, 
,
od prosince 1926 do 1938.MAPA.
24.03.2023
, ,
od prosince 1926 do 1938.
Od roku 1932 výstavba letiště pro účely letecké střelnice.
Pomocné vojenské letiště. Rozměry 440 x 750 m. Hangár(?) a skladové prostory.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
9.10.1938 z Velelib (okres Nymburk) přiletěla Letka 12.
10.10.1938 letouny Š.328 zaútočili na vetřelce u železniční stanice Boržava. Omylem shazovali pumy i na čs. finance.
11.10.1938 průzkum maďarského vpádu u Šalanky - 20 km východně Berehova Берегове.
17.10.1938 se Letka 12 přesunula do Ňaršan.
21.10.1938 z Ňaršan přiletěla Letka 12.
Hlídkovala nad zásobovacími konvoji nákladních aut.
V říjnu 1938 bylo zřízeno štafetové letecké spojení mezi Bratislavou a Chustem, zajišťované letouny Š.328 od Letky 13, Letky 15 a Letky 16. Příležitostně i Letkou 12.
25.10.1938 Letka 12 odletěla do Spišské Nové vsi.
Po viedenskej arbitráži.
5.11.1938 z Užhorodu se přesunula Letecká povětrnostní stanice 16.
20.11.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 16 demobilizována.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště sloužící potřebám leteckých střelnic. Jsou to Borek, Kamenice nad Cirochou, Humenné - Jovsa, Plavecké Podhradie A, Plavecké Podhradie B, Rachov.
24.12.1938 u obce Hažín (okres Michalovce) zahynul pilot svob. Jaroslav Hájek a zraněn byl pozorovatel svob. asp. Bartoš na letounu Letov Š.328.225 od Letky 12. Při přeletu z Kamenice nad Cirochou do Spišské Nové Vsi se dostal do vývrtky, kterou nevybral.
---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------
První
výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs.
znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený
kříž na modrém kruhovém podkladu.
Až do 7.9.1939 nepodnikali slovenské ani německé letouny žádné útočné akce, kvůli velmi špatnému počasí. Naopak polské letectvo i přes nepříznivé počasí pronikalo nad Slovensko již od 1.9.1939.
Polské letectvo disponovalo v oblasti velmi slabými silami. Pod Armia Karpaty spadala 31 eskadra rozpoznawcza s 9 PZL P-23B Karaś na letišti Werynia, 56 Eskadra Obserwacyjna se 7 Lublin RWD-XIII D na letišti Mrowla a Pluton Łącznikowy Nr 5 se 3 RWD-8 na letišti Łódź-Lublinek. MAPA.
7.9.1939 pro ochranu Junkersů Ju 87 B-1 na letišti Vinné byla Letka 38 přemístěna ze Žiliny na letiště Kamenica nad Cirochou. Letka měla 10 letounů.
----------
8.9.1939 Letka 38 byla zařazena do nově vytvořené Angrifsgruppe Schultheiβ (KG 76, 2./ZG 2, III./StG 2, Letka 38).
----------
9.9.1939 Letka 37 provedla přelet z letiště Naršany na letiště Kamenica nad Cirokou. Kolem 16.30-17.15 hod. letka doprovázela Štuky III./StG 2 z letiště Vinné při jejich návratu z bombardování prostoru severně od Chyrova.
9.9.1939 Letky 37 a 38 vytvořily stíhací skupinu (Slowakische Jagdgruppe). Skupina měla doprovázet dvacet sedm Do 17Z od I./KG 76 při náletu do prostoru Lvova, Janova, Jaroslavi, Ravy Ruské.
----------
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
,
Kdy a kde?
Ju 87 na letišti Vinné.
10.9.1939 kolem 11.25-13.00 hod. letka doprovázela 28 Štuk III./StG 2 při jejich návratu z bombardování Lvova. Akce byla zopakována mezi 15.00-16.20 hod. V prostoru města Stryj byl sestřelen polskou protivzdušnou obranou a padl do zajetí čtk Viliam Grúň z Letky 37.
----------
11.9.1939 mezi 11.15-13.00 letka doprovázela do prostoru Lvova 27 Ju 87B od III./StG 2.
----------
----------
----------
14.9.1939 letka byla v bojové pohotovosti od 8.00 hod. Pravděpodobně mezi 13.40-15.30 provedla doprovod při návratu 30 Ju 87B ze III./StG 2 z prostoru Lvova.
----------
15.9.1939 měla spolupracovat s III./StG 2 a provádět volný lov. Nebyly zaznamenány žádné lety.
----------
16.9.1939 návrat ze zajetí čtk Viliama Grúně. Letka v bojové pohotovosti od 9.00 hod. Pravděpodobně mezi 16.15-18.00 provedla doprovod Štuk III./StG 2 při jejich návratu z bombardování Stanislawowa.
----------
Velmi zajímavou kapitolou těchto bojů je nasazení Avií B.534 proti takzvanému Legionu Čechů a Slováků. Dne 17.9.1939 totiž slovenské B.534 doprovázeli německé Ju 87 při náletu na Hluboczek Wielki poblíž Tarnopolu. Toto místo bylo právě svěřeno české a slovenské legii v Polsku, což byli vojáci, kteří po rozpadu Československa utekli do Polska a zapojili se do bojů proti nacismu v řadách polského vojska. Tomuto legionu velel generál Lev Prchala. Právě toto místo bylo hájeno protiletadlovou obranou složenou z českých a slovenských vojáků, kteří utekli za hranice, letců nevyjímaje, takže to muselo být pro tyto vojáky velice frustrující vidět známě stroje v akci. Spekulovalo se o zapojení slovenských B.534 proti bývalým československým vojákům a po válce bylo proti tehdejším aktérům vedeno vyšetřování. Zde je to popsáno.
----------
18.9.1939 Letky 37 a 38 provedly společně přelet do Piešťan.
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.
Výstavba bola zakončená roku 1941. Hangár stavala firma Arnošt Narze.
22.6.1941 ze Spišské Nové Vsi přeletěla Letka 1 .
25.6.1941 ze Spišské Nové Vsi přelétla Letka 13.
3.7.1941 přesun do SSSR.
Přesun letek na letiště okolo Samboru komplikovalo velmi špatné počasí. Proto probíhal poměrně dlouho (1. až 7. 7. 1941) a vyžádal si několik nehod. Letov Š.328 s osádkou pilot čtk. Ľ. Vlčko a pozorovatel čat. asp. K. Ličko od Letky 3 havaroval 2.7.1941 na letišti Kamenica nad Cirochou při návratu letky z nezdařeného přeletu na letiště Sambor. Pozorovatel byl při havárii těžce zraněn.
27.10.1942 z Piešťan přiletěla Letka 13. Nasledoval po 11tej hodine len posledný rozlúčkový okruh nad Piešťanmi a sedem stíhačov v doprovode kuriérneho lietadla nabralo kurz smer frontu. Skupine velil stk. O. Ďumbala a nachádzali sa v nej mimo iné aj čtk. J. Jančovič, rtk. J. Švejdík a rtk. J. Drlička. Cestou sa zastavilo sedem slovenských Bf 109 E v Kamenici n/C, kde pristáli po hodinovom lete. Pri tomto medzipristáti, kde si mali doplniť pohonné hmoty, sa na stroji J. Drličku neotvoril podvozok a ten pri pristátí na brucho svoj stroj poškodil. Ostatní ešte v ten deň po 15tej hodine presunuli do Ľvova a J. Drlička ich nasledoval dodatočne.
.
26.8.1944 o 7.25 hod. prileteli dve nepriateľské sovětské lietadlá Il-2 od 8 шак, 8 ВА doprevádzané dvoma stíhačkami Lavočkin od 10 иак, 8 ВА nad obec Kamenica nad Cirochou, kde zhodili 37 trhacích asi 10 až 15 kg bômb a stíhačky strieľali z palubných zbraní. Lietadlá prileteli od východu cez kótu 620 a po vykonanom nálete odletely zase východným smerom cez kótu 744 ponad obec Sninu (okres Humenné). Všetkých 37 bômb vybuchlo a preto druh zhodených bômb sa nedal zistiť. Podľa nájdených úlomkov, ako aj označenia lietadiel útok previedli sovětské lietadlá. Zhodené bomby dopadli do záhrady vojenských lesných podnikov, kde poškodili plot a stromy na záhrade. Jedna bomba dopadla z východnej strany na murovanú maštaľ vojenských lesných podnikov, kde vytrhla omietku a časť steny. Iná majetková škoda náletom spôsobená nebola žiadna. Lietadlá potom zaútočili na vojenský hangár a železničnú stanicu v Kamenici nad Cirohou, na objekty strieľali z palubných zbraní. Vojenský hangár bol strelami málo poškodený a preto bola škoda veľmi malá. Na železničnej stanici bola výstrelmi poškodená jedna koľajnica, ktorá bola ihneď vymenená. Pri nálete nepriateľských lietadiel nebol nikto z civílnych ani z vojenských osôb usmrtený ani poranený. Nálet trval asi tri minúty. Deník letecké armády.
Na letisku bol zničený pekný nový hangár, samotné letisko bolo zorané tak, že na ňom nemohli pristávať sovietske lietadlá.
Prvé sovietske hliadky prišli do dediny 24.11.1944 v popoludňajších hodinách.
Bolo nutné upraviť plochu letiska. I tu pomohli miestni občania a občania z okolitých dedín.
23.12.1944 se z polního letiště Olešník (Podkarpatská Rus) přesunul 571 шап, 224 шад, 8 шак, 8 ВА s 15 bitevními letouny Il-2. Deník korpusu.
----------
----------
----------
26.12.1944 se z Jánoši (Podkarpatská Rus) přesunul 181 гиап, 15 гиад, 10 иак, 8 ВА se stíhacími letouny La-5FN. Deník korpusu.
26.12.1944 se z polního letiště Olešník (Podkarpatská Rus) přesunuly tři letouny Il-2. Deník korpusu.
----------
----------
----------
----------
30.12.1944 se 7 letounů Il-2 od 571 шап, 224 шад, 8 шак, 8 ВА přesunulo na letiště Hatalov (okres Michalovce). Deník korpusu.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
5.1.1945 se z Jánoši (Podkarpatská Rus) a Pochaievychi (Drohobych) (Ukrajina) přesunul 100 окрап, 8 ВА s Il-2, Jak-9 a Po-2. Deník pluku. MAPA.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
11.-13.1.1945 se 181 гиап, 15 гиад, 10 иак, 8 ВА přesunul na polní letiště Czerteż u města Sanok.
----------
Od 12.1. do 18.2.1945
Západokarpatská operace.
----------
11.-13.1.1945 se 181 гиап, 15 гиад, 10 иак, 8 ВА přesunul na polní letiště Czerteż u města Sanok.
----------
----------
15.1.1945
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
1.2.1945 se 100 окрап, 8 ВА s Il-2, Jak-9 a Po-2 přesunul na letiště Prešov. Při přeletu zahynul mládšij lejtěnant Krajněv na Jak-9. Deník pluku.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
1.6.1945 byli ustanoveni velitelé letišť na Slovensku. Letiště Kamenica nad Cirochou, Košice, Malacky, Mokraď, Nitra, Piešťany, Poprad, Prešov, Spišská Nová Ves, Trenč. Biskupice, Tri Duby, Vajnory, Žilina.
K 13.11.1947 v Bratislavě zřízena Povětrnostní ústředna III (PÚ III/PÚS III) VÚ 8903 pro Slovensko. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Vajnory, Malacky, Piešťany, Trenčín, Žilina, Poprad, Prešov, Košice, Tri Duby, Spišská Nová Ves, Telgárt, Nitra, Malé Bielice, Kamenica nad Cirochou, Hlboké, Lešť.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS III ve složení: Povětrnostní družstva: Trenčín, Zvolen, Mokraď, Košice. Povětrnostní stanice letectva: Nitra, Dvorník (Vajnory), Švermovo, Poprad, Križná. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Lešť, Kamenica nad Cirochou, Elbská (?). Povětrnostní hlídky letectva: Žilina, Malé Bielice, Spišská Nová Ves, Prešov. Vyhlášková kancelář: Malacky, Piešťany.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
