Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000 606 220 / 2010.

Díky prezidentu Benešovi jsme se stali přeborníky ve vyzbrojování Třetí říše

Výroba a opravy letadlových motorů

11.08.2020

Krycí kódy výrobců materiálu v Čechách a na Moravě 1940-1945.

Československé motory.

Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Jinonicích vyráběla motory Pegas II-M-2 pro Letov Š.328, Castor II pro Avia B.122, Polux pro Praga E.241, Gemma I pro Praga BH 39 (E 39),  Sagitta I-C pro Praga E.51, Mars 14-N pro Š.32, Bristol Mercury IX pro A.300, Super Castor pro A.304, Minor 1 pro E.214, Minor 4 pro Be.50, Mikron II pro Be.60, K-14 pro MB.200, Praga B pro E.114. Výstavba závodu v Trenčíně-Kubrá.

Výrobní program Jinonické Waltrovky byl plně podřízen potřebám německé armády prostřednictvím továrny Argus Motorenwerke A.G. v Berlíně. Podnik používal německý název Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A.G.  Vyrobil 4 600 pístových leteckých motorů a dalších 3 381 opravil. 

Argus Motoren As 10 C pro Fi 156, As 410 A-1 pro Fw 189, Ar 96, As 411 A-1  pro Si 204, As 411 MA  pro Ar 396.

Hirth Motoren HM 60 R pro Kl 35, HM 504 A pro Bü 131, Bü 181.

Daimler-Benz DB 605 A pro Bf 109. 

a části BMW 801 C-1 pro Fw 190.


Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice v Čakovicích - Závod II.

Vyráběl motory HS 12Ydrs a HS 12Ycrs pro Avia B.534, Avia Bk.534, Avia B.35, Avia B.135 a B.71.

Stejně jako ostatní bývalé československé letecké podniky byla Avia podřízena RLM, ostatně i jako celý koncern Škoda. Ten na základě požadavku z Berlína rozhodl o výstavbě nového závodu Werk II. Škodovka vykoupila pozemek letňanského občana pana Zurynka, na kterém Němci zřídili pracovní tábor, a vězni začali stavět. Během necelého roku vyrostla na poli přes silnici Letňany - Čakovice hala na výrobu motorů, zkušebna motorů zvaná brzda, kalírna a další provozy.

Výroba motorů Daimler-Benz DB 601 a DB 605 pro Bf 109.

Vedle tohoto nového závodu vznikly ještě pobočné provozy v Rychnově nad Kněžnou, v Kostelci a Brandýse nad Labem, ve Staré a Nové Pace, Ostroměři, v Kutné Hoře, Josefově Dole, Braníku.

mapa_tunely.jpeg (944681 bytes) MAPA. 21.6.1944 byla zahájena výstavba podzemní továrny (závod Omega) v šesti železničních tunelech na trati „Posázavského pacifiku“ mezi Jílovým u Prahy a Skochovicemi. Pro firmu Avia se zde vyráběly převážně kompresory k leteckým motorům Daimler-Benz DB 603 a DB 605 AS, jejichž výroba sem byla přeložena z rozbombardovaných závodů Flugmotorenwerke Ostmark G.m.b.H ve vídeňském Neudorfu a Mödlingu. Tunely měly krycí název Blaumeise I-VI.

Od listopadu 1944 do dubna 1945 vyrobeno 160 motorů Daimler-Benz DB 603 E pro He 219 (požadováno bylo 453). 

Výroba dílů pro Junkers Motorenbau Jumo 004.


Českomoravská-Kolben-Daněk a. s. Praga

Vyráběla motory HS 12Ydrs pro B.534 a B.71.

Poté opravy německých motorů Argus, Jumo a Daimler-Benz.

V říjnu 1940 byl závod ČKD přejmenován na Českomoravské strojírny (ČMS) Böhmish-Mährische Maschninenfabriken A. G. 

V roce 1942 byly montážní linky a zkušební zařízení z Libně přesunuty do nově vybudovaných provozních prostor na východním okraji Prahy do Malešic.

25.3.1945 americký nálet zničil továrnu v Libni.


Firma Argus Motoren měla zázemí v Liberci od samého počátku války v roce 1939. Původně se jednalo o podnik Luftapparatebau - LAB, která je později označována jako ARGA a ARGUS Motoren GmbH Berlin Reinickendorf. Jednalo se o různé odnože jednoho závodu.

Na konci roku 1943 se začalo uvažovat o přemístění výroby divize Argus Motoren z Berlína, kde se vyvíjel a vyráběl pulsační motor Argus As 109-014 používaný ve střelách V1 (Fi 103). Část výroby byla přenesena do Liberce v roce 1944, do areálu bývalé textilky čp. 80 na současné třídě Dr. M Horákové a do areálu bývalých Energomontáží, dnes firmy DTZ, v ulici U věže.


Mitteldeutsche Motorenwerke GmbH Smržovka (okres Jablonec nad Nisou). Podíl na výrobě motorů Junkers Motoren Jumo 205, Jumo 211, Jumo 213 a proudového motoru Jumo 004.


Zittwerke Betrieb Semil (ZBSSemily-Řeky. Výroba dílů a opravy motorů Junkers Motoren Jumo 205, Jumo 211, Jumo 213 a proudového motoru Jumo 004.

Na jaře roku 1944 se vedení říšského leteckého průmyslu na území protektorátu Böhmen und Mähren rozhodlo, že vzhledem ke stále se stupňujícímu nebezpečí náletů, rozdělí výrobu do menších samostatných výroben na více míst. Jedním z těchto míst, kam byli následně přiděleni i čeští pracovníci, byla i zabraná prádelna v Semilech. Její prostory byly v rychlosti náležitě upraveny a z obyčejné prádelny vznikla takřka přes noc plnohodnotná dílna pro opravu a dokonce i částečnou výrobu proudových motorů Jumo 004 (pohonné jednotky Me 262). Mezi českými konstruktéry, kteří byli tehdy přiděleni do Semil, nechyběl ani ing. Svoboda, instruovaný tehdejším vrchním ředitelem Avie ing. Novákem, který již vycítil blížící se zánik Velkoněmecké říše, aby tam okoukal co jen bude moci a získal všechno, co se získat dá. Byl to samozřejmě velmi nebezpečný úkol, ale pakliže se mělo české letectvo po válce opět postavit na vlastní nohy, nebylo možné otálet a vlastenecky smýšlející spolupracovníci německých konstruktérů, mezi něž patřil i ing. Svoboda, se dali do shánění nejrůznějších plánů, výkresů a výpočtů týkajících se především novinek. Touha po konkurenceschopném poválečném českém leteckém průmyslu byla u některých z nich natolik silná, že se dokonce neomezovali pouze na vlastní pozorování, nýbrž dali svůj život v šanc a získávali cenný technický materiál přímo od Němců, třeba i za masové lístky. Nezbývalo jim však mnoho času …

18.4.1945 se zaměstnanci rozutekli domů. Ze 4 000 jich 800 nenastoupilo. Podrobnosti.

Dokonce ještě v přehledu stavu zásob paliva IX. (J) Fliegerkorps z 27.4.1945 se uvádí, že v Semilech jsou 3 m³ paliva J2 a dalších 23 m³ je na cestě. Palivo bylo nutné pro zkoušky motorů. 

Bohužel neznáme ani plánované, ani skutečné počty produkovaných motorů.

Po válce se zde našlo 16 ks částečně sestavených, ale použitelných motorů a dalších 8 pravděpodobně ve vyšším stupni rozpracovanosti. Vedle toho se zde nacházelo 119 ks motorů Jumo 211 pro Ju 88.


Opravy leteckých motorů v kasárnách v Bohdanči Bochdanetsch (dnes Lázně Bohdaneč).


Ze zkušebny "Na brzdách" v Malém Poříčí (Náchod) při továrně Lufthansy na Babí bylo denně slyšet hučení zkoušených leteckých motorů. Zdroj.


Dnešní stará továrna Motorpal v Jihlavě Iglau, dříve Langova továrna, přešla na vojenskou výrobu jako pobočka BMW a vyráběla letecké motory.


Od roku 1942 servis motorů v továrně na výrobu kol LAS v ulici Vilibalda Svobody ve Skutči.


Závody Ringhoffer-Tatra a. s. Ringhoffer-Tatrawerke A.G. Werk Nesselsdorf/Ost Sudetenland v Kopřivnici - výroba motorů Tatra HM 504 A-2 (licenční Hirth HM 504 A-2) pro Tatra T 131 (licenční Bü 131 Jungman)


V roce 1942 vznikla v Brně-Líšni pobočka vídeňské firmy Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn Výroba vstřikovacích čerpadel pro motory Daimler-Benz DB 603 a DB 605, různých agregátů - pumpy, čerpadla, filtry. Historie.

V Újezdě u Brna (okres Brno-venkov) v dolních prostorech sladovny provoz firmy Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn. Vyráběly se zde pumpy do letadel. Zdroj.

V Ježkově továrně v Blansku výroba zkoušecích aparátů pro letecké motory firmy Flugmotorenwerke Ostmark G. m. b. H.Wien, Zweigwerk Brünn.

V roce 1944 přesun do Moravského krasu MAPA, sklepních prostorů u Sokolnic a u Brněnských Ivanovicích.

25.8.1944 nálet 159 bombardérů B-17 od 5th BW, 15th USAAF z Itálie.


V roce 1943 po zničujícím náletu RAF, který postihl Hamburg v noci z 27. na 28.7.1943, byla ke kuřimské strojírně Waffenwerke V Gurein na výrobu obráběcích strojů přestěhována firma Klöckner Flugmotorenbau G. m. b. H. Hamburg. Kuřimská strojírna pro ní uvolnila haly H7 a H9, prodala jí 20 hektarů pozemků a poskytla podporu při zavádění výroby. V nové továrně  si v hale K4 zřídila speciální výrobu leteckých součástek, montáž leteckých motorů BMW 801 pro letouny Fw 190, zaběhávací zařízení a sklady pohonných hmot. Ječivý zvuk týraných motorů terorizoval obyvatele ve dne v noci nejen v Kuřimi, ale také v širokém okolí. V červnu 1944 v obou závodech pracovalo na 15 000 zaměstnanců. Pobočný závod byl ve Vrahovicích u Prostějova. Historie.

Walter Messerschmidt byl obchodním ředitel firmy Klöckner Flugmotorenbau a ve vile Tugendhat v Brně žil s rodinou do roku 1945, kdy před přicházející frontou uprchl do Německa. Walter Messerschmidt nebyl v příbuzenském vztahu s Willy Messerschmittem, slavným německým konstruktérem letadel. Šlo jen o fonetickou shodu jmen s odlišným pravopisem.

25.8.1944 nálet 82 bombardérů B-24 od 304th BW, 15th USAAF z Itálie.

Z jednoho továrního objektu stoupal hustý, černý dým. Areál podniku pokryly trosky a krátery po těžkých leteckých pumách. Ze čtyř výrobních hal byly tři poškozeny těžce a jedna lehce. Americké bomby srovnaly se zemí celkem osm skladových budov. Během náletu 82 Liberátorů od 304 BW utpěly tři čtvrtiny továrních budov různý stupeň poškození. Jako zázrakem však nálet nezničil většinu strojního zařízení podniku (zcela zničeno bylo jen 25-30 % strojů), které bylo následně přemístěno do jiných zbrojních provozů. Díky tomu měl odhadovaný výpadek výroby v měsíci srpnu dosáhnout v Klöckner Flugmotorenbau pouze 50 %.

helo5384.jpg (187681 bytes), helo5385.jpg (210769 bytes).

Oprava továrny. Podrobnosti.

8.5.1945 večer Němci zničili halu G se všemi obráběcími stroji na výrobu tělesa hnacího soustrojí. Vyhodili i most, přes který vedla silnice Kuřim - Čebín. Historie, historie2


Ve sladovně ve Vrahovicích u Prostějova obrábění motorových skříní leteckých motorů. Stavba protipožárních stěn kolem každého obráběcího stroje. Podrobnosti.


S opravárenskými dílnami na letišti v Moravské Třebové měla úzce spolupracovat opravna leteckých motorů zřízená v nedalekém Krasíkově Budigsdorf.


Už 3.2.1943 se v úřadu landráta Svitav konala několikahodinová porada s velitelem zbrojního úřadu Opava o umístění zbrojních závodů do Svitav. Bylo dohodnuto, že do mimo provoz stojícího podniku firmy bratrů Hauptových bude přestěhována firma Albert Hirth (Hirth Motoren), akciová společnost Stuttgart. Ta potom vyráběla součástky k letadlům stejně jako firma Metallindustrie ve vedlejším traktu. V situační zprávě opavského gestapa z května 1943 se uvádí, že firma Albert Hirth ze Stuttgartu na výrobu leteckých motorů převzala textilní továrnu Julius Pirschl ve Svitavách. Podrobnosti.


Plzeňské Škodovi závody ve své slévárně vyráběla od listopadu 1940 na 200 odlitků skříní a bloků motorů Daimler-Benz DB 601 nebo DB 605 z hliníkových a hořčíkových slitin. Vyvážela je do Steyeru. Pro nemožnost rozšíření výroby se rozjela výroba v Plotišti nad Labem od července 1943.

Motory Daimler-Benz DB 603 - Škodovi závody ve slovenské Dubnici nad Váhom od prosince 1943 do října 1944. Podrobnosti. Motory vyráběla i Zbrojovka v Povážské Bystrici.


Poldina huť v Kladně vyráběla klikové hřídele leteckých motorů.


Kraslice - A. K. Huettl - potrubí leteckých motorů

Rossbach - B. Bergmann - původně tkalcovna - výroba klikových hřídelí a součástek pro letecké motory. Kde to je?


Kde se podíleli na výrobě pístových motorů.

Argus Motoren As 10 C, As 410 A-1, As 411 A-1, As 411 MA Praha-Jinonice, ..

Hirth Motoren HM 60 R, HM 504 A Praha-Jinonice, Kopřivnice, Svitavy, ..

Daimler-Benz DB 601 Plzeň, ..

Daimler-Benz DB 603 Praha-Čakovice, mezi Jílovým u Prahy a Skochovicemi, Brno-Líšeň, Dubnica nad Váhom, Povážské Bystrica, ..

Daimler-Benz DB 605 A Praha-Jinonice, Praha-Braník, mezi Jílovým u Prahy a Skochovicemi, Plotiště nad Labem, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec a Brandýs nad Labem, Stará a Nová Paka, Ostroměř, Kutná Hora, Josefův Důl, Újezd u Brna.

BMW 801 C-1 Praha-Jinonice, Kuřim, ..

Junkers Motoren Jumo 205 Smržovka (okres Jablonec nad Nisou), Semily-Řeky.

Junkers Motoren Jumo 211 Smržovka (okres Jablonec nad Nisou), Semily-Řeky.

Junkers Motoren Jumo 213 Smržovka (okres Jablonec nad Nisou), Semily-Řeky.

 

Kde se podíleli na opravách pístových motorů.

Smržovka (okres Jablonec nad Nisou) - Mitteldeutsche Motorenwerke GmbH

Semily-Řeky - Zittwerke Betrieb Semil (ZBS)

Bohdaneč (dnes Lázně Bělohrad)

Krasíkov

 

V květnu 1945 Američani v Hostouni zajistili 750 nových leteckých motorů. Jakých?

31.7.1945 výbuch skladiště zbraní v Ústí nad Labem ve čtvrti Krásné Březno. Ústecký masakr. Zničeny uskladněné motory DB 605 pro stíhací letouny Bf 109 G až K. Motory byly více verzí, jejíchž agregáty se nedaly již zaměňovat a proto nebyly vhodné pro sériovou zástavbu do nových draků. Drak Bf 109 byl upraven pro jiný typ motoru, nacházející se ve velkém množství Jumo 211 a vznikl čs. Mezek S-199.



Výroba proudového motoru Jumo 004  pro Me 262 firmou Junkers Motoren Čakovice - Werk II, Praha-Vysočany, Praha-Modřany - RUPA, Praha - ČMS, Křivoklát, Loděnice, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Semily-Řeky - Zittwerke Betrieb Semil (ZBS), Smržovka (okres Jablonec nad Nisou) - Mitteldeutsche Motorenwerke GmbH. Zdroj.

Výroba proudového motoru BMW 003  pro He 162 firmou BMW Praha-Jinonice - Walter a. s., Brno - Klöckner-Deutz, Děčín-Podmokly - Schmidding, Náchod - Zimmermann und Schilling, Svitavy - Naschinbau Zwittau, Kvasiny u Solnice - Ing. Janeček. Zdroj.



Pulsační motor Argus As 109-014 Liberec.


V Podmoklech byla raketová továrna Schmiddingwerke (konstruktér Wilhelm Schmidding). Výroba odhazovacích startovacích raket Schmidding 109-533 (1.200 kp, 11,768 kN) mit 10 sek Brenndauer).