, 
,
od prosince 1926 do 1939.17.09.2022
, ,
od prosince 1926 do 1939.
Polní letiště.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Po americkém náletu 16.4.1945 na Letňany se přeživší letouny Ju 52/3m od transportní I./TG 3 rozptýlily na polní letiště. MAPA. Kdy?
Dva letouny Ju 52/3m od 1./TG 3 přeletěly na polní letiště Byšice.
Letouny 2./TG 3 přeletěly na polní letiště Mimoň-Hvězdov.
Stab I./TG 3 a 3./TG 3 přiletěly na polní letiště Veleliby (okres Nymburk). Velitel Gruppenkommandeur I./TG 3 Hauptmann Georg-Dieter Matschullat.
Odletěly též na polní letiště Sendražice (okres Kolín)?
,
.
Kdy a kam odletěly?
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
9.5.1945 v 6 hod. přelet šesti německých dopravních letadel přes Kralupy nad Vltavou. Jedno bylo sestřeleno. Hořící se zřítilo na pískovnu. Devět mužů zahynulo, pět zraněných bylo zajato. Letěly z Byšic?
Po třech dnech chladného a deštivého počasí zase slunečno. Před polednem 9.5.1945 se sešlo několik dětí i dospělých na louce za mlýnem. Seděli jsme v trávě a pozorovali kolony aut, pěších a povozů projíždějících po hlavní silnici směrem od Boleslavi na západ k Mělníku. Pozorovali jsme našince, jak odtahují z hlavní silnice nepojízdná vozidla a stahují je na učené seřadiště na nádvoří nedalekého lihovaru. Dívali jsme se na stíhačky občas přelétávající nad trasou silnice. Sem tam jsme zaslechli i střelbu. Najednou se v celkem malé výšce nad námi objevila znovu. Stárek Arnošt upozorňuje na plamínky u křídel a pak vysvětluje: To byli Rusáci, měli na křídlech hvězdy a po někom stříleli. Za chvíli se letedla vracejí a znovu ty červené plamínky u křídel. To již si ti starší všimnou, že se chvěje tráva asi tři metry před námi. A když poté ze země vyhrabou kulky střel, bylo jasné že jejich pozdrav patřil i nám a ne jen seřadišti odstavených aut u lihovaru. Na nic jsme nečekali a rozprchli se rychle domu. My jsme vyvázli se zdravou kůží, ale zanedlouho poté došlo k tragédii. Před vrátnicí nedaleké byšické továrny Graf, dnes Vitana , a protější hospodou. Tam na vzpomínané ústupové silnici se srotilo poměrně velké množství lidí. Byli to převážně uprchlíci, kteří nemohli nebo nevěděli kam dál, a také padesát a více našich. Ti přišli přivítat místního lékaře pana Četverikova právě se vracejícího z terezínského vězení. Tam hlídkující letadla svrhla několik tříštivých pum. Poničené domy, rozbitá okna, rozbité vozy. Všude pláč a křik. Mrtvých a zraněných bylo hodně přes stovku. Ve skupině přihlížejících byl i kočí pan Černý s jízdním kolem, které si od nás vypůjčil. Vrátil se do Lejkova zcela ochromen , třásl se po celém těle. Kolo, o které se při náletu opíral, mělo celkem sedm zásahů do řidítek, kostry a kol. On však neměl ani škrábnutí.
Navečer přišel další nálet. Ten však provedla jiná letadla - podle hukotu se jednalo o větší stroje a také shozené pumy byly podstatně těžší (letouny Pe-2 od od 4 бак, 2 ВА). Ty dopadly do zahrad domkové části Liblic a do polí asi tak sto metrů nad Lejkovem. Stavení mlýna i ostatní se třásla, ale poškozená nebyla. Hůře dopadli domky v Liblicích. Řada jich byla bez střechy a některé z nich byly hrubě poškozeny.
Ve čtvrtek 10.5.1945 brzy z rána dorazila i do našich vsí toužebně očekávaná Rudá armáda." Zdroj: ze vzpomínek Zdenka Pekaře, kniha Bomby pod Řípem. Zdroj.