Brezno nad Hronom Bries(en) (maďarsky Breznóbánya) Брезно над Гроном

Od roku 1948 Brezno

Rohozná

MAPA.

20.03.2024

, , od prosince 1926 do 1938.


21.10.1938 z Lučence se přesunula Polní povětrnostní stanice 11.

16.11.1938 se Polní povětrnostní stanice 11 přesunula do Piešťan.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš kapituloval před nacisty  ----------


---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------

Letouny nadále označeny , , .

Od května 1939 civilní znaky.

Od 23.6.1939 první výsostné označení slovenských letadel, kdy čs. znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený kříž na modrém kruhovém podkladu.

10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz  trámový kříž).


Od 15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až 3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které uvádělo pořadí letadla v letce.


.


.


.


Slovenské národní povstání

helo5990.png (609862 bytes)

Polní letiště Rohozná u Brezna nad Hronom, velitel kpt. let. Štefan Čakaný.

Začátkem září 1944, souběžně se shazováním materiálu z letounů B-25 Mitchell na Tri Duby, začaly na tomto letišti ojediněle přistávat Li-2 a C-47 ze sestavy 208 нбад, 2 ВА. Tyto přivážely zbraně a střelivo výhradně pro partyzánské jednotky a též přepravily i významné politické osobnosti. Podrobnosti o leteckém mostu.

Pro zabezpečení provozu na Rohozné byla vyčleněna skupina 50 vojáků por. T. Zachara. Jejich úkolem byla obsluha světelného majáku a agregátu na výrobu elektrického proudu, střežení a shromažďování shozeného nákladu. Každý den navečer doručil kurýr por. Zacharovi zapečetěnou obálku s kódovým písmenem, platným pro tu noc. Obsluha potom dala patřičný kotouč do majáku, který kolmo nahoru vysílal světelné záblesky, to je písmeno morseovkou. Další 4 světla osvětlovala plochu pro shazování.

V noci na 21.9.1944 začala druhá etapu shozů materiálu z B-25 Mitchell, nyní na pomocné letiště Rohozná u Brezna, letiště Tri Duby bylo nutno uvolnit pro přistávání dopravních letadel. Podrobnosti. MAPA.

Startovaly stroje: 335 ап дд, 4 гад дд, 4 гак ДД, 14 гап дд, 5 гад дд, 4 гак ДД  a 337 ап дд, 5 гад дд, 4 гак ДД. Byl to poslední let 5 гад дд, 4 гак ДД na Slovensko, poté se 22.9.1944 přemístila z Kalinovky na letiště v Rumunsku. 

Náklad o váze 110–120 kg byl na padáku v plátěném vaku 2–2,3 m dlouhém a byl obalen silnou vrstvou vaty a slámy. Některé druhy zbraní, jako např. protitankové pušky PTDR vz. 41, byly dávány do dřevěných bedniček. Každý B-25 Mitchell nesl 6 vaků, z toho 4 na závěsech v bombové šachtě uvolňoval navigátor, po jednom bylo v přední a zadní kabině; ty přes vstupní otvory shazoval druhý pilot a radiooperátor na pokyn navigátora. Shazovány byly z výšky 200–800 metrů. Každý vak byl očíslován, čísla měla posádka zapsaná v palubním deníku, tím byla záruka, že je shodí na určené místo, případně přiveze zpět.

Jednotlivé pluky měly určeny vlastní trasy ze základny k cíli a zpět. Letci se orientovali podle navigačních bodů, které identifikovali vizuálně nebo pomocí radiokompasu. Startovali v pětiminutových intervalech a trasu prolétali ve výšce 3 000 m, v cíli sestupovali do 800–500 m, pokud pro oblačnost neviděli, sestupovali až do 200 m. Po identifikaci kódu ze světelného majáku a vzájemné výměně světelných raket mezi zemí a letadlem (barva byla předem stanovena) shodili náklad. Plocha pro shoz byla ohraničena ohni. Navigátoři používali radiokompas pro let k radiomajáku u Užhorodu a dále na základnu.

Mitchelly 4 гад дд přeletěly 23.9.1944 z Umaně 140 km sz na novou základnu Kalinovka, nedaleko ukrajinské Vinnice. Odtud shozy materiálu na Rohoznou.

21.-23.9.1944 štyrmi železničnými transportmi od vtedajšieho výrobcu železničných podvalov - firmy Sublima vo Vlkanovej, okres Banská Bystrica sa ku letisku dopravilo pomocou konských a volských povozov okolo 70 000 podvalov, ktorými sa za pomoci civilných obyvateľov vyrovnávala a spevňovala pristávacia plocha. Na šikmo uložené pražce sa potom pribíjali fošne. Rozmery dráhy mali mať 40 x 500-600 m dĺžku. VPD sa však nedokončila a dosiahla rozmery asi len 40 x 50 až 200 m. Bola však dokončená stojisko pre lietadlá s rozmermi 80 x 20 m. V blízkosti VPD bolo postavených šesť až osem zemných krytov pre La-5FN a zakryté stromami a haluzami.

V noci z 26. na 27.9.1944 přistál letoun Li-2 na letišti, určeném jen pro shozy materiálu padáky. Též o mistrovském umění pilota kpt. N. S. Larionova a navigátora ppor. I. M. Abdrašitova, kteří na tak malém letišti dokázali v noci v dešti přistát. Pokud by rozbili letoun, zahynula by část štábu 2. čs. samostatné paradesantní brigády s jejím velitelem plk. Vladimírem Přikrylem. Ze situačního hlášení II. skupiny 27.9.1944 (Brezno): „Letoun přistál 02.30 za silného deště. Příčinou přistání bylo, že zezdola byly stříleny světlice nejdříve červené (zákaz přistání), později zelené (můžete přistát) a nakonec bílé (musíte přistát). Proto letoun nasadil na přistání. Později se vše vysvětlilo, dole se snažili letadlo varovat, aby nepřistávalo, ale protože došly červené světlice, stříleli postupně takové, jaké měli."  MAPA.

29.9.1944 provedena obhlídka letiště Brezno s letounem He 72.

30.9.1944 velitel pluku a npor. Stehlík provedli obhlídku letiště Muráň (okres Revúca) a letiště Brezno (okres Brezno). Letiště se upravují ale zatím jsou nevyhovující.

2.10.1944 na letiště Brezno byl odeslán NŠ pluku škpt. Rejthar, méně nutní orgánové štábu a velká radiostanice RAF. Nařízeno urychlit práci na letišti a zajistit příjem jedné perutě.

5.10.1944 rekognoskácia letiska Rohozná. Skúšobný let vykonal npor. Chábera so strojom He 72.

6.10.1944 okolo 16.00 hod. sa sem presunula jedna letka 2. perutě (?) (7 lietadiel) 1. čs. samostatného slp, 2 ВА z polního letiska Zolná.

Piloti 1. perutě:

Piloti 2. perutě:

Pozemní personál tlačí Valouškovu Lavočku "bílou 69". Přistávalo se s vypnutým motorem.

Stíhačky se ale bořily.

7.10.1944 okolo 10.00 hod. lietadlá vzlietli smerom na Zolnú. 

, . Zdroj.

Při vzletu La-5FN "bílá 37" s pilotem Janem Skopalem zatočila prudce dolava a havarovala, kvůli chybné práci mechanika a vlastnímu opomenutí toto před startem zkontrolovat. Pilotovi sa nič nestalo, dostal len veľký šok, a odviezli ho do zvolenskej vojenskej nemocnice a do konca SNP si už nezalietal. Následne bol letecky odtransportovaný do ZSSR.

V noci ze 16. na 17.10.1944 naposledy hromadně B-25 všech tří pluků 13 гап дд, 15 гап дд a 335 ап дд letěly za velmi špatného počasí na Rohoznou.

V noci zo 16. na 17.10.1944 havarovalo jedno Li-2 od 29 гап дд, 54 бад, 5 гак ДД. Okolo 22.00 hod. začalo nad miestom krúžiť šesť 6 Li-2. Tie boli červenými raketami varované a odleteli, s výnimkou vedúceho, ktorý narazil do blízkeho Čierneho vrchu. Pilot por. K. R. Rustemovič, druhý pilot staršij seržant D. I. Beseda a palubný mechanik staršina V. D. Šurkina haváriu neprežili. Haváriu prežili navigátor mladšij lejtnant I. A. Ščerbak, palubný rádiotelegrafista staršij seržant V. A. Maslenok a palubný strelec staršij seržant J. F. Nikitenko, ktorí zostali na Slovensku ako partizáni. MAPA nehod furmanů.

19.10.1944 dopadly poslední vaky na padácích.

V noci z 21. na 22.10.1944 jeden z posledních potvrzených letů provedla posádka A. M. Zajceva za velmi špatného počasí, náklad nebyl shozen a let tam i zpět trval 5.10 h. 

Úplně naposledy, v noci z 23. na 24.10.1944, vyletěl z Kalinovky směrem na Rohoznou letoun B-25 jako průzkumník počasí, to však bylo pro lety naprosto nevhodné. 

4 гад дд provedla během září a října 498 letů, z toho 352 úspěšných, kdy bylo shozeno 2 112 vaků o váze 253 440 kg.

26.10.1944 bylo letiště Tri Duby a polní letiště Zolná dobyta Němci. Konec SNP.

Po potlačení SNP bola VPD zapálená, kvôli blížiacemu sa frontu od Tisovca a boli obavy, aby ju Nemci nevyužili. 

Horela viac ako šesť týždňov.

20.12.1944 v neskorých večerných hodinách došlo k bombardovaniu Brezna sovětskými lietadlami od 3 гак дд. Pktoré po osvetlení mesta "Stalinovými sviečkami" zhadzovali na mesto asi 40 bômb. (Bombardován byl Prešov) Zdroj.


------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----