Nymburk Neunburg

Veleliby Welelib

MAPA.

17.09.2022

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

18.11.1918 důstojnický zástupce Jaroslav Samek, por. Josef Mikeš a slečna Libuše Lepařová s letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.10 z pražského letiště Strašnice nezvládl nouzové přistání u Nymburka při nepovolené cestě do Hradce Králové a Náchoda (foto).

od 27.11.1918 do 1919.

1919-27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.

1930

Místní skupina MLL v Nymburce. Od kdy?

Letiště Veleliby. Od kdy?

Avia BH 11.1001 Antilopa. Jedná se o jeden ze dvou speciálů, postavených v roce 1929 v Avii pro závod turistických letadel Challenge Internationale de Tourism. Oproti sériové BH 11 byla konstrukce značně vylepšena. Trup byl štíhlejší a aerodynamicky jemnější, konce křídel a ocasních ploch zaoblené a místo podvozku s průběžnou osou byl použit podvozek dělený. Na Challenge však stroje nakonec vyslány nebyly, neboť se během zkoušek ukázalo, že nedosahují očekávaných výkonů a BH 11.1001 zůstala nějaký čas v majetku Avie. 16.9.1933 pak byla zapsána do leteckého rejstříku jako OK-LIQ a sloužila u Místní skupiny MLL v Nymburce. Z Nymburku se dostal stroj k Ludvíku Kratochvílovi. Ten s ním ale asi dlouho nelétal a při jednom z přistání stroj přetáhl a havaroval. Při havárii došlo k vylomení motoru i s motorovou přepážkou. Naštěstí nebyl při havárii zraněn pilot ani cestující, i když údajně vrtule prošla Kratochvílovi mezi nohama. Oficiálně byla imatrikulace OK-LIQ vymazána z rejstříku 16.7.1937 a dlouhá léta pak stroj ležel uskladněn v Zábřehu. V roce 1967 jej pak Kratochvíl daroval Národnímu technickému muzeu, odkud se po roce dostal do sbírek VHU Kbely. V letech 1986-87 prošla BH 11 renovací v Leteckých opravnách Trenčín a dodnes je uložena v depozitáři VHU. Občas je při různých příležitostech vystavována.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

Letov Š 10.1 OK-LIX "Zdena" létal až do listopadu 1936.

V květnu 1938 cvičení Letky 66.

30.5.1938 při přistání zborcení podvozkové nohy letounu Aero A.100.12 "Z10.

14.9.1938 z Milovic přesunulo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1. Velitel pplk. let. Jan Štrof.

14.9.1938 z Milovic se přesunula Letka 3.

19.9.1938 ze Spišské Nové Vsi se přesunula Letka 12.

19.9.1938 velitelství Druhé peruti leteckého pluku 1 se přejmenovalo na velitelství Čtvrté peruti leteckého pluku 1.

23.9.1938 odstartoval letoun Š.328 k průzkumu Šluknovskému výběžku.

24.9.1938 bylo velitelství Čtvrté peruti leteckého pluku 1 začleněno do sestavy Mobilisačního tělesa 601.

24.9.1938 byla Letka 3 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 603-A-3. Vznikla Polní letka 3. Krycí název Václav. Velitel škpt. let. Václav Potěský. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

24.9.1938 byla Letka 12 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-3. Vznikla Polní letka 12. Krycí jméno Slovák a od 2.10.1938 Hruška. Velitel škpt. let. Alois Zmátlo, od 26.9.1938 kpt. let. Lubomír Svátek a od 8.10.1938 škpt. let. Alois Zmátlo. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

25.9.1938 se Polní letka 12 přesunula do Klecan.

28.9.1938 se Polní letka 3 přesunula do Čáslavi

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

8.10.1938 z Mladé Boleslavi se přesunula Letecká skupina štábu II. sboru.

8.10.1938 z Mladé Boleslavi se přesunula Polní letka 6.

11.10.1938 se Letecká skupina štábu II. sboru přesunula do Hradce Králové.

15.10.1938 Polní letka 6 se přesunula do Milovic.

MAPA. Flugwache 32 (letecká hláska) na kótě Na Hranici 200 m n. m. a byla podřízena Fluko Prag.

28.12.1944 v 12.35 hod. za špatného počasí nálet 10 bombardérů B-24 od 49th BW, 15thUSAAF z Itálie na železniční most v Nymburce.

Po americkém náletu 16.4.1945 na Letňany se přeživší letouny Ju 52/3m od transportní I./TG 3 rozptýlily na polní letiště. MAPA. Kdy?

Dva letouny Ju 52/3m od 1./TG 3 přeletěly na polní letiště Byšice (okres Mělník).

2./TG 3 přeletěla na polní letiště Hvězdov (okres Česká Lípa).

Stab I./TG 3 a 3./TG 3 přiletěly na na polní letiště Veleliby. Velitel Gruppenkommandeur I./TG 3 Hauptmann Georg-Dieter Matschullat.

Odletěly též na polní letiště Sendražice (okres Kolín)?

----------

V druhé polovině dubna 1945 dorazila souprava vyzbrojená protiletadlovými čtyřčaty ráže 20 mm (Flak-Vierling). Podrobnosti.

----------

20.4.1945 měla III./JG 27 z Kbel krýt vzlety Me 262 z Ruzyně a při tom se mezi 11.55 a 12.00 hod. střetla se stíhacími letouny P-51 Mustang od americké 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie a byla při tomto střetnutí prakticky zdecimována - sestřelily sedm a čtyři Bf 109 poškodily nad letištěm. Jeden stroj dopadl na Nymbursku. Kde?

----------

K 25.4.1945 I./TG 3 měla 24 bojeschopných letadel.

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

, .

----------

Kdy a kam odletěl Stab I./TG 3 a 3./TG 3?

8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

10.5.1945 stíhačky od 8 гиад, 5 иак, 2 ВА prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy. Deník stíhacího korpusu.

Nadšenci postavili dřevěný barák, na který použili materiál z "bouraček" domků na části města zvané "Bžunda". V tomto baráčku se mohli scházet a plánovat další činnost s výhledem na možnost létání. Vlastní letouny, kterými byly kořistní dva kusy Bü 181 a kluzák Zogling z MLL používané k propagačním letům byly uskladněny u Korců. Podrobnosti.

Z bývalého německého střediska plachtařů v Hodkovicích nad Mohelkou plachtaři získali dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a větroně Grunau Baby IIb.

7.4.1946 na svahovém letišti Na Hranici (Flugwache) byl zahájen praktický výcvik na kluzáku Schulgleiter SG 38 pod vedením Antonína Kubeše. Protože se na kopci dali provozovat pouze skoky o délce maximálně 30 sekund doby letu, bylo rozhodnuto pokračovat ve výcviku na kopci Oškobrh 285 m n. m., kde byl ve spolupráci s kolínskými plachtaři postaven další dřevěný barák na uskladnění letadel. Zde byly plněny osnovy a zkoušky A a B, kdy při zkoušce B byl proveden let se dvěma zatáčkami ve tvaru S. Protože pro další vyšší kvalifikaci C bylo nutno získat větší výšku letu, dalo se na nápad Františka Schmidtmayera, přebudovat bojové vozidlo značky Horch po Němcích na pojízdný naviják. Tady velice pomohl svým řemeslným umem Václav Mariánek a tak bylo možno pokračovat v létání na dalším typu větroně Z-24 Krajánek a tím se dostat i k výkonnému létání.

Motoráři získali Piper L-4 OK-HXA.

Motoráři po dohodě s vedením vojenského letiště Boží Dar zahájili stavbu nového hangáru naproti vojenským objektům a po spojení s ČNA odbočka Kolín a ČNA odbočka Brandýs nad Labem vznikl nový aeroklub s názvem Sdružené polabské aerokluby. Tímto spojením došlo i na možnost motorového létání, které započalo výcvikem na Piperu Ok-HXA pod vedením vojenského pilota Františka Komendy. Výcvik byl zahájen o prázdninách roku 1947.

Zakončen praktickou zkouškou dne 4.2.1948 před komisí Ministerstva dopravy ČSR.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

1949-51 výstavba dráhy letiště Mladá (Boží Dar)

Ovšem brzy se stal aeroklub nežádoucím na letišti Mladá a tak se hledalo další umístění a prostory pro létání stále většího počtu zájemců.

Padlo rozhodnutí postavit nový hangár na vršku u vesnice Dvory.

Po úmorné dřině při výstavbě došlo ke zničení díla při větrné vichřici a tak se začínalo znovu.

V dílnách ČSD byly vyrobeny nové kovové nosníky a opět se stavělo a tentokrát i dostavělo. Stát předal aeroklubu další leteckou techniku – Zlín 281, Sokol M1C, Praga Baby E 114 a pro plachtaře i výkonný větroň VT-125 Šohaj. Dalším přínosem byl i nový naviják Herkules a také naviják Stratílek.

Přejmenování na Aeroklub dílen ČSD. Kdy?

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Koncem září 1950 byla Výcviková letka tryskových letadel při LVÚ ve Kbelích rozpuštěna a přesunuta do Mladé.

Radost z nového místa a pěkné činnosti aeroklubu netrvala opět dlouho a opět došlo oznámení, že z důvodů rozšíření vojenského letiště Mladá a hlavně z důvodů umístění nové proudové letecké techniky na toto letiště, je nutné okamžitě aeroklubové letiště zrušit a přestěhovat mimo prostor činnosti vojenských letounů.

Toto mělo velký vliv i na členskou základnu klubu, kdy velká část členů od létání odešla a zbytku členů nezbylo než hledat další prostor pro splnění svých tužeb v létání. Po urychleném hledání a projednávání možností se našel prostor u vesnice Kovanice (jižně Nymburka) a právě zde se začalo v roce 1950 budovat nové letiště.

Z finančních prostředků získaných prodejem hangárů u Dvorů byla postavena v letech 1950-52 polovina hangáru typu 3. Po návratu z vojny byl získán pro instruktorský kurz ve Zbraslavi i známý sportovní pilot Olda Syrový, který se stal posléze i náčelníkem místního Aeroklubu a mohl jako instruktor motorového létání zasvěcovat do tajů létání i další zájemce. Zároveň působil i jako vlekař pro plachtaře.

Letiště dostalo nový název Navijáková stanice a spadalo pod Krajský Aeroklub Svazarmu Mladá Boleslav. Kdy?

Zmíněný O. Syrový se stal placeným náčelníkem zdejšího letiště. Ze staré party se zapojili do činnosti i Fr. Schmidtmayer, Josef Štěrba, Ludva Kubáček, Zdeněk Fidrmuc, který pomáhal i jako instruktor. Dále také docházeli na výcvik p. Slabina, Němeček, Válek, Diviš, Franc, Berdych a Hanzl. Z nových členů tehdejšího klubu je nutné vzpomenout na Šulce, Zumra, Malého, Hoška, Riegra, Hubáčka, Nováka, Rektoříka, Nerudu, Tichého, Čermáka, Skořepu, Hájka, Kubáčka, Fidrmuce, Bastla a další.

Od státu byly získány další větroně – dvousedadlové Pionýry a výkonné Šohaje. K vlekání se půjčovaly ze stanice v Kolíně letouny Čáp, Z-226 a dvouplošník C-104 se používal i k nácviku akrobacie.

Po válce výstavba pozorovatelny CO. Kdy? Podrobnosti.

Provoz byl velmi čilý, létalo se skoro každý den.

Ortofotomapa z roku 1954 a 2010.

30.11.1958 byl aeroklub prakticky zákazem létání zrušen.

Na jaře roku 1959 došlo k celkovému zrušení letiště.

Po roce 1990 obnoven.