Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000 606 220 / 2010.

Humpolec Gumpolds

Budíkov Budikau

MAPA.

28.03.2019

Místní skupina MLL Humpolec vznikla spontánně po přednášce Ludvíka Elsnice o sportovním létání a bezmotorovém zvláště, kterou na jaře 1934 uspořádal pro veřejnost místní výbor Sokola. Předsedou se stal tehdejší okresní hejtman pan rada Jaromír Němeček, což se okamžitě odrazilo na vážnosti, jakou tato organizace v místě požívala.

Členové s instruktorem panem Karlem Doubkem začali létat  na vlastním zakoupeném kluzáku na svazích v okolí Humpolce ještě v roce 1934. 

Později získali další kluzák Zlin  Z V

Na podzim 1935 za velké finanční pomoci továrníka Jiřího Smrčky zakoupili za 4 000 Kč větroň Šp 2 "Kamarád". 

A nezanedbávali i druhou nejdůležitější stránku činnosti tehdejší MLL, totiž účinnou propagaci letectví a létání na veřejnosti. Výstavy modelářů, přednášky pro veřejnost, články v místním tisku, předvádění vlastních „létajících strojů“, to vše provázelo činnost skupiny téměř stejnou měrou, jako vlastní letecká činnost.

Vyvrcholení činnosti humpoleckých v roce 1936 byl letecký den, který uspořádala v neděli 23.8.1936 u obce Budíkov. Bylo to krátce po skončení olympiády v Berlíně, na které tak zazářili čeští akrobatičtí a sportovní letci. A proto hlavním lákadlem místního leteckého dne měli být i dva z jejích českých protagonistů, mjr. Ambruž a olympijský vítěz škpt. Fuksa, které se podařilo pořadatelům získat k účasti i s jejich olympijskými letadly. Podrobnosti.

, Mjr. Ambruž se radí s pořadateli před přídí své Avie B 122.1, v pozadí Aero A 38 k vyhlídkovým letům.

Portrét mjr. Ambruže, již bez brigadýrky. Ambružova Avia B.122.1

Před Aerem A 38, zcela vpravo v pumpkách Sláva Rodovský, uprostřed ve světlém plášti a čepici Elsnic.

Slečna Jarmila Králová, později Rodovská. Slávek Rodovský před nástupem do větroně, v pozadí letoun Letov Š 218 či 118 

Větroň Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol".

V říjnu 1936 byla v dílnách Místní skupiny MLL Humpolec zahájena stavba větroně EL 2 M Šedý vlk. Od počátku měl být motorizovaný. Členové místní skupinyy se rozhodli řešit otázku umístění motoru poněkud jinak, než původní konstrukce předpokládala. Instalovali motor na příď, nikoli na připravené úchyty na baldachýnu křídla. Otcem této změny byl Jiří Smrčka. Bylo to šťastné rozhodnutí, i když vykoupené nutnými úpravami základní konstrukce EL 2 M. Vnější rozměry větroně zůstaly zachovány, byly však zesíleny podélníky, přidány diagonály do trupu, křídlo bylo posunuto částečně dopředu a obě sedadla dozadu, aby bylo zachováno těžiště. Nový motor Walter Atom z roku 1935, čtyřtaktní plochý dvouválec vzduchem chlazený o výkonu 18,5 až 21 kW při otáčkách 2600 až 3000 za minutu, o suché hmotnosti 40 kg, zdvihovém objemu 1,1 litru a kompresním poměru 5,2:1 byl umístěn na trubkové lože nad předek trupu. Palivová nádrž byla podle některých zdrojů umístěna v přídi, fotografie ze zalétávání však hovoří o umístění v těžišti mezi sedadly pro pilota a cestujícího. Na stavbě se podíleli prakticky všichni tehdejší členové (a členky!) plachtařského odboru MLL v Humpolci, pamětníci nejvíce vyzdvihují pana Karla Dvořáka - truhláře a pana Stanislava Prokopa - strojního zámečníka. Podle záznamů z doby stavby větroně bylo na jeho výrobě odpracováno cca 1800 hodin a celkový náklad stavby činil 24 000,- Kč. Náklady hradila do značné míry subvence z ministerstva veřejných prací, což není v tomto případě až tak překvapující, uvážíme-li, že předsedou Místní skupiny MLL Humpolec byl tehdejší okresní hejtman pan Jaromír Němeček.
 
Zalétání provedl dne 11.4.1937 sám Ludvík Elsnic, přičemž na druhém sedadla byla umístěna zátěž v podobě 50 kg pytle s pískem. Prvý start pomocí gumového lana s motorem běžícím na plný plyn se uskutečnil na malém kopci za Humpolcem mezi silnicemi na Jiřice a Brunku. Existuje řada fotografií. Ludvík Elsnic byl údajně velice spokojen jak s letovými vlastnostmi, tak s dílenským provedením i s řešením umístění pomocného motorku na přídi. Po něm týž den létali i mnozí další.

Pak větroň obdržel nový "kabát" s velikým nápisem "HUMPOLEC" na trupu a byl slavnostně v neděli 17.5.1937 pokřtěn v Humpolci, obklopen mimo jiné i kluzáky Zlín Z IV a Z V a větroněm "Kamarád". Slavnost byla zahájena v 10 hod. dopoledne na Horním náměstí. Protektorem křtu byl divizní generál Ing. Jaroslav Fajfr, dalšími hosty byl známý letec mjr. Hess, tehdejší starosta města Humpolce Jan Šimek, atd. Okresní hejtman pan Jaromír Němeček byl křtu přítomen z titulu předsedy Místní skupiny MLL Humpolec. Samotný křest provedla paní Růžena Motejlová položením kytice květů na kabinu větroně. Demonstrativně byl spuštěn i motor "Atom". Vzdušné evoluce nad náměstím předvedl na Avii 122 četař Motyčka. Zkrácený zvukový záznam z celého křtu byl týž den odpoledne vysílán v celostátním rozhlase. Kromě fotografií ze křtu existuje údajně i amatérský filmový záznam, autor jej však dosud nenalezl.

V polovině června 1937 byl spolu s jinými letouny "Humpolec" vystaven na Celostátní letecké výstavě v Praze, kam doletěl "po své ose" s pilotem L.Elsnicem. Po výstavě absolvoval imatrikulaci na kbelském letišti. Zpět do Humpolce jej přelétl tehdejší vedoucí Propagační letky MLL kpt. Strejček.

"Humpolec" létal velmi intenzivně, pilotován mimo jiné p.Smrčkou, Rudolfem Stejskalem a jinými, a stal se v republice dosti populární. Do Humpolce si dokonce zajížděli zalétat s větroněm i tehdy známí plachtaři z Prahy, jako byli Stejskal, Vahala a jiní. Na Humpolci létal mimo jiné i známý akrobatický pilot četař Motyčka, člen akrobatické skupiny kpt. Fr.Nováka.

Šedý vlk jen v roce 1937 nalétal cca 30 hodin bez jakýchkoli poruch. I v roce 1938 sloužil "HUMPOLEC I" humpoleckým bez problémů.

---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------

13.3.1939 poslední let v českých rukou absolvoval "HUMPOLEC". 

,

Němci přišli do Humpolce až 16.3.1939. Větroň zabrali, odvezli na letiště do Německého Brodu a tam s ním údajně létali, až ho zničili.

21.9.1947 letecký den.