Česká Lípa Böhmisch Leipa

Okřešice

Špičák 459 m n. m.

16.11.2021

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1928 vznikla Místní skupina MLL v České Lípě, kdy bylo na valné hromadě zvoleno nové vedení v čele s předsedou Jiřím Turečkem, ředitelem gymnázia a místopředsedou Josefem Uhlířem, architektem a stavitelem. Toto období je především ve znamení modelářské činnosti, snahou o nalezení vhodné oblasti pro bezmotorový výcvik a samotného získání alespoň jednoho kluzáku. Společně se snahou o leteckou činnost se rozvíjí i činnost propagační. Například 5.12.1929 přednášel na Českém reformovaném reálném gymnáziu letecký nadšenec, dramatik a spisovatel Tomáš Antonín Pánek. Vedle poutavého vyprávění o reálném leteckém životě zdůraznil důležitost letectví pro dopravu a obranu republiky.

Zakoupení letecké techniky se podařilo až v roce 1934, kdy byl zakoupen nespecifikovaný typ sportovního letadla, popř. kluzák. S největší pravděpodobností se jednalo o letoun motorový, jelikož z přehledu jednotlivých skupin MLL k 20.11.1935 vyplývá motorových letounů Letov Š 10 a Avia BH 10 vlastnictví českolipskou skupinou s poznámkou, že nejsou v provozu z důvodu probíhající organizace leteckého provozu.

Stav motorových letounů MLL. ke dni 20.11.1935 .

Současně se snahou o získání letecké techniky se paralelně rozvíjí potřeba nabytí vhodné plochy pro letecký provoz. Počátky provozu jsou spojeny s Okřešickým letištěm, které se nacházelo severně až severozápadně od obce Okřešice.

V průběhu října 1934 byl dostavěn hangár, kde proběhlo slavnostní otevření a předání k 28.10.1934.

Od roku 1935 letňanský letoun Hanriot HD 19 výr. č. 12 OK-IZT létal v České Lípě. Zdroj.

Motorový provoz probíhal podél železniční trati. Z dochovaných pramenů vysvítá, že motorové létání bylo organizováno i v Kumru, kde sídlilo vojenské letectvo.

V červnu 1935 zahájil činnost Plachtařský odbor MLL v České Lípě. Pro svahové létání, resp. plnění zkoušky A, zde nad okolní terén vystupuje vrch Bučina, ze kterého byly prováděny vzlety jihovýchodním, jižním, jihozápadním nebo západním směrem. Lokalitu zde vymezuje železniční trať.

I když provoz začínal počátkem roku 1936, bylo od počátku jasné, že toto letiště plně nevyhovovalo pro motorový i bezmotorový provoz.

Nové tzv. rovinné letiště se začalo plánovat v roce 1938, avšak k realizaci nedošlo.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Letiště nefungovalo od obsazení pohraničí.

V polovině března 1939 zde nouzově přistál německý Ju 52 na průzkumném letu při mapování letišť. Zřejmě největší letoun, co tam kdy přistál. Také zapadl do podmáčené louky a bez pomoci místních by neodletěl.

Kde se létalo?

. 

.

.

.

MAPA. Flugwache 5 (letecká hláska) na vrchu Špičák 459 m n. m. podřízena ?. Podrobnosti.

18.3.1945 o půlnoci havaroval nedaleko České Lípy jeden Ju 52 s nákladem munice pro obklíčený Festung Breslau. Stroj od TG 1 byl zničen, ale šestičlenná posádka vyvázla jen s lehkým zraněním.

15.4.1945 9.00–9.30 hod. útok 9 letadel na Českou Lípu, na nádraží 9 mrtvých, mimo jiné zapálen blízký tábor amerických válečných zajatců.

29.4.1945 nálet na cisternový vlak zásobující letiště u Mimoně.

7.5.1945 bombardéry Pe-2 od 8 гбад, 6 гбак, 2 ВА prováděly průzkum u měst Česká Lípa, ... Deník bojové činnosti bombardovací divize.

8.5.1945 stíhačky od 5 иак, 2 ВА útočily na nepřítele ustupující z Löbau na Neugersdorf a Českou Lípu, prováděly průzkum u města Jablonec nad Nisou, Mimoň, Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Kolín a východního okraje Prahy a stíhačky od 256 иад, 5 иак, 2 ВА doprovázely bombardéry 4 бак, 2 ВА. Deník stíhacího korpusu.

8.5.1945 v 17.12 hod. moskevského času devět bombardérů Pe-2 od 38 бап, 219 бад, 4 бак, 2 ВА, vedoucí major Plaksin, pod ochranou šesti stíhaček Jak-9 od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА bombardovaly z výšky 2 900 m železniční stanici Česká Lípa. , , . Přehled bojové činnosti bombardovací divize.

8.5.1945 v 17.30 hod. šest sovětských bombardovacích letounů Pe-2 od 4 бак, 2 ВА pod ochranou stíhaček od 211 гиап, 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА a stíhaček od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА zaútočily na ujíždějící Němce. Nálet trval asi 20-25 minut. Zničeno skladiště dráhy, pumy shozené u továrny Tatra v bahnitém terénu nevybuchly. Šest protileteckých kulometů ve třech kulometných hnízdech nestřílelo. Zahynula jedna žena.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 bombardéry Pe-2 od 8 гбад, 6 гбак, 2 ВА bombardovaly města Česká Lípa, Mladá Boleslav, Mělník. Deník bojové činnosti bombardovací divize.

10.5.1945 od 8.30 do 12.00 hod. moskevského času 4 šturmoviky od 3 шак, 2 ВА a 12 stíhacích Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА provádělo průzkum od Liberce na Českou Lípu a dále na jih a jihozápad. Deník bitevního korpusu.

V roce 1945 vznikla ČNA odbočka Česká Lípa.

V roce 1946 sdružovala okolo sto dvaceti členů. 

Okřešické letiště bylo obnoveno. Dle článku v časopisu Rozlet zde byla prováděna pouze zkouška A, po jejímž splnění jsou absolventi posíláni na jiné letiště. Z toho je možné usuzovat celkovou nevhodnost okřešického letiště k rozvoji bezmotorového létání, jelikož pro splnění této nejnižší zkoušky je potřebný pouze mírně se svažující terén, na kterém není dále možné pokračovat ve svahovém létání. Proto byli letci posíláni do leteckých škol v lepších lokalitách, do ZPŠ Hodkovice, kde absolvovali výcvik k získání zkoušek B a C. V tomto období, kdy jsou v provozu rovinná letiště v Liberci a Hodkovicích, začala vyvstávat zásadní otázka – zda je možné zřídit rovinné letiště, které bylo plánováno již v roce 1938.

Druhou variantou jak pokračovat v dalším leteckém výcviku bez vlastního rovinného letiště, byla spolupráce se sousedními skupinami ČNA ve Varnsdorfu (okres Děčín) a Děčíně-Podmoklech. Příkladem je dohoda datovaná 8.12.1947, ve které se zavazují zmiňované pobočky k vzájemné spolupráci, spočívá v tom, že Aeroklub Děčín dal k dispozici dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a jeden větroň Z-24 Krajánek. Aeroklub Česká Lípa zapůjčil naviják a jeden kluzák Z-23 Honza, přesněji nespecifikovanou leteckou techniku zapůjčil i Aeroklub Varnsdorf (okres Děčín). Celé dlouhodobé soustředění bylo uspořádáno na děčínském letišti, kde létali na veškeré technice všichni členové zmiňovaných aeroklubů.

Snaha postavit letiště u Žíznikova, u Ramše.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Stavba letiště v lokalitě pod Špičákem byla nakonec realizována v katastru obce Písečná. Přesné datum rozhodnutí se nepodařilo dohledat, avšak již v průběhu jara 1949 bylo rozhodnuto o zřízení rovinného letiště na příslušných pozemcích a následně se začalo s budováním letištního areálu. MNV Česká Lípa věnoval místnímu aeroklubu starý benzínový sklad o rozměrech 14 x 24 m, který členové aeroklubu rozebrali a do konce zmiňovaného roku znovu sestavili na novém letišti. Ocelová konstrukce je posazena na nízké podezdívce vybudované na betonové desce. Realizace projektu probíhala ve velké míře aktivisticky, především o víkendech. V mnoha ohledech tato činnost zvyšovala popularitu místního aeroklubu a pozvolna stoupal počet jeho členů. O nákladném budování letiště v nepříliš vhodné lokalitě vypovídá i dotazník, pravděpodobně odeslaný místním aeroklubem na příslušná oddělení Aeroklubu Republiky československé koncem roku 1949. Zde se konstatuje, že celková výměra nového letiště je 56 ha a že jeho vybudování a především zřízení dráhy bude vyžadovat velké úpravy terénu. Odhady nákladů pro rok 1949 představovaly 150 000 Kčs a 1 500 000 Kčs pro léta 1950 až 1953. Z nich bylo nutné financovat dostavbu hangáru, úpravy dráhy a vznik společenské budovy.

Přes mnohé problémy s nedostatkem materiálu byl hangár dostavěn v květnu 1950, kdy byl slavnostně osazen vraty. Členové aeroklubu pracovali po zaměstnání každý den až do tmy. Postupně pokračovaly úpravy dráhy, především kvůli rozhodnutí uspořádat na podzim téhož roku letecký den.

S dostavbou hangáru vzrůstala i letecká činnost aeroklubu, která nebyla možná delší dobu, jelikož jediný kluzák typu Z-23 Honza byl poškozen. Ten byl pravděpodobně do května 1950 opraven.

V téže době se nacházely na českolipském letišti dva další kluzáky typu Schulgleiter SG 38, které byly dovezeny z Varnsdorfu (okres Děčín) a Děčína a zástupci Ministerstva dopravy koncem měsíce imatrikulovány .

Ve stejném období byl přidělen obnovujícímu se aeroklubu první větroň Grunau Baby GB IIb OK-8015 . Na něm splnilo deset českolipských plachtařů zkoušku C, avšak v září 1950 musel být pro své stáří a opotřebení poslán do opravy. S největší pravděpodobností patřila ‚‚Bejbina‘‘ ještě do majetku NSFK.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Počátkem léta dorazila komise z Ministerstva dopravy, která poukázala na nedostatky a navrhla jejich řešení.

S podporou místního MNV a hospodářské školy se podařilo dokončit přípravu dráhy k plánovanému datu leteckého dne 1.10.1950, který proběhl za velkého zájmu místního obyvatelstva, avšak za nepříznivého počasí. Od dopoledních hodin se počasí pozvolna zhoršovalo, tj. snižovala se výška souvislé oblačnosti a přicházely občasné přeháňky. Jediným realizovaným vystoupením byl ve ztížených meteorologických podmínkách seskok parašutistů z dopravního letounu typu Dakota od 1. leteckého dopravního pluku ve Kbelích. Bohužel plachtaři z Liberce svoji techniku přivezli a zase hned odvezli na otevřených transportních vozech. Přesto skončil letecký den u místního obyvatelstva úspěchem, a tak byl přislíben nový, naplánovaný na 5.8.1951.

Problém s nedostatkem kvalifikovaných instruktorů, přetrvávající pravděpodobně od roku 1946, vyřešilo získání plachtařského instruktora mezi vojáky místní posádky, a tak bylo možné začít s intenzivním výcvikem.

Díky nově postavenému letišti se českolipský aeroklub vyhnul tendencím pro jeho zrušení a mohl dále pokračovat po nástupu Svazarmu na přelomu let 1952 a 1953.