MAPA.
28.03.2026
V prosinci 1939 zformována Sturzkampffliegerschule Otrokowitz skládající se Stab a I. Gruppe na letišti Otrokovice.
Bombenabwurfplatz Topolna dopadová plocha pro střelbu z palubních zbraní a pro bombardování.
16.1.1940 se přejmenovala na Sturzkampffliegerschule 2.
2.7.1940 se přesunula na letiště Wertheim. MAPA.
.
.
.
Od května 1944 Schlachtgeschwader 101 na letišti Vyškov skládající se Stab a I. Gruppe. (17.12.1945 přesun do Aalborg-West v Dánsku).
Od května 1944 II./Schlachtgeschwader 101 na letišti Brno, (27.12.1945 zrušena).
Od května 1944 6./Schlachtgeschwader 101 na letišti Otrokovice.
V červenci 1944 6./SG 101 odletěla do Brna.
Kdy ukončeny cvičné střelby a bombardování?
,
.
V září 1944 se v Nové i Staré škole ubytovala německá zpravodajská služba. Bylo jich asi 100 mužů. Odkud přišli?
Postavili na lukách několik odposlouchávacích zařízení.
Jedno bylo postaveno na Podílech při soutoku potoka z dědiny a Buravy, při polní cestě k Dolinovému potoku.
Ostatní objekty byly na Domkařských podílech při Dvorku (místo, které je v současné době mezi jezerem a potokem Burava). Vykládalo se, že je to jakési televizní zařízení, které vypátrá na velkou vzdálenost blížící se letadla. Průzkumné a řídící prostředky protiletecké obrany.
Ve škole měli různé radiové přístroje.
Nedostavěli nějaký objekt na Svárovcích a Kučovaninách. Říkalo se, že je to kremační síň.
Nad dědinou, nad Horním koncem při chodníku vedoucímu na cestu na Horní čtvrtě a na Nádmezné (v místě triangulačního bodu) měli postavenou boudu se skleněnou kopulí - Flufwache.
Funkmeßstellung 1. Ordnung Topolna (radiolokační ústředna 1. řádu) s krycím názvem Topolna. Od kdy?
Fluko Brünn (hlásný obvod Brno) s Flugmelde Zentrale Brünn (ústřednou letecké hlásné služby). V podřízenosti byly Flugwachen (hlásky), Funkmeßstellung 1. Ordnung Brumbär (radiolokační ústřednu 1. řádu) a Funkmeßstellung 1. Ordnung Topolna (radiolokační ústřednu 1. řádu).
Od 2.9.1944 obsluha 2. schwere Flugmelde-Leit-Kompanie Luftnachrichten-Regiment 228,
Kdy?
16.11.1944 přijelo do
Ivančic-Budkovic (okres Brno-venkov) 150 mladých žen, určených
k obsluze Funkmeßstellung
1. Ordnung Brumbär (radiolokační
ústřednu 1. řádu). Říkalo se jim
Blitzmädchen podle odznaku na uniformě.
Moc si Budkovic neužily, do konce války zbývalo několik měsíců.
Není známo, že by se v
Topolné vyskytovaly. Znamená to, že plány se
změnily - nakonec to bylo jen jakési pomocné stanoviště.
Funkmeßstellung 1. Ordnung Unke (radiolokační ústředna 1. řádu) s krycím názvem Unke. Od kdy?
1.1.1945
.
,
Od ledna 1945 obsluha 4. schwere Flugmelde-Leit Kompanie Luftnachrichten-Regiment 238.
Flugmelde-Meßzug Unke (Zlin) (četa hlásné služby) s krycím názvem Unke. Od kdy?
26.3.1945 noční stíhač Ju 88 s palubním radarem od 4./NJG 100 z Brna sestřelil sovětský transportní letoun Li-2 od 340 бап u obce Mokré u Brna. Podílela se radiolokační ústředna na sestřelení letounu? MAPA.
Před Velikonocemi (1.-2.4.1945) Němci odjeli prý do Přerova a potom do Ústí nad Labem. Vystřídalo je frontové vojsko.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Na stanovištích číslo 1 a 2 nebyly nalezeny žádné známky dokládající výstavbu radarů. Na stanovišti 5 je po náležitém zvětšení patrný objekt, který by snad bylo možno popsat jako základnu pro radar Freya.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Evropská rozhlasová konference v Kodani. Nedostatečné pokrytí okrajových oblastí evropských států a velké rušení zahraničními vysílači (řada zahraničních vysílačů používala frekvence, které jim nebyly na konferenci v Luzernu přiděleny) vedlo v roce 1948 k uspořádání velké Evropské rozhlasové konference. Takzvaný Kodaňský plán rozdělil 15 vysílacích kanálů odstupňovaných po 9 kHz v pásmu dlouhých vln konkrétním státům. Úspěchem Československé delegace bylo především získání dlouhovlnného kmitočtu 272 kHz pro pokrytí celého státu z vysílače Blaw Knox (Liblice, okres Kolín) s výkonem 400 kW a také získání čtyřech výlučných středovlnných kmitočtů. Zdroj.
.
Přechod na vysílání dle Kodaňského plánu se měl začít uskutečňovat k 15.3.1950.
Započala stavba nového vysílacího střediska v Topolné.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
22.8.1950 ortofomapa a 2009.
Vysílací budova byla dokončena v druhé polovině roku. Anténní stožáry dali dohromady pracovníci Hutních montáží Ostrava. Technologické zařízení přijíždělo po částech do železniční stanice Napajedla, kde bylo ručně překládáno na nákladní auta a převezeno na stavbu. Dát dohromady technologické zařízení tak, aby bylo schopné (zatím jen zkušebně) vysílat trvalo zhruba 4 měsíce. V prosinci 1951 byly již v provozním sále dva vysílače Tesla DRV 200 a s vysíláním se dlouho nečekalo.
Od roku 1951 vysílání na dlouhých vlnách 272 kHz.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
Pro řízený sestup IFR na letišti Kunovice byla potřeba i dálná, většinou ve vzdálenosti 3 až 5 km od prahu dráhy. V Kunovicích se pro tyto účely používala rozhlasová vysílací stanice u obce Topolná na kmitočtu 272 kHz, vzdálená od prahu dráhy 11 km. Na majáku KNE i na vysílací stanici Topolná byly umístěny také markery (na KNE identifikace tečky a na Topolné čárky), signalizující posádce přesněji přelet majáku.
V první polovině sedmdesátých let správa radiokomunikací plánovala několikaletou odstávku vysílací rozhlasové stanice Topolná z důvodu generální opravy. Navíc Státní letecká inspekce měla výhrady k použití rozhlasové stanice k sestupu. Jednak pro možnost nenadálého přerušení vysílání, jednak pro příliš vysoký výkon, plánovaný po generální opravě. Továrna proto musela zřídit nový maják v kněžpolském lese ve vzdálenosti 9 km od prahu dráhy.
2009.
Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.