od 27.12.1921 do prosince
1926. MAPA.
28.11.2023
V Heřmanově Městci bylo panství Ulrich Ferdinand Adolf Antonius Bonaventura Maria Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau knížete Oldřicha Ferdinanda Kinského. Ten za Velké války sloužil u Flik 16.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
Letiště vybudováno v roce 1922. Soukromé letiště velkostatkáře Oldřicha Ferdinanda Kinského a pomocné vojenské letiště. Rozměry 300 x 1 000 m. Hangár. Kde byl umístěn?
V roce 1922 v továrně Aero, továrna na létadla, společnost s ručením omezeným oprava letounu Hanriot HD 19.
V roce 1922 měl velkostatkář Oldřich Ferdinand Kinský pro vlastní potřebu letadlo Hansa-Brandenburg C.I. Létal do České Kamenice (okres Děčín).
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
Od srpna 1928 měl velkostatkář Oldřich Ferdinand Kinský letoun Junkers K16 bo WNr. 467 L-BACA, později OK-ACA a D-2144.
Místní skupina MLL v Heřmanově Měsci. Od kdy?
.
.
.
.
.
.
.
.
Ortofotomapa 1.7.1938
14.9.1938 z Pardubic přiletěla Letka 47. Velel jí por. Lorenc, ale v Heřmanově Městci byl škpt. Svítek, protože por. Lorenc byl nemocný.
Letiště naprosto nevyhovovalo stíhačkám Avia B.534. Předně byli letci nuceni přistávat a vzlétat pouze jedním směrem, dále tu byly kolem letiště vysoké vzrostlé stromy. Zkrátka byly to faktory nevyhovující letcům. Také se na tomto letišti nekonaly cvičné lety. Stroje byly ukrývány do lesního porostu na východní straně a maskovány. Na jižní straně letiště kde silnice dělá „esíčko", byly ukryty automobily s technikou (bylo jich dost), pak tam byly stany pro pozemní personál atd. Také tu byl velitelský stan. Pokud jde o piloty, ti byli ubytováni v městečku. Zde byl jakýsi ženský klášter. Jeptišky pochopitelně předem jejich nadřízené vystěhovaly. Je zajímavé, že pamětník vzpomíná na představenou, která poslouchala rádio a oznámila pilotům , že je mobilizace.
V září 1938 letiště mělo stupeň dokončení 100 %.
24.9.1938 se Letka 47 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-14. Vznikla Polní letka 47. Krycí jméno Dobyvatel. Velitel škpt. let. Jaroslav Svítek a od 23.10.1938 škpt. let. Jan Perníkář. Pdléhala veliteli Třetí polní peruti leteckého pluku 4.
28.9.1938 se Polní letka 47 přesunula na letiště Lobeček (okres Mělník).
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště civilní soukromé, tovární, městské, klubové a pod. Jsou to Praha-Čakovice, Choceň, Zlín - Otrokovice, Uherské Hradiště - Kunovice, Heřmanův Městec, Olomouc-Holice, Moravská Ostrava.
19.12.1938 Ulrich Ferdinand Adolf Antonius Bonaventura Maria Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau umírá ve Wien.
10.4.1940 v 13. hod, kdy četnická stanice Heřmanův Městec oznamovala hlášením čj. 1237/1940 Okresnímu úřadu v Chrudimi a leteckému dozoru fa Beneš Mráz v Chocni havárii dvoumístného německého cvičného letounu nespecifikovaného typu. Letoun havaroval při startu z plochy letiště. Letoun nespecifikovaného typu se zachytil podvozkem o lipový strom a narazil do jabloně na zahradě hajného Josefa Poludy. Osádka byla lehce zraněna. Letoun velmi pravděpodobně patřil k Schule/FAR. 32 z Pardubic.
9.10.1940 asi v 18.10 hod. se zřítil vedle letiště do zoraného pole školní letoun Bü 131 WNr. 584 "RJ+NC" od Schule/FAR. 32 z Pardubic kvůli poruše motoru. Poškození letounu 80 %. Oba letci byli vytaženi z letounu obyvateli Heřmanova Městce a přivolaný městský lékař Václav Brachtl poskytl těžce zraněným první pomoc. Bylo vyrozuměno velitelství FAR 32 v Pardubicích. Po příjezdu Oblt. Thünera z Pardubic četníci z Heřmanova Městce sepsali svědecké protokoly. Zranění němečtí letci byli převezeni do Pardubic. Hlášení četnické stanice chrudimskému okresnímu úřadu uvedeno v dokumentu čj. 12681/1940.
.
.
.
.
13.2.1945 se z Schweidnitz Šwidnica přesunulo velitelství
VIII.
Fliegerkorps. MAPA.
Velitel Generalleutnant Hans Seidemann - nositel vysokého vyznamenání - Dubové
ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.11.1944 jako
654. z celkem 863). 
Na fotce ještě bez dubových ratolestí.
Kontroloval všechny bojové letecké jednotky v Dolním Slezsku a Lužici. Odrážel útoky 2-я воздушная армия. Jeho bitevní jednotky bojovaly proti 1-Й УКРАИНСКИЙ ФРОНТ. V zámeckém parku byl vykácen pás pro spojovací letouny Fi 156 Storch.
17.2.1945 přesun části velitelství do Senftenbergu severně Dresden. Později návrat zpět do Heřmanova Městce. MAPA.
1.3.1945 byl Hans Seidemann povýšen na General der Flieger.
Od 16.3.1945 na letišti Pardubice byla umístěna spojovací Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps. (?)
K 21.4.1945 Gen. Kdo. VIII. Flg. Korps Hermannstädtel
a Lg. Kdo. VIII. Qu. 1 b Rusin.
Od 24.4.1945 na letišti v Chrudimi byla dislokována Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps.(?)
Ve středu 25.4.1945 VIII. Fliegerkorps nasadil 180 bitevních a 10 protitankových letadel. Na tomto úseku Luftwaffe přišla o šest Fw 190 a dva Ju 87.
26.4.1945 nasazení 35 bitevních letadel.
V pátek 27.4.1945 nasazení 15 bitevních letadel v prostoru Kamenz.
28.4.1945 se spojil VIII. Fliegerkorps a Luftgau-Kommando VIII a vznik Luftwaffenkommando VIII.
V neděli 29.4.1945 nasazení 22 bitevních letadel v prostoru Bautzen. Tímto končí záznamy Luftwaffe.
Začátkem května 1945 přiletěl z letiště Kumr Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) a adjutant Maj Fridrich Becker s letounem Fi 156. Ve štábu nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA. Dle vyprávění Josefa Pleskota: jedno z letadel po špatném startu havarovalo. Letadla vzlétala proti kopci, za kterým byl zámecký rybník. Letoun nenabral dostatečnou výšku a následně se zřítil do stromů za rybníkem.
Lt. Gerhardt Buschmann přistál s letounem Fi 156(?) v Suchomastech (okres Beroun) (ležení 1. divize ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)) před jejím odjezdem 5.5.1945 do Prahy) s gen. Šapovalovem, vrátil se na letiště v Německém Brodě ráno 5.5.1945. Bylo to na rozkaz Gen. Seidemanna? Zdroj.
Gen. Hans Seidemann se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne 6.5.1945 vyslal na místo střetu svého (náčelníka štábu?) Obersta Sorgeho, aby situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fi 156. Seznámen se situací, řekl ...Vlasov, můj nejlepší kamarád, tu záležitost, vyřídím v několika minutách.... Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.
6.5.1945 letecký útvar ROA zanechal letadla na letišti v Německém Brodě a ustupoval směrem na západ. Na první zastávce je zastihl rozkaz náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII, jenž dával Lt. Buschmannovi za úkol letět do Ruzyně a vyřídit tam podle Seidemanna, nějaké nedorozumění, ke kterému došlo mezi ROA a německou posádkou. Buschmann ihned odstartoval s Aradem, ale krátce na to byl napaden americkými stíhačkami a s prostříleným letadlem se mu podařilo přistát na svém letišti. Toho však od splnění úkolu neodradilo, odstartoval podruhé s letadlem Fi 156 a nízko nad terénem letěl ku Praze. Několikrát se dostal do palby ručních zbraní ze země, ale ta nebyla účinná, mohli to být pouze čeští povstalci. Nikdo jiný by na německy označené letadlo v tomto prostoru ze země nestřílel. Až při přeletu údolí jižně od ruzyňského letiště se dostal do řízené palby, byl zasažen, podařilo se mu ještě přeletět vedení vysokého napětí a se zraněním na noze nouzově přistál u jednotky, která ho sestřelila - u 3. pluku ROA. Snažil se veliteli pluku pplk. Alexadrovovi něco vysvětlit, ztrácel však vědomí, poněvadž silně krvácel, a nakonec ho převezli na divizní obvaziště v Jinonicích. Dny bojů prožil v divizním lazaretu, aniž by mohl splnit své poslání. Neměl stejně žádnou šanci, že by mohl zasáhnout ve prospěch německé ruzyňské posádky. 1. divize ROA byla už neodvratně na protiněmecké straně a požadavek náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII neměl u divize žádnou váhu. Ústup z Prahy až do lesa Jezbině u Lnář přežil Buschmann v sanitním autu a po rozpuštění divize se přes své zranění zachránil na americké straně. Zdroj.
Přesun do Podbořan Podersam. Kdy? MAPA. Kam utekl Gen. Seidemann?
Na heřmanoměsteckém nádraží, kde byla doprava zastavena na začátku května, byl od 1.5.1945 odstaven vlak, který byl vybaven "moderními dílnami". Vlak čítající 58 vozů měl být 7.5.1945 z rozkazu Sorgeho (Seidemanna?) zničen výbušninami. Velitel vlaku nechal tyto výbušniny zneškodnit a vlak předal železničním zaměstnancům. Jak se to jmenovalo?
V okolí bylo:
Od počátku února 1945 působil v Morašicích servisní Stab/Feld-Werft-Verband (mot) pro jednotky VIII. Fliegercorps.
Na jaře 1945 servisní Stab/Feld-Werft-Abteilung III/60 a Feld-Werft-Staffel (mot) 9/60.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
1.6.1945 byla zřízena Velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.
Rudelův Fi 156 s velkou dírou v potahu se objevil ve stodole Ládi Křemenáka od ČNA odbočka Přelouč. Armáda ho ale zabrala a poslala do Chocně k opravě. Zdroj.
23.12.1945 v hotelu Palace v Pardubicích se konala krajová schůze ČNA, které se i přes pozvání zástupci odboček ČNA Čáslav, Chrudim, Kutná Hora, Havlíčkův Brod a Chotěboř neúčastnili. K jednání se dostavili pouze zástupci odboček ČNA Hradec Králové, Přelouč, Heřmanův Městec a Pardubice. Hlavním bodem programu byla zpráva o budování svahového letiště Bumbálka, kterou přednesl za ČNA odbočka Přelouč její nově zvolený předseda Ladislav Křemenák. Konstatoval, že členové ČNA odbočka Přelouč do té doby již odpracovali cca 900 brigádnických hodin při úpravách terénu a jejich přímé finanční náklady dosud činí cca 18 000 kč. Schůzi byl předložen návrh rozpočtu nákladů pořizovacích ve výši 426 000 kč. Byl předložen i návrh rozpočtu nákladů provozních ve výši 301 000 kč. Ze strany MNO došlo k příslibu dodání modulového baráku 10 x 18 m pro účely přestavby na hangár, dále baráku 5,5 x 5 m (pavilonek) jako kancelářských prostor a 7 ks kluzáků Schulgleiter SG 38 jako základní vybavení.
.
31.10.1947 zřícení letounu S-89 "SL 660" "A-723" od LVA. Letecký akademik Zdeněk Štícha zahynul. Letecká badatelna.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------