Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
07.10.2020
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
K 1.1.1940(?) byla Letka 16 ve Zvolenu přejmenována na Letku 1. Vyzbrojena byla Š.328. Byla podřízena Samostatnej peruti I ve Zvolenu.
Od 1.5.1940 byla Letka 1 podřízena Peruti I ve Zvolenu.
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.? 
Š.328, které jednotky?
Od 1.5.1941 byla Letka 1 podřízena Pozorovacej peruti I ve Zvolenu.
22.6.1941 přeletěla do Kamenice nad Cirochou.
Přesun letek na letiště okolo Samboru komplikovalo velmi špatné počasí. Proto probíhal poměrně dlouho (1. až 7. 7. 1941) a vyžádal si několik nehod.
Po přesunu na letiště u Samboru byla zahájena bojová činnost pozorovacích letek, která se soustředila na průzkum oblastí před postupujícími slovenskými jednotkami a na pozorování postupu vlastních pozemních sil. Většinou pozorovacímu Letovu Š.328 poskytovaly krytí vlastní stíhací Avie B.534. První bojovou akcí se stal 5. 7. 1941 průzkum vlastních kolon. Již při prvních bojových letech se objevily problémy s nedostatečným výcvikem letců. Jednalo se především o mladé letce, kteří přišli nedávno z výcviku a postrádali potřebné poznatky o taktice a způsobu vedení boje. Letky 1, 12 a 13 se 9. 7. 1941 přemístily na letiště Lvov a Rzesno.
19.7.1941 byl vydán rozkaz, podle něhož musela být všechna letadla určená k bojovému nasazení opatřena světle žlutým 50 cm širokým pásem. Podobně byla pro východní kampaň natřena i letadla ostatních spojenců Osy.
9.7.1941 přeletěla na letiště Rzesno (i s 13. letkou).
SB-3 asi od 33
бап bolo slovenským
Velkým problémem bojeschopnosti slovenských letek byl technický stav letadel. Nasazení na nevyhovujících polních letištích a neustálé vystavení povětrnostním vlivům způsobovalo velké opotřebení techniky. Značnou potíží bylo zvětšování vzdálenosti bojových útvarů od slovenského zásobování. Přísun náhradních dílů a pohonných hmot byl problematický, a proto bylo 24.7.1941 rozhodnuto o zřízení armádního leteckého parku na letišti Rzesno, který měl plynule zásobovat letky. K dodávkám náhradních dílů ze Slovenska byly určeny dva Letovy Š.328 a Avia B.71, která do poruchy při startu z letiště Vajnory 22.8.1941 vykonala jen pár letů. Kvůli výše uvedeným problémům se Letka 2 vydala 25.7.1942 na cestu domů. Část Letovů Š.328 Letky 2 byla dána k dispozici zbylým dvěma pozorovacím letkám. Ze zbytků letky pak vznikla kurýrní služba zabezpečující spojení ze Slovenskem.
Velkým problémem byl nedostatek pohonných hmot, který způsobil omezení aktivit pozorovacích letounů v polovině července a přesměrování všech dostupných zásob stíhacím letkám. Chvilkovou pomocí bylo nalezení 50 000 litrů sovětského leteckého benzinu s vysokým oktanovým číslem, který byl při ředění 1:1 s Bi-Bo-Li použitelný v motorech slovenských letadel.
6.8.1941 přeletěla do Vinnice.
26.8.1941 přeletěla do Berdičova.
27.8.1941 přeletěla do Belaja Cerkev.
26.9.1941 
pilot Ľ. Pajtina (nakladá balíky), pozorovateľ J. Čižmárik (vpravo) pred štartom, posledná fotka posádky. Lietadlo sa
po štarte zrútilo v blízkosti letiska, pozorovateľ zahynul, pilot utrpel ťažké
zranenia.
3.9.1941 přeletěla do Skvira.
Od 6.9.1941 navíc další rozkaz nařizoval natřít světle žlutou barvou i přední část trupu včetně vrtulového kužele do hloubky 50 cm. Toto označení ( včetně celé žluté směrovky ) se průběžně začalo objevovat i na cvičných a kurýrních letounech včetně strojů Letecké školy. Naprosto důsledně se ale tato úprava nedodržovala, takže se vyskytovaly různé varianty. Takto označená slovenská vojenská letadla létala až do srpna 1944.
Kdy a kde?
Kdy a kde?
Kdy a kde?
15.9.1941 přeletěla do Mytnica.
2.10.1941 přeletěla do Bieliki.
7.10.1941 přeletěla do Nikolajevky.
10.10.1941 přeletěla do Sofijevky.
16.10.1941 přeletěla zpět do Zvolena.
22.6.1942 přeletěla do Žitomiru. Letka 1 patřila pod Skupinu vzdušných zbraní pri Zaisťovaciej divízii vzniklá v červnu 1942. Tehdy odletěla 11. letka s asi 12 Aviemi B-534 a 1. pozorovací letka se šesti Š-328 na Ukrajinu.
6.7.1942 přeletěla do Kozinky - detašmánu.
V říjnu 1942 přeletěla do detašmánu přidělený k Letce 11. Detašmán tří strojů a posádek působil až do léta 1943.
21.10.1942 přeletěla do Zvolenu.
V srpnu 1943 přeletěla do Žiliny.
V prosinci 1943 přezbrojení na Fw 189.
,
,
,
rtk. Ján
Maďar druhý zleva, v strede je rtm Videršpán. Fotky.
13.5.1944 došlo k prvej havárii na letisku v Žiline, počas ktorej rtm. Majchrák pre poruchu podvozku pristál núdzovo na brucho. Oba motory Argus As 410 ev. č. 100675/4028 a 3428/1204 sa poškodili.
16.5.1944 v Žilině další nehoda Fw 189, který přistál na břicho
6.6.1944 v katastri obce Domaniža, došlo k havárii lietadla Fw 189 "303" rtk. Ján Maďar, npor. Ujček a čat. Ficek zahynuli. Napriek tomu, že bolo veľmi zlé počasie, okolo 11.00 h lietadlo odštartovalo do Bratislavy čoskoro zachytilo krídlom o mladý stromový porast. Vzápätí sa zrútilo a začalo horieť.
Posledná havária na letisku v Žiline nastala 26.7.1944 v dôsledku kolapsu ľavej podvozkovej nohy pri pristávaní rtm. B. Mikotu. Lietadlo už neopravili a jeho vrak bol uložený na letisku ešte po skončení vojny.
3. a 8.7.1944 prelietnuté do Žiliny náhradné stroje "315" a "410" z Leteckého pluku z Piešťan.
10.7.1944 bol prelietnutý tretí Fw 189 "327" od LDS.
29.7.1944 sa celá letka 1 presunula na letisko Nižný Hrabovec.Historie. Patřila pod Skupinu vzdušných zbraní vzniklá v červnu 1944 k podpoře Východoslovenské armády.
Začátkem srpna 1944 presun do Prešova.
Posádkou vo Finticiach, disponovala šiestimi strojmi Fw 189 "310", "315", "316", "327", "328" a "340", tu vykonávali fotografické lety), dvoma strojmi Praga E.39, lietadlom Kl 35 D a Fi 156.
Ráno 31.8.1944 o 5.00 h odleteli smerom na Ľvov aj všetky Fw 189. Zdroj. Úlety.
Fw 189 A-2 "310" letec stot. R. Galbavý, npor. J. Samaš, rtk. T. Bardiovský, slob. A. Meško
Fw 189 A-2 "315" rtk. J. Holka, por. K. Harvan, rtk. M. Jankovič, slob. P. Majstrík
Fw 189 A-2 "316" rtk. J. Slivka, stot. P. Gašparovič, slob. F. Štulák, des. M. Bališ, slob. Š. Sloznek, (poté SNP)
Fw 189 A-2 "327" rtk. J. Videršpan, čtk. F. Miškovič, slob. E. Rizman, slob. L. Libo
Fw 189 A-2 "328" rtk. O. Hauliš, por. Š. Džunko, rtk. J. Galba, slob. L. Bergar, slob. C. Hlaveň, des. K. Zeleník
Fw 189 A-2 "340" rtk. L. Pivarček, npor. Š. Galbavý, slob. J. Mejo, slob. P. Šukala, slob. Š. Jurkovič, (poté SNP a zpět)
Po pristátí zostali 4 lietadlá schopné pre let, jedno havarované a jeden stroj neschopný letu. Zde je událost popsána ale datována na 15.9.1944.
,
,
.
