Přibyslav Primislau

Státní nouzové letiště

Pomocné veřejné letiště a Pomocné vojenské letiště

Hřiště

MAPA.

05.01.2024

Historie.

od února 1914

První letadlo nad Přibyslaví vůbec: 5.7.1914, zahajovací let Berlin - Wien.

od října 1914

od listopadu 1916

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

1919-27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1929 došlo v obvodu města ke 3 případům nouzového přistání letadel (2 státní ČSR a 1 říšskoněmecké).

Vzniklé aerolinie používaly upravené vojenské dvojplošníky. Letecká linka Praha – Brno – Bratislava – Záhřeb mívala často potíže s počasím na Českomoravské vysočině, protože i meteorologická služba byla tehdy v plenkách. Ministerstvo dopravy usoudilo, že nejlépe bude ve zmíněném koridoru na našem území vybudovat pomocná (záložní) letiště zhruba po 50 km. Tak došlo k vybudování letišť: Zbraslavice, Přibyslav, Křižanov a Břeclav. MAPA.

4.10.1930 přijalo městské zastupitelstvo usnesení “požádat Ministerstvo veřejných prací o zřízení nouzového letiště", zájem na jeho vybudování mělo i MNO. Na jeho prosazení měl značnou zásluhu tehdejší starosta pan Otto Klusáček. Výběr místa provedli ing. Karas a ing. Nekvasil z ministerstva veřejných prací. Původně byla vybrána lokalita U Plačku, vlevo od silnice Přibyslav – Modlíkov. Protože nedošlo k dohodě s majitelem pozemků panem Pernerem, bylo vybráno místo u vesnice Hřiště. Důležitou roli jistě sehrála i okolnost, že v roce 1927 byla do zmíněné obce postavena silnice – do té doby tam vedla pouze polní cesta. S majiteli pozemků byl sjednán pacht 230 Kč za 1 měřici, tj. 1.150 Kč/ha, s tím, že jim patřila i tráva a povinnost ji odstraňovat.

3.4.1931 letounu Fokker F-VIIb/3m OK-AFB od ČSA s pilotem Emanuelem Novotným a telegrafistou Josefem Vysloužilem za letu v mraku zamrzaly motory. Nouzové přistání do mladého lesa u obce Vepřová (severovýchodně Přibyslavi). Bez zranění.

Městská rada 21.4.1931 až do 30.9.1932 v Přibyslavi konstatovala, že byl dán státní příspěvek v částce 8 Kčs denně pro 80 osob budujících nouzově letiště, ale nejvýše do částky 30 000 Kčs.

Vyměření bylo zadáno 15.9.1931, trvalo týden a ihned se započalo s pracemi. Stavěla firma Mareš z Golčova Jeníkova, stavbu budovy správce letiště firma Říha a ing. Kecek z Prahy. Celková výměra letiště byla v té době 18,75 ha. Za necelý rok (!) tj. 6.8.1932 bylo letiště dostavěno, ovšem bez hangáru. Správcem letiště se stal p. Jindřich Votava, rodák z Hřiště. Hranice letiště byly vyznačeny jednak červenobílými dřevěnými stříškami a dále betonovými bójkami s majáčky na acetylén.

27.9.1932 došlo k prvnímu nouzovému přistání na nově zřízeném letišti v Přibyslavi. Šlo o linku Praha - Brno - Bratislava - Košice - Záhřeb. Pilot J. Novotný. Čtyři cestující (1 žena a 3 muži) pokračovali do Prahy automobilem.

16.6.1933 byla založena Místní skupina MLL v Přibyslavi.

Podařilo se získat kluzák Zlin Z V, později i větroň EL 2 M Šedý vlk. Pro vlastní leteckou činnost byla využívána sklizená pole, případně pro starty pomocí gumového lana různé svahy, např. Řezníčkova stráň. Kde to je? Jako první instruktor v Přibyslavi působil Ing. Karel Tlapa. Majetkem se záhy stal i automobil Buick s navijákem.

28.9.1933 se konal v Přibyslavi letecký den Vysočiny. Byl pořádán místní Odbočkou svazu čs. Důstojnictva, MLL a Výborem obrany obyvatel.

Městská rada vzala na vědomí 5.1.1934 výnos MVP ze dne 20.12.1933, kterým bylo schváleno zřízení Státního nouzového letiště.

Po vybudování letiště činnost MLL dostala „zelenou”, neboť výcvik mohl být prováděn kdykoliv a nebyl již omezen jen na volné zemědělské pozemky.Činnost odbočky až do mobilizace v roce 1938 byla velmi vysoká a úspěšně konkurovala známým odbočkám v Humpolci a v Německém Brodě.

26.4.1935 letounu Avia F VIIb/3m OK-AFB od ČSA na trati Praha - Bratislava, uletěla vrtule z levého motoru. Letoun doletěl až do Přibyslavi.

V letech 1935-37 letiště dostavěno podle požadavků vojenské správy.

Stavba dvojmístného větroně EL 2 M Šedý vlk ve vlastní dílně MLL.

V období od 1.1. do 22.9.1936 přistálo na zdejším letišti 205 vojenských letadel, v rámci jejich leteckého a navigačního výcviku. Měli už k dispozici benzinovou stanici. V zemi byly uloženy 3 cisterny, každá na 50 000 l paliva.

V průběhu roku 1936 se počítalo s dokončením výstavby osvětlení na pomocných letištích mezi Prahou a Bratislavou MAPA stanovišť. Pomocná letiště tehdy dostávala základní světelné vybavení pro noční provoz – vybraná z nich byla postupně opatřována pomezními a překážkovými světly, neonovým majákem označujícím polohu letiště, dále osvětleným větrným rukávem, mrakoměrem a pojízdným reflektorem pro osvětlení plochy. V případě nočního letu musel správce letiště obejet, rozsvítit bójky a být pohotově se světlometem na automobilu Tatra. V případě potřeby svítil neon, blikající v morseovce identifikační písmeno a na ploše letiště byl z cihel vydlážděn kruh s nápisem PŘIBYSLAV. V zimě se nelétalo.

V roce 1937 firma Zeman z Plzně postavila hangár.

Pomocné veřejné letiště a Pomocné vojenské letiště. Rozměry 500 x 700 m. Hangár a skladové prostory.

24.1.1938 se při letu z Prahy do Brna zabil plk. let. Jindřich Maršálek (velitel Leteckého pluku 5), npor. let. Václav Vyskočil (zatímní velitel Letky 76) a čet. dsl. Otakar Sláma. Při kroužení za mlhy s letounem MB 200.3 od Cvičné letky leteckého pluku 5 nízko nad zemí ve zvlněném terénu, zachytil pravým křídlem o zem u obce Borová - dnes Havlíčkova Borová (severně letiště Přibyslav). Bombardér částečně shořel. Podrobnosti. Letecká badatelna.

Letecké výcvikové středisko Přibyslav.

V září 1938 letiště 800 x 350 m, stupeň dokončení 100 %.

28.9.1938 přejmenováním Leteckého výcvikového střediska Přibyslav mimo mobilizační plány vznikla Druhá letka cvičné peruti I. Velitel por. let. Bohumil Landa.

Sovětští letci v ČSR na podzim 1938.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

13.10.1938 byla Druhá letka cvičné peruti I demobilizována.

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Státní veřejná letiště sloužící jak potřebám civilního letectví, tak i vojenského. Jsou to Praha-Ruzyně, Zbraslavice, České Budějovice, Přibyslav, Strakonice, Křižanov, Zlaté Moravce, Slatinské Doly.

V dubnu 1939 Avia F VIIb/3m OK-AFC přeregistrovaný na D-AAFC. Ministerstvo veřejných prací, kontrola letiště Přibyslav. V pozadí větroň EL 2 M Šedý vlk.

Počátkem okupace byla činnost MLL zakázána a organizace rozpuštěna. Materiál včetně letadel byl zabaven. Zásluhou několika členů byly součásti rozpracovaných letadel ukryty na různých místech.

Satelitní letiště pro SG 102 v Německém Brodě. Piloti začátečníci se teorii učili v sále Lesního závodu a výcvik byl samozřejmě na letišti. Od kluzáků po větroně a aerovleky.

Přibyslavské letiště bylo bohatě vybavené, nejen navijáky, ale i vhodnými vlečnými stroji Fi 156. Hangár byl plný kluzáků Schulgleiter SG 38, větroňů Grunau Baby II, dvoumístných DFS Kranich, výkonných DFS Olympia, EW 3 Libelle. Byly naskládané i mezi střešní konstrukce v počtu asi 60 kusů.

Byl ještě v létě plachtařský provoz?

Větroně a kluzáci uskladněny v hangáru. Kdy?

Dvě palivové nádrže vykopali a odvezli Němci, jedna je dosud v zemi, plná vody, na pozemku nové meteorologické stanice. Kdy?

14.4.1945 z Bronkow do Zbraslavic (okres Kutná Hora) přiletěl Stab II./TG 2 a 6./TG 2s Ju 52/3m. Velitel Gruppenkommandeur II./TG 2 Major Kurt Heinrich Harnisch. Zásobování Festung Breslau?

Od kdy 7./TG 2 byla ve Skutči (okres Chrudim)?

----------

15.4.1945 z Bronkowa nebo z Zbraslavic (okres Kutná Hora) přiletěla 5./TG 2 s Ju 52/3m.

Ve dnech 15. a 16.4.1945 bylo letiště v Dolním Benešově vyklizeno.

Letiště mělo mnohem větší rozlohu nežli dnes, po okraji různě maskované stojánky až u lesa, kde stálo 15 kusů Ju 52/3m a jeden čas ještě 5 kusů Fw 189. Kolem letiště pak byla řada obranných protiletadlových kulometných hnízd.

----------

17.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Brno i Tuřany.

----------

Od 20.4.1945 již probíhal ústup německých vojsk kolem Přibyslavi.

----------

25.4.1945 Ju 52 "8T+KN" létal mezi Přibyslaví a letišti Hradec Králové a Kbely.

----------

26.4.1945 Ju 52 "8T+KN" létal mezi Přibyslaví a letišti Hradec Králové a Kbely.

----------

27.4.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Vyškov, Kunovice.

27.4.1945 Ju 52 "8T+KN" létal mezi Přibyslaví a letišti Hradec Králové a Kbely.

----------

Ve dnech 28. a 29.4.1945 bylo letiště Ostrava-Hrabůvka vyklizeno.

28.4.1945 Ju 52 "8T+KN" létal mezi Přibyslaví a letišti Hradec Králové a Kbely.

----------

29.4.1945 Ju 52 "8T+KN" létal mezi Přibyslaví a letišti Hradec Králové a Kbely.

----------

Ve dnech 1. a 2.5.1945 bylo letiště Petřvald vyklizeno.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

2.5.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Suchdol nad Odrou, Stichovice.

----------

28.4.1945 ze Suchdola nad Odrou se přesunula noční průzkumná 1./31 (Nacht) s letouny Fw 189. Velitel Staffelkapitän 1./31 (Nacht) Peter-Eberhard Müllensiefen - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (31.10.1944) . MAPA.

Bylo tady 5 kusů Fw 189.

Odletěla někam?

----------

4.5.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Jakartovice u Opavy, Přerov.

----------

5.5.1945 konec provozu Luftwaffe na letišti Olomouc-Neředín, Olomouc-Holice.

5.5.1945 dopoledne se však velitel letiště s ostatními piloty rozhodli letiště hromadně opustit. Velitel letiště se obrátil na obecní úřad s požadavkem, aby si stávající celé letiště převzal někdo odpovědný z města či podobně.

Ale měli už tak málo benzinu, že jim jeden z odlétajících Ju 52/3m vydržel letět jen někam k Chrudimi. MAPA.

Když odlétali, nebylo nic zničeno ani poškozeno, ani těch 8 zbylých Ju 52/3m, které stály kolem letiště. Tak to bylo opuštěné den či dva.

----------

Do města dorazila bojová jednotka SS obrněných polopásových útočných vozů, vybavená těžkými kulomety (čtyřčaty) a ty měli mezi sebou ještě horké hlavy.

----------

, .

----------

8.5.1945 přijeli na letiště, do všech 8 zbylých Ju 52/3m nakladly nálože a postupně je v průběhu odpoledne vyhazovali do povětří.

Trosky letounu Ju 52 . Foto z 4.8.1946. Zdroj.

Až večer v 19.30 zapálili hangár, plný letecké techniky. Toto počínání jednotky SS sledovalo mnoho bezmocně přihlížejících občanů. Pamatuji si vyprávění pana Klementa, že někteří lidé nedbali náloží a brali si padáky z letadel.

Likvidace letadel a zničení hangáru, byla poslední akce německých vojsk, necelé 2 dny před příchodem Rudé armády.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 letouny Il-2 od 5 шак, 5 ВА pod přikrytím stíhačů od 331 иад, 5 шак, 5 ВА zaútočily na německé jednotky u obce Velká Bíteš (okres Žďár nad Sázavou), Nové Město (okres Třebíč), Přibyslav, Bohdalov (okres Žďár nad Sázavou), Náměšť nad Oslavou (okres Třebíč). Deník bitevního korpusu.

9.5.1945 se na věži kostela zastavily hodiny v 11.35. To nás bombardovaly Šturmoviky, svrhly 7 těžkých a asi 100 zápalných bomb. Bomby padly na trať, pod kostel, na hostinec u Novotných, u sochy sv. Václava, truhlářství u Loušů, horní část náměstí.

Trosky vybombardovaného domu č.p. 55 . Foto z 17.6.1945. Zdroj.

Drama války vrcholilo a sled událostí těchto dnů byl velmi rychlý, ale i nebezpečný. Zátarasy, které Němci vybudovali na silnici před zámkem, se náhle staly poslední dny největší překážkou pro ně samotné, při hromadném ústupu. Po silnici od Žďáru u Nížkova se přímo valila 3 auta vedle sebe ve dne i v noci po celý týden, unavení, zaprášení a žízniví němečtí vojáci, se zoufalou snahou se zachránit před Rudou armádou. Do toho nálety, výbuchy bomb a rachot kulometů. To byly chvíle, kdy člověk nevěděl, co přinese každý další okamžik. Poslední noc byla ve znamení hořících aut, která vojáci opouštěli. Tenkrát jsme asi týden drželi v zámku noční hlídky pro případ ohně. Všechny rodiny spaly v zámeckých sklepích, tam co je dnes bar a taneční sál.

----------

Až přišel čtvrtek 10.5.1945 ve 2 hod po poledni. Němců ubývalo, až šel poslední a ten nesl něco jako bílý prapor. Nastal chvilku klid od válečné techniky, to trvalo asi 10 minut. A pak nevěřícně a s podivem jsme hleděli na prvního sovětského vojáka, uhánějícího na koni k nám. V duchu mne napadlo, jak to že se tak po zuby ozbrojené jednotky bezhlavě hnaly na západ, před vojáčkem na koníku s šavlí v ruce.

Provoz letounů Po-2.

Kdyby se podařilo požáru hangáru zabránit, byla by Přibyslav získala letecký park po výcvikovém středisku Luftwaffe. Takto jsme se jen mohli dívat na ohořelé zbytky bezmotorových letadel a vlečných motorových letadel. Pouze součásti ohořelého navijáku byly později použity. Jediné co přežilo byla budova meteoru. Jako klubovna posloužila benzinová stanice, která stávala poblíž meteoru. Další osud i obnova letiště, je spjata též i s existencí meteorologické služby (p. Votava).

Podle nařízení gen. Vicherka čj. 1/oper. z 20.5.1945 ve věci "Přípravné práce k postavení strážních letek" byla k tomuto dni obsazena čs. personálem letiště Ruzyně, Kbely, Letňany, Čakovice, Hradec Králové, Humpolec, Josefov, Klecany, Kralupy, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice, Vrchovina u Hodkovic, Kummer, Hvězdov, České Budějovice, Pardubice, Vysoké Mýto, Havlíčkův Brod, Chrudim, kde již fungovali velitelé letišť o nichž velitelství letectva vědělo. Spis je určen přímo těmto velitelům letišť, žádné konkrétní letecké jednotky nejsou jmenovány.

26.5.1945 zřízena Technická správa Hradec Králové. Ta měla za úkol vyhledávat sklady letecké materiálu, soustřeďovat ho na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle potřeb velitelství letectva. V působnosti byla letiště Čáslav, Chrudim, Josefov, Přibyslav, Moravská Třebová, České Budějovice.

1.6.1945 byla zřízena velitelství Leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 2 - Borek u Zbirohu, České Budějovice, Čáslav, Havlíčkův Brod, Heřmanův Městec, Cheb, Chrudim, Jiřičky - Senožaty, Klatovy, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Přibyslav, Skuteč, Zbraslavice.

V létě v roce 1945 byla ustavena ČNA odbočka Přibyslav.

Jako jedna z prvních akcí bylo zjištění stavu ukrytých částí rozestavěných letadel. Skutečnost byla tragická – použít se nedalo prakticky nic. Po dlouhých diskuzích a úvahách bylo přikročeno k montáži nejjednoduššího kluzáku Skaut Standard.

Po vyklizení a nejnutnějších úpravách přístavku vyhořelého hangáru, který byl nejméně poškozen, byly části kluzáku a nejnutnější nářadí převezeny ze stodoly Dr. Jáchyma na letiště. Posléze však bylo konstatováno, že poškození vlhkem v době nouzového uskladnění je tak velké, že oprava není možná. Bylo proto rozhodnuto zaměřit veškeré úsilí k získání alespoň jednoho kluzáku od Ministerstva dopravy, jehož letecký odbor v té době tímto materiálem disponoval. Po značném úsilí tehdejších funkcionářů aeroklubu a za účinného přispění předválečných "známých" z Ministerstva dopravy nám byl přidělen kluzák Schulgleiter SG 38 – a to bylo slávy!

1.9.1946 pořádalo plachtařské výcvikové středisko v Přibyslavi první velký letecký den.

Z Prahy přišla nabídka, aby pro svou výhodnou polohu na rozhraní Čech a Moravy, přijali službu, co by sklad bezmotorových letadel a i jejich vydávání aeroklubům, dle příkazů tehdejších ministerských orgánů. Za vedoucího skladu byl určen O. Klusáček. A jako protislužbu min. dopravy zajistilo finančně generálku hangáru. Zdroj.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Ortofotomapa ze srpna 1949. Je vidět letoun Ju 52 u lesa a dva letouny Ju 52 jižně letiště. Na západní straně letiště jsou rozebrané letouny.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Ortofotomapa 1953 a 2010.