Letectvo Vlasovců

ВС КОНР

03.09.2017

MAPA, kde se nacházely letecké jednotky či kde podporovaly pozemní jednotky.

Iniciátorem výstavby leteckých sil Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova byl bývalý německý letecký atašé v Moskvě generál letectva Aschenbrenner. Jako velitele letecké jednotky prosazoval bývalého sovětského letce Viktora Ivanoviče Malceva. V jednotce viděl vítanou posilu pro řídnoucí personál Luftwaffe (zejména na východní frontě).

Argumentoval příkladem armádní skupiny "Střed", která již v roce 1942 vytvořila ze skupiny bývalých sovětských letců (například mjr. Filatov, kpt. Ripušinskij a por. Pljuščev) jednotku pilotů, navigátorů, radistů a mechaniků Heeresgruppe Mitte. K letadlům je sice dlouho nepustili, ale zato prošli důkladným školením. 

V roce 1943 přeletělo na německou stranu 66 sovětských letounů a v první čtvrtině roku 1944 ještě dvacet. 

V říjnu 1943 byli všichni, kteří se přihlásili, soustředěni v Sudauen, dnes Suwałki. Piloti a pozemní personál ze zajateckých táborů byli nejdříve posláni k lékařské komisi a po dvouměsíčním výcviku obdrželi vojenskou hodnost a byl zařazeni ke Fliegergruppe Holters umístěné v Moritzfeldu poblíž Insterburgu (východní Prusko) dnes Черняховск, Rusko, kde obdrželi speciální výcvik. Opravovali neněmecké stroje a po výcviku se začali účastnit operací na německé straně. Piloti létali na trofejních sovětských strojích.

Poté se přeškolovali na německé stroje na základně Hilderheim. Většinou vozili výsadkáře, propagandistický materiál a podobně. Absolvovali v průměru až 500 bojových letů. Všichni se osvědčili. Byli mezi nimi zkušení letci jako plk. Vaňuškin (bývalý NŠ letectva Orelského okruhu, který se vyznamenal jako velitel letectva 20. armády), nositelé titulu Hrdina SSSR kpt. Arťomov, npor. Antilevskij a dokonce i žena majorka Serafina Zacharovna Sirniková, bývalá náčelnice průzkumu 205. stíhací letecké divize.

Po dobrých zkušenostech s ruskými piloty u německých eskader je v prosinci 1943 Němci soustředili v Ergänzungs Nachtschlachtgruppe Ostland u Luftflotte 1. K ní se připojily:

U ní vytvořili první ruskou jednotku vybavenou ukořistěnými letadly. Jedna ruská jednotka měla 9 ukořistěných letadel U-2 a Po-2, se kterými vzlétala proti běloruským partyzánům. Dále dostali letouny Go 145, He 50, He 46, Fokeker C. V. a Ar 66.  Nasazena byla na noční rušivé nálety.

He 50.

Na jaře 1944 1. Ostfliegerstaffel/Russian soustředili v Daugavpils-Dünaburg v Lotyšsku u  3. Flieger-Division

Od května 1944 pod Luftflotte 6 přeletěla do Běloruska, kdy do července 1944 vykonali 500 frontových letů proti partyzánům.

Poté Němci raději jednotlivé piloty přeřazovali k ostatním jednotkám. Až 25 pilotů přeřadili k 3./Sud 3./Fl.Ü.G. 1 Flugzeugüberführungsgeswader 1, která přelétávala letadla z továren na frontu. Od dubna 1944 do dubna 1945 bylo ztraceno 24 letadel a 31 pilotů, z toho 6 ruských. Např. při letu do Olomouce 20.11.1944 přišel o život pilot Hauptmann Petr Morozov na Bf 109 G-14/AS WNr.785730. Podrobnosti z Malacek.

V březnu 1944 Hitlerjugend, SS a Luftwaffe začaly nábor chlapců a dívek 15 - 20 let z okupovaných území ke službě u jednotek Flaku jako "Luftwaffenhelfer". Do konce války bylo u Luftwaffe 22 500 dobrovolníků a 120 000 válečných zajatců, kteří sloužili většinou u baterií Flaku a jako pozemní personál.

14.11.1944 byly v Praze ustanoveny Komitét pro osvobození národů Ruska (KONR) a Ruská osvobozenecká armáda (ROA). Gen. Kestring, gen. Aschenbrenner, gen. Vlasov.

19.12.1944 rozhodl říšský maršál Göring po setkáním s generálem Vlasovem o vytvoření Vojenno vozdušnyje sily Russkoj osvoboditělnoj armii VVS-ROA - Die Luftwaffe der ROA. Měly být zformovány v síle stíhací a průzkumné-útočné eskadry, dopravní eskadry, protiletadlového pluku a výsadkového praporu. Na rozdíl od prvotního plánu byly provedeny ve struktuře VVS ROA / KONR změny, se kterými souhlasil Aschenbrenner a Göring nebyl proti.

V Chebu byl zformován 1. letecký pluk (velitel plukovník L.I. Bajdak):

Továreň na dopravné prostriedky (TDP) v Trenčianskych Biskupiciach vyrábela Ju 87 D-5. Výroba bežala až do začiatku roku 1945, pričom päť strojov prebralo slovenské letectvo a ďalšiu časť prevzala vznikajúca letecká jednotka VVR ROA gen. Vlasova. 

Noční Ju 87.

V sestavě VVS- ROA byl také pluk protiletadlového dělostřelectva a výsadkový prapor a prapor pozemní obsluhy. Celkem sloužilo v těchto jednotkách kolem 5 000 lidí. Ruští dobrovolníci v Luftwaffe nosili německé uniformy s označením jednotlivých složek, ke kterým patřili. Dobrovolník měl polní uniformu Luftwaffe a polní čepici s kokardou ROA. Důstojníci nosili na počátku roku 1945 u VVS- ROA na uniformě Luftwaffe rukávový štítek se znakem a nápisem ROA. Dobrovolníci u protiletadlové služby SS  nosili uniformu z materiálu používaného u Luftwaffe, ale střihu Hitlerjugend. Na levém rukávu nosili červeno-modro-bílou pásku s emblémem ROA. Nad ním byl umístěn trojúhelník s nápisem SS. Ženský pomocný personál nosil červeno-modro-bílou rukávovou pásku s ondřejským křížem. Pro překladatele z řad východních dobrovolníků byla rozkazem z 11.1.1943 zavedena rukávová páska s nápisem "Wehrmachtsdolmetscher", nošená na levém rukávu.

Velitelem VVS- ROA byl jmenován plukovník (od 12.2.1945 generálmajor) Malcev. Náčelník štábu plk. Vaňuškin.

Struktura štábu VVS- ROA v Chebu:

Operační oddělení – major Mettl
Zásobovací oddělení – major Tucholnikov
Kádrové oddělení – kapitán Naumenko
Oddělení propagandy – major Albov
Soudní oddělení – kapitán Križanovskij
Intendant – podporučík Goljevskij
Zdravotní služba – podplukovník Levickij

Součástí VVS- ROA byly také: pilotní škola (náčelník plukovník Bajdak), inženýrsko-technická služba, podpůrná rota (major Lantuch), letištní služba, pluk protiletadlového dělostřelectva (velitel plukovník Vasiljev). Jestliže letecké síly Němci vybavili letadly, protiletadlový pluk technikou nevybavili. 2 800 mužů tohoto pluku nepodstoupilo nakonec protiletadlovou přípravu a byli zařazení do přípravy pěchoty. Výsadkovému praporu velel podplukovník Kozar. Prapor byl vybaven německými a sovětskými samopaly a obsazen fyzicky vyspělými dobrovolníky, z větší části policisty.


14.1.1945, tj. měsíc po založení, předvedla 1. eskadrilla své umění se 16 stíhačkami Messerschmitt Bf 109 G-10 před generálem Aschenbrennerem a velitel eskadrilly obdržel blahopřání od Vlasova. Podobně obdržel blahopřání velitel 2. eskadrilly.

4.2.1945 přešly VVS-ROA pod velení Vlasova. V Chebu se konala přehlídka VVS-ROA spojená s udílením vyznamenání za předchozí nasazení. Současně s nabytím samostatnosti nařídil Malcev zárověň i odlišení uniforem a výzbroje. Vojáci sundali z uniforem německé orlice s hákovým křížem a nahradit je carskou trikolorou. 

Na letadlech se postupně zavádělo označení modrým svatoondřejským křížem v bílém poli.

Bajdak, Malcev, Vlasov a Aschenbrenner helo4646.jpg (137800 bytes). Byčkov (nositel vyznamenání a titulu Hrdina Sovětského svazu), Tarnovskij, Skorněv a Malcev helo4995.jpg (146063 bytes).

Malcev, Byčkov, Plusov, Vlasov a příslušníci štábu ROA helo4990.jpg (147062 bytes).

7.3.1945 1. eskadrilla vyzbrojená patnácti Bf 109 G-10 přiletěla do Havlíčkova Brodu. Přitom došlo ke změně velení a velitelem byl jmenován kpt. S. T. Byčkov, nositel titulu Hrdina Sovětského Svazu. 

Po ukončení výcviku byla 2. eskadrilla s dvanácti Ju 88, které velel kpt. Antilevskij převelena rovněž do Havlíčkova Brodu.

Průzkumná eskadrilla v Chebu dostala dvě spárky Bf 109 G-12 a dva Bf 109 G-10. Později dostala dva Me 262 A-1a z produkce FWE v Chebu. Navíc dostala jeden ze sedmi prototypů Ta 154.

Transportní eskadrilla v Chebu dostala další Ju 52/3m.

Školní eskadrilla v Chebu měla dva Bf 109, Fi 156, Po-2 a po jednom He 111 a Do 17.

V bojích na východní frontě byla 1. a 2. eskadrilla zapojeny do podpory 1. divize ROA.

2. eskadrilla se zapojila do bojů 13-14..4.1945 v prostoru soutoku Odry a Nisy u Erlenhofu, jižně Frankfurtu, kde se vojáci 1. divize Ozbrojených sil KONR neúspěšně pokoušeli zlikvidovat sovětské předmostí na Odře.

Animace - postup vlasovců v roce 1945.

 Uprostřed pilot VVS- ROA vyznamenaný Železným křížem II. třídy. 

15.4.1945 přijel do Karlových Varů Vlasov, který prověřil chebskou základnu VVS- ROA. Chtěl, aby byla bojová technika převedena do Čech, místa koncentrace ROA. To ale nebylo možné pro americkou převahu ve vzduchu.

17.4.1945 obdržel Malcev příkaz, aby v pochodové koloně vyrazil jižním směrem vstříc západním Spojencům.

20.4.1945 opustily jednotky VVS- ROA Cheb a Mariánské Lázně. Na letišti v Chebu byla opuštěna letadla, jen jediné letadlo přeletělo k Američanům. Celkem tu ruský letecký útvar čítal 300 pilotů a 70 letadel.

24.4.1945 dosáhli Nejern (?), kde se setkali s Aschenbrennerem, kde bylo přijato řešení kapitulovat Američanům. Na setkání s velitelem 12. amerického sboru přijel Malcev. První otázku, kterou mu Američané dali, bylo: "Co vás přivedlo k Němcům?" "Nenávist k SSSR, současnému systému", zněla odpověď. Jako podmínku kapitulace dal Malcev, že nebudou vydáni do SSSR. 

27.4.1945 se 5 000 vlasovců vzdalo Američanům. 

V dubnu 1945, kdy došlo k otevřeným rozporům mezi vedením ROA a velením armádní skupiny "Střed", byla na letišti v Německém Brodě zničena veškerá zásoba benzínu. Z letiště uletělo pouze jedno letadlo. 

 ------ Bezpodmínečná kapitulace Německa 8.5.1945 v 23.01 hod -----

Ostatní personál padl v květnových dnech do sovětského zajetí. V knize R. F. Toliver, T. J.Constable : Sundejte Hartmanna ( Mustang, Plzeň 1994, S.116 - 119) se uvádí, že spolu s JG 52 ustupovala z Havlíčkova Brodu i JG 210, v jejíž sestavě operovala Jagdstaffel 5.(?)

Vojenno vozdušnyje sily Russkoj osvoboditělnoj armii (VVS- ROA) - Die Luftwaffe der ROA - gen. mjr. V. I. Malcev.

Letiště v Německém Brodě po válce - Bf 109 bílá 17 a Ju 88 helo4933.jpg (629485 bytes), v popředí trup Bf 109 bílé 24 helo4934.jpg (341178 bytes), v pozadí trup Bf 109 bílé 24 helo4935.jpg (257288 bytes).

Po skončení války byla většina příslušníků VVS- ROA, stejně jako ostatní vlasovci vydáni Stalinovi. 

Agenti NKVD vypátrali gen. Malceva ve francouzském Cherbourgu.

 

Zdroje:

http://www.airwar.ru/history/av2ww/axis/roa2/roa1.html

http://aces.safarikovi.org/victories/russia-roa.html

http://airaces.narod.ru/all6/bychkov4.htm

http://airaces.narod.ru/all6/vvs_roa1.htm

http://airaces.narod.ru/all6/bychkov2.htm

 

NAVRCHOLU.cz