovníky, sedm jich utrpělo různě těžká zranění a přišli o sedm letounů (pouze 4 činností nepřátelské PLO, 3 při nehodách).

V následujících dnech už nic nebránilo v postupném přesunu všech součástí divize na území Československa. Pluky se nacházeli na letištích Poręba, Kraków-Balice, Miedzyrzece.

----------

9.5.1945 škpt Fajtl (1. čs. slp) a mjr. Guljanič (velitel 3. čs. blp) s Po-2 rekognoskovali polní letiště jižně Moravské Ostravy (Studénku, Petřvaldu poblíž Albrechtiček).

----------

Od 10.5.1945 přesun pozemního sledu 1. čs. smíšené letecké divize, 8 ВА na polní letiště Albrechtičky. MAPA postupu 1. čs. sld.

----------

11.5.1945 z polní letiště Poręba přiletěl 1. čs. slp a 3. čs. blp. MAPA postupu 1. čs. sld.

11.5.1945 v Letňanech přistál velitel čs. letectva gen. Vicherek. Kdo ho přivezl?

----------

Z letiště Kraków-Balice přiletěl 2. čs. slp. Kdy přiletěl? MAPA postupu 1. čs. sld.

12.5.1945 večer byla celá divize na polním letišti Albrechtičky.

----------

 

----------

14.5.1945 se 1. čs. smíšená letecká divize se dostala do operační podřízenosti 2 ВА. MAPA postupu 1. čs. sld.

Do Kbel přiletěl pozemní sled 3. čs. blp.

Do Letňan přiletěl pozemní sled 1. čs. slp a 2. čs. slp.

----------

15.5.1945 do Kbel přiletěl 3. čs. blp.

15.5.1945 do Letňan přiletěly 1. čs. slp a 2. čs. slp s 27 kusy La-5FN, 54 kusy La 7 a 4 kusy dvoumístných La-5UTI. První přistál škpt. Ľudovít Koza.

Velitelství 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА.

1. československý stíhací letecký pluk / 1-й чехословацкый истребительный авиационный полк.

2. československý stíhací letecký pluk / 2-й чехословацкый истребительный авиационный полк. helo5970.jpg (134490 bytes), helo5971.jpg (74234 bytes), helo5972.jpg (72454 bytes), helo5973.jpg (94005 bytes), helo5974.jpg (80237 bytes), helo5975.jpg (63189 bytes). Podrobnosti.

----------

.

----------

17.5.1945 se zúčastnila formace devíti La-5FN vedená škpt. Kozou slavnostní přehlídky čs. vojenských jednotek z Východu.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

21.5.1945 večer byl přesun divize ukončen.

----------

22.5.1945 dorazily pozemní sledy.(?)

 

Při velitelství 1. čs. smíšené letecké divize vznikla Cvičná a dopravní skupina s letouny dvouplošníky Fw 44 D, Po-2, jednoplošníky Bü 180, Bü 181, Kl 35 D, Fi 156 C, Ar 96 B, W.34, dvoumotorovými Fw 58, Si 204, třímotorovými Ju 52, Ju 352 A-1 Herkules,  a dalšími. Kdy byla založena? Velitel škpt. Vladimír Šimůnek.

helo5967.jpg (76532 bytes), helo5968.jpg (62354 bytes). Provoz až 27 letounů do 31.7.1945.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

27.5.1945 major letectva (dvě hvězdy na nárameníku) Jan Klán, velitel Letecké dopravní skupiny na Ruzyni přiletěl s Po-2 asi od Cvičné a dopravní skupiny 1. čs. smld  v Letňanech navštívit své příbuzné he071.jpg (102487 bytes),he070.jpg (104706 bytes)he069.jpg (87390 bytes) v Chrastu (okres Chrudim).

----------

----------

----------

30.5.1945 z Kbel do Letňan přiletěl 3. čs. blp, 1. čs. smíšené letecké divize, 2 ВА s Il-2. Nehoda jednoho letounu. Pilot Šebesta přežil. Kde se to stalo?

----------

1.6.1945 přehlídka 1. čs. smíšené letecké divize v Letňanech. Video.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

5.6.1945 se 3. čs. bilp vrátil do Kbel.

----------

.

----------

7.6.1945 Rudolf Palatický při přistání rozbil letoun La-5FN.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

14.6.1945 z Kbel do Letňan přiletěl 3. čs. bilp.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

22.6.1945 3. čs. bilp odletěl do Kbel.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

1.7.1945

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

10.7.1945

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

20.7.1945 byla 1. čs. smíšená letecká divize uvolněna ze svazku sovětského letectva.

Společně s divizí tak čs. vojenské letectvo převzalo celkem 118 letounů, z toho 104 bojových: 25 stíhacích La-5FN, 54 stíhacích La-7, 25 bitevních Il-2. Dále 4 cvičné La-5UTI, 2 cvičné Il-2U, 6 spojovacích Po-2, jeden letoun Fw 58 a jeden W 34 hi.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

.

----------

Do 31.7.1945 provoz Cvičné a dopravní skupiny 1. čs. smld. Poté byly předány Letecké dopravní skupině a 4. letecké divizi.

----------

1.8.1945 se 1. čs. smld reorganizovala na 4. leteckou divizi, rozkazem z 3.8.1945.

1.8.1945 se 1. československý stíhací letecký pluk přeznačil na 1. letecký pluk.

1.8.1945 se 2. československý stíhací letecký pluk přeznačil na 2. letecký pluk.


.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------