od února 191425.12.2023
od února 1914
7.6.1914 poslední let Čiháka s letounem Rapid typ C z Pardubic do Bohdanče a zpět.
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1920.
.
od 1920 do 27.12.1921.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
, 
od prosince 1926 do 1939.
.
.
V roce 1929 organizuje Místní skupina MLL v Pardubicích velký letecký den na vojenském cvičišti v Bohdanči. Jejími aktéry jsou zejména vojenská letadla, která tu byla v tuto dobu dočasně dislokována. Letecký den navštívilo kolem 10 000 lidí, kteří mohli na vlastní oči vidět ukázky akrobacie, vzdušných soubojů, bombardování i seskoku padákem. Měl se uskutečnit I. ročník Memoriálu Ing. Kašpara, ale kvůli nepřízni počasí byl zrušen.
3.-6.8.1930 velké letecké cvičení za spoluúčasti obyvatelstva
Hradce Králové. Z leteckého hlediska se mělo sledovat, jak bude
obyvatelstvo reagovat na nálet nepřátelských letadel. Proto bylo obecenstvo
vyzváno, ať vše nebere jako zábavu, ale výchovnou zkoušku. Pro cvičení
se česká letadla natřela modrou barvou a moravská barvou červenou. Česká
letadla se soustředila na ještě nedokončeném letišti u Věkoš, kde
se připravoval
Letecký pluk 1
(I.
peruť leteckého pluku 1 s podřízenou:
Letka 61) s šesti bombardéry (Aero
AP 32 nebo
Aero AB 111 nebo
Aero A 130 nebo
Letov Š 16). Na
jejich ochranu byl na polním letišti u Bohdanče připraven
Letecký pluk 4 (III.
peruť leteckého pluku 4 s podřízenými:
Letka 40 a Letka 41)
se stíhačkami Škoda (Dewoitine)
D 1. Ve Věkoších velel plukovník polní pilot letec
Vicherek a okolo letiště byly rozmístěny protiletadlové baterie.
Před započetím celého cvičení létala nad Hradcem Králové letadla a rozhazovala zelené letáky s nadpisem „Jsem stíhací letoun vlastní vaší armády…“ s podrobným návodem pro obyvatelstvo, jak se chovat v případě leteckého napadení. Za ním létalo letadlo bombardovací, které rozhazovalo letáky červené s textem: „Jsem bombardovací letoun…“. V letácích bylo dále popsáno, co všechno může být bombardéry postiženo a jaké mohou být důsledky nekázně při skutečném bombardování nebo při střelbě z kulometů.
Přes velmi nepříznivé počasí s nízkou oblačností a občasným deštěm se simulované letecké boje s bombardováním rozvinuly v plné síle. Bojovalo se ve dne i v noci. Město bylo zatemněno, dopravní prostředky měly ztlumená světla, osvětlení a reklamy nesvítily. Nepříteli (modrým)(?) se podařilo vyfotografovat letiště i nádraží a později na ně podnikli útok, který byl odražen. Noční bombardování znázorňovalo vypouštění světlic na padáčcích. Při zahájení náletů varovaly tovární sirény obyvatelstvo, aby se ukrylo. Jak však bylo později konstatováno, jakmile začaly boje, obyvatelstvo vylezlo na střechy domů ve městě, ve Věkoších i na Pouchově, aby mohlo lépe pozorovat vzdušné souboje letadel – bylo se totiž nač dívat.
Ač redaktoři popisovali podrobně letecké souboje a další detaily, výsledek cvičení byl zatajen a nedostal se na veřejnost. Po náletu na Hradec Králové následoval v dalších dnech cvičný nálet na Olomouc, kam z hradeckého letiště odletělo šest těžkých bombardérů. Konec cvičení byl odtrouben továrními sirénami a dokonce jej odtrubovali na polnice i skauti, jezdící po městě na kolech. Toto cvičení bylo životodárnou injekcí pro stavbaře vojenského letiště, a tak již 9.8.1930 bylo oznámeno tiskem, že započala stavba dvou kasárenských budov, kuchyně, augmentačního skladiště, dvou garáží, studny a budovy pro bombardovací cvičení.
.
.
V roce 1933 bylo vybudováno pomocné vojenské letiště. Rozměry 600 x 800 m.
.
.
.
19.3.1937 došlo k havárii při nouzovém přistání na letišti letounu od LP 6 z Hradce Králové. Posádka včetně pozorovatele Viléma Máky vyvázla bez zranění a letadlo bylo poškozeno jen nepatrně.
Během květnového cvičení roku 1938 bylo šest letadel Letov Š 328 od Letky 1 ukryto na kraji lesa pod borovicemi.
Bedřich Dumka se dostal na vojnu v říjnu 1934 a sloužil u Leteckého pluku 1 v Praze v Kbelích. Byl tam u Letky 1 jako svobodník - fotograf. Po dvou letech odešel do civilu, ale od 22.5. do 16.6.1938 byl jako specialista povolán na mimořádné cvičení. Bylo to opět u Leteckého pluku 1 TGM, ale už v Hradci Králové. Po adjustaci byl s Letkou 1 odeslán na detašované polní letiště Bohdaneč. Spolu s letadly tam byla i další nezbytná vojenská technika. B. Dumek tedy sloužil jako fotograf a pro jeho činnost tam byla pojízdná letecká fotopracovna s příslušenstvím a materiálem. Byla tam i další vozidla a agregát na výrobu elektrického proudu. Fotografové měli tehdy na starosti a za úkol připravovat fotokamery, a to jak ruční, tak i stabilní (v letadlech pozorovací letky). Fotografovalo se tehdy na desky, film, snímky se zpracovávaly na formátech 13 x 18, 18 x 24, a to na snímky jednotlivé, řadové i prostorové. Po celou dobu působení na polním letišti byla doba klidná, byly sice cvičné poplachy, kdy se snímkovalo umístění techniky, vojska apod.
14.9.1938 z Hradce Králové přiletěla Letka 1.
Podobně tomu bylo i za podzimní mobilizace, kdy už 14.9.1938 opět pamětník narukoval. Byli opět na letišti v Bohdanči, a to až do 23.10.1938. Jak v květnu, tak i v září byla letadla ukryta v lesíku pod stromy a byla maskována. Domnívá se, že jich tam mohlo být kolem šest. Z té doby si pamatuje na dalšího vojáka-fotografa, který byl sice jiný prezenční ročník, ale sloužili tam spolu. Byl to pan Jan Podlipný, který byl fotografem v Jičíně. Je pozoruhodné, že B. Dumek píše, že podnikali cvičné lety i v noci, což v tehdejší době za okolností i možností techniky bylo jistě náročné. Protože za mobilizace fungovala i polní pošta, tak se mi podařilo zjistit, že vojáci hradeckého leteckého útvaru používali služeb polní pošty č. 36, která byla v Hradci Králové.
24.9.1938 byla Letka 1 zařazena do stavu Mobilisačního tělesa 601 jako mobilizovaný útvar 601-A-1. Vznikla Letka 1, A, Š 328. Krycí název Václav. Velitel npor. let. Václav Patočka.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
15.10.1938 se Letka 1 přesunula do Hradce Králové.
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.
.
.
.
.
V kasárnách opravny leteckých motorů.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.
8.9.1946 byl v Bohdanči uspořádán malý letecký den. Pardubický aeroklub dopravil na louku bývalého vojenského záložního letiště naviják a přihlížejícím předváděl navijákové starty kluzáků. Raritou pak byl start dvou školních kluzáků na jednom tažném laně, který předvedli instruktoři Klubal s ŠK 38 OK-5505 a Vlasák s ŠK 38 OK-5559. Obnova aeroklubu (zaměřeno na Pardubice).