Bréguet XIVA.2.Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
12.11.2020
MAPA.
Válka s Maďarskem o Slovensko a Podkarpatskou Rus.
4.6.1919 přeletěl do Vajnor velitel Escadrille Bré. 590 Georges Marcel Lachmann na letounu Spad S.XIII a 6.6.1919 následovala pětice letounů Breguet XIVA.2, které později doplnily letouny Salmson 2A.2. Nadporučík Starý si repatriační dovolené dlouho neužil, protože byl se setninou pod vedením kpt. let. Lachmanna dne 5.6.1919 odvelen do Vajnor u Bratislavy k obraně republiky, aby hájil její jižní hranici proti jednotkám maďarské Rudé armády. Na Slovensku byla setnina ještě doplněna několika českými důstojníky, kteří byli leteckými pozorovateli. Setník Robert Ellner, npor. Josef Pospíšil, Václav Kahovec, por. Josef Hamšík. Nejdříve zřídili pomocné letiště u obce Horný Bar na Žitném ostrově a v Nitře, kde byly umístěny sklady paliva a pum.
Z kterého polního letiště byly akce vykonány?
Boje začaly hned od 7.6.1919. Francouzi vůbec nepočítali s tím, že boje budou nejen urputné, nýbrž i značně obtížné, zejména po technické stránce bombového provedení. S escadrillou Bré.590 vyzbrojenou letouny Bréguet Bré XIV. A.2 a Spad S.XIII. C.1. se Bedřich Starý zúčastnil úspěšných bojových operací jako stíhací i bombardovací pilot proti maďarským bolševikům. Startoval nejen na průzkumné lety s pozorovatelem por. let. J. Hamšíkem, ale hlavně se oba museli připravit na plnění bombardovacích úkolů, na které dvousedadlová letadla Breguet nebyla připravená (francouzské držáky na pumy neodpovídaly typům rakouských pum). Letci museli pumy, vážící 15-20 kg, naložit pod sedadlo pozorovatele, pak velmi opatrně odstartovat a vzlétnout, ve vzduchu podobně opatrně manévrovat, zvláště když pozorovatel pumy zaměřoval, odjišťoval a ručně házel na cíl. Je pochopitelné, že za těchto okolností byl letoun doslova létající rakví, zejména po zásahu protiletadlového dělostřelectva nebo po přímém střetu v leteckém souboji s nepřítelem. Právě při těchto náročných operacích se vyznamenal pilot npor. B. Starý s por. J. Hamšíkem, když na železniční trati Nové Zámky-Parkaň Nana-Levice s plným zásahem bombardovali obrněný vlak. Po průzkumu nádraží bylo zjištěno, že se tam shromažďují nepřátelské maďarské oddíly, chráněné obrněným vlakem. Byl vydán rozkaz k útoku přímo na nádraží či dostihnout vlak na trati a zamezit mu v jízdě. Starý s Hamšíkem vzlétli a uviděli ještě stát vlak ve stanici, která byla před možným leteckým náletem střežena kulomety a děly. Starý s letounem slétl až na 250 metrů nad zemí, Hamšík zacílil a začal shazovat pumy. První ještě nezasáhla cíl, druhá perfektně udeřila na vlak, zničila jej a rozmetala kolejiště i nádraží. Maďarské bolševické oddíly se již nezmohly na žádnou akci, a nedaleko útočící čsl. armáda měla po tomto leteckém útoku záhy situaci plně pod kontrolou. Za tento vynikající letecký čin obdrželi oba čeští letci zvláštní armádní pochvalu od velitele čsl. armády bojující na Slovensku, francouzského generalissima a velitele čsl. branné moci Maurice C. J. Pellého. Sestava pilotů: Starý - Hamšík dokázala znovu odvahu, když obdržela rozkaz k bombardování Levice. Tentokráte vše mohlo skončit tragicky, když Hamšík se na sedadle vzadu poněkud posunul, kolenem zavadil lehce o vypínací páku magnetů, čímž ze čtyř magnetů motoru zůstal v činnosti pouze jeden. Letadlo se stalo neovladatelné, klesalo a bombometčíkovi nezbylo, než se zbavit pumového nákladu a čekat na pilotovo umění. V poslední chvíli si npor. Starý všimnul, že páka magnetu je posunuta o jeden stupeň. Bleskurychle zasáhl, letoun nabral výšku a posléze hladce přistál, aniž letoun poškodil. V dané chvíli to byl stejný úspěch, jako ten předchozí, protože ztráta letounu byla pro čsl. letectvo v těchto letech nenahraditelná.
Bréguet XIVA.2.
12.6.1919 byla na mírové konferenci v Paříži stanovena konečná československo–maďarská hranice, jejíž vymezení pak bylo zahrnuto i do článku 27 Trianonské smlouvy.
Za zmínku stojí i nálet z 13.6.1919 na železniční stanici Parkan (dnešní Štúrovo), osádka Starý - Hamšík zde měla jednou pumou zasáhnout maďarský obrněný vlak.
14.6.1919 József Mátyásffy (ex Oblt. Fp. Josef Kretz od Flik 9J) od 4. Vörös Repuloszázad odstartoval na stroji Aviatik Berg D.I (Lo.) 348.46 proti letounu, který bombardoval jeho letiště Györ, svedl s ním souboj a po návratu hlásil, že soupeř po krátkém utkání klouzal na druhou stranu Dunaje. Breguet XIVA.2 se lehce poškozený vrátil na své polní letiště. Francouzsko-česká posádka vyvázla bez zranění. Tvořili ji Sous-Lietenant François Fogues a setník Robert Ellner (ex Flek 5).
Intenzivní nasazení eskadry vyvrcholilo při podpoře postupu československé 2. a 7. pěší divize ve dnech 16. a 17.6.1919 sérií útoků na levické nádraží, kde Maďaři vykládali posily.
Spolu s dalšími příslušníky eskadry se poručík Hamšík dne 19.6.1919 dočkal pochvalné citace v rozkaze „Velitelsví Západní slovenské skupiny“ (praxe „citací“ odpovídala francouzským zvyklostem – operace na Slovensku řídil francouzský generál Mittelhauser se svým štábem).
Po 20.6.1919 podnikl poručík Hamšík několik bojových letů s francouzským pilotem Lt. Josephem Pouliquenem (zajímavá postava, v době druhé světové války byl totiž tento muž prvním velitelem legendární francouzské stíhací eskadry GC 3 „Normandie“ – ještě před jejím odjezdem do SSSR).
22.6.1919 po skončení bojů, bylo rozhodnuto, aby francouzská setnina na Slovensku ještě nějaký čas zůstala.
24.6.1919 nastalo definitivní příměří.
Od 28.6.1919 již eskadrila jen sledovala stahování maďarských oddílů.