Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
25.11.2020
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
4.12.1918 Jindřich Kostrba a prap. Z. Lhotou od Polní letecké setniny 1 v Mařaticích u Uherského Hradiště měli letoun Hansa-Brandenburg C.I (U.) 369.178 přelétnout do Prahy. U České Třebové ho v mlze při nouzovém přistání rozbili. Letoun byl demontován a odvezen do opravy v Holešovicích.
29.12.1918 se z Hranic přesunula Povětrnostní stanice.
Od února 1919 pražský vysílač na Petříně vysílal v 9.20 hod, v 15.45 hod. a ve 20.30 hod. GMT do mezinárodní výměny zprávy od Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) z letišť Cheb, Kbely, Česká Třebová a Stará Ďala. Letecké setniny dostávaly aktuální povětrnostní zprávy, přehledy počasí a všeobecné předpovědi počasí. Podrobnosti.
1919-27.12.1921.
K 14.1.1920 Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) se transformovala do vojenského odboru Státního ústavu meteorologického SÚM. Podřízena Letecká povětrnostní stanice Cheb, Povětrnostní stanice Česká Třebová a Povětrnostní stanice Stará Ďala.
V prosinci 1921 Letecká povětrnostní stanice Česká Třebová přestěhována do Ústí nad Orlicí.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
18.11.1926 se konala ustavující valná hromada Místní skupiny MLL v České Třebová.
Největšími propagátory letectví v České Třebové byli: František Formánek - sochař, který stavěl letoun a velice věrohodné modely helikoptér, František Chlapík - stavitel kluzáku a větroně Grunau Baby I, Alois Řehák, který poskytl na stavbu hangáru svůj pozemek, Josef Stránský, obchodník, Ladislav Poldauf, Ladislav Švíř a mnoho dalších. Jejím cílem bylo provozovat motorové i bezmotorové létání a postavit budovy a letiště k této činnosti potřebné.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
1930
.
.
.
Při velkém zájmu asi padesáti členů byly postaveny dvě potřebné budovy. První stála na severním okraji města a byla využívána na stavění letadel a schůzovou činnost.
V roce 1935 Místní skupina MLL v České Třebová postavila školní kluzák typu Zögling 31 a pokřtěn jménem Franta.
Druhá budova - na tehdejší dobu velký zděný hangár o rozměrech 20 x 25 metrů - byl umístěn severně od města na polích, kde také mělo vzniknout letiště. Stavba byla dokončena v roce 1936.
Snaha získat pozemky od soukromě hospodařících zemědělců narážela na neochotu pozemky pro tento účel odprodat. Hospodáři také bránili provozování výcviku.
V roce 1936 ve Třebové provozovalo létání ještě jedna Místní skupina MLL. Další klub totiž vznikl na Parníku, měl asi deset členů a létal s kluzákem značky Zlín.
I přes potíže s majiteli pozemků bylo uspořádáno několik leteckých dnů, na kterých byla předvedena motorová i bezmotorová letadla. Pro tento účel byly pozemky pronajaty. Do vlastnictví klubu byl získán motorový letoun Brandenburg, vlastními silami byl postaven větroň Grunau Baby I. Výcvik byl prováděn na kluzáku Skaut.
.
Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.
Skupina OPL III/154 v České Třebové měla v podřízenosti:
-baterie - 3 a 7/154 s 8,35 cm PLK vz.22
-Světlometná skupina OPL IV/154 - světlometné čety 16, 17 a 18/154 (s 120 cm světlometem vz.20 ?)
-jednu stálou rotu kulometů proti letadlům 1/30 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Přestavbu jednomístného kluzáku Zögling 31 na dvoumístný motorový typ realizoval Ludvík Kratochvíl spolu se svými pilotními žáky přímo v České Třebové na přelomu let 1938/39 během pouhého týdne. Jednalo se o nouzovou, ale jak je vidět, tak účelnou přestavbu.
.
.
.
.
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
ČNA odbočka Česká Třebová.
Po válce byla činnost obnovena hned v roce 1945 s letadly, které byly přes válku uchovány: s větroněm Grunau Baby a kluzákem Skaut. Opět přišlo nepochopení majitelů pozemků kolem postaveného hangáru a výcvik byl prakticky znemožněn. (Třebovští plachtaři tehdy měli kluzáky Schulgleiter SG 38, větroň Grunau Baby I a přidělený větroň Grunau Baby II.)
Proto se již v roce 1946 hledaly nové prostory a možnosti provozu. To se podařilo v prostoru Třebovských stěn u obce Skuhrov, kde byly velké pozemky ještě málo obhospodařované po odsunu Němců. Zde byly Aeroklubu přiděleny od Fondu národní obnovy dvě samoty, které měly mimo obytných místností také velké stodoly. To bylo důležité pro uskladnění letadel. Důležité také bylo, že při provádění výcviku bylo umožněno využívat okolní pozemky. Kluzák nebo větroň startoval ve svahovém terénu s použitím gumového lana. Pro tento způsob startu dával zdejší prostor nevyčerpatelné možnosti, neboť bylo možné využít vysoký hřeben Třebovských stěn s převýšením 100 metrů i více. Výcvik byl prováděn již od počátku roku 1946, pořádal se i kurz s účastí zájemců z celé ČSR. Toho roku Aeroklub získal přidělený kluzák ŠK 38 Komár.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
Začátkem roku 1948 další kluzák Zlín Z 23 Honza.
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
