, 
,
.05.12.2022
Po vyhlášení samostatného Slovenského štátu 14.3.1939 a následném konstituování slovenské branné moci bylo potřeba rychle vybudovat slovenské vojenské letectvo.
Po vzniku Slovenska nastal v armádě závažný problém s personálem. V letectvu drasticky klesl počet příslušníku létajícího i pozemního personálu v důsledku odchodu osob české národnosti po demobilizaci do protektorátu. Do plného stavu, který byl kolem 1400 příslušníků, chybělo po odchodu Čechů a příchodu všech Slováků z protektorátu téměř 600 osob. Za některé specialisty neměli ještě dlouho náhradu a z létajícího personálu zbylo pouhých 80 kvalifikovaných pilotů a pozorovatelů. Navíc v celém letectvu zůstalo pouze šest vyšších důstojníků (major, dva štábní kapitáni a tři kapitáni). Slovenské letectvo tak nabízelo letcům velmi rychlý kariérní postup.
Letouny nadále označeny , ,
.
20.3.1939, po príchode na Slovensko, poručíka Júliusa Trnku pridelili k Cvičnej letke a zároveň zaradili na funkciu jej veliteľa.
Z leteckých jednotek určených pro výcvik létajícího personálu bylo koncem března 1939 na Slovensku jen Cvičná letkabývalého Leteckého pluku 3 "Generála letce M. R. Štefánika", který měl velitelství v Piešťanech. V této době asi 30 frekventantů vykonávalo výcvik pilotů jednomístných letounů.
Už koncem dubna 1939 byla v rámci Náhradní perutě s Náhradní letkou a Cvičnou letkou piešťanského Leteckého pluku soustředěná převážná část škol a kurzů vojenského letectva (Pilotní škola elementární, Pilotní škola pokračovací, Pilotní škola stíhací, Škola pro noční létání, Pozorovatelská škola, a Škola pro letecké mechaniky).
1.5.1939 npor. let. Július Trnka podal Povolenie sňatku - žiadost. VHÚ Bratislava.
První
výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs.
znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený
kříž na modrém kruhovém podkladu.
Deset aspirantů letectva v záloze, frekventantů Školy na dôstojníkov letectva v zálohe, absolvovalo v době od 1.8. do 23.10.1939 při Letce 64 v Piešťanech pozorovatelský kurz.
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
Od 1.10.1939 začal u Cvičné letky pro 10 důstojníků pěchoty pozorovatelský kurz.
Naléhavá potřeba doplnění tabulkových počtů leteckých jednotek chybějícími výkonnými letci a pozemními specialisty si vynutila zřízení jediného leteckého výcvikového centra - Letecké školy, v které by bylo umístěna většina škol a kurzů určených na výchovu a výcvik všech leteckých odborností. V souvislosti s probíhající reorganizací vojenského letectva a vytvořením Velitelství vzdušné zbraně se po 1.11.1939 začal místo pojmu vojenské letectvo používat nový pojem vzdušná zbraň. Tomuto velitelství, později přejmenovaného na Velitelství vzdušných zbraní, podléhali tři hlavní složky: vojenské letectvo - vzdušná zbraň, dělostřelectvo proti letadlům - protiletadlové dělostřelectvo a hlásná služba - vzdušné zpravodajství.
Letecká škola Slovenských vzdušných zbraní (LŠ - SVZ)
Letecká škola Slovenských vzdušných zbraní (LŠ - SVZ) v Piešťanech byla zřízena v rámci reorganizace vzdušných zbraní, kterou jejich velitel nařídit provést s platností k 20.4.1940 (funkce velitele byla neobsazená a proto ji vykonával zároveň se svojí funkcí ministr národní obrany gen. I. tř. F. Čatloš). Od samého počátku se počítalo s jejím přemístěním do Trenčína. Škola se zformovala na bázi původní Cvičné letky, zrušené v listopadu 1939. Organizaci školy, mimo velitelství se štábem, tvořila Cvičná letka, Školní letka a Technická letka. Školní letka byla vytvořena ze zrušené Letky 6. Za prvního velitele Letecké školy byl ustanoven stot. let. I. Haluzický, velitel Technické letky byl npor. let. J. Arnold, velitel Cvičné letky byl npor. let. J. Trnka. LŠ - SVZ byla samostatným vojenským tělesem přímo podřízeným (po výcvikové a personální stránce) Velitelství vzdušných zbraní v Bratislavě. Její velitel měl pravomoc velitele odloučeného oddílu. Po intendační stránce podléhala Hospodářské správě letectva v Piešťanech a po technicko-správní (materiální) stránce podléhala Leteckému parku v Nitře. Škola byla určená na výchovu a výcvik důstojníků a poddůstojníků (výkonných letců a pozemních specialistů) letectva. Pilotní výcvik probíhal v Pilotní škole Cvičné letky, zatím co ve Škole na důstojníky letectva v záloze probíhal výcvik leteckých pozorovatelů. Do oddělení techniků školy byli zařazeni jako frekventanti techničtí důstojníci letectva. Jejich výcvik, podobně jako výcvik leteckých mechaniků (poddůstojníků), se uskutečňoval v Leteckém parku, respektive v Leteckém skladu v Nitře. Podle potřeby se ve škole zřizovali různé odborné kurzy. Posluchači Vysoké vojenské školy v Bratislavě absolvovali v LŠ - SVZ odborné stáže, včetně zkráceného výcviku leteckých pozorovatelů. U školy nebyli německé styčné orgány a poradci
Praktický letecký výcvik výkonní letci vykonávali na školních elementárních letadlech Praga E.39, pokračovacích Praga E.241 a Letov Š.328, Avia B.534 a Avia Ba.122 a dalších. Později se doplnil stav školních letadel typy Focke-Wulf Fw 44 Stieglitz (výroba v Praze u firmy Praga?), Gotha Go 145 A, Heinkel He 72 Kadett a Klemm Kl 35 D.
Od května 1940 do 31.1.1941 u LŠ-SVZ (u Školní letky a později u Cvičné letky) létal Pavel Zeleňák.
Od 16.6.1940 se začal pozorovatelský kurz pro vojenské akademiky.
1.7.1940 povýšili Júliusa Trnku na stotníka letectva.
Krátce nato byl za nového velitele Letecké školy výnosem ministra národní obrany, respektivě velitele vzdušných sil, ustanoven dnem 31.7.1940 stot. let. J. Trnka. Novým velitelem Cvičné letky se stal por. let. J. Hergott. Novým velitelem Školní letky se stal npor. let. R. Kollár. Novým velitelem Technické letky se stal por. let. L. Böhmer (později si změnil jméno na Hron).
Od 15.8.1940 stíhací výcvik pro piloty dvoumístných letadel.
Z důvodu nedostatku ubytovacích kapacit na letišti v Piešťanech nařídil (na základě rozkazu ministra národní obrany) zastupující velitel vzdušných zbraní pplk. let. J. Smutný 11.9.1940 přestěhovat LŠ - SVZ na letiště v Trenčínských Biskupicích. K dispozici dostala nedokončené objekty, rozestavěné ještě za bývalé ČSR a určené pro letecké dílny a sklady.
Dnem 1.10.1940 vstoupila do platnosti nová organizace armády, včetně vzdušných zbraní. V této souvislosti byla LŠ - SVZ přímo podřízena veliteli novozřízeného Leteckého pluku (mjr. let. J. Ďurana) se sídlem v Piešťanech. Velitelem školy zůstal stot. let. J. Trnka a velitelem Cvičné letky por. let. J. Hergott. Za nového velitele Školní letky ustanovili npor. let. A. Mátyusa (později si změnil jméno na Matúš) a Technické letky npor. let. J. Rehuša.
V neděli 27.10.1940 slavnostního otevření I. aplikačního kurzu pro důstojníky letectva a zároveň přivítání příslušníků Letecké školy na letišti se zúčastnil prezident Slovenské republiky Dr. J. Tiso a ministr národní obrany gen.I. tř. F. Čatloš.
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.
Nedatováno.
Avia Ba.122.
Bš.122 "S-8".
E.39 S-53.
,
Kdy a kde?
Nehoda Bš.122 "S-10".
Š.328 a B.534.
Nehoda Š.328 "S-39".
Praga E.39 "S-48".
roj nad Trenčínem.
Pavol Zeleňák 
,
.
17.8.1941 slavnostní vyřazení frekventantů Pilotní školy
(2. ročník pilotních žáků), kteří jako první absolvovali kompletní
letecký výcvik už po vzniku Slovenské republiky. 
,
,
Š.328 "S-64".
Fotky.
Od 18.8.1941 Rudolf Božík absolvoval kurz jednomístných letadel u Školní letky do 20.6.1942. Podrobnosti.
Havária 27.10.1941 na letisku Trenčiansk
Výnosem ministerstva národní obrany z 2.4.1942 bylo nařízeno vykonat reorganizaci a redislokaci Velitelství vzdušných zbraní. V této souvislosti přešla Letecká škola dnem 1.5.1942 z přímé podřízenosti velitele Leteckého pluku do přímé podřízenosti nového velitele vzdušných zbraní plk. gšt. Š. Jurecha (od 1.1.1943 gen II. tř.), jehož sídlo bylo zároveň přesunuto z Bratislavy do Trenčína.
10.4.1942 Štefan Ocvirk vyskočil padákem z Bš.122, které
vysadil motor v ploché vývrtce u obce Zamarovice. 
A.100 a Š.328 v roce 1942.
Na podzim 1942 se kvalitativní změnou ve výchově poddůstojnického dorostu výkonných letců a technických specialistů letectva stalo zřízení Školy leteckého dorostu, která se stala součástí Letecké školy. Výcvik v oddělení pilotních žáků trval dva roky, v ostatních odděleních jeden rok (např. leteckých a palubních mechaniků, leteckých zbrojířů a fotografistů, palubních radiotelegrafistů a padákových střelců). První výcvikový turnus oddílu padákových střelců (padákových skokanů), někdy označovaný jako Škola padákových strelcov, probíhal od 15.10.1942 do 15.8.1943.
1.12.1942 byl v Letecké škole zřízený Študijný ústav vzdušných zbraní.
Začátkem roku 1943 měla škola navíc oddělenie vojenských akademikov, Aplikačnú školu pre dôstojníkov letectva z povolania a Školu na dôstojníkov letectva v zálohe.
Klem Kl 35 D "VO+AF" nad Trenčínem v roce 1943.
Fotka je pravdepodobne z 20.6.1943. Vtedy doletela na letisko v Trenčianskych Biskupiciach skupina He 111
nem.inštruktorov so slovenskými žiakmi, cvičacich sa na tomto type v poľskej Oleśnici
(nem.Oels)
Július Trnka s Bf 109 E nad Povážím.
,
Ju 87 D-5, E.39 a B.534.
Na základě nařízení ministerstva národní obrany z 22.6.1943 byla Letecká škola v druhé půlce srpna 1943 (podle hlášení velitele školy dnem 19.8.1943) přestěhovaná do Banskej Bystrice, respektivně na letiště Tri Duby. Důvodem bylo uvolnění letiště v Trenčianskych Biskupiciach pro potřeby letecké výroby. Na letišti zůstal pouze letecký detašmán, strážní oddíl, spojovací jednotka a protiletecká kulometná četa. V převzatých objektech byla od září 1943 zahájena montáž letadel Junkres Ju 87 D-5 Stuka a výroba dílců pro letadla Arado Ar 96 B. V roce 1944 se tam začala stavba ověřovací série cvičných jednomístných letadel Skoda-Kauba SK 257, určených na výcvik stíhacích pilotů.
Výcvik se prováděl na strojích He 72 Kadet, Kl 35 D a Bf 109 E.
Po přestěhování byla Letecká škola dislokovaná na několika místech.
Velitelství školy se štábem, pomocná rota, spojovací četa, Škola leteckého dorastu, Školu na dôstojníkov letectva v zálohe a Študijný ústav vzdušných zbraní byly umístěné v Mestských kasárňach v Banskej Bystrici.
Cvičná letka, Školní letka a Technická letka, menší detašmány Školy leteckého dorastu (fotografisti a zbrojaři) a školní dílny se nacházeli na letišti Tri Duby, respektivě v kasárnách Hájníky.
Oddiel padákových strelcov byl v prosinci 1943 přejmenovaný na Padákovú školu (velitel npor. let. J. Meško), která se dnem 1.4.1944 přesunula do Hlinkových kasáren ve Zvolenu.
Z důvodu odchodu mjr. let. J. Trnku na studium na Vysokou válečnou školu v Bukurešti (od 1.1.1944) byl velením dočasně pověřen mjr. let. O. Ďumbala.
1.5.1944 byla při Letecké škole zřízená Technická správa materiálu se sídlem v Banskej Bystrici.
V květnu 1944 Němci dodali dopravní letoun Ju 52/3m WNr. 131484 "S-1". Používal se pro výcvik parašutistů.
Klemm Kl 35, v pozadí B.534 
.
Gotha Go 145 "S-85" 
.
Gotha Go 145 "S-86" 
,
.
Nástup pred cvičným zoskokem z He 111 
.
Š.328.296 "S-34" s dvojím řízením 
.
V
kabině instruktora čet. J. Kúkel 
.
11.7.1944 se zabil zvk. let. Izidor Kovarík
a žák Ladislav Ciprian na letounu Go 145 
.
--------- Slovenské národní povstání --------
Po zahájení SNP se z letců a letadel Cvičné letky, zbytků bombardovací Letky 41 v Popradě a Leteckého parku v Mokradi, z letců, kteří přišli z Vajnor, Piešťan a Trenčína se na letišti zformovala Kombinovaná letka. Z frekventantů Letecké školy byly zformované dvě samostatné pěší roty (npor. let. M. Minku a J. Meška)
