Údržba v Přerově po válce
Se zaměřením na vrtulníky.
16.01.2026
Údržba letecké techniky útvarů a jednotek: LP 43 1946-49, detachment Letectva SNB 1947.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Údržba techniky útvarů a jednotek: LP 43 1946-49.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Údržba techniky útvarů a jednotek: PVSL 1952, 7. lšp 1953-54.
Na jaře roku 1953
byly vytvořeny POL-2(?), které prováděly střední opravy letounů S-102 a Arado C-2.Údržba techniky útvarů a jednotek: 7. lšp 1953-54.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
V listopadu 1955 se z letiště Hradčany přesunula 46. letecká divizní opravna VÚ 6009. Ta se spojila s POL-2.(?) Hlavní náplní práce 46. LDO byly střední revize na letounech Il-28.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 46. bold 1954-60, 24. bolp 1955-60, 25. bolp 1954-65.
1.8.1960 se přejmenovala na 25. leteckou opravnu Přerov. V podřízenosti 25. bolp. Provádění středních revizí letounů Il-14.
1.9.1961 se přejmenovala na 10. leteckou opravnu Přerov. Hlavním výrobním programem byly revize na letounech MiG-15.
Od roku 1961 se začaly provádět revize také na letounech Su-7.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 4. lšp 1962-65.
V tomto období se prováděly opravy a revize vrtulníků Mi-4 a Mi-1. Opravny byly přestěhovány do Havlíčkova Brodu v roce 1964, kde vznikly 3. LVO. (Vznikly 1.9.1965.)
1.9.1965 se přejmenovala na 32. leteckou vojskovou opravnu VÚ 3888. V podřízenosti 2. sbold.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 10. prtlo 1965-69, 2. sbold 1965-69, 6. sbolp 1965-91.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
V letech 1970 až 1979 se staly hlavní náplní práce revize, střední opravy a opravy na poškozené letecké technice Su-7, MiG-15 a MiG-21. Zároveň byla v tomto období zahájena výstavba nových objektů útvaru, která byla dokončena v roce 1983.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 6. sbolp 1965-91, VSL 1969-73, 1. lšp 1973-94.
V roce 1984 byl útvar hodnocen jako nejlepší v rámci 10. letecké armády a obdržel putovní standartu velitele 10. letecké armády. Úspěšně byly plněny výrobní úkoly a v průběhu tohoto roku prošlo dílnami 32. LVO celkem 85 letounů typů Su-7, MiG-21, MiG-23, L-410 a Mi-24.
Zástavba prostředků REB do vrtulníků Mi-24D.
Dalším mezníkem byl rok 1987. V prostorách 32. LVO probíhala příprava pracoviště na montáž nové letecké techniky Su-22, která byla přepravována ze SSSR. Zde servisní služba prováděla kompletizaci a zálety letounů, které byly předávány ke 20.stíhacímu bombardovacímu pluku v Náměšti nad Oslavou. Mimo to byly prováděny práce na letounech Su-7, MiG-21, L-29 a vrtulnících Mi-2.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
Útvar pokračoval v modernizaci našeho letectva kompletováním 16-ti kusů Su-22 a dále bylo uloženo a dlouhodobě zakonzervováno 21 kusů Su-7 v prostoru 32. LVO (v průběhu roku byl přelétnut poslední letoun Su-7BM "5330" a předán do Slováckého leteckého muzea Kunovice a Su-7U "1011" předán do leteckého muzea Praha-Kbely.
1.3.1991 byla u 32. LVO jako doplněk vytvořena Základna pro ošetřování letecké techniky. Ta měla na starosti ošetřování dolétané letecké techniky MiG-21 a Su-7 soustředěné na letišti Praha-Vodochody a Přerov. Skupina byla zrušena 31.12.1994, přičemž za dobu svého působení provedla fyzickou likvidaci 94 kusů letounů.
32. LVO byly v roce 1991 posíleny příslušníky rušených útvarů a nově byly vytvořeny odborné skupiny PRNK a záchranných prostředků. Výrobní úkoly byly zaměřeny na obnovu resursu letounu Su-22.
1.1.1993 česká 32. letecká vojskováu opravna.
1.1.1994 se přejmenovala na 52. leteckou vojskovou opravnu.
1.11.1994 vznikla Technická letka oprav letecké techniky (Tlolt) pro údržbu vrtulníků.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 33. zVrL 1994-99.
1.1.1995 se přejmenovala na 52. leteckou opravárenskou základnu.
1.7.1997 se přejmenovala na 32. leteckou opravárenskou základnu a je rozšířen o Opravnu prostředků radiotechnického zabezpečení letectva Olomouc. Hlavní výrobní úkoly spočívaly v předepsaných pracích na L-29 a Su-22, servisní údržby zařízení OZ-88 a překonzervace motoru M-701.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 33. zVrL 1994-99, 33. zVrL v NATO 1999-2003.
Charakterizovat
jedním slovem provozuschopnost zhruba čtyř desítek strojů na přerovské základně
v roce
2003 nelze. Okolností, které ji ovlivňují, je mnoho a navíc jsou vzájemně
propleteny. Přesto začněme čísly. "Provozuschopnost
vrtulníků Mi-17 se nám v průběhu minulého roku postupně zvedala. V posledním
čtvrtletí se pohybovala okolo čtyřiceti procent," říká podplukovník
Ján Kriška - Dunajský, náčelník logistiky letectva na vrtulníkové základně.
"Důvody byly v podstatě dva. Nakoupily se náhradní díly z decentrálu
a moc se nelétalo, protože byl nedostatek paliva. Tím se šetřil resurs
letecké techniky."
V praxi to znamenalo, že se na letovou akci přistavovaly tři čtyři
vrtulníky Mi-17. K tomu je třeba přičíst
další dvě nebo tři "sedmnáctky" na součinnostní lety a výsledek
je nepřímo dán. V průměru se jednalo o pět až šest mašin na
jedno létání. Zbytek nebyl provozuschopný.
"Nejčastější závady na tomto typu vrtulníku byly u motorů,
konkrétně v nefunkčních čerpadlech regulátorů. Nemalé problémy
jsme měli také s tlumiči podvozků a s hlavami nosných rotorů,"
upřesňuje šéf přerovských techniků.
Nabízí se vcelku jednoduchá otázka. Proč nefungovala intenzivněji opravárenská
činnost? "V kompetenci základny je první a druhý stupeň údržby
letecké techniky, což je běžná údržba a drobné opravy. Práce od
dvou set hodin náletu výše nám provádí LOZ
Brno a LOK.
Kvůli nedostatku financí respektive zásob náhradních dílů se u nich
ale práce prodlužují. Z dnů pak bývají měsíce, z měsíců
roky. My jsme ve vleku této situace. Bohužel, někdy to na základně řešíme
tak, že vadný agregát vyměníme z vrtulníku, který je dolétán, aby
se nemuselo půl roku čekat, než bude odpovídající funkční díl k dispozici.
Tyto tzv. vícepráce nás značně zatěžují a samozřejmě, že se
nedají dělat do nekonečna," konstatuje pplk. J. Kriška - Dunajský.
Dalším typem techniky provozované na této základně jsou bitevní stroje Mi-24.
Také jejich loňská provozuschopnost se pohybovala kolem čtyřiceti procent.
"Dnes přistavujeme na letovou akci šest strojů. To je zlepšení, neboť
bývaly doby, kdy létaly pouze tři čtyřiadvacítky," říká velitel 1.
technické letky major Vilém Geršl a hned uvádí důvod: "Opravny
zkrátily termíny revizí a generálních oprav. Základna jim v rámci
svých možností operativně dodává těžké agregáty, což jsou motory,
reduktory, listy a ocasní vrtule. Někdy tam mašina bývala až dva roky,
nyní je opravena třeba za tři čtvrtě roku. Dalším pozitivem je přeškolení
zdejší přerovské LOZ z původních typů (Su-25, Su-22) na vrtulníky.
Otevřelo se tak další opravárenské pracoviště a je to znát."
Alfou a omegou každé opravárenské činnosti jsou finanční zdroje. Přerovská
vrtulníková základna není v tomto směru žádnou výjimkou. Otevřeně
při tom deklaruje, že její položky stačí pouze na drobné opravy.
"Na generální opravy už peníze nejsou. Proto jsme nuceni tyto stroje
odstavovat z provozu, následně je zakonzervovat a v podstatě
čekat, až se odpovídající finanční prostředky najdou," říká náčelník
logistiky letectva vrtulníkové základny.
U 1. technické letky, která provozuje Mi-24, jsou v současné době
takto zakonzervovány dva stroje. "Je to záležitost maximálně na půl
roku. Potom je třeba vrtulník kompletně překonzervovat, což znamená znovu
navěsit listy nosného rotoru, provést motorovou zkoušku a výměnu
provozních kapalin. Na všechno jsou postupy," říká mjr. Geršl.
Co výše zmíněnému stavu letecké techniky říkají ti, kterých se to
bezprostředně týká - technický personál? Z několika nahodilých názorů
lze učinit obecný závěr, že současná situace pro ně není nijak stresující
a v podstatě si na ni již zvykli. Navíc jsou rádi, že mají práci
a mohou vykonávat to, co je baví.
Zlomovým momentem v činnosti přerovské základny se jeví záměr soustředit
zde veškerou vrtulníkovou techniku Vzdušných sil AČR, což by znamenalo navýšení
stávajících stavů o několik desítek dalších strojů. Tím by zákonitě
vyvstaly zcela nové okolnosti při zabezpečování potřebného technického
resursu armádních vrtulníků.
33. základna vrtulníkového letectva byla k 30.11.2003 zrušena a přejmenována na 23. základnu vrtulníkového letectva.
1.1.2004 vznikla 234. technická letka oprav letecké techniky sloučením Tlolt a 32. LOZ.
Údržba techniky útvarů a jednotek: 23. zVrL 2004-2013.
V nové struktuře technické letky jsou 3 dílny oprav (dopravních vrtulníků, bojových vrtulníků a prostředků RTZ) a jeden roj kontroly řízení a jakosti.
Koaliční ministři se 22.10.2007 na jednání vlády shodli na statutu vrtulníkové základny české armády v Přerově. Bude fungovat ve smíšeném provozu. "Tygří letka bude působit z letiště v Náměšti nad Oslavou.
Část se přesunula do Náměšti nad Oslavou. První příslušníci 23. vrtulníkové základny Přerov se objevili na základně v Náměšti dne 16.6.2008. Přerovští příslušníci, zde budovali své zázemí Opraven letecké techniky a v kontejnerech stěhovali měřící přístroje, speciální stoly, agregáty i držáky do nového Hangáru údržby 22. základny letectva. Náměšťská budovaná Opravna vrtulníkové techniky se tak připravovala k provozování tygří letky společně s letouny L-39 Albatros od 1.10.2008.
1.10.2008 v Náměšti nad Oslavou vznikla 223. letka oprav letecké techniky jako nástupce zrušených jednotek, 217. letky oprav letecké nadzvukové techniky VÚ 7214 Čáslav a 234. technické letky oprav letecké techniky VÚ 4574 Přerov.
1.10.2008 se přejmenovala na 232. technickou letku oprav vrtulníků.
1.1.2011 se přejmenovala na 233. letku oprav letecké techniky.
30.11.2013 byla 233. letka oprav letecké techniky zrušena.
Od roku 2022 Easy Aviation s.r.o.