Velitelská letka VLaPVOS VÚ 8591 (1954-59)

Letecký oddíl VLaPVOS (1959-60)

7. letecký oddíl VÚ 8591 Kbely (1960-69)

12.07.2019

V dokumentu MNO č. j. 002524-OMSV dnem 1.11.1954 vzniká Velitelská letka, plnící zejména úkoly přepravy významných osob pro resort MNO. K její dislokaci je určeno letiště  ve Kbelích. Letouny  u velitelské letky ve Kbelích používaly k  označení příslušnosti "kód" L-O1 a výše dle potřeby.

Letadlový "park" byl rozmanitý. Nejednalo se jen o vyloženě dopravní letouny, ale byly tam i "bojové" typy, používané například pro "kondiční létání" funkcionářů VL. Byl tam i "osobní" letoun generála Vosáhla MiG-17F. "Dopravní" 1 x  D-47, 2 x Il-14, 2 x K-75. "Bojové" 1 x MiG-17F, 6 x MiG-15bis, 1 x Il-28, 2 x B-33, 2 x CB-33. Stavy letadel i "sortiment" se postupně měnil. 

V té době zde mimo "dopravky" a stíhačů - 8. slp, sídlil také velitelský roj 15. sls. Ten používal k ozn. příslušnosti "kód" EL-01 a výše. Po zrušení velitelství 15. sls toto ozn. zaniklo. Po reorganizaci PVOS k 1.3.1955 m.j. vznikl ve Kbelích také "velitelský roj velitelství PVOS". Většinou se jednalo o "převedení" letadel od velitelského roje 15. sls. Pro letouny vr PVOS byl určen"kód" U-01 a výše dle potřeby.  Tento "systém" platil do června 1957. Do té doby bylo tedy poměrně snadné "poznat" čí  je to které letadlo!

V souvislosti s "odchodem 1. dvlp na podzim r. 1959 byla původní velitelská letka VL a PVOS reorganizována a vzniká Letecký oddíl VLaPVOS. Ten k 5.11.1959 disponoval 6 stíhacími proudovými letouny, 2 cvičnými stíhacími proudovými letouny, 1 proudovým bombardovacím letounem, 1 dvoumotorovým spojovacím letounem a 8 dopravními letouny. Ve stejné době plánované počty osob činily 90 důstojníků, 36 poddůstojníků z povolání a 113 vojáků základní služby. K 1.1.1960 se složení leteckého parku změnilo na 7 letounů MiG-15 bis, 2 letouny MiG-15 UTI, 2 letouny MiG-19 S, 1 letoun Il-28, 5 letouny Il-14 a 1 letoun L-200.

K 1.10.1960 vzniká smíšený operační svaz označený jako 7. armáda letectva a protivzdušné obrany státu pod velením plk. Zdeňka Kamenického. Pod 7. A LaPVOS patřilo 1., 2., 3. a 22. sld, 34. sbold, 1. dvlp. 45. dpzlp, 47. pzlp, 50. spojlp, 7. lo.

7. letecký oddíl 7. A LaPVOS vznikl 1.10.1960 reorganizací stávajícího Leteckého oddílu Velitelství letectva a PVOS. Velitel byl pplk. Vintrlík Josef (letecký lid nazýval 7. lo "Vintrlíkův oddíl").

7. letecký oddíl byl nejprve podřízen velitelství 7. armády PVOS a letectva.

7. lo tvořily: Velitelství (8 osob), štáb (8 osob), politická skupina (1 osoba), náčelníci služeb (4 osoby), finanční skupina (2 osoby), velitelské stanoviště (3 osoby), letecké dispečerské stanoviště (4 osoby),  dopravní letka o třech rojích (36 osob), provozně inženýrské oddělení (77 osob), provozní četa (39 osob), provozní týlová část (evidence a účtování majetku, zásobování leteckým technickým a spojovacím materiálem, leteckou municí a výzbrojí, výstrojí, proviantem a PHM (celkem 18 osob),rota bojového a materiálního zabezpečení (dvě strážní čety, automobilní četa, družstvo pro údržbu letištní plochy, družstvo požární ochrany, hospodářské družstvo celkem 106 osob),ošetřovna (2 osoby), sklady (6 osob). Celkem bylo u oddílu předepsáno 314 tabulkových míst pro vojáky, z toho 128 pro důstojníky, 39 pro praporčíky, 43 pro poddůstojníky a 104 pro příslušníky mužstva.

Letecký park mělo tvořit 8 stíhacích proudových letounů, 1 MiG-15 UTI, 1 Il-28, 9 pístových dopravních letounů a 2 spojovací letouny.

7. armáda PVOS zůstává jako operační svaz PVOS, jenž zahrnuje vybrané stíhací útvary a jednotky vybavené protiletadlovými raketami s celým naváděcím, technickým a zabezpečujícím zázemím. Velitel genmjr. Zdeněk Kamenický od 1.9.1961.

Od 1.9.1961 je z tohoto svazu vyčleněno letectvo jako 1. samostatný smíšený letecký sbor (1. ssmls), jemuž velí gen. Jozef Kúkel.

1.9.1961 byl 7. lo předán Náměstkovi ministra národní obrany pro letectvo a PVOS.

Od jara 1963 přešly vrtulníky 50. spojlp z Klecan do Kbel (stabilní diverzní letiště Rakovník). Sestava se ustálila na jedné letce vrtulníků Mi-4 a dvou letkách Mi-1, spolu s technickým oddělením TO. Vrtulníky k 7. lo přišly asi v roce 1963.

Inspektor kpt. Havlík Václav. Piloti npor. Procházka Jiří, npor. Jiří Vrtiška, npor. Kulič Evžen, ..

.

Dnem 1.9.1965 se vrátil do podřízenosti velitelství 7. armády PVOS. K 1.1.1965 tvořilo letecký park: 6 letounů MiG-15 bis, 2 letouny MiG-19 S, 1 letoun Il-28, 1 letoun MiG-15 UTI, 9 dopravních letounů, 3 spojovací letouny, 3 vrtulníky Mi-1 a 4 vrtulníky Mi-4. V téže době plánované počty osob činily 124 důstojníků, 2 absolventy ŠDZ, 57 praporčíků, 235 vojáků základní služby a 28 občanských zaměstnanců.

Letištní zabezpečení zajišťovaly jeho vlastní jednotky a pravděpodobně i 8. letištní prapor 50. spojovacího leteckého pluku, dislokovaný od roku 1963 na témže letišti. 47. prapor pozemního zabezpečení navigace (později radiotechnického zabezpečení).

Spojenecké cvičení Vltava 66.

Nákup Mi-8 v Kazani v SSSR (pilot Gbůr, inženýr Meduna). (Podrobnosti). V létě 1967 odjela skupina pilotů (Bartek, Gbúr, Havlík, Jíša, Nusl, Vrtiška, Zahrádka) a techniků do výcvikového střediska Aeroflotu v Kremenčugu, kde proběhlo přeškolení na vrtulník Mi-8. Brzy na to přistály ve Kbelích první čtyři kusy, pilotované sovětskými piloty, a to tři Mi-8T a jeden Mi-8P, které přišly k Výzkumnému a zkušebnímu středisku 031.

Oddíl dostal Mi-8P. Vnitřní vybavení bylo upravováno na "SALON".

. 

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

"Normalizátoři"označili velení 7. A PVOS za reakční a to se "projevilo" i u mnoha podřízených "stejně smýšlejících". 7. lo byl z nich!

, .

K 1.11.1969 byl 7. letecký oddíl zrušen. Připojil se k 50. spojlp.

Piloti vrtulníků: Havlík, Kulič, Procházka, Smetana, Svoboda, Tarčák, Vrtiška, ..

Palubní technici: Němeček, Loužecký, ..

Odkazy : Kulič Evžen - U letectva je krásně, Svět křídel, 1998

Zpracoval Stanislav Vystavěl.