Přelouč Pschelautsch

Vojenské cvičiště u Hájku

Vojenské pomocné letiště

MAPA.

28.11.2023

13.5.1911 při památném přeletu Pardubice-Praha ing. Kašpar přeletěl Přelouč ve výšce 400 metrů.

Pozdější letiště bylo na místě kde se předtím nacházelo vojenské cvičiště u Hájku. V těchto místech také pravděpodobně nouzově přistál, pro poruchu motoru, ing. Kašpar při svém přeletu z Kolína do Pardubic 13.8.1911.

od února 1914

17.5.1914 přelet Evžena Čiháka během letu z Jaroměře do Pardubic.

24.5.1914 přelet Evžena Čiháka během letu z Pardubic do Pardubic.

 

, , od prosince 1926 do 1939.

21.10.1935 bylo vojenské cvičiště u Hájku pronajato vojenské správě na letiště. Pomocné vojenské letiště. Rozměry 300 x 400 m. Skladové prostory.

Místní skupina MLL Přelouč.

Provoz kluzáku Skaut Standard.


13.9.1938 při přesunu z Pardubic na polní letiště v Přelouči během přistání havaroval poručík Rudolf Holeček na B.534.36 "G5" od Letky 46. Bez zranění.

14.9.1938 z Pardubic se přesunula Letka 46.Velitel kpt. let. Raymund Orel.

Od 17.9.1938 12 hod pohotovost pro Letku 46.

24.9.1938 se Letka 46 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-13. Vznikla Polní letka 46. Krycí jméno Divadlo. Velitel kpt. let. Rajmund Orel. Podléhala veliteli Třetí polní peruti leteckého pluku 4.

28.9.1938 přesun na polní letiště Lobeček mezi Kralupy nad Vltavou a Veltrusy.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.



.


V závodě Radiotechnika se vyráběly vojenské telefonní ústředny, letecká rozhlasová zařízení (?), spojovací technika pro ponorky, přístroje pro matení nebo odposlouchávání rozhovorů (?), cvičné přístroje pro armádu, součásti pro různé měřící a zaměřovací přístroje a další. Totálním nasazením vzrostl počet zaměstnanců až na 900. Zdroj.


 .


V roce 1943 končí výroba rozhlasových přijímačů a nahrazena plně výrobou pro vojenské účely.


Výroba zařízení pro rakety V1 a V2.


------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Jako bývalý německý majetek se stal závod součástí reparací Sovětskému svazu. 

1.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.

V roce 1945 byl ustanoven ČNA odbočka Přelouč vybavená kluzákem Skaut. Obnova aeroklubu (zaměřeno na Pardubice).

V červenci roku 1945 je založena ČNA odbočka Přelouč, kde byl předsedou zvolen Jan Potůček a jednatelem Josef Pardus. Odbočka opravuje do letuschopného stavu předválečný školní kluzák Skaut a do instruktorského kurzu na Rané vysílá náčelníka odbočky Bohuslava Vondrušku.

O něco později instruktorské oprávnění získávají i Ladislav Křemenák a Josef Světínský.

Z iniciativy ČNA odbočka Přelouč spolu se zástupcem MNO npor. Kůrkou a zástupci ČNA Šilhanem a Váhalou rekognoskován a posléze vybrán pro vybudování svahového letiště terén na svahu Železných hor u Podhořan pod osadou Bumbálka v místě nazývaném „Vajksle“. Starost s administrativou si na bedra vzal Ladislav Křemenák.

Rudelův Fi 156 s velkou dírou v potahu co havaroval v Heřmanově Měsci, se objevil ve stodole Ládi Křemenáka. V garáži měl ještě dva větroně Grunau Baby II. Armáda ho ale zabrala a poslala do Chocně k opravě. Zdroj.

14.12.1945 oficiálním jednáním a úředním záznamem MNO legalizovalo záměr výstavby zemského plachtařského učiliště - svahového letiště v Podhořanech, v lokalitě Bumbálka-Vajksle. Majetkové vztahy k pozemkům byly řešeny pomocí p. Welse (většinového vlastníka pozemků) a Kůrky (MNO) nájemními smlouvami, výměnami nebo vyvlastněním.

15.12.1945 v Přelouči proběhla přípravná schůze aeroklubů, které se měly na budování svahového letiště na Bumbálce fyzicky i materiálně podílet. Bohužel, nedochovaly se závěry z této schůze, ale z dalšího lze usuzovat, že vyjma „přeloučáků“ zájem o budování nebyl až tak velký.

23.12.1945 v hotelu Palace v Pardubicích se konala krajová schůze ČNA, které se i přes pozvání zástupci odboček ČNA Čáslav, Chrudim, Kutná Hora, Havlíčkův Brod a Chotěboř neúčastnili. K jednání se dostavili pouze zástupci odboček ČNA Hradec Králové, Přelouč, Heřmanův Městec a Pardubice. Hlavním bodem programu byla zpráva o budování svahového letiště Bumbálka, kterou přednesl za ČNA odbočka Přelouč její nově zvolený předseda Ladislav Křemenák. Konstatoval, že členové ČNA odbočka Přelouč do té doby již odpracovali cca 900 brigádnických hodin při úpravách terénu a jejich přímé finanční náklady dosud činí cca 18 000 kč. Schůzi byl předložen návrh rozpočtu nákladů pořizovacích ve výši 426 000 kč. Byl předložen i návrh rozpočtu nákladů provozních ve výši 301 000 kč. Ze strany MNO došlo k příslibu dodání modulového baráku 10 x 18 m pro účely přestavby na hangár, dále baráku 5,5 x 5 m (pavilonek) jako kancelářských prostor a 7 ks kluzáků Schulgleiter SG 38 jako základní vybavení.


17.2.1946 v Přelouči se na pracovní schůzce sešli zástupci odboček ČNA z Přelouče, Kutné Hory a Chrudimi se zástupci MNO s cílem ujasnit si podmínky budování plachtařského střediska Podhořany-Bumbálka. Byl stanoven pracovní program a povinnosti jednotlivých odboček, aby se s praktickým výcvikem mohlo začít již 1.4.1946. Bylo konstatováno, že přípravné práce již pokročily tak, že je upravena stavební plocha pro hangár a dílnu, částečně upraven svah, stanoviště pro elektrický výtah a přistávací plocha. Znovu se diskutovalo i o terénu Krkaňka (nejvyšší bod svahu Železných hor), který se také jeví jako velice příhodný pro vybudování střediska výkonného plachtění a je vysloven předpoklad, že díky zájmu úřadů i pochopení místního obyvatelstva bude v brzké době uvedeno v činnost. Obě střediska mají kromě odborných výhod i přednost ve své poloze uprostřed krásné přírody, takže pobyt v nich bude vhodný i pro rekreaci.

3.3.1946 zpráva z Přelouče: pokračují práce na svahovém letišti Bumbálka, zejména zásluhou členů odboček ČNA Přelouč a Čáslav. Do práce se zapojují též členové odbočky ČNA Kutná Hora. Provádí se kopání základů pro hangár u silnice Podhořany - Semtěš, je dokončena úprava prostoru pro instalaci transportního výtahu na vrcholu svahu, jemuž jako základ posloužil balónový naviják z dědictví po Wehrmachtu. Původně se počítalo s tím, že pohon navijáku bude elektromotorem, ale konstrukční nevyzrálost tohoto projektu a zejména dosavadní absence elektrické přípojky měla za následek, že v projektu byl elektromotor záhy nahrazen dvoutaktním motorem z automobilu Ilo Tempo. Pod vrcholem svahu již stojí první stavba dřevěná chata – pavilonek, která v budoucnosti má být kanceláří a zázemím pro instruktory, ale zatím slouží jako úložiště ručního nářadí a nouzová noclehárna. Na samotném svahu probíhá vyřezávání a klučení náletových keřů a stromů, jsou rovnány příčné nerovnosti, zejména v prostoru přistávací plochy u silnice.

Závod byl předán našemu státu (ukradem) po jednoroční národní správě, kdy národním správcem byl Karel Lehnert. Z trofejního materiálu se začala rozvíjet opět civilní výroba. Vyráběly se 50 W a 75 W ústředny pro městský rozhlas. Pokračovalo se s výrobou přijímačů z počátku okupace Grand Onyx. Začalo se s vývojem prvního poválečného přijímače T 566, který byl vyráběn v následujícím roce.

1.9.1946 slavnostní otevření plachtařského střediska Podhořany-Bumbálka a letecký den.

Do konce měsíce září bylo na svahovém letišti na Podhořany-Bumbálka dobudováno sociální zařízení a od trafostanice ve vesnici Podhořany nadzemním vedením prozatímní elektrická přípojka. Provozu se dočkal i pozemní výtah, který značně ulehčil transporty kluzáků na startoviště. Jeho základem byl mechanizmus balónového navijáku, ale z důvodů, že nebylo možné sehnat vyhovující elektromotor a původní agregát byl neopravitelný, šikovní mechanici jej nahradili dvoutaktním motorem z vozidla Ilo Tempo. O to více překvapivá byla informace, že členové ČNA odbočka Přelouč na svahovém letišti končí a odchází budovat letiště v Přelouči!


13.7.1947 se na letišti konal první letecký den.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------


 


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


 


helo4569.jpg (139992 bytes) 5.3.1952 v 16.30 hod. VR-3.1 s motorem č. 25707 a trupovým označením V-26 znovu havaroval při pokusu o vzlet na letišti Přelouč s posádkou František Janča, Ing. Karel Horák, František Hoffman (lehce zraněn, všichni Avia). Stroj se při vzletu převrátil na levý motor, byla poškozena kabina a listy levého rotoru.


 


Fotomapa 1954 a 2010.

Později bylo zrušeno s poukazem na nedostatečnou délku VPD (680 m). Na jeho místě byla zřízena střelnice, jejíž stavbu zahájil Svaz myslivců v letech 1958-59.