Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Letka 3

06.10.2020

Po zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz  trámový kříž).

K 1.1.1940(?) se Letka 10 v Nitře přejmenovala na Letka 3. Vyzbrojena Š.328. Podřízena Samostatnej peruti I ve Zvolenu.

Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.

Kdy a kde? Zdroj Karol Farský * 4.11.1921.

Od 1.5.1940 byla podřízena Peruti I ve Zvolenu.

Od 1.5.1941 podřízena Pozorovacia peruť I ve Zvolenu.

V júni 1941 bola premiestnená na poľné letisko Nižná Šebastová s lietadlami Š 328.

Přesun letek na letiště okolo Samboru komplikovalo velmi špatné počasí. Proto probíhal poměrně dlouho (1. až 7. 7. 1941) a vyžádal si několik nehod. 

2.7.1941 havaroval Letov Š.328 s osádkou pilot čtk. Ľ. Vlčko a pozorovatel čat. asp. K. Ličko na letišti Kamenica nad Cirochou při návratu letky z nezdařeného přeletu na letiště Sambor. Pozorovatel byl při havárii těžce zraněn.

Po přesunu na letiště u Samboru byla zahájena bojová činnost pozorovacích letek, která se soustředila na průzkum oblastí před postupujícími slovenskými jednotkami a na pozorování postupu vlastních pozemních sil. Většinou pozorovacímu Letovu Š.328 poskytovaly krytí vlastní stíhací Avie B.534. První bojovou akcí se stal 5.7.1941 průzkum vlastních kolon. Již při prvních bojových letech se objevily problémy s nedostatečným výcvikem letců. Jednalo se především o mladé letce, kteří přišli nedávno z výcviku a postrádali potřebné poznatky o taktice a způsobu vedení boje.

9.7.1941 dostala letka za úkol přemístit se ze Samboru na přistávací plochu u Koniuszki Siemianowskie (20 km SV od Samboru). Velitel letky npor. let. B. Kubica jel prohlédnout plochu před samotným přemístěným. Na místě objevil podmáčené a vysokou trávou a křovinami zarostlé pole. Kubica odmítl přesun, za což mu vzhledem k neuposlechnutí rozkazů hrozil vojenský soud. Vše se vyřešilo pokusem npor. let. F. Wágnera přistát na této ploše, který skončil poškozením podvozku Letovu Š.328.

Velkým problémem byl nedostatek pohonných hmot, který způsobil omezení aktivit pozorovacích letounů v polovině července a přesměrování všech dostupných zásob stíhacím letkám. Chvilkovou pomocí bylo nalezení 50 000 litrů sovětského leteckého benzinu s vysokým oktanovým číslem, který byl při ředění 1:1 s Bi-Bo-Li použitelný v motorech slovenských letadel.

19.7.1941 byl vydán rozkaz, podle něhož musela být všechna letadla určená k bojovému nasazení opatřena světle žlutým 50 cm širokým pásem. Podobně byla pro východní kampaň natřena i letadla ostatních spojenců Osy.

Velkým problémem bojeschopnosti slovenských letek byl technický stav letadel. Nasazení na nevyhovujících polních letištích a neustálé vystavení povětrnostním vlivům způsobovalo velké opotřebení techniky. Značnou potíží bylo zvětšování vzdálenosti bojových útvarů od slovenského zásobování. Přísun náhradních dílů a pohonných hmot byl problematický, a proto bylo 24.7.1941 rozhodnuto o zřízení armádního leteckého parku na letišti Rzesno, který měl plynule zásobovat letky. K dodávkám náhradních dílů ze Slovenska byly určeny dva Letovy Š.328 a Avia B.71, která do poruchy při startu z letiště Vajnory 22.8.1941 vykonala jen pár letů. Kvůli výše uvedeným problémům se Letka 2 vydala 25.7.1942 na cestu domů. Část Letovů Š.328 Letky 2 byla dána k dispozici zbylým dvěma pozorovacím letkám. Ze zbytků letky pak vznikla kurýrní služba zabezpečující spojení ze Slovenskem.

Od 6.9.1941 navíc další rozkaz nařizoval natřít světle žlutou barvou i přední část trupu včetně vrtulového kužele do hloubky 50 cm. Toto označení (včetně celé žluté směrovky ) se průběžně začalo objevovat i na cvičných a kurýrních letounech včetně strojů Letecké školy. Naprosto důsledně se ale tato úprava nedodržovala, takže se vyskytovaly různé varianty. Takto označená slovenská vojenská letadla létala až do srpna 1944.

Návrat do Nitry.

Nehoda Š.328 dne 5.9.1943 v Nitře .

Na přelomu let 1943-44 rámcována. Personál přešel k nově vytvořené Letce 41 v Popradu.