Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Inž. P. Beneš a inž. J. Mráz, továrna na letadla Choceň

Ing. J. Mráz, továrna na letadla Choceň

Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik

13.02.2018

1.4.1935 v Chocni byla založena Pavlem Benešem a Jaroslavem Mrázem továrna Inž. P. Beneš a inž. J. Mráz, továrna na letadla Choceň.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Objednávky lietadiel - potvrdenie. VHÚ Bratislava. (4 x Be 555)

 

Po odchodu inž. P. Beneše se firma přejmenoval na Inž. J. Mráz, továrna na letadla Choceň. Kdy?

Na přelomu let 1939/40 byla společnost přejmenována na Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik.

Vyrobila 21 letounů Beneš-Mráz Be 51C

8 letounů Be 555 pro kurýrní službu v letectvu Slovenských vzdušných zbraní (SVZ) a pro službu u Slovenského leteckého sboru (SLES).

Dvoumístný školní větroň DFS Kranich II - od 31.1.1941 do 30.11.1944 vyrobeno 1312 kusů. (Výroba v pomocných provozech ve Vysokém Mýtě, Holicích, nábytkářských firem v Žamberku, Týništi nad Labem a Potštejně. V pobočce v Nitře se vyrobilo na 1 000 kusů.

Focke-Wulf Fw 58 C Weihe - v roce 1943 úprava trupů pro meteorologické účely. Do března 1944 jich továrna měla vyrobit 16 ale vyrobila jich pouze 13. , spolupráce s Českomoravské strojírny (ČMS) Böhmish - Mährische Maschninenfabriken A.G.

Dornier Do 24 - výroba roztřikovačů (rozprašovačů) do února 1944 v počtu 44 kusů

Nákladní kluzáky DFS 230 C-1 - od ledna 1944 továrna jich měla vyrobit 48 kusů. Zpoždění zapříčinilo, že první kus byl hotov až v dubnu 1944 a v červenci 1944 byl ukončen poslední 14 kus.

Fieseler Fi 156 Storch (výroba přešla z Českých Budějovic) od poloviny roku 1944 do roku 1945 bylo vyrobeno minimálně dalších 64 ks.

Továrna zaměstnavala 762 lidí v mateřské továrně  a 779 zaměstnanců v dceřinných firmách. V dodavatelských firmách pracovali dalších 334 lidí. Výrobní prostory se nacházely na ploše přibližně 10 800 m2. V roce 1944 se zahájily práce na výstavbě nových objektů u Dvořiska (později Orličan), což bylo spojeno s výstavbou vlečky a zřízení osobní zastávky Mrázov.

Ambiciózna továreň ing. Mráza z Chocne v Protektoráte mala obmedzené aktivity a tak využila možnosti na Slovensku. Na začiatku jari 1941 vznikla v Nitre jej pobočka s názvom Továreň na lietadlá ing. J. Mráz. Pod vedením ing. Rubliča tam vzniklo turistické a športové lietadlo Zobor I, ktoré konštrukčne vychádzalo z osvedčeného predvojnového typu Be-555 Superbibi. Ďalšou aktivitou ing. Mráza bol projekt leteckého závodu v Trenčianskych Biskupiciach. Avšak po zaradení firmy Mráz do zbrojného programu RLM sa v Nitre začali vyrábať klzáky Schulgleider SG 38 a vetrone DFS Kranich.

Aj nedokončená továreň v Trenčianskych Biskupiciach prešla do nemeckých rúk - prevzala ju firma Weser Flugzeugbau, G. m. b. H. (W. F. G.) Bremen. Tá zmenila názov na Továreň na dopravné prostriedky (TDP) a začala s výrobou lietadiel Ju 87 D-5 presne podľa nemeckej špecifikácie. Výroba bežala až do začiatku roku 1945, pričom päť strojov prebralo slovenské letectvo a ďalšiu časť prevzala vznikajúca letecká jednotka VVR ROA gen. Vlasova. Okrem toho sa v TDP vyrábali aj rôzne diely na Ar 96. Ďalšia výroba bola zastavená kvôli neperspektívnosti Stuky a uvažovanému prechodu na niektorý stíhací typ. Preto už od mája 1944 začala spolupráca TDP s pražskou firmou Škoda-Kauba Flugzeugbau-Prag. Z viacerých prototypov vybrala RLM sériovú výrobu 1000 ks stroja označeného SK 257 (pôvodne prototyp V-4). V TDP boli zmontované dva prototypy, pričom prvý bol odvezený do Prahy na skúšky. Podľa nich upravili v Trenčíne druhý prototyp a vyrobili 5 kusovú overovaciu sériu modifikovaných SK 257. Všetky hotové stroje boli nakoniec preletené do Prahy. Tak na Slovensku skončilo krátke obdobie vlastnej leteckej výroby.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

MNO nárokovalo 43 letounů C-5A. Prvních 9 kusů do konce října 1946.

Dekret prezidenta č. 5/1945 se týkal také firmy ing. Mráz továrna na letadla v Chocni. Výnosem ZNV ze dne 14.7.1945 č.j. 498/2 PS 1945 Ph.Mr.Po/P byla ve firmě zavedena prozatímní národní správa v čele s národním správcem konstruktérem ing. Zdeňkem Rubličem. Název firmy byl změněn na ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě a vyhláškou ministerstva průmyslu č. 155 z 27.10.1945 byl podnik dnem 27.10.1945 znárodněn zestátněním. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 7 Choceň (výroba letadel a chladírenských vozů, předtím ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti.

Do LZ n.p. byly soustředěny původně samostatné konstrukční kanceláře. Konstrukce Rudého Letova byla soustředěna do konstrukční skupiny LT1 pod vedením ing. Bohumila Matznera, konstrukce Aera byla soustředěna do konstrukční skupiny LT2 a vedli ji ing. František Vlk a ing. Ondřej Němec. Konstrukční skupinu LT3 vedl ing. Jaroslav Šlechta a byla v ní soustředěna konstrukce Pragy. Koncem roku 1946 byla vytvořena samostatná malá konstrukční skupina LT4, kterou vedl ing. Pavel Beneš. K 1.1.1947 byly tyto konstrukční kanceláře soustředěny v rámci LZ n.p. a do nalezení vhodných prostor zatím zůstávaly na svých původních pracovištích.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

Tím došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11.9.1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616. Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni

Konstrukční skupiny byly od počátku roku 1948 přemístěny do LZ n.p., výrobna II Vysočany a prozatím si ponechaly původní označení i po ustavení nového národního podniku. Do LET – Letecké závody n.p. byla 10.9.1948 převedena z AZ n.p., závod Avia konstrukční skupina ing. Tomáše a dostala označení LT5.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Na základě dohody konstrukčních skupin z října 1948 začaly konstrukční skupiny před koncem roku 1948 používat nové označení. Konstrukční skupina LT1 byla přeznačena na LA, LT2 na LB, LT3 na LC, LT4 na LD a LT5 na LE. Otrokovická konstrukční skupina pod vedením Ladislava Marcola byla rovněž začleněna do LET – Letecké závody n.p. a byla o něco později přeznačena na LG. Choceňská konstrukční skupina v podstatě splynula se skupinou LD. Dále se od skupiny LA oddělila konstrukční skupina vedená Vladimírem Štrosem a pod označením LF nadále pracovala na vývoji větroňů.

 

 

Orličan n. p. Choceň 

Na sklonku roku 1967 byl letňanský VZLÚ pověřen vypracovat projekt HC-4 jako víceúčelového vrtulníku. Trup byl projektován jako celokovová skořepina s kabinou pro šest osob včetně pilota. Nosný rotor byl třílistý, celokovový. K pohonu měl sloužit turbohřídelový motor M601 H o výkonu 551,6 kW, vyráběný v základní variantě pro dopravní letoun L-410 M.

VZLÚ zhotovil helo696.JPG (57394 bytes) dřevěnou v měřítku 1 : 1, choceňský n. p. Orličan zahájil výrobu prototypu.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

Na podzim roku 1971 byly však všechny práce zastaveny. (L+K 20,21/76)

Nedokončený prototyp se nachází v muzeu ve Kbelích. helo1256.JPG (54479 bytes), , helo581.JPG (23736 bytes).