13.04.2024
Známé letiště a plochy v kraji.
Místní skupina MLL v Hlinsku. Od kdy?
Existence veškerých leteckých spolků se po okupaci Československa soustředila do Českého národního aeroklubu a zaměřila se výhradně na modelářství. V letech 1940 a 1941 provedly orgány pardubického gestapa celkovou likvidaci zbylých organizací v Chrudimi, Hlinsku a v Hrochově Týnci.
9.5.1945 v 11.20-11.25 hod moskevského času útoky bitevních Il-2 od
187 гшап,
12
гшад, 3
гшак, 5
ВА na automobily na cestě Hlinsko - Krouny.
Журнал боевых действий 187 гв. шап
.
10.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova prováděly průzkum u Žamberka (okres Ústí nad Orlicí), Hradce Králové, Kolína, Hlinska a Poličky (okres Svitavy). Deník stíhacího korpusu.
7.8.1944 zřícení letounu od pardubické III./SG 151. Osoby nezraněny.
Místní skupina MLL v Hrochově Týnci. Od kdy?
Existence veškerých leteckých spolků se po okupaci Československa soustředila do Českého národního aeroklubu a zaměřila se výhradně na modelářství. V letech 1940 a 1941 provedly orgány pardubického gestapa celkovou likvidaci zbylých organizací v Chrudimi, Hlinsku a v Hrochově Týnci.
Místní skupina MLL v Chrasti. Od kdy?
Letoun Fw 58
"DK+??" "51" 
.
Kdy?
Hasiči posbírali odhozené přídavné nádrže
pro 284 litrů (75 US gallons) amerických
doprovodných stíhačů P-51 Mustang po náletu na Pardubice v roce 1944 
.
25.3.1945 výsadek skupiny Satko.
27.5.1945 major letectva (dvě hvězdy na nárameníku) letectva Jan Klán, velitel Letecké
dopravní skupiny na Ruzyni přiletěl
s
Po-2 asi od Cvičné a dopravní skupiny 1. čs. smld v Letňanech
navštívit své příbuzné 
,
,
.
Sověti s letounem
Po-2 (které verze Po-2?)
,
,
,
,
,
.
Kdy?
16.-17.2.1945 výsadek skupiny Operace Platinum-Pewter. Výsadek zabezpečila pomocí radiomajáku Eureka skupina Operace Tungstein.
29.5.1942 poškození W 34 WNr. 1772 od LNS 2 z Hradce Králové pro poruchu motoru u Jenišovic. Letadlo poškozeno na 50 %.
28.12.1944 v 12.35 hod. po bombardování Pardubic americký stíhač zaútočil na vlak.
V roce 1939 zřícení letounu Ju 52/3m. Letecká badatelna.
Místní skupina MLL v Luži. Od kdy?
29.3.1941 zničení školního letounu Praga E.39.62 od pardubické Schule/FAR. 32. Gefr. Erich Schimmepfennig zahynul.
5.1.1953 zřícení letounu C-3AF.
Od počátku února 1945 servisní Stab/Feld-Werft-verband (mot) pro jednotky VIII. Fliegerkorps.
22.8.1944 zničení Fw 190 F-8 WNr. 932149 "6Q+BB" od pardubické 5./SG 151 při nouzovém přistání u Nákle Klešic. Letoun vybuchl. Fhj.-Ofw. Kurt Knapp těžce popálen.
6.9.1929 se zabil škpt. Alfred Soukup s letounem Avia BH
33L.2
při leteckém závodu okolo Malé dohody. 
, 
,
.
22.4.1940 zničení školního letounu Ar 65 od pardubické Schule/FAR. 32. Gefr. Werner Köhler uhořel. Četnické hlášení.
29.8.1940 asi 16.15 hod. přistál na poli u Podlažic německý cvičný letoun nespecifikovaného typu, který nevykazoval žádné zjevné závady. Pilot neznámý německý nadporučík telefonoval do Prostějova své jednotce, odkud mu během 2 hodin přiletěl na pomoc další letoun. Po té oba letouny asi v 19.00 hod. odletěly východním směrem. Asistenci německému pilotu poskytli vrchní strážmistr Jindřich Zachar a strážmistr Alois Holý z četnické stanice Chrast. Úřad německého Oberlandrata v Pardubicích byl telefonicky obeznámen. Situaci popsalo hlášení čj. 2461/40 četnické stanice Chrast Okresnímu úřadu v Chrudimi dne 30.8.1940.
Místní skupina MLL v Proseči. Od kdy?
2.1.1945 pro poruchu motoru zřícení Fw 190 A-7 WNr. 340306. Obfw. Kurt Fischer zahynul. Letecká badatelna.
1.11.1941 utopení školního letounu Bü 131 WNr. 658 od pardubické FFS A/B 32 ve vodní nádrži Seč. Flg. Adolf Altmann zahynul. Četnické hlášení. Letecká badatelna.
19.5.1948 v 21 hod. z Plzně dorazil na vlečku cukrovaru radarový vlak.
Prováděny zkoušky a do 23.5.1948 byl vlak uveden do provozu a zároveň pokračovaly montážní práce na vyhodnocovacím voze.
Od 24.5.1948 byly přezkoušeny zaměřovače, provedena orientace a vynesení diagramu pevných cílů, prováděno pokusné zaměřování příležitostných letících cílů. Pro tuto dobu personál Škoda n. p. Plzeň pokračoval v montážních pracech na vyhodnocovacím voze.
26.5.1948 byly prováděny zkoušky sledování letounů C 2 a K 65, přestože ještě nebyla dokončena úprava vyhodnocovacího vozu. Odpoledne bylo prováděno zaměření letounu C 3 ve výšce 3 400 m, ale RZ IV jej téměř nezchytil. RZ III jej sledoval až do vzdálenosti 74 km a pak jej ztratil.
27.5.1948 probíhal zácvik nově došlé obsluhy.
28.5.1948 dopoledne bylo prováděno pomocí RZ III sledování letounu K 65 do vzdálenosti 40 km, přičemž docházelo k občasné ztrátě cíle, RZ IV cíle vůbec nezachytil. Odpoledne byly sledovány skupiny letounů C 3 do vzdálenosti 60 km. Od sledování rychlých letounů muselo být upuštěno, protože obsluhy nebyly k tomuto úkolu dostatečně připraveny.
Komise doporučila umístit vlak v Chrudimi a zde skloubit výcvik LSŠ a obsluhy hlásného vlaku. Obsluha vlaku je zatím nejistá, je třeba pokračovat ve výcviku aspoň po dva až tři týdny, kdy by mělo být dosaženo předpokládaných výsledků.
Životnost elektronek jen 50-100 hodin. Nelze zatím udržet trvalý plynulý provoz.
4.7.1944 zničení Fw 190 F-8 WNr. 931012 "6Q+UB" od pardubické 5./SG 151 nárazem do drátů vysokého napětí u Svídnice. Fw. Herbert Blumhardt zahynul. VLA Čepí. Letecká badatelna.
9.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА provádějíc průzkum u města Žamberk (okres Ústí nad Orlicí), Chlumec nad Cidlinou (okres Hradec Králové), Moravská Třebová (okres Svitavy), Svinčany a Chrudim. Deník stíhacího korpusu.
MAPA. Flugwache 2 (letecká hláska) podřízena Fluko Brünn.
V noci z 25.4. na 26.4.1945 v 22.57 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 400 m vysadil 4 osoby a 400 kg nákladu ve prospěch RO 4. UF v oblasti obce Svratouch, 16 km západně Poličky. Deník bombardovacího korpusu.
9.5.1945 v 10.30 hod. napadla skupina čtyř sovětských letadel Svratku (okres Žďár nad Sázavou) a sousední obec Svratouch. Letadla letěla od Herálce směrem na Čachnov, vrátila se nad Svratouch a začala obec ostřelovat z palubních zbraní a shazovat pumy. Mnoho domů bylo poškozeno a dvě osoby zraněny. Odtud letadla pokračovala nad Svratku. Zdroj.
Od 13.7.1951 meteorologická stanice.
V únoru 1945 sovětský výsadek Promin-Paprsek.
Večer 7.5 a ráno 8.5.1945 kroužil nad městysem letoun.
1.7.1949 zřícení letounu C 3 WNr. 408 "UB-1" ze Stichovic. Cestující, velitel školní letky škpt Ocelka při nárazu zahynul, por. Brezina byl těžce zraněn, další dva členové posádky odnesli "kraksnu" jen několika šrámy. Letecká badatelna.
14.9.1941 zřícení W 34 WNr. 454 "ND+YI" od pardubické Schule/FAR. 32. Ze čtyřčlenné posádky jeden muž 15.9.1941 zemřel v nemocnici. Letecká badatelna.
4.2.1944 v důsledku námrazy zřícení školního letounu Si 204 D-1 WNr. 321628 od FFS B 32 v Brně. Zahynul Oblt. Otto Englert, Nachr.-Lehrer, Uffz. Heinrich Schlüter, Fluglehrer, Uffz. Emil Schürle, Bordwart, Uffz. Georg Stütz, Flugschüler, Uffz. Karl Tegtmeier, Flugschüler, Gefr. Josef Kloos, Bordfunkerlehrer Gefr. Ottmar Heymann, Bordfunkerschüler. Letecká badatelna.
Zřícení kluzáku. (1961 zahynul Josef Miřejovský z Nového Dvora pří zřícení letadla.)
24.8.1944 1/Lt. Wiliam H. Thomas na P-51 od 302nd FS, 332nd FG, 15th USAAF z Itálie sestřelil Fw 190 F-8, který nouzově přistál u obce Bezděkov. Bez zranění.
Letecká střelnice Bělečko asi od konce roku 1943 pro letouny SG 151 z letiště Pardubice. Tato část lesa byla využívána jako cílová plocha pro nácvik bombardování a pro cvičnou střelbu z palubních zbraní. MAPA.
Polní letiště Čívice.
Polní letiště.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.
11.6.1945 byla zřízena Velitelství Leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.
9.8.1937 se zabil voj. Josef Rejchl na B 534.12 od Letky 31. Podrobnosti. Letecká badatelna.
5.2.1942 v 22 hod. u obce Dražkovice zřícení školního letounu Fw 58 C WNr. 3002 "CV+HF" od FFS A/B. 32 z Pardubic. Dva muži zahynuli. Letecká badatelna.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Polní letiště Dvůr Kokešov.
14.9.1938 z Pardubic se přesunulo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4. Velitel mjr. let. Alexander Hess.
14.9.1938 z Pardubic se přesunula Letka 48.
24.9.1938 bylo velitelství Třetí peruti leteckého pluku 4 zařazeno do Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-12. Vznikla III. peruť leteckého pluku 4, velitelství. Krycí jméno Kazatel. Velitel mjr. let. Alexander Hess. Podléhalo veliteli Leteckého pluku 4, od 28.9.1938 veliteli Skupiny bojového letectva I. armády, od 22.10.1938 veliteli Leteckého pluku 4, od 28.10.1938 veliteli Skupiny stíhacího letectva III. armády a od 9.11.1938 veliteli Leteckého pluku 4.
24.9.1938 se Letka 48 začlenila do sestavy Mobilisačního tělesa 604 jako mobilizovaný útvar 604-A-15. Vznikla Letka 48. Krycí jméno Generál. Velitel kpt. let. Jaroslav Bílý. Podléhala III. peruti leteckého pluku 4, velitelství.
28.9.1938 se III. peruť leteckého pluku 4, velitelství přesunulo do Veltrus (okres Mělník).
28.9.1938 se Letka 48 přesunula na polní letiště Lobeček mezi Kralupy nad Vltavou a Veltrusy (okres Mělník).
Od ledna 1941 Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik v Chocni (okres Ústí nad Orlicí) vyráběla dvoumístný školní větroň DFS Kranich II. Výroba v pomocných provozech ve Vysokém Mýtě (okres Ústí nad Orlicí), Holicích, nábytkářských firem v Žamberku (okres Ústí nad Orlicí), Týništi nad Orlicí (okres okres Rychnov nad Kněžnou) a Potštejně (okres okres Rychnov nad Kněžnou).
6.5.1945 útok na Holice. Letoun Fw 190 F-8 "černá 4" od III./SG 10 z Vysokého Mýta nouzově přistál u obce Vysoká u Holic.
Vystaven po válce ve městě. Letecká
badatelna.
,
V roce 1949
zalétával ing. Karel Horák
z Holic svůj vrtulník se dvěma prolínajícími se protiběžnými rotory o
průměru 4,8 m. Poháněl jej pístový motor o výkonu 22
kW. Po jeho havárii
byl vývoj přerušen. (L+K 4/76) "Motor do
ní si vypůjčil od mlynáře Rychlíka, byl to motor z KDF - kaďoura. Zalétával
to na hřišti Slavoje v Holicích, dnes je tam Správa silnic. Můj táta byl u
toho když to zalétával, ale říkal že to nelétalo, jenom poskakovalo. Zalétávání
musel přerušit, protože šel na vojnu. Rychlíkovi vrátil ten motor z kaďoura
a bylo po létání. Po těch domácích pokusech a po vojně šel ke Šlechtovi
a tak se dostal na palubu toho havarovaného VR-3.1 "V-26"
(5.3.1952).
Ta helikoptéra byla dlouho ve stodole za domem odkud pocházel, po jeho smrti
(1992) ji jeho dědička prodala. Výpověď Milana Horáka
3.1.2018."
16.3.1950 nouzové přistání Avia S 199.334 "A781" od LVA z Hradce Králové. Akademik Milan Pohlodek přežil. Letecká badatelna.
28.12.1941 výsadek skupiny Operace Silver B.
3.5.1937 zahynul kpt. Josef Snížek, pozorovatel čet. František Hofman se zachránil pomocí padáku. Oba asi od leteckého pluku 4. Požár letounu Letov Š 16.41 při nočním cvičení se světlomety. Podrobnosti.
V noci z 21. na 22.7.1944 nálet.britských a jihoafrických bombardérů No. 205 Group RAF z italských základen na rafinerii Fanto Werke v Pardubicích. Britský bombardér Wellington Mk.X " LN699" " C" jihoafrického velitele Lt. Noela K. Weekese od No. 70 Squadron RAF pro poruchu motoru nouzově přistál v 1.33 hod. u Semína. Část posádky se zachránila padáky. Všichni byli zajati. Letecká badatelna. MAPA
8.2.1938 během přeletu na trase Piešťany – Brno – H. Králové
– Olomouc – Piešťany vysazení motoru Avie B 534.158 "N3". Kpt.
Josef Duda, velitel Letky 45. 
27.5.1944 u obce Třebosice se při záletu po opravě zřítil letoun Ju 87 D-5 WNr. 140819 "6Q+NR" či "NE+RO" od 5./SG 151 z Pardubic. Pilot Uffz. Günther Dietrich od KG 40 zahynul, druhý člen posádky nezraněn.. VLA Čepí. Letecká badatelna.
26.9.1944 nehoda Fw 190 F-8 od vysokomýtské 7./SG 151 u Uherska.
6.5.1945 nouzově přistál letoun Fw 190 F-8 WNr. 588134 "černá 4" od III./SG 10 z Vysokého Mýta. Letecká badatelna.
, ,
od prosince 1926 do 1939.
První vojenské letouny se v Baníně objevily již v roce 1936 při příležitosti závěrečných vojenských cvičení, konaných toho roku ve východních Čechách. Na pozemku státního dvora v Baníně bylo tehdy po dobu jednoho týdne zřízeno polní letiště. V zápisu ve školní kronice přitom není celkem typicky uveden typ ani počet nasazených letadel. Dozvíme se zde ovšem, že vojáci byli „naší českou veřejností velmi přátelsky přijati. Němci se k nim chovali chladně. Deputátníci ve dvoře dostávali z vojenské kuchyně zbylé porce (a bylo jich vždycky hodně), takže budou na vojáky ještě dlouho v dobrém vzpomínat…“.
Výstavba letiště pro posilové letecké jednotky.
Pozemky potřebné pro vybudování "státního civilního letiště v Baníně" nebyly v případě Banína od vlastníků vykoupeny, ale pouze pronajaty. Planýrování plochy o rozměrech přibližně 1000 x 800 metrů, situované do blízkosti silnice do Rozhozné, bylo zahájeno v letních měsících roku 1938. Jako termín dokončení byl stanoven konec roku 1938.
V době zářijové mobilizace pak došlo k velkému zintenzivnění prací. K jejich provádění bylo na základě § 66 Zákona o obraně státu 25.9.1938 okresním úřadem v Poličce povoláno několik desítek dělníků z okolních obcí, stejně jako tažní koně. Pracovních sil i koní byl však v té době velký nedostatek. Bylo to samozřejmě způsobeno probíhající všeobecnou mobilizací československé armády, do které tehdy museli nastoupit všichni záložníci. Teprve po prezentaci u mateřských útvarů mohly být zpět do civilního života vráceny (dobovým termínem vyreklamovány) osoby, jejichž přítomnost byla nezbytná pro fungování státní správy, železnice, válečného průmyslu a dalších důležitých oblastí hospodářského života. Uvedená situace se proto negativně promítla i do popisovaného budování letiště v Baníně. Zatímco městská rada městečka Březová (Brüssau) požadovaných 20 dělníků na stavbu letiště skutečně vyslala, stejně jako obecní úřad v České Dlouhé (Böhmisch Wiesen), v Muzlově (Musslau) či české Stříteži se naopak odvolávali na výše zmíněný nedostatek pracovních sil. Obecní úřad v Muzlově do Poličky sdělil, že poskytnout dělníky na planýrování letištní plochy je nemožné, protože všechny pro tyto práce vhodné osoby narukovaly do československé branné moci. Podrobnosti.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Práce utlumeny.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště ve stadiu budování v odstoupeném území - Banín, Šumperk - Zábřeh, Doksy - Tuhaň, Lanškroun, Dvorce - Moravský Beroun, Vítkov - Budišov, Levice, Nové Zámky, Vráble, Velký Fedýmeš - Veĺké Úlany, Trnovec nad Váhom - Horný Jatov, Mukačevo.
Němci ve výstavbě pokračovali. Letiště nikdy nebylo dokončeno.
25.-26.4.1945 výsadek Jána Majera.
6.9.1929 nehoda při přistání po
poruše motoru letounu B 33.7
"startovní číslo 21" během III. ročníku závodu Let státy Malé dohody a
Polska 1929 stíhacích letounů. Trať: București - Iași
- Львів - Warszawa - Kraków - Praha - Brno - Zagreb - Београд
- București.
Škpt. František Malkovský nezraněn.
MAPA. Flugwache 4 (letecká hláska) podřízena Fluko Brünn. Poblíž plánovaného letiště Banín.
17.9.1933 přetažení a pád při nouzovém přistání v
husté mlze do brambor. V troskách
letounu AP 32.12 od Letky 1 z
Kbel zůstali zaklíněni pilot četař Miloš Kopecký a npor. Karel
Náprstek. Rozbité letadlo bylo odvezeno do Hradce Králové. Dne 23.9.1933
byli oba propuštěni z poličské nemocnice.
3.9.1944 zničení Fw 190 F-8 WNr. 932671 od 7./SG 151 z Vysokého Mýta. Po vzletu začal hořet. Shořela chalupa v obci Pekla a způsobil škodu 12 tisíc říšských marek. Fhr. Otto John zahynul. Letecká badatelna.
Dlouhá Loučka
7.9.1928 po vzletu z polního letiště Šebetov (okres Blansko) se tříčlenný roj letounů Aero A 11 od Letky 9 dostal do silné turbulence v prostoru obce Dlouhá Loučka. Ve výšce 1 100 m vypadl pozorovatel letounu č. 2 desátník - aspirant Jan Hajtmar. Osamělý pilot letounu Aero A 11.75 četař Josef Krčmář poškodil letoun při přistání na polním letišti Šebetov.
Dolní Újezd
Jiříkov
2.2.1945 nad ránem se zřítil noční stíhací letoun Ju 88 G-6 od 4./NJG 100 z Ruzyně. Oblt. Georg Patzner, Gefr. Minor a Gefr. Kretzmann se zachránili pomocí padáku. Zdroj.
Hřebeč
MAPA. Přehledový radar ?
4.1.1944 se ve špatném počasí zřítil německý Bf 109 G-6 WNr. 760010. Lt. Fritz Zietler zahynul. Letecká badatelna.
26.5.1949 u Jaroměřic (okres Svitavy) se během cvičného letu v bouři zřítil letoun C 3A ev. č. 328 "S-11" od LSŠ v Chrudimi. Zahynuli por. let. Leopold Margetin, rt. Jindřich Gubarjev, čet. Miroslav Tuček, let. dor. Antonín Beneš, Josef Daněk, František Drgoň, Rudolf Ďurčo. Letecká badatelna.
13.4.1933 v 11.25 hod. poblíž Jedlové byl vojenským letounem donucen ke přistání německý balon, který o půlnoci vzlétl z Berlína. Po předvedení dvou letců, 42letý obchodník Karl Hans Krause a 32 letý ing. Anton Treumer, na okresní úřad v Poličce a důkladném vyšetření a prohledání byli i se složeným balonem naloženi na odpolední vlak a odesláni zpět do Německa.
26.5.1949 během nočního cvičného letu se v bouři zřítil letounu Aero C 3A ev. č. 350 "S-15" od LSŠ v Chrudimi. Zahynuli por. Jiří Kolář, por. Jan Pavlíček, ppor. let. František Hofman, let. dor. Bartoloměj Jurec, let. dor. Zdeněk Koláček, let. dor. František Král, let. dor. Jan Machálek. Letecká badatelna.
Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.
13.4.1931 zřícení při nevybrání vývrtky letounu Letov Š 18.16 od Cvičné letky leteckého pluku 2 z Olomouce. Major gen. štabu Josef Gaďurek a major Zdeněk Šindler zemřeli ve svitavské nemocnici.
MAPA. Flugwache 18 (letecká hláska) podřízena Fluko Brünn. Dřevěná věž.
MAPA. Flugwache 3 (letecká hláska) podřízena Fluko Brünn. Poblíž plánovaného letiště Polička.
22.1.1945 výsadek skupiny Komenský.
31.1.1945 německý noční stíhací letoun Bf 110 narazil do kopce v lese Plániva západně od obce Stará Roveň. Příčina nehody byla zřejmě technická, dle pamětníků ze Staré Rovně letoun přeletěl nad vesnicí s jedním hořícím motorem. Dva Rakušani se přidali k partyzánům. Letecká badatelna.
Od soboty 9.5.1914 byl v tělocvičně na ulici Tyrše a Fügnera vystaven letoun Etrich Taube aviatika Ferdinanda Konschela.
Na 10.5.1914 plánovaný letecký den uspořádaný c. a k. letecko-technickým spolkem ve Vídni se neuskutečnil pro zpoždění přepravy letounu Blériot s motorem o výkonu 70 kW aviatika Hynka Vatroslava Bulimbašiče z Paříže do Vídně.
Večer 16.5.1914 v tělocvičně přednáška o létání odborného učitele Karla Czerného z Vídně.
17.5.1914 dopoledne Hynek Bulimbašič vzlétl z louky podél silnice ze Svitav do Litomyšle za Langerovou pilou a tím vykonal zkušební let před úřední komisí.
Po půl čtvrté odpoledne vykonal dva lety v trvání 14 a 22 min. před deseti tisíci diváky a předvedl i přemet, který se naučil při svém předchozím pobytu v Paříži od Adolphe Pegouda. Ferdinand Konschel, který přislíbil účast, nakonec do města nedorazil. Podrobnosti.
Už 3.2.1943 se v úřadu landráta Svitav konala několikahodinová porada s velitelem zbrojního úřadu Opava o umístění zbrojních závodů do Svitav. Bylo dohodnuto, že do mimo provoz stojícího podniku firmy bratrů Hauptových bude přestěhována firma Albert Hirth (Hirth Motoren), akciová společnost Stuttgart. Ta potom vyráběla součástky k letadlům stejně jako firma Metallindustrie ve vedlejším traktu. V situační zprávě opavského gestapa z května 1943 se uvádí, že firma Albert Hirth ze Stuttgartu na výrobu leteckých motorů převzala textilní továrnu Julius Pirschl ve Svitavách. Podrobnosti.
Od roku 1944 u firmy Naschinbau Zwittau výroba dílů proudového motoru BMW 003 pro He 162 firmou BMW.
MAPA. Od roku 1934 svahové letiště Telecí. Provoz kluzáku Zlin Z V a Zlin Z VI od Místní skupiny MLL v Poličce.
, , od prosince 1926 do 1939.
Polní letiště Tržek.
19.9.1931 za letu z Prostějova do Hradce Králové plk. A. Charvát a npor. K. Brožek s letounem Letov Š 16.27 "M23" od Cvičné letky leteckého pluku 1 v mlze narazili do kopce. Augustin Charvát byl veteránem 1. sv. války v řadách francouzského letectva a v okamžiku havárie byl velitelem Leteckého pluku 1. Zemřeli v moravskotřebovské nemocnici. Letecká badatelna.
Polní letiště. Kde?
Září 1923. Československé armádní manévry roku 1923 u Poličky (Svitav). Námětem cvičení byl vpád nepřátelské armády červených z Kladska do Čech a její zastavení moravskou a českou armádou modrých. Červené (nepřátelské) straně velel generál Votruba a byla složena z jednotek Čtvrté pěší divize a První jezdecké brigády. Modrá strana koordinovaně postupovala proti nepříteli pod velením generála Podhajského. Ředitelem celých manévrů byl náčelník hlavního štábu československé armády generál Mittelhausser.
Pět Leteckých rot s 50 letouny. Cvičení se mohly teoreticky účastnit letouny těchto jednotek: kbelská Letecká rota 2, 32, 34 a 71, olomoucká Letecká rota 1, 3, 33, vajnorská Letecká rota 6, nitranská Letecká rota 5, 8, 31 a košická Letecká rota 7. Letecký personál Učiliště pro letectvo byl přidělen ke straně červené.
Ve středu 5.9.1923 v 7 hodin ráno přistálo u Líšně (okres Brno-město) vojenské letadlo č. 77 pro poruchu stroje. Původně mělo přistát u Kunštátu (okres Blansko), kde se konalo vojenské cvičení, ale pro hustou mlhu nemohlo přistát a doletělo až k Líšni. Ke zranění osob nedošlo. Odkud letělo?
7.9.1923 odpoledne bylo cvičení zakončeno přehlídkou vojska konanou za účasti ministra národní obrany Františka Udržala a dalších významných osob. vhu.cz Video.
Nové stíhačky Aero A 18 asi od nitranské Letecké
roty 31 
.
15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.
,
,
.
24.4.1945 výsadek skupiny Janko.
Stanoviště německých radiotechnických zařízení. (?)
, ,
od prosince 1926 do 1939.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
5.12.1938 návštěva Adolfa Hitlera.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
V letech 1945-47 Ústřední letecký sklad (ÚLS) VÚ 8908 spravoval Pobočný sklad Králíky. Sortiment: padáky a spotřební materiál. Od 1.10.1949 VÚ 7483.
K 1.4.1951 byl Ústřední letecký sklad Praha zrušen i s pobočkami. Místo něj byl zřízen 2. sklad leteckého týlu Králíky.
MAPA. S opravárenskými dílnami na letišti v Moravské Třebové měla úzce spolupracovat opravna leteckých motorů zřízená v nedalekém Krasíkově.
30.11.1942 (let Wien - Kbely - Prostějov) zřícení letounu Ju 88 u Orlice. Čtyřčlenná posádka zahynula. Letecká badatelna.
25.3.1945 nouzové přistání letounu Fw 190 u Kunčic. Stroj zničen. Pilot přežil. Letecká badatelna.
17.7.1948 během letu z Prahy do Ostravy ve špatném počasí letoun Zlin Z-122 prototyp č.2 OK-AOB narazil do kopce. Posádka členové hornického aeroklubu Jan Pfeiler, J. Mílek a M. Ščučinský zahynula. Letecká badatelna.
MAPA. V noci z 15. na 16.9.1938 projížděly celou noc Litomyšlí desítky vojenských aut, některá i s protiletadlovými děly. Československá armáda povolávala své záložníky do vojenské služby. Auta směřovala k Semanínu, České Třebové, nad Benátkami na trigonometrické značce 395 byla umístěna vojenská pozorovací hlídka, v Semaníně protiletadlový pluk č. 154 zaujal palebná postavení (obrana nádraží v České Třebové (?)), v okolí Litomyšle na kopcích byly rozmístěny letecké hlásky hlásné služby se světlomety. Podrobnosti.
MAPA. V roce 1946 létali společně ústečtí a třebovští plachtaři na Třebovských stěnách mezi obcemi Skuhrov a Horní Houžovec. Třebovští plachtaři tehdy měli kluzáky Schulgleiter SG 38, větroně Grunau Baby B I a přidělený větroň Grunau Baby II.
2.5.1944 zničení Hs 129 B-2 WNr. 0321 "CH+SN" od 6./SG 151 z Pardubic. Pilot Fw. Johannes Marcy se z neznámé příčiny zřítil po vzletu z choceňského letiště. Letecká badatelna.
2.1.1945 nehoda Fw 190 A-7 WNr. 340306 od I./EJG 1 u Vysokého Mýta. Pilot Obfw. Kurt Fischer zahynul.
V roce 1949 na Velkém zálešském rybníku zálety letounu Sokol M 1E OK-DHR. Gonzo.
14.1.1945 nehoda Fw 190 F-8 od vysokomýtské 7./SG 151 u Zámrsku.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
Při příležitosti krajinské výstavy zaletěl letoun řízený panem štkpt. pilotem-letcem V. Květoněm do Žamberka, kde již bylo očekáváno zástupy lidu v čele se starostou města. Cestující letadla, pan kpt. V. Rosík, uspořádal na místě přednášku o letadlech a létání, která sledována byla s nevšedním zájmem, jakož i bylo dosti těch, kteří toužili vzlétnouti. Letadlem provedeno bylo několik vzletů, z nichž největší pozornosti těšilo se předvedení vzdušné akrobacie, provedené přítomným šefpilotem továrny AERO panem Novákem.
, ,
od prosince 1926 do
1938.
1.11.1939 Schule/FAR. 32 přiletěla z Oldenburgu do Pardubic. Rozdělení jednotky na vlastní leteckou školu se třemi rotami na letišti v Pardubicích, výcvikový prapor I. Ausbildungs-Bataillon, I./FAR 32 se dvěma rotami byl v Žamberku.
Od ledna 1941 Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik v Chocni (okres Ústí nad Orlicí) vyráběla dvoumístný školní větroň DFS Kranich II. Výroba v pomocných provozech ve Vysokém Mýtě (okres Ústí nad Orlicí), Holicích (okres Pardubice), nábytkářských firem v Žamberku, Týništi nad Orlicí (okres okres Rychnov nad Kněžnou) a Potštejně (okres okres Rychnov nad Kněžnou).
5.1.1942 poškození školního letounu Junkres W.34 WNr. 1677 "CU+HD" od pardubické FFS A/B 32. Porucha motoru. Při nouzovém přistání náraz do stromu. Čtyři muži nezraněni.
Polní letiště?
Od února do dubna 1945 provoz spojovacích letounů Fi 156 Storch od Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
9.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА provádějíc průzkum u města Žamberk, Chlumec nad Cidlinou (okres Hradec Králové), Moravská Třebová (okres Svitavy), Svinčany (okres Chrudim) a Chrudim. Deník stíhacího korpusu.
10.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova prováděly průzkum u Žamberka, Hradce Králové, Kolína, Hlinska (okres Chrudim) a Poličky (okres Svitavy). Deník stíhacího korpusu.
8.7.1945 byl ustanoven přípravný výbor ČNA odbočka Žamberk, který učinil první reálné kroky k náboru rozsáhlé členské základny, zajištění štědrých sponzorů, sehnání potřebné techniky a nakonec i vybudování vzletových drah a hangáru.
Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.
