, 
,
od prosince 1926 do 1939.28.11.2023
MAPA.
, ,
od prosince 1926 do 1939.
Skutečná vlastní činnost Plachtařského odboru MLL v Pardubicích začala v roce 1933 na kluzáku Skaut.
20.10.1935 Sláva Rodovský na dvoumístném větroni EL 2 Šedý vlk zkoušel terén pro plachtění a u Podhořan nalétal 1 hod. 18 min.
V roce 1936 se pro lepší podmínky např. efektu nosného pole větrem nafukovaného svahu přestěhovali pardubičtí plachtaři do Podhořan. Vzniklo tak 4. plachtařské letiště v Československu.
Plachtaři sem jezdili většinou na kolech, jako ubytovna posloužil letcům sál místního hostince.
Pan Wels dokonce zapůjčil i stodolu k uskladnění kluzáků.
V říjnu 1936 zde dosáhl plachtař J. Černý doby letu 78 minut a jako první z pardubických plachtařů vydržel ve vzduchu déle než hodinu.
Koncem srpna 1937 byla v Podhořanech otevřena první Plachtařská škola pro východní Čechy. Kluzák Zlin Z V
.
Kluzák Zlín Z V a
Skaut Standard 
.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
----- 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Z iniciativy ČNA odbočka Přelouč spolu se zástupcem MNO npor. Kůrkou a zástupci ČNA Šilhanem a Váhalou rekognoskován a posléze vybrán pro vybudování svahového letiště terén na svahu Železných hor u Podhořan pod osadou Bumbálka v místě nazývaném „Vajksle“. Starost s administrativou si na bedra vzal Ladislav Křemenák. Obnova aeroklubu (zaměřeno na Pardubice).
Nerovný, trním a křovím porostlý svah se neuvěřitelně rychle změnil na plachtařské svahové středisko. Vybudovala se dřevěná chata o třech místnostech, která sloužila jako kancelář, skladiště i noclehárna.
14.12.1945 oficiálním jednáním a úředním záznamem MNO legalizovalo záměr výstavby zemského plachtařského učiliště - svahového letiště v Podhořanech, v lokalitě Bumbálka-Vajksle. Majetkové vztahy k pozemkům byly řešeny pomocí p. Welse (většinového vlastníka pozemků) a Kůrky (MNO) nájemními smlouvami, výměnami nebo vyvlastněním.
15.12.1945 v Přelouči proběhla přípravná schůze aeroklubů, které se měly na budování svahového letiště na Bumbálce fyzicky i materiálně podílet. Bohužel, nedochovaly se závěry z této schůze, ale z dalšího lze usuzovat, že vyjma „přeloučáků“ zájem o budování nebyl až tak velký.
23.12.1945 v hotelu Palace v Pardubicích se konala krajová schůze ČNA, které se i přes pozvání zástupci odboček ČNA Čáslav, Chrudim, Kutná Hora, Havlíčkův Brod a Chotěboř neúčastnili. K jednání se dostavili pouze zástupci odboček ČNA Hradec Králové, Přelouč, Heřmanův Městec a Pardubice. Hlavním bodem programu byla zpráva o budování svahového letiště Bumbálka, kterou přednesl za ČNA odbočka Přelouč její nově zvolený předseda Ladislav Křemenák. Konstatoval, že členové ČNA odbočka Přelouč do té doby již odpracovali cca 900 brigádnických hodin při úpravách terénu a jejich přímé finanční náklady dosud činí cca 18 000 kč. Schůzi byl předložen návrh rozpočtu nákladů pořizovacích ve výši 426 000 kč. Byl předložen i návrh rozpočtu nákladů provozních ve výši 301 000 kč. Ze strany MNO došlo k příslibu dodání modulového baráku 10 x 18 m pro účely přestavby na hangár, dále baráku 5,5 x 5 m (pavilonek) jako kancelářských prostor a 7 ks kluzáků Schulgleiter SG 38 jako základní vybavení.
17.2.1946 v Přelouči se na pracovní schůzce sešli zástupci odboček ČNA z Přelouče, Kutné Hory a Chrudimi se zástupci MNO s cílem ujasnit si podmínky budování plachtařského střediska Podhořany-Bumbálka. Byl stanoven pracovní program a povinnosti jednotlivých odboček, aby se s praktickým výcvikem mohlo začít již 1.4.1946. Bylo konstatováno, že přípravné práce již pokročily tak, že je upravena stavební plocha pro hangár a dílnu, částečně upraven svah, stanoviště pro elektrický výtah a přistávací plocha. Znovu se diskutovalo i o terénu Krkaňka (nejvyšší bod svahu Železných hor), který se také jeví jako velice příhodný pro vybudování střediska výkonného plachtění a je vysloven předpoklad, že díky zájmu úřadů i pochopení místního obyvatelstva bude v brzké době uvedeno v činnost. Obě střediska mají kromě odborných výhod i přednost ve své poloze uprostřed krásné přírody, takže pobyt v nich bude vhodný i pro rekreaci.
3.3.1946 zpráva z Přelouče: pokračují práce na svahovém letišti Bumbálka, zejména zásluhou členů odboček ČNA Přelouč a Čáslav. Do práce se zapojují též členové odbočky ČNA Kutná Hora. Provádí se kopání základů pro hangár u silnice Podhořany - Semtěš, je dokončena úprava prostoru pro instalaci transportního výtahu na vrcholu svahu, jemuž jako základ posloužil balónový naviják z dědictví po Wehrmachtu. Původně se počítalo s tím, že pohon navijáku bude elektromotorem, ale konstrukční nevyzrálost tohoto projektu a zejména dosavadní absence elektrické přípojky měla za následek, že v projektu byl elektromotor záhy nahrazen dvoutaktním motorem z automobilu Ilo Tempo. Pod vrcholem svahu již stojí první stavba dřevěná chata – pavilonek, která v budoucnosti má být kanceláří a zázemím pro instruktory, ale zatím slouží jako úložiště ručního nářadí a nouzová noclehárna. Na samotném svahu probíhá vyřezávání a klučení náletových keřů a stromů, jsou rovnány příčné nerovnosti, zejména v prostoru přistávací plochy u silnice.
21.4.1946 parta pilotů z ČNA odbočka Kutná Hora přijíždí 21.4.1946 se svým Zöglingem testovat svahové letiště Podhořany-Bumbálka. Letci jsou spokojeni, dvěma se dokonce podařilo po startu gumovým lanem navázat na svahové proudění a „povozit“ se téměř dvě (!) minuty nad nafoukávaným svahem.
Koncem dubna je na svahovém letišti Podhořany-Bumbálka v rekordní době dokončena stavba dřevěného hangáru u silnice Podhořany-Semtěš a jsou prováděny poslední úpravy jak startovišť, tak přistávací plochy.
1.5.1946 Plachtařské výcvikové středisko ČNA Železné hory-Podhořany oficiálně zahajuje činnost. Instruktoři Ladislav Křemenák, Josef Světínský a náčelník odboru Bohuslav Vondruška mají k disposici zatím pouze jediný školní kluzák, „předválečného“ Skauta.
,
.
Letuchtiví frekventanti jsou rozděleni do několika družstev a pokud jedno družstvo létá, ostatní budují. Byli to: Ascherl S., Bartoš O., Baţant, Bareš V., Beneš J., Čermák J., Dejmal V., Doleček J., Doležal M., Doležal L., Fišera J., Hněvsa L., Hon J., Horák M., Horynová, Hošek G., Jeřábek K., Kapitán J., Kittler M., Krejčík, Kučera L., Luťcha J., Mercl F., Mercl K., Mergl K., Mervart A., Michálek J., Miřejovský J., Moravec J., Mraček V., Novotný, Novotný A., Olech Z., Páv M., Pilař K., Přibáň D., Roudenský, Ryšavý Z., Samek J., Semínko J., Sládeček J., Studený M., Svoboda Jar., Svoboda Jos., Svoboda M., Svoboda R., Šejbl, Šrajbr V., Ticháček, Tichý J., Vašíček J., Volf V., Voženílek J., Wolf O., Zahradník, Záruba, Zich, Žižlavský Z. Nutno přiznat, že ruku k dílu přikládají i členové ostatních aeroklubů, ale většinu práce tak či onak odvádějí „přeloučáci“. V plném běhu jsou přípravné práce pro stavbu ubytovny, dokončují se drobnosti na hangáru, který čeká na slíbených 7 ks ŠK 38. Ten je zatím přístřeškem jen pro „Skauta“ a z Kutné Hory zapůjčené školní kluzáky Zögling a Schulgleiter SG 38.
V polovině června je na svahové letiště Bumbálka v Podhořanech po silnici dopravena „skládačka“ dřevěného baráku typu KA-20 o rozměrech 42 x 12 m, který bude sloužit jako ubytovna, učebna, kuchyň a jídelna. Současně se buduje sociální zařízení se skladem a je vyhloubena studna. Je konstatováno, že výstavba „spotřebovala“ 16 000 brigádnických hodin. Instruktor Ladislav Křemenák se stává placeným zaměstnancem ČNA a správcem areálu.
K poněkud již „domlácenému“ kluzáku Skaut konečně přibyly další školní kluzáky. Pravda, není to oněch slibovaných sedm, ale dva ŠK 38 Komár OK-5546 a OK-5572 a větroň Grunau Baby IIb OK-8122 udělaly funkcionářům i pilotům velikou radost. Mohlo tak být zahájeno školení celkem tří družstev členů odbočky ČNA v Přelouči na zkoušky A a B.
1.9.1946 slavnostní otevření plachtařského střediska a letecký den.
Do konce měsíce září bylo na svahovém letišti na Bumbálce dobudováno sociální zařízení a od trafostanice ve vesnici Podhořany nadzemním vedením prozatímní elektrická přípojka. Provozu se dočkal i pozemní výtah, který značně ulehčil transporty kluzáků na startoviště. Jeho základem byl mechanizmus balónového navijáku, ale z důvodů, že nebylo možné sehnat vyhovující elektromotor a původní agregát byl neopravitelný, šikovní mechanici jej nahradili dvoutaktním motorem z vozidla Ilo Tempo. O to více překvapivá byla informace, že členové ČNA odbočka Přelouč na svahovém letišti končí a odchází budovat letiště v Přelouči!
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Dlouhodobé svahové lety pak byly uskutečněny i na svahovém letišti u Bumbálky. To, přestože bylo pro starty gumovým lanem i navijákem vyhovující, nemohlo sloužit pro aerovlekové starty. Proto padlo rozhodnutí, přestěhovat celý komplex na nové letiště, na louku v Novém Dvoře.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
V roce 1950 se plachtaři přesunuli na louku v obci Nový Dvůr.
Bez odborného dozoru, ale o to s větším nadšením, se začalo se stavbou prvého hangáru s dusanou hliněnou podlahou a boční přístavbou u silnice Nový Dvůr – Březinka.
K tomu se dostavěla garáž pro naviják a dílna.
Úprava doznala i vzletová a přistávací plocha, na nové místo byl ze svahového letiště přestěhován "pavilonek" a tím byl dán základ pro existenci nové klubové činnosti.
V roce 1952 začala výstavba letiště Čáslav.