od 27.12.1921 do prosince
1926.07.06.2022
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
1.2.1923 započal Vojenský letecký ústav studijní VLÚS činnost jako samostatné hospodářské těleso. Přestěhoval se do Střešovic. Pomocná četa zůstala na Pohořelci. Meteorologická četa byla v Karlíně, kde v barácích za Invalidovnou bylo i velitelství roty.
7.2.1923 byl škpt. Augustin Charvát od Leteckého pluku 1 určen velitelem Pokusného oddíluve Kbelích.
20.2.1924 zřízena Pokusná rota.
4.5.1924 se Pokusná rota přejmenovala na Pokusnou letku.
Od 1.2.1925 velitel Pokusné letky škpt. Jindřich Kostrba.
12.5.1925 v noci exploze na palubě Aera A 26 při zkoušce signálních raket. Npor. František Egert popálen, oslněný Kostrba bezpečně přistál.
3.3.1926 při nočním přistání lehce poškozen letoun Aero A 26.16.
V červnu 1926 na Opavsku bylo rozsypáno za 18 dnů 11 000 kg prášku k hubení mnišky z letounů aero A 11. Uprostřed štkpt. p. p. Kostrba, velitel Pokusné letky VLÚS a u letadla pilot četař Seidl. Zdroj.
10.9.1926 se těžce zranil četař polní pilot letectva Miroslav Seidl při nehodě letounu Avia B 7, se kterým se měl účastnit závodu o cenu prezidenta republiky. Utrhlo se balanční křidýlko a letoun skončil v ovocném sadu ve Kbelích.
24.9.1926 srážka po startu letounů Aero Ab 11.12 a Breguet Bre XIX letectva Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zahynuli pilot škpt. Jindřich Kostrba velitel Pokusné letky, pilot npor. Eugen Něgovan a pplk. Jovan Jugovič.
Nový velitel Pokusné letky škpt. Ludvík Budín.
10.10.1926 z Ústředí MLL do Pardubic přiletěl letoun Aero A 15.19. Po ukázce vysazení figuriny na padáku se letoun při přistání zřítil. Na letišti byl zabit vojín Jan Škramlík a dalších 14 osob bylo zraněno. Pilot čet. František Fidler od VLÚS zahynul. Pozorovatel por. Ludvík Pavlovský zraněn.
Od roku 1926 v Letňanech stavěl své nové sídlo Vojenský letecký ústav studijní. 
Vysoká budova je aerodynamický tunel, vlevo rozestavěná administrativní
budova a vpravo dole hangár.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
K 1.1.1927 byl přeřazen k pokusné letce škpt. Josef Kalla.
Na jaře 1927 bylo Kuňkadlo oficiálně zalétáno ve Vojenském leteckém ústavu studijním a imatrikulováno L-BILG.
11.7.1927 nehoda letounu B 21.48 pro závadu podvozku. Pilot čet. p. p. l. František Jodas.
K 31.8.1927 nastoupil npor. Gustav Benesch. Další pilot ve stavu jednotky byl četař Jaroslav Mareš.
31.10.1927 civilní zaměstnanec fotograf Karel Bízek bez dovolení odstartoval s letounem Letov Š 118.22 s desátníkem Hanzlíkem. Po nastoupání do výšky asi 50 m nezvládl řízení, spadl do do vývrtky a zřítil se.
V listopadu 1927 se VLÚS s Pokusnou letkou přestěhoval ze Střešovic do Letňan.
Letiště se stává centrem leteckého výzkumu Československa, ale i mnoha dalších evropských zemí. Probíhají zde zkoušky všech nových československých letadel, ale své první lety zde podstupují i letadla z tak exotických zemí, jakou v té době pro nás určitě bylo například Turecko.
20.4.1929 při nočním přistání škpt. Ludvík Budín s pozorovatelem škpt. Karlem Müllerem poškodil letoun Šb 16.10.
22.8.1929 čet. Richard Krabec s letounem Škoda Dewoitine D.1.12 přistál s letounem, který přišel o levou polovinu výškového kormidla.
13.9.1929 se zkušební pilot František Jodas zabil při přejímacím letu s letounem Letov Š 20.22. Při přistání za zhoršené dohlednosti se srazil s letounem Š 20.23 řízeným kpt. Karlem Brázdou, který se připravoval ke vzletu.
1.10.1929 byl zaveden jednopísmenný kód letek na boku letounu vedle plukovního znaku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 11.980-III./1.odděl.1929.
Trupové označení "S".
V roce 1929 testování prototypu Aero A 38. Pozdějšího
dopravního letounu. 
V pozadí objekty Letova.
Zkoušky letounu Aero A 230
"S20" 
.
Zkoušky letounu Curtiss Fledgling "S3" u VTLÚ. 
Zkoušky letounu Fokker F VII/3m "S19" u VTLÚ. 
1.1.1933 sloučením Vojenského technického ústavu a Vojenského leteckého ústavu studijního vznikl Vojenský technický a letecký ústav VTLÚ v Letňanech, jehož dosavadní VLÚS byl II. odborem (leteckým) technického ústavu. Funkci přednosty odboru zastával plk. technické zbrojní služby letectva RTDr. Ing. Karel Bucháček. Přednostovi odboru byla podřízena kancelář přednosty, První oddělení (aerodynamické) II. odboru technického ústavu (v září 1938 funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Karel Mráz), Druhé oddělení (konstrukční) II. odboru technického ústavu (funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Gustav Benesch), Třetí oddělení (materiální) II. odboru technického ústavu (funkci přednosty oddělení zastával pplk. technické zbrojní služby letectva Ing. Jan Žváček), Letecký zkušební oddíl a další složky.
Velitelství Leteckého zkušebního oddílu. Funkci velitele oddílu zastával ?. Veliteli oddílu bylo podřízeno velitelství zkušebního oddílu, Pokusná letka 1, Pokusná letka 2 a další jednotky.
8.8.1933 se zabil čet. Rudolf Černín na letounu Letov Š 231.1, nevybral střemhlavý let z výšky 3 000 m rychlostí 500 km/h při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ.
27.10.1933 se zabil npor. Václav Touš na letounu Praga E 44.1 (BH 44), nevybral vývrtku při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Byly porovnávány prototypy Praga BH 44, podle konstruktérů Beneše a Hajna kteří dříve pracovali v Avii a v roce 1930 přešli do ČKD-Praga), Letov Š 231 a Avia B 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva.
3.11.1933 čet. Jaroslav Švábenskýs letounem B 534.1 při přistání narazil do koně.
Od 1.1.1934 pilot Josef Řechka.
V lednu 1934 byl vyslán do Velké Británie Gustav Benesch
od VTLÚ k zaškolení a převzetí autogyry vírníka
Avro 671 (Cierva) C.30A (v. č. 744) (ex. G-ACXV). Vírník dostal označení "S8".
Od 9.5.1934 pilot Jaroslav Taudy.
Od roku 1934 pilot Josef Hubáček, rtm. Bohuslav Bičiště, Vladislav Spurný.
Nehoda prototypu stíhačky Aero
A
102.1. 
.
Kdy?
18.-23.5.1934 ostré střelby v Malackách s letouny Ba-33, B-534, Š-128, Š-328, E-36, Š-616, Š-328. Piloti rotný Holubec, rtm. Matěna, rtm. Duchek, čet. Taiber, čet. p. p. l. Smetana.
12.7.1934 Bohumil Holubec rozbil při nízkém výkrutu B 534.1 "S10".
Od září 1934 velitel Pokusné letky 1 či velitel prototypové skupiny VLÚS škpt. Karel Brázda.
18.1.1935 čet. František Taiber nouzově přistál s letounem Letov Š 28.1 poblíž Chodova pro ztrátu oleje v důsledku prasknutí chladiče.
19.2.1935 nouzově přistál čet. p. p. l. František Glauder a rtm. p. střelec let. Martinec s letounem Letov Š 328.1 u obce Mečeříš (okres Mladá Boleslav) pro poruchu přívodu benzínu.
V březnu 1935 prověrka výkonů a vlastností Praga E 114 , kterou podstoupil s četařem Řechkou . Ten ocenil výborné letové vlastnosti, stabilitu i hospodárnost provozu.
25.3.1935 čet. František Taiber se zachránil pomocí padáku, když se jeho letoun Š 328.1 dostal do ploché vývrtky. Letoun dopadl u Čakovic.
Nouzové přistání rtm. p. p. l. Antonína Duchka s letounem E 41.2 pro prasknutí olejového potrubí u obce Netřeba.
V roce 1935 ostré střelby v Malackách. Piloti Glauder, npor. Václav Kanta, ...
16.5.1935 četař Taiber předvedl vírník C.30A "S8"
na leteckém dni v Hradci Králové. 
Zkoušky letounu Aero A 101 "S23" u VTLÚ v roce
1935. 
V červnu 1935, kdy se zkoušela spolupráce
s dělostřelci na letišti v Borku. (L+K
21/76) 
.
Dne 6.6.1935 s ním havaroval pilot škpt.
Karel Brázda 
,
v Letňanech. V leteckém rejstříku
byl zaregistrován jako Avro 671 (Cierva) C 30A OK-IEA (od 10.10.1935).
Zkoušky letounu Marcel-Bloch MB 200Bn4
"S1" u VTLÚ v roce 1935. 
Letadla používaná VTLÚ. 
17.9.1935 se s novou Avií B 534.1 "S24" zastavil kpt. Ján Ambruš při cestě do Malacek v Hradci Králové, kde si tento prototyp zapůjčil ke krátkému seznamovacímu letu zástupce velitele Leteckého pluku 4 pplk. Karel Boris Dragoun. Na závěr letu asi ve 1 200 m nasadil pilot na pravou vývrtku, kterou však ani po 15 otáčkách nevybral. V tento moment opustilo pilota příslovečné štěstí. Letoun se pádem roztříštil o zem a Karel B. Dragoun ve stroji zahynul. Stalo se tak na den přesně, kdy zemřel jeho předchůdce pplk. Zelený. Komise zjistila, že podplukovníka Dragouna při letu zřejmě stihla nevolnost, neboť jinak nebylo možné jeho pád vysvětlit. Po dopadu na zem seděl pilot v normální pozici, nepokusil se použít padák. V době pádu měl pplk. Dragoun nalétáno přes pět tisíc letů a v krátké době se měl vrátit k rodině do Prahy. Rozloučení s pilotem se konalo v Hradci Králové a poté i Praze. Podrobnosti.
14.11.1935 letoun Letov Š 328 zničen při nouzovém přistání, pilot čet. J Filler a poz. čet. asp. M. Malina zraněni.
Od roku 1936 pilot Rajmund Půda, Josef Gavelčík, František Chábera, Arnošt Kavalec.
7.2.1936 nehoda letounu Aero A 102. Mjr. Ján Ambruš s ním narazil při dlouhém přistání do tunelové střelnice.
Asi od července 1936 nastoupil k VTLÚ pplk. Karel Mareš. Velitel Leteckého zkušebního oddílu VTLÚ.
Od 17.4. do 9.6.1937 zkoušky letounu B 71.1 "S18" u VTLÚ
.
8.-11.5.1937 zkoušky střelby a bombardování z letounu B 71.1 v Malackách.
Vojenští atašé třikrát pátrali v ústavu po letounu.
22.-24.5.1937 ukrytí letounu B 71.1 v Milovicích.
Nehoda B.71 "S18". 
Kdy?
V září 1938 velitel Pokusné letky 1 mjr. let. Ján Ambruš.
V září 1938 velitel Pokusné letky 2 kpt. let. Josef Gavelčík.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
22.11.1938 v Kyjích se zabil čet. Arnošt Kavalec z Rakšic zahynul při zkouškách
prototypu Avia B.35.1. 
