Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
15.11.2019
8.4.1912, kdy na loukách u stodol Na Štěpnici přistál Evžen Čihák. Stodoly jsou již dávno zbourány a na místě přistání je nákupní středisko, kolem kterého je postaveno sídliště.
1919-27.12.1921.
.
Od 1.12.1921 Letecká povětrnostní stanice 1 Ústí nad Orlicí.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
V březnu 1928 se Letecká povětrnostní stanice 1 Ústí nad Orlicí přestěhovala do Poličky.
V roce 1928 Masarykova letecká liga Olomouc na loukách u stodol Na Štěpnici předvedlaletovou ukázku své techniky. Létaly se již tehdy vyhlídkové lety - okruh Černovír, Libchavy a přes město přistání. Let stál 50,- Kčs a dle dobových záznamů šlo tehdy o dost velké peníze. Přesto byl zájem obrovský.
.
.
.
.
.
.
V roce 1935 začal pan Bína stavět Nebeskou blechu.
.
Přelomový je rok 1937, kdy i v Ústí nad Orlicí je založena Místní skupina MLL Ústí nad Orlicí a její aktivní složka - plachtařský odbor. Předsedou se stal Václav Sochor, jednatelem JUDr. Petr a pokladníkem Karel Čáp. Vedoucím plachtařského odboru a zároveň náčelníkem a instruktorem se stal vojenský pilot v záloze Josef Mikuláštík, který absolvoval kurz na Rané u Loun. S partou nadšenců pak začal stavět v budově gymnázia podle výkresové dokumentace kluzák. Na podzim 1937 tato skupina chtěla začít létat, ale výstavba vlastního kluzáku nepostupovala tak rychle. Proto výbor provedl sbírku a ta umožnila zakoupit od fy Sodomka z Vysokého Mýta kluzák typu Skaut Standard. A tak se tato skupina sešla 5.9.1937 v dnešní Jilemnického ulici, kde v domě, ve kterém dnes sídlí Elektro Franc, měli uložený v garáži kluzák. Ten ručně vynesli v dílech (2 x křídlo + trup na podvozku) na kopec Kočičí hlava, který je nad tratí Ústí nad Orlicí - Letohrad. Létalo se v místě, kde trať začíná zatáčet k Libchavám. Les zde tehdy ještě nebyl a jedinou překážku tvořila trať. Létalo se jen o nedělích. Nejprve balancovali v silnějším větru a učili se ovládat kormidla na zemi, pak pojížděli po zemi pomocí gumového lana. Teprve sedmá letová neděle byla skutečně letová a bylo dosaženo letů v trvání 14 - 18 sekund. Tak se většině podařilo splnit zkoušku typu A, která vyžadovala přímočarý let v trvání nejméně 30 sekund. Letová sezóna byla ukončena 19.12.1937. Na konci roku 1937 došlo pak v dnes již zbouraném hotelu Friml k předání výkonnostních odznaků a legitimací za zkoušku A.
Zajímavé je, že v tomto roce se aktivizovala i německá skupina plachařů z Hylvát, která měla svůj vlastní kluzák a občas létávala s českými plachtaři na Kočičí hlavě.
V roce 1937 začala také s prvními skoky Nebeská blecha pana Bíny. Nebyl však členem ústecké MLL a svoji činnost prováděl na letišti ve Vysokém Mýtě.
V roce 1938 začala sezóna nebývale brzy a to již 27.2. Plachtaři létali s nově postaveným kluzákem Zögling, Skaut měl ještě poškozené křídlo z konce roku 1937. Všichni se snažili splnit odznak B, který vyžadoval nejméně 5 letů v trvání 45 sekund. Všichni tuto podmínku splnili 24.4.1938, kdy se létalo již z nejvyššího bodu kopce. Odznaky jim byly předány 15.5.1938 na ústeckém náměstí, kde se křtily oba kluzáky, jak nový kluzák, tak opravený Skaut.
Tím lety v roce 1938 skončily. Příčiny byly dvě - zostřená mezinárodní situace a travní porost na soukromé louce na Kočičí hlavě.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Při záboru pohraničí došlo k tomu, že kopec Kočíčí hlava se stal součástí Sudet.
16.3.1939 byl veškerý materiál - letadla, písemnosti a finance klubu zabaveny.
.
.
.
.
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Po osvobození se sešli plachtaři 9.7.1945 v hostinci U Malinů na ustavující schůzi Českého národního aeroklubu, který se po válce stal garantem sportovního létání. Sešlo se 30 členů a byl zvolen nový výbor. Členové se vypravili do Lanškrouna, kde nalezli kluzák SG 38 a vybavili se truhlářskými stroji a nářadím. Gumové lano pro starty našli až v Králíkách, kde museli vysvětlit a přesvědčit místní úředníky, že to není kabel. Kočičí hlava se stala opět místem pro létání, ale terén přestával vyhovovat. Také se ukázalo, že kluzák SG 38 má zlomený zadní nosník křídla a bylo ho nutné opravit. Vzhledem k tomu, že díky drátům u železniční trati se stávalo létání na Kočičí hlavě nebezpečné, byly lety zde ke konci roku 1945 ukončeny.
Kluzák SG 38 s gondolou na Kočičí hlavě.
V roce 1946 tak létali společně s třebovskými plachtaři na Třebovských stěnách mezi obcemi Skuhrov a Horní Houžovec. Třebovští plachtaři tehdy měli kluzáky SG 38, větroně Grunau Baby B I a přidělený větroň Grunau Baby II. Motorový odbor představoval pan Bína, který začal znovu zdokonalovat svou Nebeskou Blechu. Protože létal i ve Vysokém Mýtě, zjistil, že je zde na prodej motorák Piper L-4 za 80 000,- Kčs. Proto před vánocemi aeroklubáci upravili louku pod hřbitovem vedle silnice na Libchavy a 22.12.1946 zde přistál J. Mikuláštík s Piper L-4 OK-YHH.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Od roku 1949 se klimatologická měření v Ústí nad Orlicí prováděla na Andrlově Chlumu.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
V roce 1954 zahájila na stejném místě svoji činnost profesionální meteorologická stanice s celodenním nepřetržitým provozem.
Od 1.1.1971 začala meteorologická měření a pozorování v budově Aeroklubu na letišti v Ústí nad Orlicí v nadmořské výšce 402 m. n. m.